vendysantos komentáře u knih
Jedna z nejlepších a obsahově nejsilnějších knih, jaké jsem kdy četla. Zanechala ve mně tolik emocí. Filmovou verzi jsem viděla několikrát, ke knize jsem se dostala až nyní. Ani si nevzpomínám, zda jsou ve filmu některé detaily jinak, asi si ho někdy znovu pustím, abych ho mohla porovnat s touto knihou.
Druhý díl byl neuvěřitelně čtivý, stejně jako ten první. Od knížky jsem se opět nemohla odtrhnout, bavila mě a nechtěla jsem, aby skončila. Líbily se mi všechny hlavní postavy - Rev, Emma, Declan, Juliet. Kdybych měla oba díly srovnat, tak ten první byl více romantický a v druhém bylo o něco více napětí a hrozeb. V obou knihách přišlo mnoho zvratů, které by jeden nečekal, ale nakonec to dobře dopadlo. Autorka má zkrátka talent.
Už dlouho se mi nestalo, že bych za jediný den přečetla 300 stránek. Páni! Tahle kniha mě tak mile překvapila, vůbec jsem nečekala, že se do ní takhle ponořím a nebudu moci přestat číst. Nesmírně zajímavý a originální příběh, hrozně mě bavilo číst z pohledu obou postav. Jistěže jsem jim fandila, aby se dali dohromady. Musím říct, že po přečtení scény s datem dvacátého pátého května jsem na stránku přímo zírala s otevřenou pusou, vůbec by mě ty souvislosti nenapadly. No a když Juliet vyvolala fotografie, opět jsem byla v šoku. Zkrátka je toho více, co vás překvapí. Ale to je dobře, aspoň není předvídatelné, co se na konci stane. Jsem ráda, že jsem na knihu narazila, a určitě si hned přečtu i druhý díl.
Páni! Tahle knížka byla tak silná, velmi čtivá. Zároveň krásná i smutná. Samozřejmě, že mě dojala a rozplakala. Dobře je zde popsán autismus. Hlavní hrdiny příběhu si zkrátka zamilujete, oba jsou tak skvělí, hodní, dobrosrdeční. A osud je k nim tolik nespravedlivý. Albertova otce a bratra budete naopak nenávidět. Konec je velmi smutný, ale dalo se to očekávat, když se na obálce píše, že je to pro fanoušky knih Než jsem tě poznala a Hvězdy nám nepřály.
Jedním slovem – nezapomenutelné.
Musím přiznat, že jsem ke knize měla předsudky. Ale mile mě překvapila. Erotické romány nečtu vůbec, tuto knihu jsem vlastně vyhrála. Řekla jsem si, že si ji přečtu a poté ji někomu daruji, což by splňovalo i téma letošní výzvy. Nakonec mě knížka bavila, bylo v ní hodně romantiky. Kdyby autorka ubrala s těmi zdlouhavými intimními (a většinou přehnanými) pasážemi, byla bych spokojenější, ale přesto se docela těším na druhý díl.
Naprosto boží, čtivá, záživná knížka. Nádherný, úžasný příběh. Po dočtení jsem poněkud zklamaná a naštvaná ze závěru knihy, protože druhý díl vyjde až na konci března. A já jsem nedočkavá, jak to se Sage a Lucou dopadne.
Neuvěřitelný a dojemný příběh o kočičí oddanosti. Více k tomu netřeba dodat. Nana byl věrný kocour a jeho páníček pro něj chtěl jen to nejlepší, spolu byli sehraná dvojka. Knížka mě jako milovnici koček velmi dojala a zároveň potěšila. Kočky jsou úžasná stvoření. :)
Vtipné, milé čtení, stejně jako první díl. Nejlepší na aristokratkách je autorův vypravěčský styl. Jdu se vrhnout na třetí díl. :)
Smutný příběh. Líbilo se mi, že se ve vyprávění postavy střídaly, a tak jsme mohli sledovat psychologii jednotlivých postav, jejich způsob uvažování a jednání. Závěr mě vážně šokoval.
Absolutně nerozumím tomu, proč má kniha tak nízké hodnocení.
Je to velmi silný a emotivní příběh, při čtení mě mrazilo, bylo mi z toho zle a smutno. Nedokážu si představit, a ani to nelze, jaké hrůzy ti lidé museli prožívat. Vzali jim všechno, majetky, rodiny a hlavně lidskou důstojnost. Tuhle knihu nedoporučuji těhotným ženám ani matkám, pro ty to musí být nejhorší představa. Knížka si ale zaslouží mnohem vyšší hodnocení. Vždyť všechny ty hrůzy byly popsány realisticky, aby v nás zanechaly emoce. Hlavní hrdinka "Máma" byla neuvěřitelně statečná, altruistická, záleželo jí na všech ženách a dětech, v každém člověku se prostě snažila vidět lidskost. Styl psaní autorky mi vyhovoval a vůbec mi nevadilo, že vypravěčka skákala v ději, aspoň jsem dopředu věděla, že tábor přežije. Jiné knihy také přímo nenavazují v ději a prolíná se více časových linií a nikomu to nevadí. Takže za mě perfektně a originálně napsaný příběh hlavně o ženách v koncentračním táboře, které poznaly brutalitu a nespravedlnost, ale i přátelství mezi sebou.
