veronica 01 komentáře u knih

Tak tohle je pro mě opravdové překvapení! Knihu jsem si koupila díky hodnocení zde na databázi knih, protože je zde jako 3. nejlépe hodnocená kniha. Přečteno cca za 3 dny.

Kniha je neskutečně čtivá. Nemohla jsem se od ní odtrhnout až do pozdních večerních hodin. Autorka píše opravdu s jakousi příjemnou lehkostí a bez zbytečných zdlouhavých popisů všeho možného. Dokáže životní tragédii shrnout v jedné krátké větě na konci kapitoly a já pak mám problém knihu odložit.

Knih na tohle téma je opravdu hodně, ale takhle kniha je pro mě skutečně něčím speciální. Líbí se mi soustředění děje hlavně na ženské postavy a jejich pohled na celé dění.

Jediné mínus je pro mě občasné skákání v čase, to já obecně v knihách moc nemusím.

Od autorky si toho v budoucnu budu rozhodně chtít přečíst více!

28 27.05.2024

Miluju to! Po přečtení knihy Oheň a krev jsem si řekla, že bych v tomhle Martinově světě ještě ráda zůstala. Sáhla jsem tedy rovnou po prvním dílu ságy Píseň ledu a ohně a ihned mě to vtáhlo zpět do Západozemí!

Kniha je napsaná neskutečně čtivým způsobem. Svědčí tomu i rozčlenění do poměrně krátkých kapitol, které se vždy odehrávají okolo jedné z hlavních postav. Pro mě osobně kniha téměř neměla slabá místa (nebavil mě snad jen výstup na Orlí hnízdo).

Knihu jsem odkládala jen když už jsem nevěděla jak si sednout/lehnout, aby mě nebolel zadek nebo záda :D Někdy jsem zase četla až do noci a nemohla jsem přestat i když jsem pak druhý den vstávala do práce... Vážně jsem nečekala, že mě to bude takhle bavit, když už děj samotný znám ze seriálového zpracování.

Zařazuji mezi oblíbené knihy a těším se na další díl!

11 12.11.2022

Na 127. straně knihu odkládám a dávám do nedočtených. Pro mě osobně je kniha napsaná nezáživným stylem a hodně těžkopádně. Téměř žádná přímá řeč, spousta spisů z archivu, skákání v čase a celkově na mě text působil tak nějak nesouvisle, nebo nevím jak to popsat.

Je to sice zajímavé téma, ale za mě napsané takovým stylem, že absolutně nemám chuť to dočíst.

(SPOILER) Tak jsem zase naletěla :D Knihu mi doporučila moje známá a byla z ní nadšená no a já jako milovnice fantasy jsem si knihu hned pořídila. Koukla jsem se ještě na zdejší hodnocení a řekla jsem si, že by to mohlo být dobré. Vůbec nechápu tak vysoké hodnocení! Sama četbu končím na asi 135. straně, na víc už nemám nervy. Možná nejsem cílovka, netuším.

Začnu s klady: obálka knihy je krásná. Potisk s motivem draků na boku je opravdu nádherný, ale tady už veškerá chvála ode mně končí. To jak tu funguje spojení draků a jejich jezdců je pro mě něco nového a řekla bych, že je to i celkem originální.

No a teď ty horší věci...
Co mi nejvíc vadí, je celková nepromyšlenost a neprokreslenost celého světa, ve kterém se děj knihy odehrává. Je sice fajn, že je v knize i mapa, ale tím to autorka moc nevytrhne.

Úplně sem si z autorčina popisu nedokázala představit, jak ten svět vypadá. Pokud to mělo být něco ve stylu středověké fantasy, tak nevím jak je možné, že Xaden v jedné scéně používá stopky, boty mají ze spodu gumu, lidé tu voní kolínskou!!! a vědí co je například adrenalin i to jak funguje.

Také přímá řeč ve stylu ,,Ty kráso!" se mi do fantasy světa vůbec nehodí.

