veriszv komentáře u knih
První dvě části mě, přiznám, příliš neoslovily. Přišlo mi to takové neslané, nemastné. Nicméně třetí a čtvrtá část se mi líbily moc. Byla to přesně ta Atwoodová, jak ji mám ráda. Sarkastická a ostrá jako břitva!
Myšlenka skvělá, provedení mě bohužel příliš neoslovilo.
Autor rozebere klasické pohádky, trochu je převrátí naruby a doplní zajímavý úhel pohledu.
Samozřejmě mě nenadchly úplně všechny příběhy, ale většina ano.
Nejvíc se mi líbila Locika, která vzala osud do svých rukou. Taky Malá mořská víka, která se musela zamyslet nad láskou k princi, kterého nikdy neviděla. A nebo taky Jeníček a Mařenka.
Naopak absolutně jsem nepochopila Šípkovou Růženku.
Hype na instagramu proběhl tuším někdy loni?
No, na tom vlastně tolik nesejde. Na čem ale sejde jsou má očekávání, která dost navýšil…
A to byl kámen úrazu.
Od rodiny ztracené v lese uprostřed vlastní dovolené jsem čekala prostě víc napětí.
Místo toho jsem dostala několik palčivých společenských témat, která sice cením, ale nešly tolik do hloubky, aby pro mě byly přínosem…
A napětí se někam vytratilo.
Druhá půlka to sice trochu s napětím dohnala, nicméně se stoupajícím napětím se taky zvyšoval výskyt absurdit a celé to pak pro mě bylo dost neuvěřitelné…
Sečteno podtrženo zase jeden thrillerový průměr.
Mé postupné pocity během čtení:
1. Těším se, bude to fajn oddechovka. Po prvních pár stránkách mě baví autorův sarkasmus, televizní prostředí i téma nezaměstnanosti po padesátce.
2. To co je za hlavní postavu? Takovej pocit nadřazenosti a vlastní důležitosti jen proto, že byla televizní hlasatelka? To se nedá číst! A ten květnatej jazyk? Vždyť takhle nikdo nemluví snad ne? Možná za první republiky, ale těmhle lidem má být kolem padesáti ne kolem stovky… A proč autor popisuje lidi kolem padesátky jako lidi skoro nad hrobem?
3. To je normální obrátit charaktery postav z nuly na sto během pár stránek bez nějakýho vysvětlení? To vůbec nedává smysl!!!
4. No tak to bylo teda jedno velký Mimo! Nedávalo mi to vůbec smysl, vtipný to taky nebylo, vlastně mě to akorát rozčilovalo. A autor má očividně problém s Evropskou Unií? Nebo co to bylo za poznámky asi tak desetkrát za knihu, že EU je hrozná, protože nám ukradla název Pomazánkový máslo a podobně?
Sečteno podtrženo tato kniha vás klidně může minout. Je to škoda, protože témata jsou tu zajímavá, ale způsob podání šel opravdu mimo mě…
I když jsem v polovině měst byla, u každého jsem se dozvěděla něco nového, navíc je informací u každého místa tak akorát, takže děti rozhodně nebudou zahlceny. A co víc po každé destinaci následuje malý zábavný úkol, takže balanc je zachován.
Knížka je pro děti cca od 6 let, ale zkoušela jsem jednu kapitolu číst i tříletému synovi a taky vydržel, i když třeba ještě všechno nepobral. Kniha má krásné ilustrace, takže ho zaujaly i ty.
Sečteno podtrženo, bylo to moc milé čtení a je to ideální kniha pro všechny malé cestovatele a jejich rodiče. Pokud nějakého takového máte doma, Soví pošta mu určitě udělá radost.
Letní oddechovka s hezkou obálkou.
Nic víc, nic míň! ️
Autorka plácá jedno téma na druhé a žádné vlastně pořádně nevyužije.
Řešíme těhotenství v mladém věku, absenci rodičů, zodpovědnost, životní sny,…
Ač mi byla sympatická přímost hlavní hrdinky, byla to tak asi jediná její výrazná vlastnost a jinak na mě působila velmi plytce, stejně jako ostatní postavy.
