VA_Krtek komentáře u knih

Kdo už od Liou Cch'-sina něco četl, pozná na první dobrou autorův rukopis. Oproti trilogii "Vzpomínka na Zemi" byl tento příběh znatelně jednodušší. Žádné skákání sto let tam a zpátky se tu neděje, takže jsem ani neměl problém orientovat se v postavách. Příběh začne relativně jednoduše, ale typicky Cch'-sinovsky se zamotá do absurdních stavů. Místy mě to bavilo, místy jsem měl dojem, že tam autor vkládá naprosto nesmyslné dialogy zřejmě jen proto, aby vysvětlil své vlastní myšlenkové pochody. Řekněme, že do dvou třetin to mělo hlavu a patu, člověk sledoval bádání dvou postav cože to vlastně ten kulovej blesk je, ale v poslední třetině se na scéně objeví Ting-I a ten hned z hlavy všechno ví a ve všem má pravdu. To si to teda Liou hóódně zjednodušil. Za mě to má za 3 z 5*

1 20.11.2023

Tato kniha, mnohde v povinné četbě, mě v mých nedospělých sedmnácti letech výrazně zformovala. Předlouho ve mě doznívaly pocity zmaru nad zkázou osobností obyčejných pěšáků. Surově podané obrazy toho, čím si musel projít každý na frontě (pokud žil dost dlouho) nelze ani po více než dvaceti letech zapomenout. Působilo to na mě dojmem, že každý člověk snese jen omezený objem nelidskosti. Pokud je tato hranice překročena, stává se již smrt spíše vysvobozením. Nikdy jsem se neodhodlal k tomu, abych si ji přečetl znovu. Chtěl jsem, aby ve mě zůstal ten autentický pocit, jaký jsem z knihy měl napoprvé.

29 07.11.2023

Fuj. Fuj a fuj. King má svá klasická díla a pak má mistrovské kusy. Tohle je hned vedle "To" jedním z oněch majstrštyků. Zápletka je v podstatě jednoduchá. Něco přiklopí kupoli na městečko a bavte se lidičky. To, co se děje mimo kupoli pochopíte a znáte. Ale to, co se začne dít pod kupolí...to je masakr. Bohužel věřím, že za správných podmínek je možné, aby se z lidí staly monstra, tak jak nám to podal King. Knihu jsem musel několikrát odložit, protože se mi dělalo až zle z toho, co jsem četl. Nicméně mě na druhou stranu přitahovala jako magnet a po chvilce "na rozdejchání" se četlo dál. Mám rád svůj spánek, ale tohle byla jedna z mála knih co mě o něj připravila. Kdo to ještě nečetl, tak se nelekejte skoro tisícovky stran a směle do toho.

21 07.11.2023

Tak skutečnost, že tohle napsal King pod svým pseudonymem - každý potřebuje svého Bachmana :-) - naznačuje, že to snad byla jakási odpočinková tvorba pod níž se ani nechtěl moc podepsat. A světe div se, on z toho vylezl zajímavý příběh kde musíte ocenit postupný vývoj postav (nebo možná spíš degradaci). Ačkoli tam není nic přímo vyjádřeno, drobky které na vás King háže vám napovídají v jakémže světě se tento příběh odehrává. Člověk se musí pousmát nad jeho myšlenkovými pochody. Konec typicky kingovsky psycho. Doporučuju.

8 07.11.2023

Ačkoli to normálně nedělám, tak tuhle knihu jsem si vybral v knihovně podle obálky. Nic moc na ní není, ale jaksi mě přitáhla. Nemám rád špionážní thrillery - respektive se jim vyhýbám a i tady jsem podle anotace čekal klasické CIA blábolení a patos atd.. No a o dva týdny později tomu dávám plnej počet. Asi tomu pomohlo, že autor je australo-brit a zároveň hollywoodský scénarista. Prostě to bylo 760 stran příběhu, který byl skvěle promyšlený, nebyl zbytečně moc akční, charaktery postav zajímavé a rozlišitelné a mě to bavilo. Jasně, že by se tomu dalo vytknout trocha toho patosu, nebo podle mě skoro na škodu příliš rychlý závěr, nebo celkově možná až moc velká idyla Scottova světa, kor v jeho zapojení ve zpravodajských službách. Ale stejně dám pět. Moc jsem si užil s jakou ironií se Terry Hayes prostřednictvím Saracéna vysmívá absolutně bezbranné kosmopolitní multikulturní Evropě. U čeho jsem se už nesmál byl nástin mentality extrémního islamisty. Je to na zamyšlenou. Jen doufám, že touto skvělou knihou Hayes nevytvořil "kuchařku" pro magory :-)

