vercas945 komentáře u knih

Zajímavá kniha, dobře se čte, děj do sebe hezky zapadá.. Ze začátku jsem měla občas problém vyznat se v německých jménech, ale to trvalo jen pár kapitol. Trochu mě zklamaly poválečné kapitoly, částečně obsahem a částečně i stylem psaní, který mi nepřišel tak propracovaný jako ve zbytku knihy, proto dávám čtyři hvězdičky a ne pět.

15 23.06.2021

Další kniha od pana Šulce, od které jsem se nemohla odtrhnout. Dozvěděla jsem se zase něco nového, o akci jsem dosud nic nevěděla. Velmi pozitivně hodnotím i doslov, kde se čtenář dozví, co v knize byla skutečnost a co fikce, a navíc i něco o dalších osudech některých hrdinů.

9 03.06.2021

Dalo by se napsat "jen" historický román, romantika.. V knize není popsána žádná důležitá historická událost, nic moc převratného o období, ve kterém se odehrává, se tam nedozvíte, ale dobrá spisovatelka toto pro svou knihu vůbec nepotřebuje. I když děj je poměrně jednoduchý a hodně z děje se dalo vytušit i dopředu, kniha vás neustále láká k sobě, dokud ji nedočtete :-) A musím říct, že už se mi dlouho nestalo, abych se tak dokázala vžít do pocitů hlavní postavy. Takže za mě úžasné oddechové čtení a v kombinaci s krásnou obálkou jasných pět hvězd.

13 20.05.2021

Velice zajímavá kniha o zajímavé osobnosti. Před několika lety v Luži rehabilitovala kamarádka, jsem ráda, že jsem se dozvěděla, jaké byly počátky léčebny. Ale oproti knihám o dr. Kálalové a učiteli Hodíkovi se mi četla trochu hůř, takže dávám o hvězdu méně.

2 14.05.2021

Arménie a Gruzie nejsou zrovna moje vysněné turistické cíle, ale jsem moc ráda, že jsem se prostřednictvím této knihy o zemích něco dozvěděla. Jinak kniha byla zábavná, zajímavá a ano, souhlasím s některými komentáři, jen toho alkoholu bylo trochu moc :-)
A ještě jedna drobnost - uvítala bych v knize aspoň přibližnou mapku autorovy cesty, někdy mě opravdu zajímalo, v které části dané země se zrovna nachází, ale atlas je na tyto země dost skoupý a hledat na internetu během čtení se mi moc nechce.

6 06.05.2021

Knihu jsem četla už asi třikrát, poprvé jako povinnou četbu na střední a pak jsem se k J. Austenové po asi 10,12 letech vrátila a přečetla jsem celé její dílo. Pro mě je to takové oddechové příjemné čtení a až právě při té pozdější četbě jsem tam objevila a ocenila vtip, drobné narážky a ironii, kterých jsem si dřív nevšimla. A ráda si knihu přečtu zase znovu.

17 29.04.2021

Popravdě, pro mě byla kniha jako celek taková nijaká.. Vlastně jsou to zápisky z cest, které přímo nemají nějaký společný nosný příběh a každá část je psaná trochu jinak, tudíž ani nepůsobí moc komplexně. Myslím, že pokud máte rádi cestování, každý si tam najde místo, které ho zaujme víc (některá cesta byla víc zaměřena na gastronomii, jiná na památky, historii nebo třeba zahrady, zvyky..). Najdou se tam určitě i zajímavé cestovatelské tipy, ale pro obyčejné smrtelníky i hodně cenově nedostupného ubytování, restaurací... Jiné autorčiny knihy se mi líbily víc.

1 27.04.2021

Jedna z mých oblíbených knih. Navíc ji mám spojenou s narozením starší dcery - říkám, že je odkojená na Egypťanu Sinuhetovi- četla jsem ji po porodu v porodnici a dočítala doma u kojení :-)

13 25.04.2021

Asi jen shrnu to, co se objevuje v hodně komentářích. Kniha je čtivá, autorka má můj obdiv za to, co zvládla i za to, jak to popsala, ale je to hlavně její osobní příběh, takže pokud čekáte přesný popis trasy, okolní přírody apod. budete možná trochu zklamaní. Ale pokud se chystáte na něco podobného, bude se vám určitě hodit poslední kapitola, kde je naopak přesně vypsáno její vybavení.
Překvapilo mě, že je autorka z Nového Města na Moravě, taky je mám v rodném listě, i když nejsem přímo odtamtud, ale každopádně máme něco společného :-)

3 21.04.2021

Od autora to je pro mě první kniha a jsem nadšená, těším se, až si přečtu další. Většinu poznámek, co bych napsala, už napsal v komentářích někdo přede mnou, tak snad jen dodám, že i když historii znám poměrně dobře a v osudech jednotlivých postav jsem mnohdy očekávala i horší vývoj, stejně jsem měla několikrát slzy v očích. ..

6 13.04.2021

Četla jsem čerstvě šestileté dceři a byla nadšená, už máme v knihovně objednaný další díl. Za mě s pár drobnými výhradami také spokojenost.

4 06.04.2021

Knihu jsem si kdysi na základce půjčila od sestřenice a bratrance, když jsem ji chtěla vrátit a přitom jsem ji vychválila, řekli, ať si ji klidně nechám, což jsem nechápala. Já bych tuhle báječnou knížku tenkrát jen tak nikomu rozhodně nevěnovala! Tolik napětí, záhadná Stínadla.. Rychlé šípy jsou moje srdcovka, ale je pravda, že většina dalších knih od Foglara už mě tolik nezaujala.

