vejik komentáře u knih

Trvalo mi, než jsem se do knihy začetla, ale potom jsem se od čtení nemohla vůbec odtrhnout. S každou další kapitolou jsem byla pohlcenější a pohlcenější, až jsem s nelibostí zjistila, že už jsem na konci. Strašně moc jsem chtěla, aby kniha ještě pokračovala.
Milosrdenství je mistrovsky napsaný poutavý příběh, který čtenáře nenechá klidným. Střídání vypravěčů nám připomíná, že nic není černobílé, na všechno je třeba se koukat z více úhlů pohledu.
Z hodin dějepisu si otroky představujeme především jako černochy-Afroameričany, ale v knize se dozvídáme, že v počátcích otroctví nebylo neobvyklé, aby se otrokem stal bílý muž nebo indián a že i muž černé pleti mohl být nadřazený muži bílému.

1 20.01.2017

Krásná, milá knížka. No a co, že je tak trochu naivní? No a co, že vnímavý (a všímavý) čtenář brzy pochopí, kam knížka směřuje a jak to všechno dopadne?
Četla jsem ji několikrát, a přesto se k ní ráda vracím. A vůbec se nestydím za to, že si nad ní pokaždé pobrečím.
Kniha člověka donutí přemýšlet nad pomíjivostí života, nad tím, že to všechno může skončit mnohem dřív, než si vůbec dokážeme představit... A přitom je v hloubi tak pozitivní.

4 16.01.2017

Wildeovy pohádky jsou jedním slovem DOKONALÉ.

Nesouhlasím s komentáři, že pohádky jsou smutné, a proto nejsou určeny pro děti. Jsou to pohádky psané životem, ve skutečném životě všichni nežijí šťastně až do smrti. Nemůžeme své děti přehnaně chránit před vším, co by je mohlo třeba jen rozesmutnit. Nad těmito pohádkami si taky pobrečím, a přesto už se těším, až je budu svým dětem jednou číst a až si o nich spolu budeme povídat. Přece byste své děti o tento literární skvost nepřipravili. ;)

1 16.01.2017

Úžasná kniha, dospělí čtenáři ji nejspíš ocení ještě více než ti detští.
Autor si skvěle pohrává s jazykem, pohádky jsou nápadité, originální.

Kniha přímo vybízí učitele, aby s její pomocí žákům různé jazykové jevy/hříčky ukázali a dokázali jim tak, že čeština není nuda, ale naopak!

3 16.01.2017

Ke knížce jsem se dostala zcela náhodou, prostě se mi zalíbil její obal (černý se sedmikráskami), a protože jsem zrovna neměla co číst, neváhala jsem.
Kniha je napsaná velice čtivě, přečetla jsem ji "na jeden zátah". Upřímně mi ale v knize chybělo víc napětí, akce. Chvilkami mi přišlo, že je kniha zbytečně "přefilozofovaná", autor zbytečně tlačí na pilu a snaží se z obyčejné knížky pro "puberťáky" udělat něco víc. Zní to přehnaně, nuceně. Bohužel se autor nevyhnul ani různým klišé, ale to už se u tohoto typu knížek stává.

První část ("Předtím") se mi líbila hodně, nemohla jsem se od čtení odtrhnout, ale druhá část ("Potom") mě zklamala, je to takové plácání prázdné slámy.

Zajímavá myšlenka a zároveň skvělá charakteristika dvou hlavních postav:
"...kdyby byli lidi déšť, já bych byl mrholení a ona hurikán".

7 16.01.2017

Nemůžu říct, že by se mi knížka nelíbila, ale možná je na mě až moc "filozofická"... Po Veronice pro mě byla tato knížka trošku zklamáním, trvalo mi podstatně déle, než jsem ji přečetla a nedokázala mě vtáhnout do děje tak jako jiné knihy od tohoto autora :) Každopádně, citáty kterými je kniha protkána jsou vynikající. Kdyby tak mohl každý z nás jít za svým snem... :)

2 25.06.2013

Od Shakespeara jsem četla vždycky jen tragédie a komedie jsem tak nějak přehlížela, což byla zjevně chyba. Komedie "Mnoho povyku pro nic" se mi moc líbila, rozhodně mě nakopla k přečtení dalších komedií :)

