Venneto
komentáře u knih
Jak se stát Pařížankou
Sophie Mas
Po přečtení knihy jsem se tedy Pařížankou úplně nestala. Sice se knížka četla velice dobře a rychle díky krátkým textům a obrázkům, ale s nějakými myšlenkami a názory jsem se úplně neztotožnila. Našla jsem si tam pár věcí, které mne pobavily, ale jinak pro knížka úplně neměla přidanou hodnotu.
Pravidla moštárny
John Irving
Knihu jsem četla na doporučení ze školy a moc jsem se na ni těšila. Čtení však pro mne bylo spíše za trest. Uznávám, že je zde upozorňováno na plno problémů ve společnosti, ale styl psaní mi vůbec nesedl a o to těžší pro mne čtení bylo. Myslím, že raději skončím u filmu, který se mi líbil a do dalšího Irvinga se pouštět nebudu.
Pravidla pro holky
Candace Bushnell
Kniha pro mne byla velice čtivá, ale pokaždé, když byl v textu nějaký překlep, tak mne to praštilo do očí. Líbilo se mi feministické téma a i to, že nám to autorky na sílu nepodstrkovaly a neřvalo to z každé stránky, ale tak jako pozvolna se na tento problém upozorňovalo. Hlavní postava mi celkem sedla. Šlo se mi docela vcítit do jejího prožívání, ale občas jsem jí měla plné zuby. Tento příběh bych si představila jako námět pro nějaký americký středoškolský film.
Hrady z písku
Kayla Olson
Před čtením jsem nevěnovala pozornost anotaci a i podle obálky jsem čekala spíše nějakou smutnou romantiku, jenže chyba lávky! Dostala jsem úplně něco jiného. Bohužel musím říci, že jsem celkově z příběhu nadšená nebyla, ale alespoň název dostál knize, když se v různých situací vše rozpadalo jako hrady z písku. Oceňuji ale texturu na obálce, která mi připomínala písek.
Půlnoční slunce
Stephenie Meyer
Na knihu jsem se nechala zlákat chvalozpěvy, které na ni byly, když vycházela. Po přečtení musím říci, že jsem z ní tak nadšená nebyla. V podstatě to pro mne byl první díl jak přes kopírák jen s jiným vypravěčem. Obálkou kniha hezky zapadá do původní série, ale jinak je to pro mne zbytečný díl. Pokud si budu chtít někdy zavzpomínat na základní školu, přečtu si raději znovu původní sérii.
Netěhotná
Jenni Hendriks
Od knihy jsem neměla žádná očekávání, ale nakonec mne příjemně překvapila. Četla se moc dobře, velice rychle a líbilo se mi číslování kapitol na míle. Místy byl sice příběh hodně přitažený za vlasy, ale i tak to pro mne byla fajn oddechovka o přátelství.
Přízraky noci
Kateřina Ševčíková
Autorčina prvotina, která mne velice nalákala svou obálkou a také tématem slovanské mytologie. Inspirace v našich českých dějinách mi vůbec nevadila a příběh mi jako celek přišel originální. S čím jsem ale měla problém, byl styl psaní. Vůbec jsem se nemohla začíst tak, aby mne text maximálně pohltil. Přišlo mi, že se kolikrát skáče od jednoho ke druhému a to mne ve čtení dost rušilo. Musím ale uznat, že osud rusalek si mé srdce našel a pro autorku to byl určitě povedený debut.
Nespoutaná - Probuďte se a začněte žít
Glennon Doyle
Od knihy jsem měla velká očekávání, ale byla jsem spíše zklamaná. Doufala jsem v nějaký úžasně inspirativní příběh, ale dostala jsem spíše chaotické střípky z autorčina života s podtónem seberozvoje. Uvítala bych více chronologie, aby šlo hezky popořadě, co autorka prožívala v dětství, dospělosti, před rozvodem, po rozvodu... Takhle mi to připadalo spíše jako skákání od jednoho ke druhému. Přesto jsem si ale označila nějaké myšlenky, které mne zaujaly a musím říct, že obálka je pro oko velmi lákavá.
Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala
Lucie Macháčková
Autorky humor mě moc baví. Od začátku jsem si knihu užívala, ale tak v poslední třetině jsem měla pocit, že jí dochází dech a tak trochu už si historky tahá z paty. Na odreagování ale perfektní kniha.
Pod rouškou šikany
Blažena Hlasová
Zajímavá kniha s příběhy ze zdravotnictví, nad kterými až zůstává rozum stát, že se něco takového může dít. Sama nevím, co bych dělala, kdybych se dostala do takových situací. Překvapením pro mne také bylo, že se šikana netýká jen řadových zdravotníkú, ale i těch ve vedoucích pozicích.
Nejchladnější dívka ve Městě chladu
Holly Black
Od knihy jsem měla velká očekávání. Nalákala jsem se na obálku i název, ale musím říct, že jsem byla zklamaná. Na začátku jsem si ještě říkala, že by to mohlo vyjít, když nás autorka rovnou hodila do upířího masakru, ale jak jsem četla dál, přišlo mi, že příběhu čím dál víc chybí nějaký drive. Příběh neeskaloval a zápletka pro mě nebyla úplně zajímavá. Oceňuji ale citát před každou kapitolou, což mi přišlo docela originální.