14 30.03.2021

(SPOILER) Od Agathy Christie jsem, myslím, přečetla všechno, co u nás vyšlo (hlavně na střední jsem ji hltala) a všechny knihy byly zajímavé. Ale jen u některých si dodnes pamatuji celou hlavní zápletku a pachatele na první dobrou a i mezi těmito knihami Deset malých černoušků vyniká. Viděla jsem i několik filmových zpracování a divadelní hru a mám jen jednu malou výtku, přece jen trošičku radši mám ten divadelní (i některý filmový) konec se dvěma přeživšími, deset mrtvých je na mě moc definitivní..

23 30.03.2021

Velmi dobrá kniha, škoda, že o ní moc lidí neví. Je to ta kniha, která by se měla číst, ať už pro inspirujícího hlavního hrdinu, který si šel za svým snem a posláním i přes spoustu překážek, ale i pro zachycení společenské atmosféry a událostí (často z oblastí, o kterých se moc nemluví), především mezi roky 1914-1945, ale s částečným přesahem i dál. Jen bych řekla, že poslední kapitoly mohly být trochu oddělené, protože se zbytkem knihy netvoří úplně konzistentní celek.

3 16.03.2021

Ze začátku jsem byla na vážkách, jestli vůbec dočtu do konce, ale byla jsem hodně odhodlaná a jsem ráda, že jsem dočetla. I když toto není typ literatury, který bych vyhledávala a ani do budoucna se to asi nezmění. První polovinu knihy mi chyběl děj, byly to jakési epizody, příhody, ale těžko se mi to nějak dávalo dohromady, opravdu mě pobavila jen linka s Washingtonem Irvingem. Ale v druhé polovině se mi to začalo víc spojovat a posledních 100 stran jsem přečetla docela bleskově. Chápu, proč je kniha oblíbená a patří ke klasice, myslím, že jsem si z ní dost odnesla. Přesto myslím, že vracet se k ní nebo J. Hellerovi nebudu.

2 13.03.2021

Úžasná kniha a fascinující, obdivuhodná hrdinka... I když kniha nemá ani 300 stran, není to ten typ, který byste zhltli na jeden zátah, pokud si chcete zapamatovat některé údaje, jména a vůbec si užít hlavně exotické zážitky doktorky Kálalové. Kniha pro mě obsahuje vlastně několik žánrů, trochu cestopisu, romantiky, dramatu, lékařského prostředí i některé odlehčenější části. A stejně jako kniha je i její hrdinka ženou mnoha osudů a myslím, že kniha i Vlasta Kálalová Di Lotti se mi opravdu dostaly pod kůži.

23 03.03.2021

Já jsem s orientací v osobách a časech zásadní problém neměla, naopak právě tu výstavbu knihy hodně oceňuji, bavilo mě odhalovat vztahy, souvislosti... Kniha byla pro mě hodně čtivá, zvládla jsem ji za dva dny. Ale hodně mi vadilo spíš negativní ladění všech dějových linek a vlastně v celé knize nebyl prakticky jediný funkční vztah nebo běžná rodina. A pokud se nad tím víc zamyslím, s výjimkou odlehlého venkova by takové propojení postav asi ani nebylo možné. Navíc jsem čekala nějaké výraznější ukončení a to bohužel nepřišlo.

6 17.02.2021

Už několik let jsem se na přečtení Cirkusu Humberto chystala, protože miluji seriál a tušila jsem, že kniha se mi bude líbit taky. Teď jsem se k tomu, částečně i díky výzvě, konečně dostala. A mé tušení se vyplnilo, i když děj vlastně znám, těšila jsem se na každou chvilku, kdy budu moci pokračovat ve čtení. Kniha se čte krásně, prostředí cirkusu a všeho okolo je moc zajímavé, i když ke konci je to všechno trochu smutné.. Mám jen jednu drobnost, úplně mi tam neseděl, když byl náhodou zmíněn, věk některých hrdinů (hl. Petra Berwitze).

7 05.02.2021

Oproti Cyklické ženě, která je víc zaměřena na to, jak cyklus využít v běžném životě , řekněme ve vnějších projevech, je Rudý měsíc mnohem víc zaměřen na vnitřní prožívání cykličnosti a je pro mě trochu složitější všechno vstřebat. Ale rozhodně stojí za to si knihu přečíst a opět to není kniha na jedno přečtení, spíš na postupné vracení se k jednotlivým částem.

29.01.2021

Moje nejoblíbenější knížka. Když jsem se naučila číst, tak moje první cesta po probuzení u babičky na prázdninách vždycky vedla ke knihovně pro Děti z Bullerbynu, a četla jsem, dokud se všichni nevzbudili. K 10. narozeninám jsem dostala svoji vlastní a byla to po svatbě jedna z prvních knížek, co jsem si přivezla do bytu. Teď ji s velkým úspěchem čteme dcerám, starší pětiletá už ji celou slyšela aspoň třikrát a kapitoly týkající se Vánoc a dvě další "Jdeme do školy a děláme si legraci z paní učitelky" a "Velikonoce v Bullerbynu" minimálně desetkrát :-) A navíc je to pro mě jedna z nejlépe ilustrovaných knih, co znám.

28 07.01.2021