Krásný a zajímavý příběh o neobyčejných ženách, které dokázaly, jakou sílu a odvahu může v sobě žena mít. Důležitou roli zde hraje přátelství mezi ženami. Ze začátku jsem měla problém s umístěním děje, ale jakmile jsem se do knihy začetla, začalo mě to hrozně bavit, fandila jsem hlavním hrdinkám a přála jsem si pro ně spravedlnost. Alice mi byla moc sympatická svou povahou, tím, jak si nic nenechala líbit a nenechala své kamarádky na holičkách. Mile mě překvapil konec příběhu. Po přečtení této knihy si opravdu vážím toho, že žiji v dnešní době, kde už je rovnoprávnost žen a mužů normální. Tenkrát mužům vadila jen představa, že by žena mohla být vzdělanější než oni. Jojo Moyesová mě nezklamala, těším se na další její příběhy.
Milé, vtipné, výstižné. :)
„Doba kráčí vpřed
a svět se předhání.
Už i blbci mají vyšší vzdělání.“
Při čtení této knihy jsem měla rozsvícená světýlka a popíjela jsem čaj, aniž bych tušila, že je to „hyggeligt“. Zajímavá knížka, moc mě bavila a mnoho nového jsem se dozvěděla nejen o Dánsku. Líbí se mi výraz gattara. :)
Milé čtení pro milovníky kočiček, ale nemohu říct, že by mě to vyloženě nadchlo. Podle autorky jsou kočičí lidé jen ti, kteří mají kočku nepapírovou z útulku, takže my ostatní, kteří jsme si koupili z chovatelské stanice kočku s průkazem původu, jsme snad horší nebo méně milující?
Nejdříve jsem nevěděla, co k této knize napsat. Plno věcí mi vadilo, nejvíce asi trapné vulgární výrazy od hlavních ženských postav, možná za to mohl překlad. V knize byla spousta absurdních událostí a zvratů. Místy jsem si říkala, že jsou všechny tři kamarádky hrozné a pitomé, nejvíce Lauren, ta mi vážně nebyla sympatická. O Willovi snad ani raději nemluvit. Vůbec jsem nepochopila, proč ze svatby, na které se seznámil s Maddie, neodešel se svou přítelkyní, která mu dělala doprovod.
(SPOILER) Musím se přiznat, že před touto knihou jsem o bohyních nikdy neslyšela. Kniha je krásně zpracovaná, přestože jsou některé pasáže fiktivní (jak sama autorka na konci píše). Hlavní postava Dora měla v životě smůlu, potkalo ji jedno neštěstí za druhým, přišla o všechny blízké, sama pak skončila tragicky. Ať už věříte v "něco mezi nebem a zemí" nebo ne, něco na tom příběhu o bohyních a jejich historii je zvláštního a nadpřirozeného. Opravdu zajímavé a záživné čtení. Také muselo dát hodně práce sehnat všechny potřebné materiály a informace.
Úžasná kniha. Obdivuji rodiče, kteří se takto starají o pět dětí, z nichž jedno má poruchu autistického spektra. Zároveň obdivuji i Jackovy sourozence, že ho berou takového, jaký je. Tato kniha mi dala mnoho nových poznatků o autismu, například o společenských příbězích (social stories) jsem slyšela poprvé. A co se týče barvy pondělka - také mě hned napadla modrá barva, prostě se k němu hodí nejvíce. Líbilo se mi, jak se autorka zamýšlí nad tím, že u každého člověka by se našly symptomy autistického spektra, ať už se jedná o smyslové vjemy, porucha pozornosti nebo zaujetí konkrétními předměty. Autismus je velice složitý k pochopení. Každý jedinec s touto poruchou je originální, zvláštní a jedinečný.
Neskutečně silný a emotivní příběh o neobyčejné ženě. Musím přiznat, že před Písní zítřka jsem o cystické fibróze neslyšela. Po přečtení této knihy si člověk opravdu váží toho, že je zdravý a uvědomí si, jaké má obrovské štěstí. Je mi smutno, když si uvědomím, kolik mladých lidí na tuto i jiné nemoci umírá. Nejkrásnější byl vztah Alice a Toma, to bylo opravdu dojemně romantické. Každá žena by si přála někoho tak úžasného a vnitřně silného. A samozřejmě celá Alicina rodina byla skvělá, jak ji podporovala a věřila v ní.
(SPOILER) Největším záporákem tohoto dramatu je Jago, který je neskutečně podlý a zákeřný manipulátor. Othello je vlastně pouze obětí Jagových intrik. Navždy bude symbolem chorobné žárlivosti. Konec knihy má velmi rychlý spád, najednou začínají umírat postavy a děj se stává čím dál tím tragičtějším. Když Othella srovnám s jiným Shakespeareovým hrdinou, Hamlet mě bavil více, byl pro mě zajímavější osobností.
Neuvěřitelný příběh neuvěřitelné dívky. Pro mě jako pro studentku speciální pedagogiky je tato kniha velkým přínosem, snažím se pochopit Ginnyino myšlení. Myslím si, že běžný člověk nemůže pochopit myšlení lidí s autismem. Je to dost náročné. Oni jsou jiní, originální, zvláštní. Jsou speciální. Ale není to důvod, aby nemohli být milováni. Každý si zaslouží být v životě šťastný a mít pocit bezpečí. Konec knihy mě velmi dojal. Při čtení této knížky si přejete, aby byla Ginny, (-Ginny), šťastná, ať už by to bylo kdekoliv.