9 06.11.2023

Já jsem teda zklamanej. Nejde o to, že bych nebyl nastavenej na young adult. Ani nemůžu říct, že by kniha neměla originální nápad. Ten potenciál tam je. Ale anotace teda dost lhala. Prý uprchlíci z nepřátelského Starého světa, prý domorodci se vzbouří... Nikdo vám neřekne, že anotace popisuje největší lež příběhu. Těšil jsem se na to, že dostanu kvalitní survival z cizí planety, ale tohle tam byl oproti anotaci jen okrajový prvek. Navíc to bylo napsaný až moc psychoticky a zběsile. Todd mi byl nesympatickej a Aaron byl nadčlověk, kterej všechno přežije a vždycky je na místě, kde by být neměl. Bylo tam pár světlých míst - manchee byl skvělej - ale to je málo. Nemohl jsem se do toho začíst. Příběh sám je na 3*, ale jednu srážím za lživou anotaci.

06.10.2023

Já tak poslední dobou pozoruju, že mívám z knih opačný pocit, než většina. Nevím jestli je to dobře nebo špatně, to je jedno :-) Každopádně, tohle je velmi silný příběh. Děj se rozjíždí pěkně pomalu, ostatně kluci a holky strávili v těch věžích dvanáct let víceméně v klidu. Jakmile ale dospějí k pubertě a začnou klást otázky, děj se zrychluje, tak jak víc a víc rozkrývají své okolí. Poslední dvě kapitoly letí již doslova ve zběsilém tempu. Samozřejmě děj nesleduje jen příběh vybraných chlapců a dívek, ale nabízí i perspektivu z druhé strany, ze strany vedení, inspektorů a inspektorek - jejich pohnutky, motivace, ale i pochyby a deprese. Malerman to vystihl dokonale, skoro jsem to prožíval. Příběh evidentně nesedí každému, ale vše v něm popsané a dopodrobna promyšlené je ve své podstatě v reálném světě proveditelné. A to je na tom příběhu to nejsilnější a nejstrašnější. Malerman mě příjemně překvapil a toto jeho dílo hodnotím výše než daleko známější a profláklejší dvojknihu Bird Box.

2 13.09.2023

Člověk chtě nechtě srovnává s Metrem, protože stejný autor, stejné válkou zničené Rusko...jen tentokrát si k tomu Rusko vystačilo samo. Tím ovšem veškerá podobnost končí. Což je dobře. Je vidět, že Glukhovsky to chtěl napsat jinak, protože se přímo nabízí, aby posílal přes řeku zmutovaná mostra, nicméně tomuto odolal. Jako autora ho mám rád, ale za Stanoviště mu dám "jen" lepší 3*. Ale pozor - to neznamená, že jde o špatný počin. Naopak. Chvilkama se mi dokonce zachtělo mu dát plný počet, protože je potřeba si uvědomit do jaké doby, jakého prostředí a k jakým lidem svůj příběh vložil. Jedná se o ubohé strážní stanoviště na samém konci toho, co zbylo z Ruska po občanské válce, kde přežívá stovka zoufalců bez budoucnosti, a které je plně odkázané na dodávky konzerv z Moskvy, protože díky zamořené Volze tam nic neroste ani nežije. Tenhle sajrajt a beznaděj Glukhovsky vylíčil naprosto dokonale a prostoupilo to celou knihou a mým dojmem z ní. Dokonce bych řekl, že akční vložka na závěr tam byla jen proto, aby se něco dělo. Hlavní poselství vidím v tom, abysme si uvědomili jak dopadneme, když si rozbijeme civilizaci. Nevím jestli to byl Glukhovského záměr, ale skoro se mu podařilo napsat příběh, kde není jedna jediná sympatická postava. Byl by to zajímavý primát. Bohužel ale stvořil dědu Nikitu, který u mě jediný zabodoval. Když to shrnu...oceňuji jak Glukhovsky dokáže ve čtenáři (který je k tomu svolný) navodit dojem, že příběh jen nečtete, ale že ho prožíváte....ale vzhledem k tomu, že mě tam všichni a všechno štvalo (stejně jako to často cítily samy postavy), nemůžu tomu dát víc jak 3,5*