Vím, že tohle jsou třeba pro někoho maličkosti, ale mě to strašně vadilo a štvalo mě to. Celé mi to přišlo sepsané narychlo a bez nějaké hlubší úvahy.

Co je snad ještě horší je to, že postavy jsou tu takové nijaké. Violet si v jednu chvíli věří, pak zase ne. Xaden jí vyhrožuje smrtí a pak si to jakože rozmyslí... Nevytvořila jsem si k nim vůbec žádný vztah a v podstatě mi ani nevadí, že knihu nedočtu. Ani ty vychvalované sexuální scény mi za to nestojí :D

Fénixův řád jsem četla strašně dlouho, protože mi do něj vstoupila jiná knižní série a chtěla jsem si od světa čar a kouzel dát trochu pauzu. Nicméně ale i tak hodnotím na slušné 4*, protože se to četlo krásně. Děj vcelku hezky ubíhal, jen bych uvítala kdyby v knize bylo méně té denní rutiny z každodenního života v Bradavicích. Speciálně u tohoto dílu jsem se docela divila, jak autorka dokáže tu největší akci a nejvíce informací dát do 50 stran k úplnému konci knihy a většina stran před tím je ve většině jen taková vata, která se sice dobře čte, ale je to přeci jen taková výplň.

Našla jsem zde také pár nelogičností v ději nebo celkově k tomu jak funguje kouzelnický svět, ale jelikož je Harry Potter moje srdcovka, tak jsem schopná nad tím trochu přivřít oči :)

Umbridgeová je dle mého lepší záporák než samotný Voldemort! Ta ženská byla vážně nesnesitelná!

7 18.04.2023

(SPOILER) Koukám tady na to vysoké hodnocení a nechápu. Oceňuji autorčinu fantazii a propracovanost celého světa, ve kterém se kniha odehrává, ale mě to nijak neoslnilo.

Ilan, hlavní hrdinka knihy působí často celkem roztěkaně. Někdy se chová a mluví jako dítě, pak zase jako dospělá. Nevím co si o ní myslet. Jako hlavní postava je nepřesvědčivá.

Líbilo se mi ale jak byla popsána pětadvacítka. Řekla bych, že mám zálibu v neohrožených mužských hrdinech, kteří si vždy vědí rady. Zkrátka muži jak mají být :) Hlavně Vargas byl můj oblíbenec. Také lehká inspirace Djatlovou výpravou byla fajn. A vlastně celá část knihy popisující nocování v jeskyni na Otortenu byla super.

Když to shrnu, tak číst se to dalo. Nebylo to tak, že bych se u čtení vyloženě nudila, ale ke čtení druhého dílu mě to nenalákalo.

7 24.08.2020

Těžký průměr. To jsou dvě slova, která mě napadla, když jsem knihu dočetla. K zakoupení knihy jsem se nechala nalákat jednou ze svých oblíbených knižních influencerek, no a tentokrát to tedy nevyšlo.

Hlavní postavy nejsou moc dobře prokreslené a přesně jak se píše v komentáři pode mnou, tak něco tam chybělo. K Josie jsem si nedokázala vytvořit vztah a k ostatním postavám také ne. Zhruba po 150 stranách jsem si říkala, zda knihu vůbec dočíst.

V knize jsem našla také celkem dost překlepů. Mám doma bohužel koupený už i druhý díl, ale netuším, zda se do něj vůbec kdy pustím.

6 06.11.2024

Já nevím... dřív jsem podivné děti zbožňovala, ale už to tak nějak není ono. Mám z toho pocit, jako kdyby to celé bylo takové "nastavované" a zbytečně prodlužované. Při čtení jsem se sice vloženě nenudila, ale autor by už tuhle knižní sérii mohl důstojně ukončit a věnovat se něčemu novému. Na další pokračování už se ani moc netěším.

6 09.01.2020

Joona Linna is back!!!

Ano, je to klasický Joona Linna, takže je to místy opět poněkud přitažené za vlasy, ale je to pořád stejně čtivé. Kromě jedné slepé uličky příběh rozhodně neplýtvá papírem a tempo je příjemně svižné.