Jó vlastně další rys hlavní hrdinky je, že si zřejmě nepamatuje jméno své vlastní dcery, a tak na 300 stranách asi tisíckrát najdete oslovení Holčičko!
Další zklamání je, pokud se do knihy pustíte proto, že vás láká téma vaření. Toho tu totiž najdete opravdu pomálu.
Ale ať jen nehaním, tak musím zmínit, že romantická linka byla fajn a působila na mě celkem přirozeně.
Sečteno podtrženo, tahle vás fakt může minout…
A myslím si, že to, že mě nenadchla opravdu není cílovkou. Dobrá youngadultovka je dobrá, i když už jste mimo kategorii a tahle to bohužel nebyla.
Tato kniha není vyloženě literární skvost, kde se budete kochat slovními obraty, ale je to jedna z těch, co zahřejí u srdce. Já jsem byla skoro celou dobu čtení tak trochu dojatá a vlastně ani nevím konkrétně proč… Něco na síle vztahu matka dcera je prostě nekonečně dojemnýho…
A navíc vás možná tato kniha přesvědčí k tomu, že taky zkusíte obout boty a někam vyrazit :)
Problematika fast fashion se dotýká každého z nás. Proto by si tuto knihu měl opravdu přečíst každý. Myslím si, že už tak nějak všichni tušíme, odkud se oblečení bere. Ale pokud jste se o tuhle problematiku nikdy hlouběji nezajímali, tak vám tato kniha opravdu otevře oči. Nicméně i pokud už o fast fashion něco víte, klidně ji zkuste, stojí za to.
Na první pohled autobiografický komiks o krasobruslení, na druhý o dospívání a jeho těžkostech, na třetí o spoustě dalších tématech…
Piruety jsou hodně o emocích, které se autorce kresbou podařilo skvěle předat.
Trochu mě mrzelo, že je tu naťuknuto spousta témat, ale žádné nejde vlastně do hloubky, spíš tak klouže po povrchu. Nicméně komiks je určen mladší cílovce než jsem já, tak možná je to adekvátní.
Tak či tak, jsem ráda, že jsem se k Piruetám dostala. Minimálně graficky to byla fakt nádhera!
Najdete tu 18 moravských hradů, jejich historii a pověsti, které se k nim vážou.
Na devíti hradech už jsem byla a dostala jsem tip na výlet na dalších devět. K tomu jsem se dozvěděla spoustu nových věcí, takže jsem spokojená.
Až přejde zima je milá pohádka.
Pro požitek ze čtení bych potřebovala líp vybudovanou atmosféru a větší důraz na charaktery postav, ale vzhledem k cílovce, je to podle mě adekvátní.
Rychlý svižný thriller s originálním námětem.
Dvojice vyšetřovatelů, Nina a Daniel, každý sám mě moc nebavil, ale dohromady mi seděli skvěle.
Na mě trochu drsnější thriller než obvykle čtu, ale bavilo. Jako taková jednohubka, když chcete dávku napětí, proč ne…
Čtení jsem si dávkovala po celý měsíc, protože jsou si příběhy často navzájem podobné, a když jsem jich přečetla víc naráz, začaly mi trochu splývat.
Pohádky mě bavily určitě víc než pověsti o zbojnících a některé příběhy jsem třeba vůbec nepobrala. Každopádně nejvíc se mi líbily Žabka carevna, Pták ohnivák a vlk a O Anně Překrásné.
Nicméně musím uznat, že hrdinové těchto pohádek to mají o dost těžší než ti naši. Většinou nestačí splnit jeden úkol ani tři, ale místo toho sérii naprostých nemožností, aby dosáhli toho, co chtějí.
Do tohoto YA thrilleru jsem se pustila, protože mě zaujal tím, že tam hraje roli podcast.
Ale bohužel nadšení se nekonalo…
Přišlo mi to víc krutý než napínavý, a já to mám zkrátka radši naopak. Napětí mám ráda, ale krutosti si zbytečně nepotřebuju cpát do hlavy.
Jedno malé zklamáníčko…
Malé proto, že jsem neměla žádná očekávání krom toho, že jsem čekala zábavnou oddechovku.
Oddechovka to sice byla, nicméně mi moc zábavná nepřišla.