1 14.06.2013

Moc krásné pohádky, které rozhodně stojí za přečtení :)

Úžasná kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Paulo Coelho se pomalu stává jedním z mých nejoblíbenějších autorů... Jeho knihy jsou zajímavé, mají myšlenku a donutí člověka zamyslet se nejen nad svým životem, ale také nad spoustou témat, nad kterými obyčejně nepřemýšlíme. Stejně jako první kniha, kterou jsem od autora četla (Veronika se rozhodla zemřít), tak i tato kniha na mě zapůsobila a zanechalal ve mě silný dojem. Vžila jsem se do hlavní hrdinky a všechno jsem prožívala spolu s ní. V závěru knihy jsem byla velmi překvapená, nečekala jsem, že autor nechá hrdinku prožít si svůj happyend, možná by ke knížce seděl spíš "tragický" konec, ale na druhou stranu, proč ne... už tak je v životě tolik tragických konců, přejme Marii její (zasloužený) happyend :)

1 14.06.2013

Přečteno jedním dechem během jednohoho pracovního dopoledne, je to vážně úžasná kniha... rozhodně patří mezi ty nejlepší, co jsem kdy četla :) Určitě se k ní ráda vrátím a přečtu si ji znovu! :) S Veronikou jsem se ztotožnila a všechno jsem prožívala spolu s ní... Je to velmi silný příběh, který v člověku vzbudí chuť opravdu ŽÍT! :)

3 09.06.2013

Moc krásný příběh, jen chvilku trvá, než se do něj člověk začte :)

13.05.2013

Skvělá knížka! Nastřídačku jsme si ji s přítelem předčítali "před spaním" a strašně jsme se u toho nasmáli :) rozhodně doporučuji přečíst, já ji četla dvakrát a určitě se k ní ještě někdy vrátím :)

1 13.05.2013

Moc krásný příběh o milém a hodném učiteli :) takoví kdyby byli všichni naši učitelé, děti by se do školy těšili a měli by i radost z učení :)

1 24.04.2013

Moc krásný, působivý příběh. Dovedu si představit zoufalství matky, která ve strachu z vojny vydává svého syna za dívku...

1 24.04.2013

Krátká veselohra z prostředí české vesnice. Knížka je čtivá, naplnila moje očekávání. Bohužel patří mezi knížky, jejichž děj se mi brzy vykouří z hlavy... :)

24.04.2013

Krásně čtivé, napsané jednoduchým jazykem :) nejdřív jsem se knížky trošku bála, neuměla jsem si představit román pro dívky z 19. století, ale můžu jen doporučit! :) číst příběh svéhlavé Zdenky, jak se mění v milou dívku mě moc bavilo... je to knížka, u které se dá parádně zrelaxovat :)

1 22.04.2013

Smutný, působivý příběh. Ani nevím, co o tom napsat, jen že bych se nikdy nechtěla dostat do takové situace...

1 20.04.2013

Typ knížky, kterou si přečtu, ale po nějaké době už si budu jen těžko vybavovat děj. Souhlasím s komentářem od Violetti, i mně se hra zdá celá taková roztahaná, zdlouhavá... Viděla jsem ukázku z představení v Národním divadle a možná kdybych měla šanci hru vidět a ne pouze číst, můj názor by byl jiný... :)

18.04.2013

Že by mě knížka nějak víc zaujala, to se říct nedá... přečetla jsem, ale znovu se do jejího čtení určitě nepustím :)

14.04.2013

Náboženská tématika mi nic neříká a rozhodně nevyhledávám tento typ knížek, ale Zeyerovy legendy jsem si přesto chtěla přečíst... Knížka je zajímavá, všechny tři legendy spojuje ústřední motiv krucifixu, který hraje v příbehu klíčovou roli, pokaždé jinou. Inultus (legenda pražská) se mi moc líbil, příběh ubohého poety a jeho osud mě "dostal", řekla bych, že jsem svým způsobem trpěla spolu s ním... další dvě legendy mě ale příliš nezaujaly, "náboženské zázraky"-to není nic pro nevěřícího člověka jako jsem já... Věřím ale, že se najde spousta lidí, kterým se i tyto příběhy budou líbit :)

1 11.04.2013