vendy246 komentáře u knih

Přečteno za víkend. Zajímavé nahlédnutí do života poválečné generace Židů žijících v Belgii. Národ, který od okolního světa odděluje a chrání jejich 613 přikázání a košer strava. Střetávání starobylé tradice s moderním světem a střetávání různých kultur navzájem. Události ve světě vnímané v těsné blízkosti po staletí ohrožené menšiny, která pro jistotu hovoří alespoň pěti jazyky.
Za co hvězda dolů: bylo až příliš znát, že to není interpretace mladou holkou a že autorka využila tento formát jako prostředek. I tak bavilo moc.

5 06.02.2022

Přečteno jedním dechem. O konci vztahů, lásek, přátelství, manželství. Výstižné a smutné, ale ne zas tak šíleně. Asi jako život. Nejvíce mne zasáhla povídka Hranice.

5 01.02.2021

Tak to sem přečtla ňák rychle, šlo to samo, řekla bych. A to mi teda tydle věci vobyčejně fakt moc neberou, myslim jako kref, vraždy a drogy. Nejlepší byl stejnak ten šerif Bell a ty jeho ouvahy vo životě. Člověk měl takňák vočem přemejšlet.

5 15.11.2019

Zajímavé a čtivé. Yalom jde cestou života se svými pacienty a řeší stejné otázky jako oni a my všichni. S tím rozdílem, že on o nich ví. Koho by to nebavilo číst?

" ... to co jim připadalo jako bezpráví, je ve skutečnosti vesmírná lhostejnost"

"Nikdy nikomu nic neberte, pokud mu nemůžete nabídnout nic lepšího"

5 29.07.2019

Tak to byla nejlepší knížka, kterou jsem v poslední době četla. Skvělá. A perfektní, nadčasový překlad.

5 17.06.2019

Pěkně napsaná kniha plná skvostných příměrů. Popisuje osud malé Čijo, pocházející z malé vesničky a chudé rybářské rodiny. Kruté dětství, vyčerpávající intriky a vypočítavost v době dospívání, pak válka a nakonec poznání, že přes všechny útrapy se hlavní hrdinka neměla nikdy zas tak úplně zle. Svědectví o Japonsku minulého století a popis života gejš o kterém jsem neměla ani ponětí.

5 05.11.2018

Samota, bída, hory, krutost a alkohol, Němci a Češi, zima na krku a jedna ještě stále malá holka, které umřela maminka. VK a jeho dar popsat velmi autenticky lidské osudy na pozadí šíleného poválečného období.

4 18.06.2024

Viktor se vrací po druhé světové z Anglie do českého pohraničí, kde odsouvají Němce. Viděl a zažil dost, aby netoužil po klidu a životě v míru. Rodiče už nemá, rodný statek zchátral. Byl umístěn na před pár lety Němci zkonfiskovaný zámek majitelům židovského původu. Slouží mu Adelheid, dcera z německé nacistické rodiny, jejíž otec byl popraven a o ní se nic nedozvíme... Dokonalý, neokázalý popis složitého poválečného období.
"Pořád se něčím trýzní a pak vlastně zjistí, jak je duševní utrpení nepatrné proti skutečné bolesti těla..."

4 18.06.2024

To je TAK krásně napsané... JS vzpomíná především na své mládí a na životní události osobního rázu, které se odehrály převážně v první polovině jeho života, ohraničeného roky 1900-86. Autor znal Halase, Hálka, Biebla, Toyen, Nezvala, Čapka, Horu, Hořejšího, Wolkera, Tiegela, Vančuru a zajisté všechny z pozdějších let, z druhé poloviny svého života, o kterých se zde nezmiňuje. Žil v době Rakouska-uherska, velké války, anarchie, první republiky, Muchy, Haška, kubismu, Chaplina, Janáčka, druhé světové i komunismu... Krásné čtení o mládí, láskách, přátelství, ženách a o všech krásách světa...

4 18.04.2024

Až teď jsem se dostala ke knize Miroslava Bárty, kterou jsem ani moc číst nechtěla, protože kam by asi civilizace mizely - buď vymřely na nemoce nebo je zabil nepřítel, ne? Ne.
Moc pěkná kniha a zajímavé čtení o různých aspektech lidské společnosti. Problémy pohledem vzdělaného člověka, který je schopen historického nadhledu. Všechny vyspělé civilizace prosperovaly díky levným zdrojům - voda, obilí, kolonie, lidské zdroje, energie. To, co společnosti zpočátku povznáší, je také postupem času začne mořit - zákony, průmysl, státní správa. Moc pěkné shrnutí covidu 19 a až strašidelné upozornění ohledně zdrojů, které se potvrdilo hned rok po napsání knihy, invazí Ruska... Sledováním dlouhých časových řad lze vypozorovat, že civilizace nezmizely, ale zchudly. Adaptovaly se na horší podmínky a skromější život. A my jsme v bodě, kdy o tom musíme přemýšlet a pokud ne, máme smůlu...