3 29.08.2023

Tady, vzhledem k hodnocení, půjdu opět mimo hlavní proud. Četl jsem tohle až po Armadě, která má sice horší příběh, ale téměř stejnou zápletku. Teenager, který je spíš chodící encyklopedie her než skutečný člověk. Já mám z téhle knihy rozporuplné pocity. Na jedné straně je nutné ocenit promyšlenost příběhu a rébusů v něm obsažených. Na druhé straně příběh místy do děje vtáhne, ale místy neskutečně nudí. Upřímně, už mi vyloženě lezlo krkem to neustálé odkazování na retro hry a hudební alba. Borec přesně věděl o každé hře kdo byl autorem, na čem vyšla, kdy vyšla. To samé s alby, filmy atd. atd... V osmnácti letech!!! Všechny filmy, seriály zkouknuté 150x. To neee. Celou knihu jsem nedokázal dosáhnout toho, aby mi byly postavy sympatické a aby mi na nich záleželo - možná to způsobuje fakt, že většinu děje vidíte z pohledu jejich virtuálních postav. Logický rozpor jsem viděl vlastně v celém představeném reálném světě. Na jedné straně extrémní chudoba, hlad, rozvrat... Na druhé straně všichni frčí na nejmodernějších kouscích výpočetní techniky, nikdo nemá nouzi o elektrickou energii (které to množství techniky musí polykat kvanta) a pokud máte peníze můžete si jídlo nechat dovážet. Pokud by byla všude taková bída, tak by kurýr s pizzou musel jet v tanku, aby uspěl. Dávám 2,5* a byť se mi válí na stole i Ready Player Two, nemám sebemenší chuť do toho jít. Clineovy knihy jsou zřejmě odrazem svého autora a bohužel mám pocit, že ať napíše cokoli, tak to bude pořád podle stejné šablony.

5 21.08.2023

Po prvních pár stranách jsem se musel ujistit, v kterém roce byla kniha vydána, protože popis počátku pandemie mi připomněl zdejší covidové zmatky. Kniha má pro mě několik rovin. První je ryze faktická a tam exceluje. Popis země a lidí v průběhu smrtící pandemie byl podán bez příkras a v plné brutalitě tak, jak by asi opravdu probíhal. Lidi by se pozabíjeli pro litr benzínu, nebo kilu cukru. Druhá je styl vyprávění. Tam už jsem to musel trochu kousat, protože autor je žena a popisuje události z pohledu ženy. Na mě tam byla až záplava niterných myšlenek hlavní hrdinky, jejích panik, strachů a depresí. Muž by asi řešil cestu, množství paliva, jídla, munice, léků. Tahle žena řeší neustálé obavy o dítě, muže. Řeší neustálá dilemata, která pro jejich přežití vůbec nejsou důležitá. Ale beru, že je to aspoň změna. Třetí rovina je mentalita ruských lidí obecně. A tam už mi to opravdu lezlo krkem. Na tohle asi opravdu nejsem nastavenej. Pozor spojler. Pobavila mě scéna kdy vojáci přapadnou Leňu a ukradnou mu televizi. V době kdy je jasné, že co nevidět vypadne elektřina a i kdyby ne, tak televize stejně nebude nic vysílat. Člověku by se skoro zachtělo začít věřit tomu, že ruští vojáci na ukrajině opravdu strkali ukradené myčky do bitevních vrtulníků. Dávám tři *

1 09.08.2023

Já půjdu asi trochu mimo hlavní proud, ale pár Kingových knih jsem už přečetl a musím říct, že tohle byla remíza. Příběh sám o sobě byl celkem čtivý, určitě se mi nestalo, že bych se u toho nějak trápil. Ale byla to prostě v podstatě dobrá detektivka s trochou nadpřirozena. Jak to asi bude, je z děje zřejmé již od prvních stránek a vy tak jen sledujete postavy, kterak odvádějí detektivní práci. Možná kdyby to napsal někdo jinej, asi bych hodnotil výše. Ale zrovna King má u mě nasazenou laťku dost vysoko a Outsider postrádal takovej ten pocit "co se to sakra děje?"