Autorka mluví o svých zážitcích z jednoho roku, kdy pracovala jako letuška.
Bohužel mi ale moc nesedl humor, a to co mělo být vtipné, mi tolik vtipné nepřišlo. Vadila mi sprostá slova téměř na každé stránce. No a i když chápu, že je kniha psaná hovorově, výraz “snídča” pro snídani už byl na mě trochu moc.
Dobrá zpráva ale je, že autorčina druhá kniha Všechno nejlepší, Anno je, alespoň podle mě, o moc lepší, tam se za mě ta zábavná oddechovka povedla.
Mámou je autobiografická knížka, kterou tvoří zápisky jedné mámy o tom, jaké je to být máma. Nejedná se o nic odborného, ani to není návod, jak to mateřství pojmout správně. Jedná se zkrátka spíš o názory a postoje jedné mámy, takže od toho neočekávat nějaký úplně nový přístup k mateřství.
Co od knihy čekat opravdu nejvíc shrnuje věta z anotace: “Je to zkrátka takové pokecání si s kamarádkou u kafe v knižní podobě.”
Ideální tak knížka je pro nějakou nastávající mámu, nebo mámu, která kolem sebe nemá žádnou jinou kamarádku mámu a chce znát pohled na mateřství někoho jiného.
Je to takové oddechové fajn čtení v trochu blogovém stylu, takže pokud myslíte, že je to něco pro vás, klidně zkuste. Je to útlá knížečka, kterou slupnete u toho jednoho kafe.
Řešíte svoji ekologickou stopu? Vzděláváte se v této oblasti?
Pokud ano, tak by vás Plastic free nemělo minout!
Plastic free je knihou pro všechny, kteří uvažují nad tím, jakou mají spotřebu plastu a nad tím, jestli by s tím nešlo něco dělat.
Autorka Beth Terry o tom přemýšlela taky a popisuje svoji cestu k bezplastovému životu.
Kniha je rozdělena do několika kapitol podle témat, která jsou rozpracována hodně podrobně. Místy mi to přišlo až příliš, na druhou stranu, pokud do tématu chcete opravdu proniknout, není to na škodu. Najdete tu kapitoly, které rozebírají plastové tašky, plastové nádobí, kosmetiku, recyklaci a její úskalí, elektroniku a další. Ke každému tématu je navíc na konci kapitoly sestaven seznam akčních kroků, které můžete udělat v dané oblasti.
Je to hodně konkrétní a hodně praktické. Někdy i dost radikální, ale třeba se časem propracujete i k těm těžším úkolům. Hlavně si ale každý může vybrat alespoň něco. Něco, na co stačí právě v danou chvíli.
Kniha je zpracovaná opravdu komplexně, takže tu najdete i několik příběhů “bezplastových hrdinů,” jak je autorka nazývá. Ale taky je tu třeba kapitola o tom, jak nás to může přerůst a jak se člověk může stát na aktivismu až závislý.
Hodně se mi líbilo, že autorka klade důraz na osobní zodpovědnost a na to, že opravdu každý může něco změnit.
Zkrátka tohle bylo užitečné, sice hodně podrobné, ale velice praktické a jsem ráda, že mě to popostrčilo na té moji cestě zase trochu dopředu.
Tahle middle grade je plná napětí, dobrodružství a navíc předává nenásilnou formou i spoustu životní moudrosti. Pro mě, jako milovníka přírody, je ale asi největší plus v tom, že kniha u dětí nenápadně prohlubuje i kladný vztah k přírodě.
Příběh je doplněn krásnými ilustracemi a kniha přišla zabalená tak, že je vidět, že si s tím autor opravdu vyhrál do nejmenších detailů.
Zkrátka skvělý, jsem příjemně překvapená a těším se až ji budu číst se synem. A taky se těším na pokračování!
Ariadnina nit je kniha plná velkoformátových bludišť a z každého musíte najít cestu ven. Navíc se při tom dozvíte všechno o řecké mytologii, navštívíte olympiádu i řecké divadlo. Zpracovaná je kniha opravdu na jedničku a já jsem z ní nadšená!
Zkrátka skvělý předávání znalostí hravou formou.
Víc takových knih!