4 14.02.2024

Nádherná knížka o životě na slovanském venkově za časů ranného křesťanství, kdy ještě pohanské zvyky a pověry prostupovaly každým pórem. Krutý řád křižáků bojujících o spásu duše, která chce být volná a žít a příběh, ve kterém se tyto dva světy střetávají.
"Nejkratší cesta je cestou nejzrádnější, příliš láká k cíli"
"Včely jsou jako lidé ... také se bojí neštěstí"

4 24.01.2024

Asi to na 5 hvězd není, ale je to moje hodnocení. A já mám JF ráda a budu od něj číst i telefonní seznam, pokud ho vydá. Zajímá mě totiž s kým si volá:) Kniha o autorovi a jeho myšlenkách a vnímání světa. Stejně jako všechny předešlé knihy, ale tahle je jen o tom. Mám pocit, že JF našel odpověd na svoji otázku a tím pádem už nemá potřebu cokoli sdělovat. Maximálně to, co je nesdělitelné. A to je Boží.

4 18.12.2023

Jedním dechem. Něco takového jsem ani náhodou nečekala. Nadstandardní forma i obsah. ABH má co sdělit a umí to. Evidentní orientace v mnoha oborech a "světech". Dokonale podle mého gusta - příběh, postavy, pocity a jako bonus edukace v oboru umění, ptactva a fungování supermarketů.
"Všechno shnilé, vadné a pochmurné vystihuje realitu nejlíp"

4 10.11.2023

Poslouchala jsem audio. Povídky mají své kouzlo a dávají představu běžného života v polovině devatenáctého století na Malé Straně. Autor zachytil známá místa a popsal chování a uvažování tehdejších obyvatel staré Prahy. Oceňuji atmosféru, ale moc mě to nebavilo. Čímž nesnižuji kvality a význam sbírky.

4 09.10.2023

Moc dobré čtení o mladíkovi a slečně Stříbrné. On chce její tělo, ona je tajemná. Příběh z časů chvíli po válce, kdy někteří žili s na ruce vytetovaným číslem a kdy soudruzi vládli světem. Měla jsem to číst zamlada, to mužské myšlení by mi v mnohém otevřelo oči...

4 31.07.2023

Dílo malé rozsahem, ale velké obsahem. Každá věta má význam a vyprávění mnoho vrstev. Čtenářská lahůdka. Krásný jazyk, obdivuhodná schopnost autoura vyjádřit zamýšlené. LV nahlíží do svého nitra a nachází svoje dětství a život svých rodičů a příbuzných na venkově. Vyprávěním prostupuje všudepřítomná destrukce způsobená totalitním zřízením, dobou, v níž autor žil a režimem, jemuž byl zpočátku nakloněn. Svědectví doby, výstižný popis vesnického života. Nádherná knížka.

4 28.03.2023

Naprostá konsternace autorovo mozkovou kapacitou a uměním zařazovat jednotlivosti do kontextu. Představuji si jeho hlavu jako obrovskou rozvařenou knihovnu, kde si všechny informace nacházejí správná místa. A kdyby to nebyla pravda byla by to čirá ironie a cynismus. Naše chování je prostě nepochopitelné a lidé šílení... Jízda, bavilo moc.
"A někteří filozofové říkali, že kult mládí je jedna z největších pitomin v dějinách lidského ducha a že je příznačné, že s tím přišli fašisté a komunisté..."

4 11.10.2022

Tahle knížka mě nepřestane bavit. Čtu opakovaně a koukám přitom do mapy. Tolik zajímavostí! Pražanda je rázem turistkou. Žasnu nad místy, kudy jsem šla třeba stokrát. Miluju.

4 20.08.2022

Tereza Boučková mě baví. Je to jako rozhovor s chytrou kamarádkou. Zajimaji mě její názory, úvahy, zkušenosti. Inspiruje mě co dělá, kde byla, koho potkala, co si myslí o filmech, knihách a výstavách, ktere jsem také často navštívila, četla, viděla… A v neposlední řadě sdílím její názor na soudruhy před i po revoluci. Mluví mi z duše.

4 10.07.2022

Velice zajímavá kniha o našem zlatém pokladu v kontextu dějin 20. století. Jedním dechem a s otevřenou pusou, přátelé...

1938 jsme měli asi 90 tun zlata z toho 50tun v úschově u spojenců USA a Velké Británie. Zbytek zabavili za války Němci (celkem cca 20tun + 23tun jim z našeho zlata zaslala Británie (?!) Po osvobození Rusové ukořistili 400kg zlata.
1948 vrátila Británie asi 6 tun
1982 vrátila Británie a USA 18,4 tun, ale museli jsme uhradit 80 milionů USD+24 milionů liber jako válečné náklady (mj. za letce RAF-každá sirka a tkanička do bot)
1992 dělíme se Slováky o 102tun zlatého pokladu v poměru 2/3 - ČR 63tun a SR 39tun + ještě dodatečně 4,5tun po Slováky (ano - nějak to nevychází)
1998 prodává ČNB na tajňačku 65tun zlata Německu za dluhopisy
Tomu Německu, které nám za války způsobilo škody 1.351.300.000.000,- Kč (1bilion351miliardy300milionů) a na reparacích nám vyplatilo 0,-

Z našeho zlatého pokladu zbylo pouhých 12tun, čímž se podle jistých měřítek řadíme mezi rozvojové země...

4 28.03.2022