Vera Silent
komentáře u knih
Směšné lásky (tři melancholické anekdoty)
Milan Kundera
Taktez muj prvni Kundera a tak vam nejak nevim, jestli ho miluji nebo nenavidim. Jedna z povidek mi prisla nadherna a kazde slovo me doslova milostne pomuchlovalo, jak krasne a souzive to bylo napsane. Dalsi povidka byla tak hloupa, ze svou existenci urazila papir. Posledni me naladila, bavila a napinala, aby me svym koncem naprosto vydeptala a rozladila. Kundera si se mnou zahrava jak kocka s mysi a ja nemuzu prijit na jiny druh pomsty nez mu jeho dilo ohodnotit jako prumerne.
Trhlina
Jozef Karika
Vyborne pocteni. Hlavni postava sice pochybna a ne zrovna sympaticka, ale tahlo me to dal az k nabusenemu zaveru. Nehodlam posuzovat, zda je to podle skutecne prihody nebo jestli se vsichni u ohniste jen poradne zhulili, kazdopadne do pohori Tribec me nedostanete ani parem volu. Mimochodem odkazy na skutecne internetove zdroje a youtube videa v poznamkach pod carou jsou skvely napad. Zkoukla jsem to a na dokresleni atmosfery to fungovalo!
Pád Hyperionu
Dan Simmons
Za mě lepší než první díl. Jednak jsem se už orientovala v terminologii a barvitém světě příběhu, druhak jednotlivé dílky skládačky začaly dávat smysl. Upřímně je kniha plná velmi promyšlenych point, které já bych jen tak nezplodila a navíc bych určitě nebyla schopná to dotáhnout skrze tolik stran do tak výborného konce, který mě dost pobavil. Je pravda, že se kniha občas trošku táhne, ale to je mi milejší než rozcupované nekonzistentní příběhy prvního dílu.
Ovšem je to čtenářská výzva co se týká trpělivosti a pozornosti. Trpělivosti proto, že hlavních postav je neskutečně mnoho a upřímně mě ani nenapadá jiný způsob, jak lineárně sledovat děj těchto 10 postav než neustále přeskakovat ve vyprávění mezi nimi. Deal with it. Na pozornost je zase náročné to, že každá z postav získává jen část odpovědí na všechny otázky a čtenář si to vše může dát dohromady, pokud si ty detaily zapamatuje. Obavám se, že bez dobré paměti může být člověk dost zmatený, protože na stříbrný podnos mu to vážně nikdo nenaservíruje.
Hyperion
Dan Simmons
Upřímně to nejkomplexnější co jsem v žánru Sci-fi kdy četla. Pochopit všechny detaily se mi většinou nepovedlo a ne všechny postavy dokážu snést. Kdyby celou knihu vyprávěl silenus, asi bych s ní zatopila. Můj oblíbený vypravěč je asi Kassad a Lamia.
Ovšem chování lidstva ve vesmíru, boj o moc a úmyslné ničení, to vše nás perfektně vystihuje. Proč ničit jenom jednu planetu, když můžeme dělat paseku v celém vesmíru, že...
A hlavně knihu nevzdavejte, pokud se v ní hned od začátku neorientujete. Autor vás hodí do vody vesmírné terminologie a reálií, ale vy se v tom naučíte plavat a čím víc čtete, tím víc všechno dává smysl.
Únik
Daphne du Maurier
Ze zacatku takove prijemne povidani o ptackach a nesympaticke hrdince. Poslednich sto stran me ale strhlo na jeden zatah, hrdinka se stala uplne jinym clovekem, do Francouze jsem se zamilovala taky a ty zatraceny ptaky si ted pujdu vyguglovat. Konec me docela nas***, takze si to vemte, jak skvely je to pribeh, kdyz mu ani tak nelze vubec nic vytknout.
Hymny k poctě noci
Novalis
Pro tesklive melancholiky urcite ten pravy salek kavy, ale nakonec jsem asi prece jen vice pro slunecni den nez stmivani na hrbitove. Nedotklo se me to.
Rozbitý džbán
Heinrich von Kleist
Vtipna komedie, na zacatku zamotana jako ty Shakespearovi, ovsem ve sve podstate s vaznym tematem podvodu a sexualniho obtezovani. Jen skoda, ze sila komedii je v herectvi a akci na podiu, nikoliv v textech. Proto si ctenar narozdil od divaka neprijde na sve.
Daleko od hlučícího davu
Thomas Hardy
Tuto knihu jsem dle vsech indicii vytipovala jako pro me tu pravou. Bohuzel jsme se ale navzdory vsem sympatiim nespratelili.
