vegal komentáře u knih
Jak může že dopadnou setkání zámeckých starousedlíků s novým mladým zaměstnancem, módní návrhářkou, která chystá největší událost 20. století, kadeřnicí, majorem státní bezpečnosti, okresním tajemníkem KSČ a jeho sekretářkou na zrekonstruovaném zámku Kostka?
Další díl plný absurdních setkání a situací. Při některých se musíte smát opravdu nahlas, obzvlášť v první polovině knihy nebyla o výbuchy smíchu nouze.
Asi není nutné mít přečtené předchozí díly, ale s nimi to do sebe zapadá přece jen líp.
Příběh začínající v období před druhou světovou válkou, v blíže neurčeném sudetském městečku. Tentokrát je příběh z pohledu Němce, který s tím co se děje nesouhlasí, ale přesto se musí války účastnit.
Kniha je napsaná poutavě a jsem ráda, že ukazuje jakousi nezlomnost lidí, kteří nedělali rozdíly mezi národy a snažili se pomoct tam, kde bylo potřeba.
Ale mrzí mě, že právě tito lidé museli pryč a "převlékači kabátů", kteří se kolikrát chovali hůř než Němci a škodili, kde mohli, zůstávali, dostávali funkce a vyžívali se v moci, která jim byla propůjčena.
V rámci společného čtení jsem přišla na to, že mě kniha před nějakou dobou buď nezaujala nebo jsem musela číst něco veselejšího a odložila jsem ji. Na druhý pokus jsem si zopakovala začátek a nebýt dáno, kdy se mají které kapitoly číst, zvládla bych to za jeden den.
Čtení to bylo málokdy veselé. Bohužel převládají nepěkné, spíš až tragické osudy lidí z Krušných hor, kde původně bydleli Češi i Němci pospolu, a jak je světové války a zfanatizovaní lidé poštvali proti sobě.
Příběh ubíhal, i přes přeskakování mezi jednotlivými členy rodiny, svižně, pořád se něco dělo a nakonec se hodil i kapesník.
Při čtení knih s touto tématikou si říkám, jestli jsme se jako společnost někam posunuli a poučili se z historie. Bohužel se tak nestalo....
Hororový příběh z prostředí Šumavy, z okolí tajemné řeky Křemelná, kde jsou od nepaměti vídány bludičky.
Situace, které se odehrávají, jsou vyprávěny z pohledu více lidí, až jsem se občas ztrácela, protože nic není, jak se zdá. Ale i tak je kniha skvěle napsaná a velice čtivá, opět jsem se od čtení nemohla odtrhnout.
Líbí se mi, že jsou vloženy zmínky o historických i nadpřirozených místech a jevech Šumavy, jako jsou keltská opidda, kulové blesky, časové zlomy, vraždy a sebevraždy nebo jakou spojitost mají bludičky na Křemelné a konec Djatlovovy výpravy.
Předchozí autorčina kniha Prameny Vltavy, byla za mě lepší, protože téma bylo reálnější. Ale byl to jiný žánr. Horory a thrillery moc nečtu a tak mi Ignis fatuus chvílemi připomínal Trhlinu od Kariky.
Trochu jsem se bála, že bude druhý díl nudný, ale nestalo se tak. Jediné, co mi přišlo v některých částech matoucí jsou jména lidí, draků a gryfů, kdy jsem se úplně neorientovala, kdo je kdo.
Konec nebyl tentokrát o slzách, ale o vyvalených očích a otázce: „To myslí vážně?“
Ale tak musí tam být něco, co přiměje čtenáře, aby se těšil na další díly. Mělo by jich být celkem 5.
Do čtení jsem se pustila s obavami, co za román může napsat herec. A byla jsem velice překvapená, jak je kniha čtivá a milá, i když se v ní řeší rodinná traumata, která si Martin i Veronika nesou z dětství a dospívání.
Děj mě naprosto pohltil a knihu jsem odkládala jen v nutných případech.
Mám ráda příběhy, ve kterých se můžu dozvědět něco zajímavého z historie. Když se příběh odehrává na Šumavě, tak se nabízí téma druhé světové války nebo nelegálních přechodů. Tady najdete oboje.
