veronica 01 komentáře u knih
Skvělá kniha plná nádherných fotografií! Je tu nejvíce rozebírané období 70. let Bowieho tvorby. Ostatní roky jsou popsané opravdu hodně stručně. Nestěžuju si, ty sedmdesátky jsou dle mého u Bowieho perfektní! Kniha mi přišla o něco lepší než Genius proměn z edice Ikony. Malou výtku bych měla k překladu. Coco Schwab byla žena a ne muž :)
Pro mě, jako začínajícího fanouška Davida Bowieho byla tahle kniha super! Dominantou téhle knihy jsou samozřejmě překrásné fotografie. Textově se jedná o jednodušší dílo, ale pro orientaci v Bowieho životě a diskografii celkem postačí.
Co se mi ale nelíbilo je zabudování přiloženého DVD přímo do desek knihy. Kdyby bylo DVD v nějaké kapse uvnitř knihy, bylo by to za mně lepší volba. Samotný asi hodinový dokument byl taky dobrý, ale Moonage Daydream to zkrátka není :)
Na straně 127 knihu odkládám do nedočtených. Není to špatně napsané, jen mi to nějakým způsobem nesedlo a k postavám jsem si nedokázala vybudovat vůbec žádný vztah. Navíc se to místy strašně táhlo.
Kdyby to šlo, dala bych ještě tak půl hvězdičky navíc, ale plný počet dát nemůžu. Hlavně kvůli spoustě jmen, u kterých bylo těžké si je zapamatovat a také kvůli té latině! Latina mi sice do téhle knihy krásně sedí, ale někdy jí bylo více než by se mi líbilo.
Kniha se ale i tak velice dobře čte a snad všechny hlavní postavy jsem si zamilovala! Nejvíc samozřejmě krásně naivního Reynevana (to jeho neustálé ,,Adéla mě miluje!" mě vážně bavilo), Šarleje a také Držatu de Wirsing i když tu byla zatím jen krátce. Pomurnik je pro mě osobně jeden z nejlepších záporáků vůbec.
Hodně se mi líbila kombinace historických a fantasy prvků! To vše doplněné lehkým humorem... Dalo to dohromady naprosto perfektní výsledek! Nejvíce se mi líbila část knihy odehrávající se na Hrachové hoře! To bylo tak geniální, že mi bylo líto, že to není delší. A také bylo skvělé popisování veškeré magie!
Moc se těším na další díl! Sapkowski je prostě můj oblíbenec a jeho styl psaní mi vyloženě sedí. Brala bych klidně nějakou samostatnou knížku, která by se zabývala minulostí Šarleje nebo i Reynevana :)
Já teď vůbec nevím, co budu dělat se svým životem! Nutně potřebuju další díl!
Vůbec nemám tušení, jak chce autor tohle dílo nějak rozumně ukončit, protože mi přijde, že děj se stále větví a rozrůstá, místo toho aby to bylo naopak.
Jsem moc ráda, že jsem se do čtení celé téhle ságy dala, jedná se totiž o opravdu skvělé a hlavně návykové čtení! Kdyby autor vyškrtl dějové linky okolo Železných ostrovů a Dorne, bylo by to na 5*
Tak já vám nevím... Na knihu jsem četla skvělé ohlasy všude možně, ale mě osobně to nepřijde vůbec jako inovativní dílo.
Na knihu mě nalákalo tvrzení, že autorka vymyslela nové způsoby jak popisovat sex a intimitu. Proto mě třeba nemile překvapilo, když jsem v knize hned na prvních stránkách četla slova jako kun*ička, šu*at, pí*at a tak dále... Kdyby tam tahle slova byla jednou nebo dvakrát, tak by to bylo asi v pohodě, ale ono to bylo snad v každé povídce!
Na přebalu knihy se píše " Autorka ohledává hranice jazyka, osvobozuje výrazy ženské sexuality a ukazuje jejich víceznačnost a emancipační potenciál" Jestli má pro někoho slovo kun*ička emancipační potenciál, tak to teda nevim.
Jsem zhruba za polovinou knihy a už teď vím, že jí zařadím do nedočtených a v mé knihovně se dlouho neohřeje. Snad jediná povídka, která se mi docela líbila byla Luna.
Marta Dzido působí opravdu moc sympaticky a knihu jsem si kupovala s dobrým pocitem, že podpořím mladou ženskou autorku, ale nějak to nevyšlo.
Příjemná fantasy, která se opravdu krásně a lehce čte. Nejsou tu složitá jména postav nebo lokací a ani děj není nijak komplikovaný (což po čtení Písně ledu a ohně opravdu vítám). Zjevná inspirace u jiných fantasy děl mi nevadí.