Duvodem je urcite spisovatelsky styl. Vypravec ma vztah ke krajine a zapadum slunce, charakterizaci postav je ovsem venovano jen nepatrne vice prostoru jak popisu ovci a pastvin. Na 400 stranach jsou mezi Gabrielem a Batshebou pouze dve sceny, ktere bych oznacila jako romaticke. Oakova laska, tedy ta stala a nikoliv vasniva a pomijiva (Troy) ci maniakalni posedlost (Boldwood), je popsana vlastne jen pouze skrze ciny a cca. dve vety. Tezce ocekavany konec ctenar rozmazane zahledne jako z TGV. Vlastne bazina, u ktere Batsheba stravi noc, je popsana dukladneji a s vetsim citem nez zavrseni dila.
Toto jsou duvody, proc se kniha me dusi nepriblizila, ovsem stejne tak se neda odsoudit a vlastne se mi celkem vzato libila. Mozna je to jen odtazity Hardyho styl: k tomu potrebuji precist vice jeho del, abych to umela posoudit. Jako koncept je to vyborne, ale bohuzel tak nejak chirurgicky sterilne napsane.
V originale navic jazykovy orisek; takto tezkou anglictinu ma dle me zkusenosti jen Joseph Conrad a Nathaniel Hawthorne. Toz to jsem urcite nerozumnela vsem popisovanym odstinum vyparu mocalu a perleni ranni rosy na kapradinach, co naplat.
Německo: Zimní pohádka
Heinrich Heine
Mile verse, ovsem nekdy se mi zdalo, ze je poezie trochu priskrcena snahou o satirickou kritiku. Vse se cte s lehkosti, ackoliv obcas nektery vers zakulha, ale tak nejak se clovek k vetsine nechce vracet.
Válka s Mloky
Karel Čapek
Říkala jsem si, že si přečtu to české povídání se zvířátky, ale dostalo se mi napínavé a originální četby světové úrovně. Jedinečný je především jemně ironický humor, kterým je prodchnuto celé dílo a ne např. účelově jedna postava. Prostřední část předcházející válce je nejdelší tj. pro mnohé asi nejnudnejsi, ale to odpovídá reálnému vývoji. Je mnoho varovnych signálu, dlouhá léta opakovaných chyb, až teprve po této části se svět efektivně a totálně zmasakruje v kratickem čase. Čapkova kniha je zkrátka plná nadčasové moudrosti, holt ještě napsaná za doby, kdy spisovatele chtěli lidi vzdělat a psali knihy s vyšším významem než je prodani milionů kusu paperbacku a laciná hollywoodská sláva.
Jen škoda, že kromě o mlocich taky nepsal o ženských, snad by ho býval dodnes četl celý svět.
Židův buk
Annette Droste-Hülshoff
Tak neda se rici, ze by to bylo uplne spatne, ale take tento pribeh proste nezaujme. Je to takove podzimni listi, do ktereho naprselo a timpadem ztratilo veskerou barvu. Ma to trochu atmosfery, ale jinak je to nezajimave, predvidatelne, bez kdovijake gradace a bez pointy. Na svete existuji mnohem zdarilejsi portrety doby.
Povídky o lásce
Anton Pavlovič Čechov
Kvalitou velmi vyvážená sbírka povídek o laskách, které se vždycky nehodí. Laskach vdanych či ženatych, laskach neopetovanych a zakázaných . Krásně se čte a člověk neví, co čekat,zda dojde na polibek, na postel anebo vše zůstane u tesklivych vyznání. Navíc se čtenář dozví dost i o životě tehdejší ruské střední vrstvy.
Postav hlídku
Harper Lee
Hm, tak mne tato kniha dostala i vice nez ta predesla. Bavilo me, ze postavy jsou uz dospele, ze je tu motivem nejenom rodicovska ale i partnerska laska a ze jsem usetrena dlouhych popisu her na Toma Sawyera nekde v pampe. Jean Louise mi neprisla neobvykle nabubrela, naopak jsem ji docela chapala, i kdyz podobnymi emocionalnimi turbulencemi jsem si prosla uz nekde v 15 a v jejim veku se mi to zdalo trochu opozdene. Ale pro me to je rozhodne uveritelna postava a jako fanynka prvni knihy jsem se hrozne rada dozvedela neco vice napr. o jeji matce. Polemika k problemu souziti se mi zda mnohem aktualnejsi nez v prvni knize: nejde o zlocin a otazku spravedlnosti, ale o kazdodenni zivot, o schopnost zit a nechat zit, toleranci, a to nejenom mezi rasami ale i vekovymi generacemi a mestaky/vesnicany. Naprosto inteligentni a komplikovane uvahy, ktere se nam nikdo nesnazi prodat jako moralni kodex, ale spise jako pokus o logickou interpretaci sveta kolem nas. Az me desi, jak je v dnesni dobe tato diskuze stale aktualni, jak se jako lidstvo motame v kruhu tolik let kolem naprosto zakladnich otazek mezilidskeho souziti.