4 30.07.2023

Tohle mě teda nebavilo. Mám rád sci-fi, ale tohle nebylo sci-fi. Byl to mokrej sen pařanů. Dostává mě, když někdo dokáže sci-fi příběhům vyčítat fakt, že ve skutečnosti by to tak nefungovalo :-D. Mě je to celkem jedno, ale v tomto příběhu si Cline pomáhal všemožnými "mimozemskými" technologiemi až zbytečně moc aniž by se namáhal aspoň rámcově popsat podstatu jejich fungování. Jeho vizi světa, kde miliony a miliony lidí hrajou stejné bojové hry napříč věkem, pohlavím a kulturami, jsem neuvěřil. Asi to moc pitvám, ale prostě nevěřím, že jakákoli celosvětově působící organizace zahrnující desetitisíce osob, desítky základen a miliardy vyrobených dronů by dokázala utajit svou existenci 40let!!! Dost mi tam vadila ta až naivní young adult romantická linka, když si Cline vůbec nedal práci s hlubším vykreslením charakteru jednotlivých postav. Celou dobu mi jaksi splývaly a bylo mi fuk co se s nimi stane. V této knize mi bylo vlastně fuk celé lidstvo a to už je panečku výkon.

2 21.07.2023

Ach jo. Po přečtení trilogie Vzpomínka na Zemi jsem byl naladěnej na další dílo autora a nevěřil jsem místnímu nízkému hodnocení. Nevím, jestli si Liou neukousl moc velkej kus, protože jak chcete popsat svět dětí aby to bylo zajímavý a aby to zároveň nebylo absurdně přehnaný? Já rozumím pojmu sci-fi a ani mi moc nevadí, když mě autoři tahají za nos ohledně technologií. Ale já mám dvě děti a představoval jsem si, jak by si v novém světě poradily ony. Prostě jsem mu ten příběh nevěřil od první věty do poslední. Pár dětí starých max. 13let na tom bylo s inteligencí, schopnostmi a disciplínou jako ti nejlepší dospělí a zbytek se choval naprosto dementně. Já si nemyslím, že děti chápou smrt jinak a je jim jedno, že zemřou. Taky bych chtěl vidět jak 13cti leté dítě v tanku nebo stíhačce dosáhne na ovládací prvky a jak po ročním zácviku zvládnou chod jaderné elektrárny. Přišlo mi, že to moc hrotil a chtě nechtě mi to připomnělo pejska a kočičku jak pekli dort. Na druhou stranu chápu, že autor má mít tvůrčí volnost a fantasii a že asi Liou nechtěl vykreslovat svět hromadného vymírání a kolapsu společnosti. Škoda pouze pěti bodové škály, protože takhle je to pouze za 2*

7 08.07.2023

Nejdřív zhodnotím pouze tento díl .. 5*. A teď zhodnotím celou sérii .. 5*. Co mě k tomu vede? V životě jsem snad nečetl propracovanější a promyšlenější sci-fi. První díl jsem hodnotil trochu níž, ale asi to jde na vrub tomu, že jsem ještě nebyl položený do té správné "asijské" vlny. To je totiž k pochopení hloubky celého díla potřeba. Star Wars v tom nehledejte. Kdo má rád barvičky a světelné meče, ten bude zklamán. Celé dílo je temné jako sám vesmír, jen sem tam vysvitne jiskřička naděje, která ale většinou hned zase pohasne jako samy hvězdy - jaká to paralela :-). Pokud jste správně naladěni, tak v tom najdete neuvěřitelnou hloubku a spoustu témat k zamyšlení. Někdo tomu vyčítá ploché a nezajímavé charaktery. Já si to nemyslím. Asiaté jsou opravdu proslulí svou pracovitostí pro kolektiv a ne svým individualismem. Proč by nemohl jednou hýbat světem taky někdo jiný, než američani? Jistěže vás budou některé postavy a jejich rozhodnutí štvát, ale tak to přece je vždycky. V tomto posledním dílu trilogie je vidět, že autor řádně šlápl na plyn. A přitom je tam potenciál na další dvě knihy. Celý vesmír se nakonec dostal až do absurdních stavů - ale proč ne? Vždyť je to sci-fi. Má to jitřit fantazii a bavit. Obojí to u mě splnilo. Liou Cch'-Sin se dokázal vymanit ze zaběhlých kolejí a naservíroval nám pohled na lidstvo, vesmír a budoucnost z úplně jiné perspektivy. Palec nahoru.

