Vec1980 komentáře u knih
Z mého pohledu velice poučné a zajímavé čtení o jihočeské vesnici Putim, kde se autor prostřednictvím Jana Cimbury, sedláka, koňaře, snaží přiblížit nejenom život na vesnici s pohledu vesnické střední vrstvy (sedláka) ale hlavně filozofii prostého českého muže, který je celým svým srdcem sedlákem, člověkem spravedlivých a skromným. Vše získal vlastní prací a dnešní měřítko života - peníze - nebyly pro něj nikdy důležité.
Náročnější čtení, nečekejte děj plný změn, ale klidné čtení u kterého se určitě, Ten kdo v něm bude pokračovat až do konce, bude muset zamyslet a chtě nechtě srovnávat s naši uspěchanou dobou bez cíle a mnohdy užitku.
V mnohém je i poučná. Kdo třeba ví, že meze, ne že pouze oddělovaly jednotlivá pole sedláků, ale byla určena jako místa kde mohla své zvířata pást chudina a bezzemci. V době žní obilí, které zde zasahovalo patřilo také jim.
Kniha o souladu člověka - sedláka - přírody jako takové - pěstovaných plodin - chovaných zvířat - koní a v neposlední řadě také víry.
To WEIL - přátelé i nepřátelé ... Cimbura podle mého nemá nepřátel v pravém slova smyslu
Bohužel jsem nečetl konkrétně tento výtisk, ale před rokem 1998 se mi do ruky dostal překlad právě od Jana Ulricha ještě než se podařilo vydat, předpokládám ale, že nebude velkého rozdílu.
Kniha jako taková se příliš komentovat nedá. Předpokladem je zájem o danou kulturu, v tomto případě kmene Lakota - části národa Sioux, Očhéthi Šakówiŋ nebo jakkoliv chcete.
Logicky je vypravěčem příběhu jediná osoba a to Heȟáka Sápa a jako Wičháša Wakȟáŋ - přeneseně "šaman". Vypráví příběh svého života, jako nejúžasnější je vyprávění osobní vize seslané na hranici smrti. Tímto dostává schopnost léčit a být jakýmsi duchovním vůdcem svého národa.
Jako předpokladem pro pochopení knihy bych asi uvedl přijmutí faktu, že není jediného boha, ale je obsažen ve všem. Nečekejte hrdinský epos, ale spíše pohnutý příběh kolonizace nepodrobeného národa a snahu o odstranění jeho víry předků ...
Určitě kontroverzní dílo o tom není sporu. Autorem je sice v Belgii odsouzený válečný zločinec Leon Degrelle, ale do určité míry lze osud vypravěče pochopit. Možná je to pouze alibi z pohledu jednoho fanatika, na druhou stranu logicky je člověk schopen pochopit postavení malinkatého národa připojeného k Tisícileté říši, odporu k bolševismu, dohodu západních spojenců se stejným nepřítelem (bolševikem), odpor civilizace proti mongolským hordám drancujícím Evropu. Polemika SS vs. Waffen SS (SS vs. Zbraně SS) je spíše okrajová, ale autor toto striktně odděluje na SS odpovědné za pracovní, vyhlazovací tábory a Zbraně SS jako bojovou jednotku bez konkurence a v první linii. Co se dělo v zázemí, různá komanda a trestné výpravy? To bylo z pohledu bojových jednotek a autora neovlivnitelné. Chytání a popravování partyzánů, v době války pochopitelné a prováděné všemi stranami. Stejně tak postavení ustupující německé armády a skutečnost, že Stalin nedodržoval Ženevskou konvenci, když ji nepodepsal a pak německé vojáky nechal vlát ve vetru bez soudu a zábran. Román o době, kdy odvaha a čest (pokud ji daným přisoudíme) měla ještě cenu a kdy boj za vlast měl odůvodnění a hlavně smysl.
"Kanape přetrhli! " křičel pan přednosta, "přednostovi přetrhli kanape vejpůl" ... a navíc dvakrát by se dalo dodat. Jednoduchý a krásně napsaný příběh. Promítáte si filmovou verzi a při čtení vnímáte text, stejně jako kdyby ho vyprávěl vypravěč.... je to klasické dílo, které je nesmysl hodnotit optikou dnešní logiky.
"Dnes ty, zejtra já. Ale dostanu-li se odtud, kamaráde, chci bojovat proti tomu, co nás oba rozbilo: tobě život - a mně - ? Taky život. Slibuji ti to, kamaráde. Nesmí se to už nikdy stát."