Co se stalo s ruskými zajatci kteří mizeli v podzemí na Františkově? Kdo pomáhal lidem na cestě do Německa? Jak se mohla malá holka dostat na místo své smrti, a proč měla na sobě pruhované oblečení se žlutou židovskou hvězdou? A proč se všichni bojí mluvit o věcech které se staly tak dávno, že pamětníků zbývá jen pár?
Na všechno jsem nakonec dostala odpovědi, ale nemohla jsem uvěřit, jak bylo vše propletené a jaké byly důvody k tomu, co se stalo.
Kniha je napsaná opravdu čtivě, a jsem ráda, že autorka se nedržela spisovné češtiny, ale psala tak, jak se na Šumavě mluví. Někomu by mohlo vadit přeskakování v čase, ale tady se to hodilo a neviděla jsem v tom problém.
Při čtení anotce jsem si řekla, že tuhle knihu musím přečíst. Bude to samý vtip, možná naprostá šílenost, ale zasměju se. Jaký to byl omyl! No dobře, zasmála jsem se při popisu, kdy chlap kupoval tampony.
Na začátku jsem byla hodně rozpačitá. Cizí jména, do toho Praha a jiná města v ČR, neurčitý letopočet.... ale nakonec to docela šlo číst, i když to není můj šálek čaje. Dočkala jsem se napětí, romantiky, únosů, zbraní i cest do zahraničí.
A co teda oceňuji je, že chlap - autor, na rozdíl od ženy, popisuje sex jako SEX a nevymýšlí si žádné přiblblé popisy. Za to fakt palec nahoru
(SPOILER) Knihu jsem právě po třech hodinách dočetla... nešlo to jinak, protože jsem musela vědět, jakej pošahanej magor byl schopnej udělat takové zvrácenosti, při jejichž popisu jsem musela přeskakovat a utírat si slzy. Jako vydržím toho, co se čtení týče, hodně. Tento popis byl pro mě už za hranou, ale možná to bylo umocněné tím, že šlo o dítě. Taky jsem si říkala, kdo může takové věci vymýšlet a pak jsem se dočetla, že autor je kriminalista a příběh je na základě opravdového případu.
Jinak se kniha četla dobře, až na překlad ze slovenštiny, kde se "překladatelka" občas úplně netrefila do správného tvaru či slovosledu.
Jen mi chybělo vysvětlení, jak na holčičku přišel, jestli se nějak znali nebo to byla jen náhoda a dala na "strýčkovy" sladké řeči.
Milé a vtipné vyprávění o rodině Ludvíkových, kteří se nastěhují na hrad Hruška, kde se seznamují s tamními nadpřirozenými obyvateli a zažívají spolu různá dobrodružství.
Poslední dobou jsem nějaká náročná a žádná z knih mne nedokáže uspokojit. Tenhle příběh je krásně a lehce napsaný, bezvadně se čte. Dokonce se mi i líbí kratší kapitoly, jen ten konec chtěl něco aby mi spadla brada.
Asi jsem byla namlsaná z předchozích knih, ale tahle mě moc nenadchla. Vůbec jsem nebyla napnutá, abych se dozvěděla co a jak se stalo. Určitě to nebylo špatné, ale čekala jsem víc.
Jako první jsem četla Tajemství letního odpoledne, takže i v téhle knížce jsem čekala překvapivý konec. Jak to bylo s holčičkou mě napadlo asi v polovině, ale byla jsem překvapená, jak skončila Spisovatelka.
Knížka se četla dobře, mám ráda takové "záhadné" příběhy.
Četla se moc pěkně,hnalo mě to pořád dál.Jen teda buďme rádi,že nežijeme ve středověku.
Na začátku jem měla strach,že mě kniha nebude bavit,ale během pár stránek jsem názor změnila.Dobře napsaná,s nečekaným rozuzlením.Jsem ráda,že jsem ji četla.
Dočetla jsem,ale byl to nejslabší díl...žádný spád,víceméně nikam necestovali,ona protivná jak činže,babička s tím jejím Katinka mi taky lezla na nervy.Myslím,že tenhle díl mohla autorka vynechat a pevně doufám,že nebude pokračování!