8 20.06.2023

Za mě je to dobrý. Odhlédneme-li od skutečnosti, že tyhle zvrhlosti se bohužel opravdu staly, jedná se o Merlův klenot. Jde o o to, že dokázal svůj styl psaní upravit tak, aby odpovídal strohosti Langova myšlení. Pro mě to má tu nadstavbu, že si uvědomuju, že lidé jako Lang mezi námi normálně žijí i dnes. Kdyby nebylo nacismu v Německu, tak by Lang mohl bývat zaměstnancem roku až do smrti. A stačilo, aby se začalo bubnovat na bubínky v hnědých košilích a bylo zle.

10 10.06.2023

Přiznám se, že Malevil byla kdysi asi první kniha, věnující se problematice lidské společnosti po jaderné válce, kterou jsem četl. Přitahovaly mě i nadále tituly podobného zaměření, ale Malevil je prostě Malevil. Žádná z knih se mu ani nepřibližovala svou komplexností a tím jak člověka dokáže zasáhnout do hloubky. Merle se nesnaží šokovat děsem a barvitým popisem negativních jevů provázejících rozpad společnosti a přesto se mu povedlo navodit tísnivý pocit. I patnáct let po přečtení se mi vybavují některé scény. To se jen tak nestává.

18 10.06.2023

(SPOILER) Tak... Jestli jsem u Problému tří těles váhal mezi 3 a 4, pak u Temného lesa jsem byl od začátku přesvědčen o 4, ale poslední čtvrtina to převážila na plných 5*. Přijde mi, že autor je v této knize již vypsanější, ale originály byly vydané ve stejném roce. Možná to byla jeho zamýšlená koncepce, kdy první díl byl "na seznámenou". Nevím, každopádně tohle už byla jízda. A tentokrát jsem si naprosto užil asijskou mentalitu. Autor rozvíjí charaktery postav, které budí dojem, že budou v dějové linii důležité, aby je v další části knihy odsunul. Neustále Vás to nutí přemýšlet a snažit se domyslet souvislosti. Snažil jsem se odhalit záměry meditátorů a představit si co by se asi tak mohlo skrývat pod pojmem "kosmická sociologie", ale i tak mě autor překvapil svou propracovanou fantazií. Jeho představa o rozkladu lidstva, mezigeneračním odcizení a vzájemné nedůvěře mě zamrazila. Věčné optimisty bude autor zcela jistě deprimovat, protože přežít masakr jen proto, aby se přeživší pak pobili navzájem je prostě síla. Bohužel, takhle nějak si to ale představuji, protože "řetězec podezření" známe všichni. Vzhůru pro závěrečný díl.

9 29.05.2023

Co k tomu říct? Asijská mentalita se od té západní liší, stejně pak i literatura. To je první fakt, se kterým musí případný čtenář počítat, aby pak nehodnotil knihu jako "odpad", což si bezesporu nezaslouží. Pomáhá tomu sledovat korejskou kinematografii - po pár filmech už si na asijskou mentalitu jaksi zvyknete. Druhým faktem je to, že kniha se řadí do žánru hard sci-fi. A tohle bylo místy hodně hard. Kniha je rozdělena do tří částí, přičemž tu prostřední je snadné si splést s učebnicí fyziky a informatiky - tou jsem se celkem prokousával. Ale první a hlavně poslední část to hravě vyrovnaly. Škoda, že hodnotit lze pouze na pětihvězdičkové škále. Za mě tři jsou určitě málo, ale čtyři možná zase moc. Uvidím kam se to posune v dalších dílech.

8 10.05.2023

Tohle je krásný příklad nadčasové knihy. Příběh ukazuje křehkost nadvlády člověka nad přírodou. Den trifidů a Malevil jsou stálice mé knihovny.

23 29.04.2023

Poslední kniha v sérii a tohle už bylo vysloveně utrpení. Nemám ve zvyku knihy nedočíst, takže jsem dal i tuhle, ale bylo to na morál. Nechcu se vlastně o tom ani moc rozepisovat. Kazdé z dětí v knize bylo nečím mezi Rambem a Jamesem Bondem. Ufff. To neeee.

1 29.04.2023