Vera Silent komentáře u knih

Márquezovi romany mam moc rada, ale povidky me zatim moc neohromily. Nectou se spatne, ale maji pro me malou pritazlivost a taky evidentne nejsem fanynka absurdismu.

1 28.09.2020

Tož dílo mistra, brutální drama, které mi vyrvalo srdce, mrsklo ho do mixéru a zaplo na nejvyšší obrátky. Tohle musím vidět na prknech, hned jak se naskytne příležitost.

1 06.02.2020

Netradicni pohadky, ale v tom nejlepsim smyslu. Jsou neokoukane, prekvapi vas a napsane jsou taky inteligentne. Navic se mi velmi libily ilustrace a casty vyskyt kocicich hrdinu.

1 30.08.2019

Zatím moje nejméně oblíbená tragédie od Shakespeara. Děj mi připadal takový plochý, žádná z postav mě nepohnula k citu, jazyk originálu je extrémně náročný na přehlednost. U jiných her a tragedií jsem častěji ocenila nádherné blank verse i zajímavější dějové zvraty. Možná mi jen nesedl daný motiv.

1 26.06.2019

V predeslem komentari je vyjadreno v podstate vse podstatne. Je tu skutecne hodne povidek, ktere v prepracovani zname od Shakespeara: Kupec Benatsky, Othello, verzi Romea a Julie je tu vice nez je zdravo.
Nejhorsi jsou za me povidky o sprymech, ktere vetsinou nejsou vtipne, casto zobrazuji spise podlost nez legraci (napr. nekdo umre, zmlati se nejaka starenka apod.) a vetsinou se koncentruji na lidskou blbost, ktera boli i na papire. Eroticke povidky jsou naopak ty zajimavejsi. Prekracuji se v nich takrka vsechny moralni zakony (napr. incest, znasilneni, je tu i povidka o prostitutce). Bohuzel ty historicky starsi povidky popisuji zenske postavy jako hloupe, bezduche, zlomyslne a celkove muzi druhorade bytosti, se kterymi okoli a muzi zachazeji naprosto priserne. Ke konci sbirky se vztahy vyvazuji a objevuji se konecne povidky s napetim, lepsim dejem i realistictejsimi zenskymi hrdinkami. Zajimave jsou take leckdy brutalni nahledy do praktik tehdejsi justice jako muceni a rozctvrcovani nebo pohrbivani zaziva. Se smrti se tehda zachazelo jako s lacinym zbozim: urazila vas manzelka, dcera zdrhla z domu? No tak ji zavrazdime, ze jo, tim se to vyresi.

Celkove bych sbirku neodsuzovala. Jsou tam skutecne zajimave eroticke a brutalni popisy, se kterymi se ani v dnesni literature jen tak nesetkate a z tohoto hlediska je to i poucne: alespon trochu se ta nase lidska spolecnost vyvinula k lepsimu. Na druhou stranu to bestseller v tomto stoleti uz asi nebude.

1 23.06.2019

Mne tato kniha bavila, i kdyz z toho bylo citit, ze to je literarni verze scenare. Ale pokud mate radi film, tak vas toto neurazi a nejaky ten detail, ktery ve filmu nebyl, potesi. Cekala jsem to rozhodne horsi.

1 25.05.2019

Krasne verse, ktere melodicky plynou a leckdy maji i povedeny vtip. Ale mnozstvi sylfu a vil me trochu nudilo. Snad ta puvodni kratsi verze mela vice smrc, 5 canto je mozna moc.

1 15.05.2019

Velmi krásná pohádková kniha s u nás málo známými pohádkami. Ilustrace jsou nádherné, vesele barevné a vše je na kvalitním papíře.

1 25.12.2017

Tuhle jsem jako holka milovala. Fascinovaly mne celostrankove ilustrace i ponekud netradicni princeznovske pohadky.

1 25.12.2017

Na Pullamnově trilogii oceňuji mnohé: skvěle propracované postavy, které jsem si zamilovala, nespornou originalitu a nadčasovost příběhu, napětí a dobrodružno a i celkový vývoj příběhu a postav. Lyra vyroste z odvážné holčičky v mladou, snad i předčasně dospělou dívku a nezamrzne tedy v určité věkové hranici. Příběh není přeslazený, což si vyžádá i mnohé oběti a mrtvoly, ale rozhodně to přispívá ke kvalitě vyprávění. Propojenost s naším světem je geniální. Zkrátka je po Harry Potterovi a Pánu prstenů právě tato série dokonalým zástupcem fantasy, která dělá svému žánru čest.