Konecne, kdo tuto knihu chape pouze jako prispevek k diskuzi o rasismu, hodnoti prave tak cerno-bile. Je tu mnohem vice facet. Mne napriklad bavil portret tehdejsiho zivota zen: viz komentare dam typu "ja sice nevim nic o ekonomice ani politice" a v zapeti docela dobra znalost historie a konstituce, takove to "jeji nazory jsou jejiho manzela", posedlost po snatku jako spolecenske nutnosti nebo muzske uvody rozhovoru s damou typu "snazim se ti to vysvetlit zjednodusene tak, abys to dokazala pochopit". Dalsi zajimavosti je pomerne pozitivni pohled na koureni. Nebo na pokrytectvi a hrdost, coz jsou vlastnosti, ktere ma Jean i Atticus, pouze s tim rozdilem, ze Atticus si je vedom svych nedostatku a Jean sebe a svuj nazor povazuje za dokonaly a teprve ke konci ji zacnou dochazet limity vlastni osobnosti. Ne, ze by se kvuli tomu clovek musel prevychovat na nepokrytce, ale staci, pokud se stane schovivavejsi k ostatnim pokrytcum kolem sebe. A prave k takovymto uvaham vas toto dilko dokope, pokud mu date sanci.
To, ze neexistuji dalsi knihy teto autorky, je tragedie.
Zadní schodiště filosofie
Wilhelm Weischedel
Ježišmarjá tohle jsem četla snad celý rok! Dokonce jsem chtěla hodnotit jen dvěmi hvězdami, ale že jsem si ke konci přečetla profil filozofa, který mě velmi zaujal, davám průměrné hodnocení. Právě to je výhodou i nevýhodou knihy. Pokud o filozofii víte kulový, chcete si možná najít ten svůj směr, ale nevíte jak, tato kniha vám k tomu může pomoct. Na druhou stranu si musíte být vědomi, že hledáte jehlu v kupce sena. Na 10 nudných profilů plných žvástů na zabití se pobavíte u jednoho. U některých autorů se lépe čte snad i wikipedia. A co se filozofické osvěty týče, bavily mě jiné knihy více. Jako samostatnou publikaci nemůžu v žádném případě doporučit. Jako doplňková četba ke gympláckému slohu o určitém filozofovi by to ušlo.
Jíst, meditovat, milovat
Elizabeth Gilbert
Eh, film je stravitelnejsi, vizualne atraktivnejsi a optimistejsi. Nalakal me ke knize, ale dalsi od teto autorky uz nasledovat nebude. Ackoliv to nehodnotim jako odpad, take nad timto dilkem nejasam. Bohuzel z knihy zapacha prumernost a jak uz i byl zminen fakt, ze je napsana na objednavku. Jako by Lis byla sprtka, ktera pise sloh do hodiny anglictiny a dostane za jedna. A to je i muj nejsilnejsi dojem z knihy: na sloh dobry, hodna holka.
Nejpozitivneji hodnotim vypraveni o vztazich. Felipe, Lisin rozvod, David, to vse se cetlo snadno a prirozene. Bylo zajimave ponorit se do zkusenosti jine zeny a nepochopitelnosti citove komplikovanosti vztahu. Ovsem Felipe se zdal "too good to be real", zde trochu podezrivam autorku, ze si tuto postavu proste vysnila, aby alespon literarni Lis dosla dokonalemu stesti. Presto vsak, Felipe je skvela postava.
Vycislit podrobne vse, co me stvalo, by bylo na dlouho. Od zminenych pripadu nehorazneho chovani uradu v USA, pres egoisticke vylevy precitlivele krvacejici duse, po filozoficke rozpravy o nicem. Ano, Indie se vlece nejdele, ale autorka ma tendence k terapeutickym vylevum ve vsech castech knihy. Vlastne se stavate jejich psychologem, sedite na zidli a autorka si vyleva vleze na gauci sve emoce, zatimco vy se snazite tvarit moudre, kyvat hlavou a nezivat. Posledni vrhnuti bahna si dovolim na tradicni vycuc z turisticke reserse k danemu mistu. To mi vzdy pripadalo jako umele prodluzovani dila, aby to dalo na knihu. Historickou a faktickou hodnotu jsem tomu prisoudit nemohla, proc prosim mi Lis prezentuje vysledky sve reserse jako by byla na obhajobe sve bakalarske prace...