Občas mi trochu vadila až moc očividná pohádkovost. Hlavně slovo drakobijce patří opravdu jen do pohádek a trochu mě to při čtení rušilo. To samé při popisu soubojů. Bum, prásk, třesk... když v návaznosti na tyhle slova někomu uletí hlava, ruka, případně dojde k nějakému dalšímu násilí, tak to působí zkrátka nechtěně komicky.
Rozhodně si přečtu další díly. Taky doufám, že se dvojice našich hlavních postav trochu rozroste o jednu navíc. Soudím tak podle poslední povídky :)
Původně jsem chtěla knize dát o něco lepší hodnocení, ale u posledních dvou povídek knize trochu došel dech. Hlavně ta předposlední povídka byla na můj vkus opravdu hodně rozvleklá.
Fénixův řád jsem četla strašně dlouho, protože mi do něj vstoupila jiná knižní série a chtěla jsem si od světa čar a kouzel dát trochu pauzu. Nicméně ale i tak hodnotím na slušné 4*, protože se to četlo krásně. Děj vcelku hezky ubíhal, jen bych uvítala kdyby v knize bylo méně té denní rutiny z každodenního života v Bradavicích. Speciálně u tohoto dílu jsem se docela divila, jak autorka dokáže tu největší akci a nejvíce informací dát do 50 stran k úplnému konci knihy a většina stran před tím je ve většině jen taková vata, která se sice dobře čte, ale je to přeci jen taková výplň.
Našla jsem zde také pár nelogičností v ději nebo celkově k tomu jak funguje kouzelnický svět, ale jelikož je Harry Potter moje srdcovka, tak jsem schopná nad tím trochu přivřít oči :)
Umbridgeová je dle mého lepší záporák než samotný Voldemort! Ta ženská byla vážně nesnesitelná!
Je to stále skvělé! Nemůžu si pomoct, ale prostě miluju Cersei! Její kapitoly jsou pro mě to nejlepší co v této knize je. Je to potvora, ale stejně ji tak nějak fandím :) Pak mě také hodně bavil Jaime. Jeho postava je jedna z nejlépe propracovaných v celé sérii a ta proměna, kterou si prošel je prostě zajímavá.
Super byla také část z Dorne. Sice se tu zatím nic extra důležitého nestalo (i když na konci jsou jisté náznaky, že by to mohlo mít nějaký vliv na další knihu), ale bylo zajímavé poznat pár nových postav a být i jinde než jen v Králově přístavišti.
Naopak jako za trest bylo cokoliv, co se týkalo Železných ostrovů. Nemám ráda Greyjoye a všechno okolo nich mi přišlo strašně nudné a vážně se mi to nechtělo číst. A navíc ty jejich neustálé kecy okolo Utopeného boha... přitom je to jen banda pirátů, násilníků a magorů co pijou slanou vodu. Čím míň toho o nich bude v dalších dílech, tím líp.
Celkově hodnotím na slušné 4* a pokud znáte jen seriálovou verzi příběhu, asi budete hodně překvapení. Tohle je totiž už úplně jiný příběh!
Téhle knize jsem říkala monstrum, protože něco tak velkého jsem ještě nečetla a kvůli velikosti téhle knihy jsem dokonce musela přeskládat část své knihovny, abych měla všechna Martinova díla hezky u sebe :)
Chvilku mi trvalo, než jsem se do knihy začetla, ale musím říct, že to pak stálo za to. Kniha je opět rozdělena do kapitol podle postav. Některé kapitoly jsou opravdu hodně dlouhé.
Nechci spoilerovat, ale takovou spoustu dějových zvratů jsem snad nikdy v jediné knize nečetla! Nejlépe se mi četly kapitoly Tyriona a Jaimeho, který prošel velkou změnou. Naopak mě zase trochu začala jít na nervy Daenerys, kterou jsem měla v minulých dílech moc ráda. Navíc jsem si naprosto zamilovala prince Oberyna, jen škoda, že nedostal více prostoru...
Celkově knihu hodnotím hodně vysoko, ale na kvality prvního dílu nedosahuje. Možná knize trochu ubírám hodnocení i právě kvůli její délce.
Jelikož už se seriálová verze začíná odchylovat od předlohy, tak jsem celkem zvědavá, co na mě čeká v dalším pokračování. Úplný konec epilogu mě naprosto dostal a to už jsem si pro sebe říkala, že je to zbytečně natahované :D Martin prostě umí překvapit!