1 23.12.2017

Ja mam tyhle pohadky velmi rada, popravde asi i vice nez typicke pohadky bratri Grimmu. Je tu mene pysnych princezen, a kdyz uz je clovek musi zachranovat, tak na nich nebyva takovy duraz. Naopak se najde vzdycky nejake silne, nevinne a verne devce, ktere vsechny zachrani (napr. Gerda v Snehove kralovne, princezna v Divokych labutich apod.) a to rozhodne neni v pohadkach zrovna obvykle.

Co take velmi ocenuji je originalita, kdy v pribehu ci pohadce ma hlavni roli nejaky kazdodenni predmet (lampa, jehla, hracka), rostlina (smrk, kvetiny - hlavne vznesene ruze) nebo naprosto obycejne zvire (napr. slavici, sneci, mysi, vrabci, kachny apod.) a ja timpadem neumim odhadnout, jak se to cele bude vyvijet a bavi me to tak i cist.

Dalsi skvelou charakteristikou je socialni duraz mnohych povidek, kdy je popisovana zoufala chudoba, ale zaroven i nadeje, zboznost, radost a smysl dobroty. Pro nas neobvykle casto se tu objevuje smrt - hlavni hrdinove neziji stastne az do smrti, ale zemrou (napr. Devcatko se sirkami, Morska vila, Chlapec z bronzoveho kance, Babicka, Stary dum, Cinovy vojacek, Idusciny kvetiny atd.). Avsak spise nez krutost osudu to znazornuje neodlucitelnost a kazdodennost smrti, ta proste k zivotu patri a drive se od ni lide nedokazali tak sterilne odloucit jako to zvladame nyni my. Drive se take deti setkavali se smrti casteji. Nu a pro fajnsmekry se tu najde i par brutalnich vrazdicek - napr. ty v Kresadle, Mikulce a Mikulovi a Sedmikrasce. K tomu princezna, ktera kvuli sve blbosti a pyse zustane na ocet tu je take, kdepak zachranovat a napravovat ji!

1 17.11.2017

Ocekavani, ze si prectu o nejake romanci, se nevyplnilo. Co ze zacatku vypadalo jako odpocinkova cetba o stavu svedskych luk a vuni more, se rozvinulo do napinaveho pribehu. A to vse ve chvili, kdy se na scene objevilo dite....
Na tomto pribehu zaujme prave jeho nevsedni vsednost. Mohlo by to byt vsechno autobiograficke. Anebo je to preci jen pohadka?

1 25.03.2017

Uzasny pribeh, ale musim priznat, ze ctu original v jednom vytisku. Rozhodnuti ceskeho nakladatele tento nikterak obsahly roman rozdelit do trech se mi moc nezda. Nicmene tento dil je zrovna v casti, ktera obsahuje krasne citove napinave momenty mezi Thorntonem a Margaret.

1 26.02.2017

Musim rict, ze svou atmosferou a stylem vypraveni me kniha upoutala okamzite. Na jednu stranu jde o vsedni problemky, na druhou se presto stale neco deje. Zobrazeni kultury viktorianske Anglie je verne a nevyhyba se ani smrtelnym okolnostem. Socialni aspekt popisu chudiny v Miltonu se Gaskellova blizi Dickensove stylu psani, ovsem s vetsi davkou laskavosti. Podvedoma pritazlivost mezi Margaret a panem Thorntonem funguje na vybornou a to nejen diky trochu tajemne a drsnacke aure Thorntona. Prijemny byl take pohled vypravece, ktery povetsinu sleduje Margaret, ale obcas nam da nahlednout do Thorntonovy hlavy ci udalosti jeho rodiny, takze zname "muzsky" nazor na vec. Takovou zmenu pohledu na vec napr. Austenova nenabizi a to je skoda. Thorntonovi pohnutky jsou totiz nemene zajimave. Taktez u Austenove ma clovek pocit, ze se prejida cukrovou vatou. Vsechno je to krasne harmonicke a nic jineho nez happy end nelze ocekavat. Gaskellova je vyvazena a utrpeni je u ni nedilnou soucasti zivota, ne jen neco, co se musi ignorovat nebo rychle preklepat a ukocit svatbou.