.. chápu proč by kniha měla být na seznamu četby pro maturanty (je předpokládána určitá míra inteligence, byť se to mnozí snaží popřít) a také proč jsem se k ní po nekolika letech vrátil.
Pohled ze strany vojáka poražené strany, národa který ztratil víru ve své vedení a jehož mladá generace vykrvácela na bojišti prakticky první moderní války s masivním použitím těžkého dělostřelectva nebo bojových plynů :-(. Velmi hrozivým výsledkem byl neskutečný rozvoj všech možných protéz :-(
Docela výrazný rozdíl něco takového číst na pozadí černo bílých snímků kde všechno vypadá tak strašně dávno a neskutečně. https://www.youtube.com/watch?v=Y0Vu-NzNmVk
Vydání z roku 1929 určitě v mé knihovně zůstane aneb proč číst nový překlad.
Půvadný jazyk v jednoduchém příběhu. Skoro by se hodilo přirovnání "kratochvílné čtení".
Ani už nevím kde jsem na knihu přišel, ale nakonec jsem ji sehnal v tištěné podobě a určitě už z mé knihovny nepůjde.
Byť se kniha může někomu zdát nevyvážená nebo místy nezajímavá. Nepropracovaný děj? Ne každý příběh má desítku dějových zvratů a ne pokaždé na to má čtenář náladu. Podle mého výborně napsaná kniha s krásně plynulým nenuceným dějem a do knihkupectví pana Penumbry bych zalezl a týden nevylezl. Už jenom kvůli popisu obchůdku stojí zato přečíst. Hodně mne potěšilo, že autor zůstal věrný knize a nenechal se přenést do roviny googlaků a zůstal se Zlomeným hřbetem (zajímavé ... ale co přečtěte si sami).
Jenom pro ty kteří nechtějí hledat a mají rádi reálné informace v textu knih. Určitě neprohloupí kdo si přečte ....
http://cs.wikipedia.org/wiki/Aldus_Manutius
http://en.wikipedia.org/wiki/Francesco_Griffo
http://gerritszoon-font.soup.io/
Přestože je kniha dost objemná a ze začátku možná trošku zmatená, po začtení Vás přestane zajímat skutečnost jak moc autor používá pouze svou fantazii a jak moc dané odpovídá skutečnosti dané doby a dané země.
Přestože při zpětném pohledu po přečtení vidíte všechny souvislosti a skutečnost že celý příběh je vlastně řízen samotným Toranagou, o tomto v průběhu postupného čtení si až tolik jisti nejste. Celým příběhem se táhne zprvu ne zcela zřetelná linie Toranagova plánu. Nakonec mi nezbylo nic jiného než uznat a přát si aby Andžinsan zůstal ve společnsoti které se plně přizpůsobil a už nikdy neodplul. Určitě napínavé čtení na pro nás neskutečně jiném kulturním a sociálním základě, kde jediný smysl a cenu má čest a povinnost, kde v ostrém kontrastu vnímáme naprostou bezcennost lidského života, který je zcela ovládán "majitelem" dané provincie a navazující vládnoucí strukturou. Určitě příjemné čtení. Wakarimasu?
Absurdita doby, slepé víry, lidského sobectví a sebestřednosti ...
Ke knize jsem se dostal spíše omylem než cíleně jako bonus k jedné kupované knížce ze zdějšího bazaru. Paradoxně tu jsem ještě nečetl :-).
Žánr je daný, nerad bych porovnával s mou předchozí četbou ve stylu moderního detektivního románu (Nesbo, Kepler) ale jinak to napsat neumím.
Kniha jako celek se podle mého pohledu blíží typově k Sherlockovi. Byť detektiv není génius, ani dokonalý obraz všeho. Příběh se dokázal zamotat a bylo příjemné, že pachatele neznáte hned. Určitě tahle knížka u mne zůstane a pokud ji potkáte, věnujte ji 2 dny. Romantický popis Holandského přístavu..... jenom škoda že detektiv už nemá pokračování .... tak se musímm podívat po námořníkovi.
Jsem rád že jsem knížku dostal a že jsem ji hned taky přečetl. Byť se jedná o velice rychlý fotografický průlet konfliktem doplněný krátkým komentářem, konfliktem který nejsme schopni pochopit a který podle všeho nemá řešení, je hodně lidí kteří by knize tu chvíli věnovat měli. O co jsou fotografije dokonalejší, o to jsou děsivější.