Miluju to! Po přečtení knihy Oheň a krev jsem si řekla, že bych v tomhle Martinově světě ještě ráda zůstala. Sáhla jsem tedy rovnou po prvním dílu ságy Píseň ledu a ohně a ihned mě to vtáhlo zpět do Západozemí!
Kniha je napsaná neskutečně čtivým způsobem. Svědčí tomu i rozčlenění do poměrně krátkých kapitol, které se vždy odehrávají okolo jedné z hlavních postav. Pro mě osobně kniha téměř neměla slabá místa (nebavil mě snad jen výstup na Orlí hnízdo).
Knihu jsem odkládala jen když už jsem nevěděla jak si sednout/lehnout, aby mě nebolel zadek nebo záda :D Někdy jsem zase četla až do noci a nemohla jsem přestat i když jsem pak druhý den vstávala do práce... Vážně jsem nečekala, že mě to bude takhle bavit, když už děj samotný znám ze seriálového zpracování.
Zařazuji mezi oblíbené knihy a těším se na další díl!
Moje první kniha ze světa Zápodozemí. Nechala jsem se nalákat skvělým seriálem Rod draka, který se mi moc líbil.
Četlo se to úplně samo a děj krásně plynul. Jediné s čím jsem opravdu měla problém byla ta obrovská spousta jmen všech různých lordů a zástupců všemožných rodů... někdy mi to přišlo jako trochu zbytečná výplň.
Kniha mě bavila hned od začátku, jen během Tance draků to už šlo dolů. Byla tu jedna bitva za druhou, jedno jméno střídalo druhé, ten zradil toho a tak pořád dokola. Chvilkami jsem si už přála, aby Tanec draků skončil. Bylo tu toho moc a motalo se mi to všechno dohromady.
Velice oceňuji rodokmen Targaryenů na posledních stránkách knihy. Těším se na druhý svazek.
(SPOILER) Mám Bertice Small opravdu moc ráda. Ságu Skye O´Malley miluji, ale tohle bylo na mě moc.
Otec prodá svou vlastní patnáctiletou dceru do sexuálního otroctví a ona se na to ještě těší? Často mi přišlo, že tam nešlo ani tak o děj jako takový, ale jen o to udělat každou další sexuální scénu ještě víc zvrácenou a podivnou než tu předchozí.
Divím se, že tohle ''dílo" autorce vůbec někdo vydal, protože číst popis toho, jak se dva dospělí muži střídají v posteli na jedné patnáctileté nezkušené dívce... to je už trochu na hraně, ne? A to mám erotiku v knížkách jinak moc ráda.
(SPOILER) Koukám tady na to vysoké hodnocení a nechápu. Oceňuji autorčinu fantazii a propracovanost celého světa, ve kterém se kniha odehrává, ale mě to nijak neoslnilo.
Ilan, hlavní hrdinka knihy působí často celkem roztěkaně. Někdy se chová a mluví jako dítě, pak zase jako dospělá. Nevím co si o ní myslet. Jako hlavní postava je nepřesvědčivá.
Líbilo se mi ale jak byla popsána pětadvacítka. Řekla bych, že mám zálibu v neohrožených mužských hrdinech, kteří si vždy vědí rady. Zkrátka muži jak mají být :) Hlavně Vargas byl můj oblíbenec. Také lehká inspirace Djatlovou výpravou byla fajn. A vlastně celá část knihy popisující nocování v jeskyni na Otortenu byla super.
Když to shrnu, tak číst se to dalo. Nebylo to tak, že bych se u čtení vyloženě nudila, ale ke čtení druhého dílu mě to nenalákalo.
Já mám Markuse Zusaka jako spisovatele opravdu moc ráda. Před lety jsem byla nadšená Poslem a Zlodějkou knih a na obě knihy vzpomínám moc ráda. Ale toto...
Příběh je zajímavý a myslím, že se dotkne nejednoho z nás, ale ten styl, ve kterém je kniha napsaná to celé zabíjí. Celé je to takové kostrbaté a útržkovité. Jako kdyby autor hodil na papír jen jakousi kostru svých myšlenek a zbytek zůstal někde v jeho hlavě, ale tam já jako čtenářka nevidím. Nevím co všechno se skrývá za těmi kratičkými větami, kterými je příběh popisován. Všechno to působí rušivě a kvůli tomu jsem se nedokázala do knihy začíst.
Nedočteno, nehodnotím, kniha putuje na seznam Nedočtených knih. Jen jsem se potřebovala vypsat ze svého rozčarování a zklamání :)
Tak tohle bylo opravdu hodně slabé. Na to, že je to poslední díl zaklínačské ságy jsem se těšila na nějaký velkolepější závěr.