1 04.02.2017

Zase jeden procteny den, ale tato kniha nedava ke konci na vyber. Ze zacatku je pribeh narocnejsi na koncentraci vzhledem k mnozstvi jmen a trem ruznym preskakujicim dejovym liniim, ovsem ke konci vyborne graduje. Trochu nesympatycti hlavni hrdinove se ctenari dostavaji tim vic pod kuzi, cim vic maji na kahanku. Carl Mørck, zpocatku nechapavy to koren se znacne divnou domactnosti, ma srdce na pravem miste. Assad dodava mozek a koule, bez nej by to byla fakt nuda. Rose je evidentne jedina, kdo z nich neni analfabet, ale taky je nejvetsi cvok a to je v tomto pripade dost co rict. Jak se mohlo stat, ze zrovna posledni dva jmenovani se stanou soucasti policejniho oddeleni, je pro me zahada ze vsech nejvetsi. Snad jen hlavni zaporak mohl trpet klidne i o trochu dele.

Jeste dodam, ze to byla moje prvni kniha tohoto autora a vubec nevidim problem v tom, zacit cist serii od prostredniho dilu. Urcite bude zabava objevovat spojitosti hlavnich postav v predchozich dilech. Navic jsem nemela na vyber: ostatni dily v aj nemeli a ty, co jsou v cestine, se ani nenamahaji davat do regalu. Po zamluveni si ctenar na knihu rok pocka, to je jak za starych dobrych casu Harryho Pottera....

1 19.11.2016

Velice poutave sepsany zivotni pribeh, ze ktereho je citit laska a obdiv Biasiniho ke sve zene. Napsano s velkou davkou citu, taktu a snazici se vystihnout Romy jako cloveka, nikoliv pouze jako herecku nebo historickou osobnost. Jen je matouci, jak nekdy nedokaze clovek, jakym byla i Romy, prohlednout charakter lidi a rozeznat ty, co ji miluji, od tech, co ji chteji uskodit.

Za vse snad mluvi udalost, jak jsem se ke cteni teto knihy vubec dostala: vyrazena kniha z knihovny, jedna z mnoha, ktera mela posledni sanci na rozebrani zdarma v knihovnou usporadanem bazaru, aby unikla popelnici. Kvuli poskozene obalce se mi do ni nijak zvlast nechtelo, ale otevrela jsem ji ze zvedavosti a kvuli fotkam. A tech par radku me naprosto uchvatilo, ze uz jsem ji neodlozila. Netreba snad ani dodavat, ze kniha se popelnici vyhnula obloukem a nasla svuj domov jinde.

1 09.11.2016

Neni to špatné a příběh má dobrý rozjezd, ale ke konci to začne být trochu nuda, coz je u detektivky s podivem. Zatim jsem zadnou literární formu slečny marplove neznala a určitě jsem čekala, ze se vic zapojí. V knize se ale objevuje tak sporadicky, až cloveka napadá, proc se to vlastně jmenuje po ni. Jeste dám agate šanci u jiného titulu, protože tímhle ani nenadchla ani neurazila.

1 29.07.2015

Když vezmu v úvahu naprostý úpad v zapomnění jak švýcarského autora tak knihy, vůbec jsem nečekala tak povedenou detektivku. Studer je správný atypicky detektiv který se narozdíl od byrokratů umí dostat k lidem. Vraha jsem tedy neodhalila ani omylem, takze dobrá práce.

1 25.07.2015

Tak mozna na tohle drama jeste nemam vek, jak nekdo poznamenal... Castecne mam pocit, ze jsem pochopila jejich existenci krizi, a castecne je ale vubec neberu. Jedno je jiste: po precteni tohoto dramatu uz clovek vi, jak nechce, aby jeho vztah dopad.

1 14.03.2015

Mezi Shakespearovskymi komediemi jedna z nejlepsich (spolecne s Vecerem Trikralovym). Prave z teto hry pochazeji mnohe slavne citaty jako "Cely svet je jeviste..." a moje oblibene „Who ever loved, that loved not at first sight?“ Samozrejme je to casto prehnane a prastene, ale co by se jineho dalo ocekavat od komedie, ktera tehdy mela zaujmout nezvdelane proste publikum? Vsak Shakespeare nepsal knihy a ani se nepredpokladalo, ze to nekdo bude "cist". Proc taky, vzdyt tehdejsi lid cist ani neumel a ti co umeli pravdepodobne povazovali divadlo za bezbozny hrich (puritani). Ocekavala jsem sice v ramci padnouciho happy endu nejakou tu svatbu (nebot jak v tragediich herci umiraji, tak se v komedii zeni), ovsem pocet prekvapil i me. Kdyz uz, tak poradne ne?

1 28.10.2014