Z celkového rozuzlení jsem byla vážně překvapená. Jen ten konec je možná až moc prodlužovaný. Ke konci mě štvalo nelogické chování Sagy Bauerové.

Hodně mi vadilo popisování násilí na zvířatech. Mám doma králíka, takže je to asi pochopitelné :)

Nicméně, i když se mi kniha líbila, tak si dám chvilku od této série pauzu. Ale stejně by mě zajímalo, jak to dopadlo se Sofií...

5 23.11.2024

Fíha, tak tohle bylo něco. Tuhle knížku jsem si opět vybrala podle jednoho z žebříčků zde na Databázi knih (+ na Knihobotu byla za pár kaček) a rozhodně mě nezklamala. Jojo Moyes znám jen podle jména a toho charakteristického vzhledu obálek jejích knih, kterým jsem se v knihkupectví vždycky vyhýbala.

Podobnou romantiku jsem už celkem dlouho nečetla, možná i proto se mi knížka tak líbila. Nejedná se vůbec o téma, které by mě nějak zajímalo, ale stejně sem se od knihy nemohla odtrhnout a přečetla ji cca za tři dny. Je to napsáno opravdu hodně čtivě.

Louisa je dle mě perfektně uvěřitelná ženská postava a sama jsem jí i tak nějak rozuměla, já osobně mám občas taky problém vyzkoušet něco nového nebo vykročit ze své komfortní zóny.

Ne úplně šťastný konec se dal očekávat, ale přeci jen člověk chtěl, aby to nakonec dopadlo trochu jinak a lépe. Přesto si ale myslím, že právě takové konce jako je tento v člověku zůstanou déle než klasické happyendy.

Nevím jestli si budu chtít přečíst od autorky ještě něco dalšího, ale rozhodně se těším, až si dám i filmové zpracování.

5 05.07.2024

Tak tohle bylo opravdu hodně slabé. Na to, že je to poslední díl zaklínačské ságy jsem se těšila na nějaký velkolepější závěr.

Musím se přiznat, že jsem v knize i přeskakovala některé pasáže, protože jsem se tím zkrátka nedokázala prokousat ani hodně na sílu. Knihu jsem také četla poměrně dlouho, protože jsem se do jejího čtení někdy musela nutit a nevydržela jsem u ní třeba několik hodin v kuse, jako tomu bylo u předchozích dílů.

Pár věcí mi zde přišlo vyloženě ujetých. 1) Snad úplně chtěl Ciri udělat dítě.
2) Císař Emhyr je vlastně někdo úplně jiný a je to celý docela úchylný. 3) Jednorožci. Jejich existenci nedávám ani ve fantasy literatuře. 4) Lesní děda. Proč ten tam byl?

Upřímně řečeno jsem z tohoto dílu celkem zklamaná. Škoda. Jsem ale na druhou stranu celkem ráda, že autor tuhle sérii alespoň ukončil jakž takž v čas a neprotahuje ji do nekonečna. Ale stejně... Geralt z Rivie zůstane mojí nejoblíbenější knižní postavou ještě hodně dlouho a minimálně k prvním dvěma dílům se ještě někdy v budoucnu vrátím.

