vakkets komentáře u knih
Doporučuji všem zdravotníkům, kteří přichází do kontaktu s umírajícími. Kniha nebo spíše příručka je velmi praktická, příjemně stručná a logicky členěná. Může být velmi užitečným pomocníkem.
Krásná komiksová jednohubka o dvou klucích, co se do sebe zakoukají. Knížka ukazuje nevinné sladké teenagerovské zamilovávání. Ilustrace jsou moc hezké. Kdyby mě někdo při čtení viděl, asi by se ptal, proč se pořád tak usmívám... :-)
Příběhy popsané v knize jsou snadno přenesitelné do českého prostředí a ukazují absurditu konání ve vztahu zdravotnictví a konce života. Kniha je logicky dost americkocentrická a na můj vkus opomíjí právní komplikace (soudní spory), které svým potenciálem už takto složité situace jistě výrazně vyhrocují a ztěžují rozhodování lékařů, pokud pacient nemá „living will“. I v Česku je možné „dříve vyslovené přání“ sepsat, a je dobře že tato kniha to propaguje a dostává do povědomí. Knihu doporučuju všem, zdravotníkům obzvlášť.
Moc hezky udělaná kniha, ilustrace krásné. Příběh je celkem banální, ale pocity při čtení jsou silný.
Gaarder umí psát. A umí psát tak, že se člověk prostě musí zamyslet nad důležitými věcmi. Samotný příběh to poselství jen tak šikovně dokresluje. Je to štíhlá knížečka, kterou vám doporučuju.
Jsem nadšenej. Od knížky jsem neměl velká očekávání, ale bylo to asi přesně to, co jsem teď potřeboval číst. Sladká letní romance, která se čte skoro jedním dechem. Za mě palec nahoru!
Důležité svědectví, které je nutné si připomínat. Nečte se snadno, ale literárně i obsahem je to prostě síla.
Kniha se čte velmi dobře a je to opravdu zajímavé čtení. Myslím si, že je však v některých místech až příliš stručná, což se autor (nebo původní nakladatel) snaží vynahradit velmi bohatou poznámkovou přílohou. Pohodlnější pro mě bylo mít informace obsažené přímo v textu, než - v těch pasážích co mě zajímaly - neustále listovat sem a tam. Takže výtky jednoznačně spíš formální, obsahově to pro mě i jako věřícího bylo velmi podnětné a obohacující čtení.
Knížka je, stejně jako všechno co Kovy dělá, velmi osobní a osobitá. Čte se hezky, oceňuju otevřenost a fotky z domácího archivu. Nějaká literární hodnota tu moc není, ale tu asi nikdo neočekává.
Oceňuji dobře vymyšlené a propracované prostředí a vykreslené postavy. Příběh mě uprostřed začal trošku nudit, ale ke konci se to zase dobře rozjelo a hltal jsem stránky. Asi brzy otevřu druhý díl...
Super knížka. Chytře zpracovaná, moderní, určitě dobře srozumitelná pro cílovou skupinu. Bavily mě vsuvky v podobě větiček z nějakých průzkumů a vědeckých prací, hezky to dokreslovalo probírané téma.
Kniha je určená spíše americkému čtenáři, tomu odpovídá stručnost textu, na druhou stranu vyzdvihuji srozumitelnost sdělení, že každý se může zasadit o fungování demokracie a čerpat poučení z historie v konkrétních situacích každodenního života.
Srozumitelný příběh, je tam sice pár bizarností, ale četlo se to skvěle a chytře to naráží na paradoxy dnešní společnosti.
Krásná knížka o lásce, přátelství, o poznávání sebe sama, o nejistotě, o shledání. Děj se může zdát v knize na rozdíl od pocitů a myšlenek možná mírně upozaděn, o to je však příběh silnější. Určitě doporučuju k přečtení, film je taky dobrej.
~
» Během těch týdnů, které nás to léto svedly dohromady, se naše životy jen letmo dotkly, my však přešli na druhý břeh, kde se čas zastavil, nebe sestoupilo na zem a poskytlo nám příděl toho božského, co je už od narození naše. Dělali jsme, že to nevidíme. Mluvili jsme o všem, jenom o tom ne. Ale vždycky jsme to věděli, a i když jsme o tom mlčeli, tím víc jsme to potvrzovali. Našli jsme hvězdy, ty i já. A takový dar člověk obdrží jenom jednou. «
#callmebyyourname
Khaled Hosseini je pan spisovatel. Jeho knihy jsou pro mě vždycky vrcholným čtenářským zážitkem. Je asi zbytečné popisovat děj, ale musím zmínit moje pocity z této knihy – je to především vděčnost za to, jaké štěstí mám, jaký mám život, jakou mám rodinu.
Příběhy postav v knize jsou velmi silné, komplikované, plné smutku, ale i radosti, tápání i shledání. Prostě takové, jak je život přináší. Hodně mě zaujal vedlejší příběh pana Markose.
Jako takovou malou výtku ke knize bych uvedl, že mi úplně nevyhovovala forma – střídání časů, střídání vypravěčů, někdy ich-forma, někdy dopis... Občas jsem musel listovat, abych se zorientoval, jak která kapitola navazuje na ty předchozí. Někdo toto uspořádání knihy jistě ocení, pro mě to byla spíš komplikace. Ale nakonec do sebe všechno zapadne, a člověka-čtenáře naplní uspokojení z dokončení příběhu. Díky za to.
Byla to oblíbená kniha mého tatínka. Bohužel styl vyprávění, typ humoru a vlastně celá kniha šla tak nějak úplně mimo mě. Celé je to hrozně divné. Nepochopil jsem, mrzí mě to.
Krátká, přesto velice silná kniha s krásnými ilustracemi. Podle mě je téměř nepředstavitelné, v jaké situaci se Syřané a další uprchlíci ocitli, a co všechno museli zažít, jaké měli štěstí, že vůbec přežili a dostali se do Evropy. A tady se pak dozví, že je tady nechceme, že jim rozhodně pomáhat nebudeme, a ať se vrátí, odkud přišli. Je mi smutno.
Krásná kniha, která pohladí na duši. Doporučuju.
„Sbohem Étiennette. Spřátelily jsme se příliš pozdě...“
„Na to není nikdy pozdě,“ usmála se. „Kam se teď vydáš?“
„Hledám řeku Kžar. Znáš ji?“
Krásné čtení.
Zase trochu jiná kniha než Vango nebo Tobiáš, ale neméně povedená. Je hlavně hodně poetická, jinak má klasické fombellovské hlavní téma – lásku, celkem napínavý příběh, sympatické postavy, trochu tajemství a trochu historie. Tentokrát je to pravá pohádka.
Díky Baobabu za vynikající zpracování, knížka je to nádherná.
Zajímavá kniha, velice čtivá, moc dobře napsaná. Člověk si celou dobu skládá v hlavě teorii „jak to teda bylo“ a myslí si, jak autora prokoukl, ten ho však na konci pěkně převeze! Ale jednoznačně v dobrém!! Určitě doporučuju k přečtení, je to sice psycho, ale stojí to za to.