valentýna komentáře u knih

Pár dobrých rad se tu najde, je vhodná i pro mladé " zálesáky ".

Tenhle román mě nijak " nechytl ", autor popisuje dobu a boje ve Francii, Rusku a Německu, a to za účasti více postav. Vystupují zde továrníci, komunisté, generálové, vojáci i partyzáni, doktoři i obyčejní obyvatelé, největší potíž jsem měla v tom, že autor střídá v delších kapitolách země a rozehrává osudy lidí, aby je pak opustil na několik dalších kapitol a čtenář se tak těžko orientuje. Na mě je tam moc chaosu, druhá polovina knihy je už přehlednější, nejspíš protože hodně postav padlo během války.

Čtení této knihy ve mně vyvolalo rozporuplné pocity, v regále byla zařazena pod názvem skutečné příběhy a ty ráda čtu pokud se týkají země, kterou jsem navštívila. Zpočátku jsem byla dost zklamaná, že autorka na několika stranách rozebírá romány jako je Velký Gatsby a autory jako Nabokov, James, Austenová a další. Některé z těchto knih jsem četla, ale již dávno a vadilo mě citování různých odstavců z nich a následné vysvětlování jak to autor myslel .... vždyť já jsem se chtěla dozvědět něco víc o životě v Iránu. Až když autorka začala psát o diskuzích k těmto knihám se svými studenty pochopila jsem, její studenti a studentky byli vesměs děti kulturní revoluce a poté diktátorského režimu, jejich pocity a city byly potlačovány, nesměli tancovat, zpívat, vyjadřovat se, poznali jen irácko-iránskou válku, ženy se musely zahalovat a byla potlačována jejich osobnost, staly se z nich neviditelné a utlačované bytosti, které nesměly mít vlastní názor. Není to lehké čtení, ale nakonec jsem autorce porozuměla, ano je dobré si knihu přečíst, ale ne každému tento styl psaní bude vyhovovat.

Tahle kniha se mi moc nelíbila, nemá žádný spád, nic vás nežene číst rychle dál, obšírně se tu řeší intriky poslanců a politika.
Četla jsem vydání z roku 1954 a v tomto vydání mě zaujalo, že kniha byla vydaná pouze pro příslušníky čs. branné moci.

Četla jsem jen I. díl této knihy z roku 1958, zakládání družstev, vyhnání kulaků to vše řízené sověty, kteří posílali své soudruhy z řad dělníků i do nejodlehlejších vesnic zabírat majetek kulaků a hospodařit na společném ve družstvu. Takto vyslaní dělníci často nevěděli nic o životě na vesnici a o pracech v zemědělství také ne. Kniha se dala číst, nudná mi nepřipadala, ale nadšená z ní také nejsem, podprůměrná, snad by mi něco řekla kdybych ji četla v dané době, nevím.

I když nevyhledávám tento typ románů, kde je ústředním motivem láska, přesto se mi kniha četla dobře.

Kniha se mi četla dobře, ačkoli nejsem " broukolog ", ale mám moc ráda přírodu, úsměvné jsou i historky z přechodů různých státních hranic a ze setkání s domorodými obyvateli.

Prima příběh ze kterého si uděláte lepší obrázek než ze čtení suchopárných dějin. Doporučuji především školákům.

Moc hezký příběh, pro mě motivace podívat se na zbytky Pompejí a Vesuv. U těchto příběhů oceňuji, že na konci knihy jsou shrnuta známá historická data a pár fotografiií z archeologických vykopávek.

Velmi čtivý historický román nás nejen seznámí s tehdejší dobou, ale i s intrikami měšťanů a s jejich střeženými rodinnými tajemstvími, které se často týkaly poměrů měšťanů se služkami a nevěstkami.

Pro mě vynikající čtení, ale knihu bych mezi romány nezařadila, je spíš trochu i literaturou faktu, historie podaná formou vyprávění o osobních zážitcích tvrdě trpící rodiny a jejích příbuzných, o ideálech a zklamáních. Ze čtení si lze udělat objektivní obrázek o situaci v zemi. Irán jsem nedávno navštívila a projela ho od severu k jihu a všude jsem se setkala s velmi příjemnými, pohostinnými a vstřícnými obyvateli a některé informace medií mi připadají zkreslené a zavádějící - nelze všechny obyvatele házet do jednoho pytle, i když nelze upřít, že ke svobodnému životu je zde ještě hodně daleko....

Moc hezké čtení o životě, lidech a přírodě v Kolumbii doplněné nevšedními zážitky podnikavého studenta.

1 08.01.2013

Tenhle cestopis řadím k nejlepším co jsem kdy četla o Africe, o jejích zvířatech, obyvatelích, historii a přírodě se dozvíte hodně zajímavého. Úsměvná jsou líčení autora ze zážitků ve zlatém dole, kdy přijaté horníky musí učit zacházet s lopatou, kterou nikdy neviděli a naučit je chodit v botech, rovněž také jak probíhají volby, když drtivá většina si neumí přečíst kandidátku, k jednotlivým kandidátům je přiřazen obrázek a tak bohužel lidé volí podle těchto symbolů lva, orla, oheň apod. podle toho co je jim bližší a ne podle názorů kandidátů.

07.01.2013

Zajímavý a čtivý cestopis, nejvíce se mi líbilo jak autor popsal život a zvyklosti lámů.

Panský dům díl 1 - 3 je vynikající čtení, i když oproti knize Tchaj-pan mě nepříliš nadchlo velké množství špionážních agentů, ale co naplat k popisované době patřili.

Výborná kniha, jeden z nejlepších cestopisů, které jsem kdy četla. Autor si v průběhu cesty na další putování vydělával různými brigádami a cestoval jen " na lehko " s nejnutnějšími věcmi. Žije v souladu s přírodou a s domorodci od kterých se učí jejich zvyky, vyrábět lodě z jednoho kusu dřeva apod.

Nejlepší cestopis, který jsem kdy četla, doporučuji. Líbilo se mi jak se dovede ke každé práci postavit a se vším si umí poradit, ať je to zhotovení kamínek ze sudu anebo stahování zvěře.

Nejlepší cestopis, který jsem kdy četla, doporučuji ke čtení. Autor si i v nelehkých situacích vždy dovedl poradit a ledacos i zhotovit.

Výborné čtení pro školáky, udělají si tak představu o Velké francouzské revoluci 1792 - 1794, lepší jak studovat suchopárná data, i když ani ty v závěru knihy nechybí.

Edice Můj příběh přináší napínavá svědectví o životě v minulých staletí. Je to prima nápad seznámit školáky s touto dobou, výborné čtení i pro jinou věkovou kategorii.