Listopád
Alena Mornštajnová
Kniha s velice těžkým a tísnivým tématem, která se mi ale četla překvapivě dobře díky stylu psaní autorky. Příběh je plný ponurosti, manipulace, strachu a bezmoci, kdy člověku nezbyde nic jiného než se smířit se svým osudem. Líbilo se mi rozdělení příběhu na pohled matky a dcery, u níž bylo zajímavé sledovat jak zafungovala komunistická výchova.
Život s kočkou
neznámý - neuveden
Krásná a milá knížečka pro všechny milovníky koček. Člověk ji má sice přečtenou během chvilky, ale je plná nádherných fotek a výstižných citátů i od slavných osobností, takže třeba já osobně se k ní budu ráda vracet a vždy si u ní zlepším náladu.
Mluv
Laurie Halse Anderson
Do této knihy jsem se pouštěla s tím, že jsem nevěděla, co mám očekávat. Celkově to pro mne bylo ale příjemné překvapení, ač se jednalo o náročné téma. Autorka používala velice jednoduchý styl psaní, který se dobře četl a myslím si, že právě tento styl by mohl být sympatický i mladším čtenářům a nenásilně jim tak otvírat tyto vážná témata. Oceňuji i rozdělení knihy na čtvrtletí, kde v každém byl vidět rozdíl v chování a psychickém rozpoložení hlavní hrdinky. Jsem ráda, že na závěr bylo přidáno Z dopisů čtenářek, neboť to dokazuje, že problémy jako znásilnění, šikana, deprese, aj. jsou stále aktuální. Musím pochválit i obálku, která mne zaujala hned na první pohled.
Třešně v rumu
Michaela Janečková
Perfektně vtipná a odpočinková kniha. Měla jsem ji přečtenou hned a už se mi dlouho nestalo, abych se u nějaké knihy s chutí zasmála jako u téhle. Vyloženě mi sedl autorčin humor a její styl psaní a vyprávění. Bavilo mne jak je to celé psané s nadhledem, vtipem a i delší popisy historických událostí byly odlehčeny a zjednodušeny. Chvílemi jsem sice uvažovala, kolik si toho autorka přibarvila, ale ať je to jakkoli, kniha nám přinese výlet do autentické Kuby a je to zaručený lék na zlepšení nálady.
Foukneš do pěny
Radka Třeštíková
Tohle bylo pro mne těžké čtení. Nesedl mi styl psaní autorky a atmosféra v knize také nebyla pozitivní, i když to souviselo s tématem knihy. Hlavní postava mne místy velice štvala a nechápala jsem její myšlenkové pochody, ve kterých jsem se ztrácela. Byla to má druhá kniha od této autorky a nevím, zda se budu pouštět do dalších.
Deník pražského studenta
Pavel Kos
Krátká oddechovka na jeden večer. Autor nám zde popisuje život jednoho vysokoškoláka, který se snaží nějak protlouct svým akademickým životem. Jelikož jsem to sama zažila, vrhla se na mne trochu vlna nostalgie a někdy jsem se i s chutí zasmála. Líbilo se mi, jak se autor snaží brát "katastrofální" situace s vtipem a nadhledem. Pokud bych ale měla mít stejný přístup ke studiu jako hlavní hrdina, nevím, zda bych školu dodělala.
Tiché zlo
Emma Viskic
Lákavá anotace a zajímavý nápad s hlavním hrdinou, který je hluchý, ale i přes svůj handicap se snaží přijít věci na kloub. Ve finále jsem se ale dočkala zklamání. Při čtení jsem se trápila a přála si, aby už byl konec knihy. Celkově mi příběh přišel slabý a dost často jsem byla zmatená z toho, zda hlavní postava s někým mluví nebo jsou to jen myšlenkové pochody. Pokud budou nějaké další knihy v této sérii, myslím, že je vynechám.
Legie prokletých
Sven Hassel (p)
Kniha pro mne byla velkým překvapením. Celé vyprávění na mne působilo jiným dojmem a mělo jinou atmosféru než ostatní knihy z tohoto období. Samozřejmě zde autor popisuje hrůzy války, ale také že i na německé straně nebylo vše zalité sluncem. Oceňuji, že do knihy byly přidány i lehce vtipné scénky, aby to trochu kontrastovalo a líbil se mi praktický přístup hlavního hrdiny. Nejsem žádný odborník a nevím, co všechno bylo domyšleno, ale z laického hlediska knihu hodnotím kladně.
Tři plus jedna
Danka Šárková
Od této knihy jsem nic moc nečekala. Brala jsem ji jako oddechovku, ale ve finále to pro mne tento žánr úplně nebyl. Příběh je o kamarádství mezi ženami ve středních letech, které si ještě chtějí užít života. Nepřišlo mi ale úplně vhodné, aby to bylo pojato tak, že se budou víceméně opíjet litry vína a vrhat se z jednoho vztahu do druhého. Někdy mi to celé přišlo přitažené za vlasy. Nejzajímavějším bodem mi přišel asi vztah jedné z hrdinek s arabským mužem a soužití s ním. Mohlo tam o tom být více povyprávěno.