Musím se přiznat, že jsem v knize i přeskakovala některé pasáže, protože jsem se tím zkrátka nedokázala prokousat ani hodně na sílu. Knihu jsem také četla poměrně dlouho, protože jsem se do jejího čtení někdy musela nutit a nevydržela jsem u ní třeba několik hodin v kuse, jako tomu bylo u předchozích dílů.
Pár věcí mi zde přišlo vyloženě ujetých. 1) Snad úplně chtěl Ciri udělat dítě.
2) Císař Emhyr je vlastně někdo úplně jiný a je to celý docela úchylný. 3) Jednorožci. Jejich existenci nedávám ani ve fantasy literatuře. 4) Lesní děda. Proč ten tam byl?
Upřímně řečeno jsem z tohoto dílu celkem zklamaná. Škoda. Jsem ale na druhou stranu celkem ráda, že autor tuhle sérii alespoň ukončil jakž takž v čas a neprotahuje ji do nekonečna. Ale stejně... Geralt z Rivie zůstane mojí nejoblíbenější knižní postavou ještě hodně dlouho a minimálně k prvním dvěma dílům se ještě někdy v budoucnu vrátím.
(SPOILER) Mám z toho trochu smíšené pocity. Je to napsané stejně krásným způsobem jako první díl, jenže tohle bylo občas až moc popisné a rozvláčné! Nejvíce se mi z knihy líbila část, kterou Kvothe tráví na univerzitě a pak u Alverona. Část s pronásledováním banditů už byla o něco slabší, stejně jako odbočka s Felurian, ale to nejhorší přišlo společně s pobytem mezi Ademy! Doufám, že v příštím díle Kvothe tyhle dovednosti alespoň nějak využije, protože jinak by bylo to nekonečné popisování Ketanu a Lethani úplně k ničemu. Část u Ademů pro mě bylo to nejslabší místo z celé knihy. To neustále filozofování co je a co není podle Lethani, výcvik popisovaný den za dnem, neustálé řeči Ademů, kteří jakoby vědí něco víc, ale nic pořádného z nich nikdy nevypadne... to bylo moc i na mě. A pak nakonec další slabší část knihy - Denna. Asi nebudu sama, koho ta ženská už docela štve. Neustále se s Kvothem hledají, pak se najdou, pár dní stráví nekonečnými procházkami a povídáním a ona se pak zase někam ztratí. Proč?
Ale i přes tohle všechno se mi kniha líbí. Jen se děsím toho, jak velký bude další díl. Vzhledem k tomu, že o Čandrínech se tu toho člověk zase moc nedozvěděl a děj se nikam extra neposunul, řekla bych, že příští díl bude mít tak 3000 stran a to se mi do batohu už asi vážně nevejde :D
Napsáno neskutečně únavným stylem, který rozebírá každý sebemenší detail snad až na atomy! Občas jsou tu i takové šílené odbočky, při kterých jsem si říkala ,,co to má sakra s Nirvanou společnýho?" V době kdy jsem tuhle knihu zkoušela číst jsem Nirvanu měla ráda, ale i tehdy to na mě bylo moc. Kniha putuje do nepřečtených. Nehodnoceno.
Nenechte se odradit pomalejším rozjezdem, to nejlepší přijde až po několika desítkách stran! Kniha mě moc bavila, ale přišlo mi zvláštní, že jsem tu nenašla ani jednu postavu, které bych vyloženě fandila. Při čtení jsem si připadala spíš jako tichá pozorovatelka, která čeká co se stane, ale nijak postavy nesoudí a nenechává se dějem tolik strhnout. Pokud si správně pamatuji, tak se mi tohle u žádné jiné knihy ještě nestalo. Nicméně, kniha se čte nádherně a jakoby lehce. Ještě bych dodala, že některá období Kvothova života jsou na můj vkus popsána až moc rozvlekle (např. jeho život v Tarbeanu nebo různé cestování z místa na místo - hlavně ke konci).
Naprosto nádherná ilustrovaná biografie mojí milované Madonny! Mám ji v knihovně již několik let a jednou za čas se k ní ráda vracím a třeba hodinu jen tak listuji a prohlížím si fotografie se stejným zaujetím jako v době, kdy jsem tuhle knihu držela v ruce poprvé! K tomu listování si ještě tak pustit nějaké to Madonnino album a perfektní atmosféra je dokonána :) Jen ta fotografie na přední straně knihy by mohla být jiná (The Girlie Show není moje nejoblíbenější turné :) ) Zkrátka, pro Madonniny fanoušky naprostá klasika a poklad, který rozhodně neomrzí!