S ohledem na situaci jaká v Sýrii jako takové panuje tak upoutávka "Města, jež se stalo Stalingradem Blízkého východu" je lehce mimo (zoufalá obrana bez podpory "vlády" vs. zoufalá obrana na základě rozkazu a uzavření města na Volze) ale nic to neubírá na hodnotě knihy.
Díky za její vydání.
Na upoutávce na knihu by spíše měla být ukázka arogance světa vůči dění ve válečné zóně blízkého východu :-(
"Píše se 25.červen 2015 a celý svět sleduje dění v Tunisku, kde mladý islamista napojený na IS postřílel čtyři desítky turistů, zejména Britů. A přesně v ten samý den povraždili bojovníci IS v Kobaní a okolí 320 lidí, z toho téměř 300 civilistů. Ale na to svět tak trochu zapomněl."
Drsné, klasický styl .... nezklamal. Ideální relax, na druhou stranu nic k čemu by jsem se někdy vrátil.
Ze začátku jsem měl sto chutí všechny autorovy úvahy přerušující život Bernarda Marese přeskakovat. Nakonec ale i v nich je spousta věcí k zamyšlení, ikdyž pokud bych si mohl vybrat verzi "Pouze Bernard Mares" tak bych sáhl po ní.
Jinak neskutečný život s neskutečnými kotrmelci ... po přečtení mi jenom chybí jistota,že Mares opravdu žil ......
Dlouho jsem se snažil ke knize dostat. Dostala mne už vazba knihy samotné. Bez klasického hřbětu s barevně vyvedeným jménem autora a vazbou .... Edogawa Rampo.
E.A.Poe je úžasný představitel temna, Edogawa Rampo je zcela jiný level. Nevím jestli je to naprosto jiným světem příběhů (třefně poznamenáno ... zdi z papíru omezují záhadu zamčeného pokoje) nebo pojetím. Pod dojmem Slepé bestie jsem hranici mezi detektivním příběhem a hororem nepoznal. Opačná logika nehledání vraha, ale být vrahem vše nahrazuje děsem, hororem, neskutečným pohledem a zvrácenou fantazií a detailním popisem ....
Nemá smysl cokoliv komentovat. Meziválečná klasika poražené a vykořeněné generace ztracené v prostoru. Raději čtěte knihu než jakékoliv komentáře.
Válka v čisté podobě. Ideologie bez možnosti jiného pohledu. Msta za bezpráví, moře krve za řeku krve. Rozkazy proti rozumu na cestě od útoku do hluboké obrany.... :-(
První kniha kterou jsem byl nucen číst s mobilem po boku. Většinou mi to nedalo a podíval jsem na web o kterém kolegovi nebo kolgyni píše ... a taky jsem to četl hodně dlouho.
Pro toho kdo má rád docela zajímavé čtení ... IL BRUTO ...
" .. kteří se pohybovali na okrajích hodnostní hierarchie a plukovních pozic ve válce, kterou sice označovali za moderní, ale stejně jako každá jiná s sebou nesla naši smrtelnost."
Myslím že už citát z knihy odhalí její podstatu. Hlavní hrdina má na rozdíl od svého okolí luxus odstupu od smrti ve formě plnění rozkazů ostřelovací puškou, měnící velící na straně protivníka.
Více než zajímavý je pohled na historii .... naši školou hojně uctívaní a oslavovaní utečenci na stranu protivníka a jejich začlenění do odporu proti Rakousku-uhersku a jejich přeměna v novou československou armádu jsou z pohledu střelce Vinicha pouzí dezertéři (což je z obecného pohledu pravda) a ty je možné pouze nechat jít a nebo zastřelit, asi si dosadíte co je preferovaným řešením.
Velmi dobrá kniha provádějící osudem jednoho obyčejného horala (nebo neobyčejného?).
na dovolenou ideální. Náhodně jsem vybral podle popisu a dokonalá volba. Ove jako takový více než sympatický a přístupem k životu dokonalý. Byť nemám Saab tak se budu držet alespoň benzínové pumpy jejiž kartičku mám v peněžence ;-). Takhle to funguje a takhle to končí ....
Vtipné až na půdu by se dalo říct. Ironické a plné neskutečných náhod, padajících soch, oficiálně neexistujících lidí, stejně jako izraelských agentů nebo králů zabíjejících slepice. Genialita Nombeko proti hlouposti téměř všech ostatních. Na cesty knížka jako dělaná (e-kniha myšleno).