valentýna komentáře u knih

Bezva čtení o životě v Kábulu a zejména o tamních ženách a jejich rodinném životě, i o hluboce zakořeněných tradicích a chování tamějších mužů, knihu jsem přečetla takřka jedním dechem, doporučuji.

Dobře a hezky popsaný život v šáhově harému.

Byla jsem zklamaná, povídky mě moc nezaujaly.

Úžasně vylíčený příběh o věrnosti, cti a loajalitě k pánovi, čestnosti, soudržnosti a držení daného slova a slibu, tedy toho co již v naší společnosti - hlavně u politiků - vymírá ......

Být deportován do Terezína bylo nejspíš štěstí v neštěstí.... krutá doba, která z mnohých udělala nemilosrdné netvory.

Tahle kniha a styl psaní se mi moc nelíbily. Jednou z hlavních postav je Anna Bonneyová, což svádělo k tomu myslet na známou historickou osobnost Annu Boleyovou, a tak mi nebylo moc jasné jakou historickou osobnost autorka " sleduje " anebo zda jí jde jen o atmosféru tehdejší doby.....

Líbil se mi popis barmského města Rangún, zázraku přírody jezera Inle, kde jsou uprostřed vody vystavěná městečka s domy na kůlech včetně úrodných plovoucích zahrádek, kde rybáři pádlují ve stoje jednou nohou, zvlášť působivé jsou sloupy s elektrickým napětím zapíchnuté do vody a najdete tu i všechny potřebné obchody, restaurace i zubaře....Autor se zmiňuje i o barmské disidentce Su Ťij a jejím domácím vězení, i o pronásledovaných kočovných kmenech v džungli a obyvatelů horských kmenů. Knihu jsem chápala jinak než uživatelka pode mnou, nepřipadalo mi, že hlavní hrdina je jenom ufňukánek a rubín mu de facto nebyl ukraden... Myslím si, že na fiktivní šamance Wei Wei chtěl autor ukázat snahu obyvatel vyjít s duchy, na které silně věří i se proti nim chrání a ukázat i snahu obyvatel v boji proti vládnoucí juntě. Nicméně celkový dojem z knihy nic moc, děj nebyl moc strhující, také jsem čekala víc.

Kniha se zabývá událostmi v jedné vesnici v době zřizování zemědělských družstev, téma dobré, nicméně mě kniha stylem psaní moc nezaujala, některé věty se po několika stranách opakují a ač byla tato doba určitě dramatická není popsána strhujícím stylem.

Zajímavé čtení o rituálech a působení magie, doporučuji.

A já pořád nevěděla proč muži tak rádi čtou válečné romány, v tomhle nebyla o sex nouze, ale teď trochu vážněji - spousta bojujících mužů se nechovala jako opilá čuňata, ale jako hrdinové a zachránci, opravdu nechybělo napětí a rychlé akce.

Humorné vyprávění zaměřené na členy rodiny, oddechové čtení, které moc informací z Maroka nepřinese.

Mám moc ráda historické romány z Japonska, ale tahle kniha mě moc neoslovila. Na tehdejší dobu muselo být její napsání " revolučním počinem ", to bezesporu, ale pro mě trochu rozvláčné, bez spádu, snad i proto, že nečtu romantické knihy pro ženy...
Nejvíce se mi líbil úvod, kde bylo dílo zhodnoceno, vysvětleny tehdejší duchovní hodnoty, filosofie díla a život v době Heian - rozvržení paláců, společenská hierarchie apod.

Kniha mě lákala svým tématem, párkrát jsme také uvízli na různých letištích a nakonec to byly moc hezky strávené chvíle, nejvíc vzpomínám na jakousi dřevěnou boudu kdesi na Sibiři, kde nebylo nic jiného jen klavír a světe div se, jeden ze spolucestujících nám na něj překrásně hrál .... no ale zpátky ke knize, nemůžu říct, že byly povídky nudné, ba naopak, ale nic pro mě, nemám totiž ráda Sci-fi.

Strašné čtení, ač prý je kniha bestsellerem... Tedy nápad dobrý, ale vyjadřování hrozné, nedovedu posoudit zda vinou překladatelů či samotného autora. Pár příkladů : gejša si místo typického civilního kimona oblékla farmářské šaty, navíc byla opálená, do dnešních dnů je především o Japonkách známé, že se chrání všemi možnými způsoby před sluncem, počínaje krajkovými deštníky a konče dlouhými krajkovými rukavicemi končícími u ramen, hlediskem tamější krásné ženy je od pradávna bílá až průsvitná pleť.....vlivný japonský panovník je zde svým poddaným nazýván lordem.... japonští muži vycvičení v bojových umění jsou nazváni kavaleristy... No co dodat, zvedalo mě to ze židle, sice jsem obě knihy dočetla, ale hodnotím je jako nejhorší s touto tématikou.

Kniha se mi četla dobře, i když v mnohém mě překvapila, jak to říct, asi uvolněným režimem v tomto vězení, který jsem nečekala. Druhá polovina knihy již odpovídala mým představám o tehdejší době, kdy se setkávali uprchlí vězni se strachem a mnohdy neochotou lidí dát jim jen suchý chleba, ale i naopak se statečností některých jedinců.

Strašně ráda čtu historické romány ze zemí, které jsem navštívila a ani tenhle mě nezklamal. Barma je krásná země s příjemnými lidmi a výborným jídlem, zdá se, že za naší návštěvy byly poměry v zemi již uvolněnější a přála bych Barmáncům svobodný život. Knihu doporučuji nejen cestovatelům a těm co se zajímají o světové dějiny ....

Skutečně bravurní vylíčení tehdejší doby na základě vzpomínek autorových rodičů a příbuzných se prolíná s dobou nedávnou, kdy autor po odkrytí archivů pátral po svých předcích a srovnává Rusko i Moskvu za života svých rodičů ve druhé světové válce a svého pobytu v devadesátých letech minulého století. Doplněno rodinnými fotografiemi.

Skvělé čtení protkané hlubokým citem, moudrostí a pokorou k životu, člověku a přírodě, to vše na pozadí japonských zvyků a tradic.

Otřesný životní příběh....

Oddechové čtení o hluboké lásce, žárlivosti a kulturních rozdílech.