5 28.06.2020

(SPOILER) Mám z toho trochu smíšené pocity. Je to napsané stejně krásným způsobem jako první díl, jenže tohle bylo občas až moc popisné a rozvláčné! Nejvíce se mi z knihy líbila část, kterou Kvothe tráví na univerzitě a pak u Alverona. Část s pronásledováním banditů už byla o něco slabší, stejně jako odbočka s Felurian, ale to nejhorší přišlo společně s pobytem mezi Ademy! Doufám, že v příštím díle Kvothe tyhle dovednosti alespoň nějak využije, protože jinak by bylo to nekonečné popisování Ketanu a Lethani úplně k ničemu. Část u Ademů pro mě bylo to nejslabší místo z celé knihy. To neustále filozofování co je a co není podle Lethani, výcvik popisovaný den za dnem, neustálé řeči Ademů, kteří jakoby vědí něco víc, ale nic pořádného z nich nikdy nevypadne... to bylo moc i na mě. A pak nakonec další slabší část knihy - Denna. Asi nebudu sama, koho ta ženská už docela štve. Neustále se s Kvothem hledají, pak se najdou, pár dní stráví nekonečnými procházkami a povídáním a ona se pak zase někam ztratí. Proč?
Ale i přes tohle všechno se mi kniha líbí. Jen se děsím toho, jak velký bude další díl. Vzhledem k tomu, že o Čandrínech se tu toho člověk zase moc nedozvěděl a děj se nikam extra neposunul, řekla bych, že příští díl bude mít tak 3000 stran a to se mi do batohu už asi vážně nevejde :D

5 19.05.2020

Moje první a také (zřejmě) poslední kniha od Kinga. Musím přiznat, že začátek se mi zdál skvělý, ale ve druhé části knihy, která se zabývá maturitním plesem se to všechno zvrtlo a přišlo mi to až moc popisné, rozvleklé a neskutečně roztahané (skoky v čase, svědecké výpovědi, články z novin, úryvky knih, spousta scén bez kterých by se kniha obešla...). Celkově mi to nepřišlo ani jako hororová literatura.

5 10.01.2015

Za mě osobně asi zatím nejslabší díl ze všech. Sice jsem to přečetla, ale občas se mi do čtení úplně moc nechtělo.

Děj je strašně překombinovaný a motá se tu toho moc dohromady. Margot Silvermanová je maximálně nesympatická postava a sukničkář Erik Maria Bark se mi také moc nezamlouval, doufám, že už v příštích dílech nebude. Moje oblíbená Saga Baureová je tu jen na začátku a pak z příběhu úplně zmizí.

Navíc mi vše okolo Joony Linny tentokrát přišlo hodně přitažené za vlasy. Na začátku je to chudák s pochroumanou tělesnou schránkou, ale po pár injekcích už zase řádí v plné síle? Ok. Sice už nepracuje u policie, ale všichni mu rádi pomáhají a nechají ho zapojit se do vyšetřování i tak? Asi ze známosti? Já chápu, že ten týpek je legenda, ale come on, takhle policie snad nepracuje?! Já mám Joonu opravdu moc ráda, nějak mi přirostl k srdci, ale tohle už na mě bylo vážně moc.

Také Margot Silvermanová, která má tak tři týdny do porodu stále naplno pracuje a když na ni jde porod, tak si řekne, že porodí až vyřeší tenhle případ? Tak přesně takhle se chci naučit srovnat si v životě svoje priority i já :D

Ne, už si z toho dělám srandu. Až moc mi to tu zavánělo superhrdinstvím, ale stejně se na další díl těším a myslím, že přečtu celou sérii Joony Linny.

4 06.10.2024

Já tedy neustále váhám jaké hodnocení knize dát. Ninu Špitálníkovou mám moc ráda. Viděla jsem s ní spoustu rozhovorů a působí na mě jako opravdu silná osobnost. Na Severku jsem se moc těšila, ale...

Je to napsané strašně neucelým stylem. Je to sice opravdu čtivé, napsané s lehkostí a bez zbytečných popisů okolo, ale ten způsob jak se zde dohromady motá formát rozhovoru a pak klasicky vyprávěný příběh, to mě prostě místy štvalo.

Příběh sám o sobě je poutavý, knihu jsem nemohla odložit a přečetla ji doslova za pár hodin. Přiznám se, že představit si život v KLDR je pro mě opravdu těžké i po přečtení této knihy.

Kdyby celkový text vyzníval trochu celistvěji, bylo by to za mě na plný počet hvězd. Ale to je spíš jen nějaká moje posedlost, mít knihu hezky rozčleněnou do úhledných kapitol :)

Co ještě musím vyzdvihnout je grafické zpracování obálky! Ta je perfektní!