Inu, precist se to dalo, ale jsem rada, ze uz je to za mnou.
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Čekala jsem hodně ani ne tak kvůli komentářům jako faktu, že tato kniha byla v mé knihovně více jak rok nedostatkove zboží. Nakonec jsem do ní rezignovane zainvestovala v originále a četba mě naprosto pohltila. Zamilovala jsem si Attica a Scout (přezdívka Jean Louise v aj), téma míry spravedlnosti dle odstínů pleti a společenského postavení považuji za aktuální i dnes a moc se mi líbila lidskost chování Attica. Lekce, které se dětem dostalo, že tento svět není fair, že skutečná odvaha je neprestat bojovat za správnou věc i s vidinou jisté prohry a schopnost vcítit se do jiného člověka, dělají tuto knihu z mého pohledu tak hodnotnou. Nikoliv nějaký action děj, kniha spíše vyniká morální hodnotou než komplikovanymi dejovymi zvraty. Pro mě je toto dílo vrcholem spisovatelstvi, kniha, jejíž existence má hlubší smysl.
Egypťan Sinuhet
Mika Waltari
Rozhodne velice kvalitni kniha, avsak nikoliv to neujuzasnejsi, co jsem kdy cetla.
Kdyz si clovek vezme do ruky dnesni bestsellerove autory, kteri se radi cvachtaji v histrorickych nametech - treba Dan Brown nebo pani Gabaldon, takovi ti, co skutecne pritahnou zlaty ranec svemu nakladatelstvi - tak jejich dila se co do kvality nevyskrabaji Sinuhetovi ani na paty. Asi maloktera kniha me tak vzdelala jako tato. Vsechny stripky z tehdejsiho zivota vrele bastim vypraveci z ruky, ponevadz jeho informovanost o tematu je naprosto fenomenalni a uveritelna, nikoliv jako z Googlu a Wikipedie. Jak bychom se jako lidstvo asi sofistikovali, kdyby takto vzdelani byli vsichni autori a krmili nam historii, humanismus a spolecenskou inteligenci touto neformalni cestou romanu.
Na druhou stranu to ale neni zadna jednoducha cetba (uz ten pocet strach, tahla jsem to v kabelce a hned bych to pouzila v sebeobrane, kdyby bylo nutno). Ze mezi tolika stranami nebudou hlucha mista? Tak o tom si nechte zdat. Osobne me stvala cast o nabozenskem fanatismu v Thebach a ta potvora Nefernefer. Nejvice me bavily Sinuhetovy cesty po Syrii a Babylonu. Jsem disciplinovany ctenar, dala jsem to, ale ctenarsky orgasmus se nekonal.
Jak rikam, velice kvalitni kniha, ale ze ji nekdo odlozi je taktez naprosto pochopitelne.
Povídky podivných
Ransom Riggs
Neznam puvodni trilogii a uprimne jsem do knihy zainvestovala kvuli uzasnemu ilustrovanemu vydani a zanru - fantasy pohadek. A ani v jednom jsem se nezklamala. Kniha je klenotem pro oci a povidky jsou co do originality a kvality take velice umne zpracovane. Kratky pribeh je slozitejsi napsat nez dlouhy, protoze veskere kouzlo se musi odehrat ve velmi omezenem poctu slov. Do toho si zanr pohadky vynucuje nejake pouceni. Riggs uspel v obou predpokladech se cti. Narozdil od skveleho lec rozsahleho romanu k temto pribehum se clovek za dlouhych zimnich veceru, kdy kvuli vanici nefunguje internet, vrati rad.
O Sedmikrásce a jiné pohádky
Viera Janusová
Velmi krásná pohádková kniha s u nás málo známými pohádkami. Ilustrace jsou nádherné, vesele barevné a vše je na kvalitním papíře.
Kosterní soustava
kolektiv autorů
Kniha je rozhodně zaměřená na děti kolem 10 let věku a pro tuto skupinu je i milá a ideální. Velké názorné ilustrace a zjednodušené vysvětlení umožňují, že si tuto knihu je schopné dítě přečíst i samo. Taková ta ideální první knížka pro děti, které na základce odpoví na otázku "čím se chceš stát" doktor/kou.