4 26.07.2024

Já mám Markuse Zusaka jako spisovatele opravdu moc ráda. Před lety jsem byla nadšená Poslem a Zlodějkou knih a na obě knihy vzpomínám moc ráda. Ale toto...

Příběh je zajímavý a myslím, že se dotkne nejednoho z nás, ale ten styl, ve kterém je kniha napsaná to celé zabíjí. Celé je to takové kostrbaté a útržkovité. Jako kdyby autor hodil na papír jen jakousi kostru svých myšlenek a zbytek zůstal někde v jeho hlavě, ale tam já jako čtenářka nevidím. Nevím co všechno se skrývá za těmi kratičkými větami, kterými je příběh popisován. Všechno to působí rušivě a kvůli tomu jsem se nedokázala do knihy začíst.

Nedočteno, nehodnotím, kniha putuje na seznam Nedočtených knih. Jen jsem se potřebovala vypsat ze svého rozčarování a zklamání :)

První dvě knihy se mi líbí o něco více. Tady se do děje zapojuje více postav a jelikož mám poměrně špatnou paměť na jména, občas se v tom ztrácím (hlavně co se týká jmen jednotlivých království a jejich vládců). To ale nemění nic na tom, že mě samotný příběh upoutal a jsem zvědavá co bude dál. V tomto díle je sice méně mého milovaného Geralta, ale příběh se velice hezky roztříštil na několik postav, takže mi to zase tolik nevadí. Líbí se mi, že se tu čtenář lépe seznámí s postavou Triss, Yennefer a také samotnou Ciri. Samotným zaklínačským povídkám se to sice nevyrovná, ale je to stále velice zajímavé čtení.

4 09.01.2020

Báječný úvod do světa zaklínačů, všemožných monster, čarodějek a magie! Geralta a zaklínačské povídky jsem si ihned zamilovala a bylo skutečně obtížné se od knihy odtrhnout! Pro mě jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla!

4 09.01.2020

Se Zlodějkou knih se budu loučit ještě hodně dlouho. Naprosto jsem si zamilovala Liesel, Maxe, Rudyho a Hanse s Rosou. Vůbec bych se nenechala odradit délkou knihy, nebo tím, že si člověk musí pár stránek zvykat na styl vyprávění. Nádherné.

4 21.03.2015

4,5 * Tohle pro mě bylo tak náhodné čtení, ale jsem moc ráda, že jsem na knihu narazila. V jednom online antikvariátu byla doslova za pár drobných, tak jsem si ji přihodila do košíku, protože proč ne, že? Kniha se mi chvilku válela na stole, ale když jsem se k ní dostala tak mě okamžitě uchvátila!

Kniha je napsaná opravdu hodně čtivě, jednoduše, žádné dlouhé popisování. Všechno má celkem hezky svižné tempo vyprávění. Je rozdělená do pěti částí z nichž každá část se dělí na kapitoly střední délky. Náznaky lesbické lásky mi vůbec nevadily, právě naopak.

Děj mě zaujal téměř ihned. Moc ráda čtu příběhy týkající se předválečného a válečného období. V některých pasážích je tíživá předválečná atmosféra popsaná tak, že jsem z toho měla vážně stísněný pocit a bylo mi chvilkami až nepříjemně. Občas mě vyprávění dojalo téměř až k slzám. Nejvíce příběh Katalin a i samotné Hany, jejíž strasti jsou vysvětleny až ke konci knihy.

Jak už tu někdo v předešlých komentářích zmínil, tak pár kapitol úplně ke konci knihy bylo trochu zbytečných. Kapitola nazvaná 1990 by tam za mě ani nemusela být. Přišlo mi to trochu jako až moc sentimentální patos.

Ještě musím vyzdvihnout samotnou obálku knihy! Nevím proč, ale vážně se mi líbí! Pro mě osobně je tohle asi jedno z nejhezčích knižních překvapení!

Edit: neztrácejte čas s filmovou verzí. Nestojí to za to.

3 07.09.2024