Veruci komentáře u knih
Výborné zakončení série. Opět nechybí špetka suchého humoru. Na rozdíl od předchozích dílů, zde není spousta rozřezaných mrtvol a jiných zvrhlostí. Příjemný návrat ke klasické detektivce. Jedna mrtvola, jeden vrah, spousta mravenčí vyšetřovatelské práce. A navrch - uzavření příběhů hrdinů předchozích dílů.
Pro mě to bylo slabší, než Hadrový panák. Možná proto, že jsem si dala mezi díly delší prodlevu a občas jsme tápala, jak to vlastně v prvním díle bylo. Leccos už jsem zapomněla a odkazy na předchozí vyšetřování mi moc platné nebyly. Je příjemné, že ani zde nechybí špetka anglického humoru, který vyvažuje určitou surovost příběhu. Rouche mi přišel jako sympaťák, získal si mě. Teď jdu na další díl, než zase úplně zapomenu, co bylo v tomto.
Samotný příběh bych hodnotila 5*, je pěkně vystavěný, charaktery postav skvěle vykreslené, dobře jsou rozebrané i jejich myšlenkové pochody. Jen kdyby to nekazily ty politické řeči okolo. Je mi jasné, že úplně bez politiky by ten příběh nefungoval, jenže tohle mi připadalo jako neskutečná agitka. Je tu plno zevšeobecňování podle pár jednotlivců, podsouvání správného politického názoru snad na každé stránce. Je zde patrná snaha vyvolat dojem, že pouze prostitucí se dalo uživit, že žádná jiná práce nešla sehnat - chudinky holky... Má ta kniha snad vzbudit pocit, že každý druhý byl mafiánem a zbytek byl mafií ovládaná lůza? Nedělám si iluze o čistotě politiky tehdy ani dnes, ale stejně... Hajzl hajzlem zůstane nezávisle na režimu. Tihle lidé tady byli napříč dějinami a navzdory politickému zřízení. Co mi ještě vadilo? Všechny ženy jsou zde vykresleny buď jako bezpáteřní vypočítavé mrchy nebo jako úplné blbky. Totálně mě rozčiloval věčně omílaný pojem Vítězný listopad.
Přečteno až na druhý pokus. Poprvé jsem asi nebyla v tom správném rozpoložení a začátek je opravdu třeba překonat, jak se tu několikrát zmiňuje.
Na podruhé už jsem hltala stránku za stránkou. Strašně moc jsem si přála, aby to skončilo jinak.
Člověka při čtení úplně mrazí, když si představí, že by to nemusela být jen fikce. Naprosto nechápu, že je stále tolik lidí, kteří opěvují staré pořádky.
"Dobrá kniha, Marcusi, je taková, u které nám je líto, že skončila."
A mně bylo moc líto, že je konec. Opravdu výborná kniha.
Zdařilá detektivka přináší koktejl všeho, co od tohoto žánru očekávám a ještě něco navíc. Poněkud pomalejší tempo vůbec nevadilo a spíš dokreslovalo skvěle načrtnutou atmosféru meziválečného Berlína. Určitě si přečtu i další díly série.
Jeden hlavní příběh a několik příběhů vedlejších, všechny moc zajímavé. Není to příliš přeslazené, je to svižné, místy drnká na city, místy je to velice vtipné. Strašně moc mě bavila konverzace pomocí lístků.
Díky za takové knihy - jednoduché (nikoli plytké), milé, pozitivní. Kniha mi pomohla vypnout na chvíli mozek, což momentálně fakt potřebuji.
S klidným svědomím mohu doporučit. Kniha je čtivá, přesto mě příběh nechával poměrně dlouhou dobu v klidu. Pak přišlo období okupace. Shodou okolností jsem kapitoly o okupaci četla 15.března, o to více mě to asi dostalo. Autor, ač cizinec výborně vystihuje reálie doby i místa. Chtěla jsem si to přečíst, než půjdu na film, ale po přečtení knihy jsem o filmové zpracování, zčásti i díky recenzím a komentářům k filmu, ztratila zájem. Zato jsem si vyhledala spoustu informací o vile a o původních majitelích. Škoda, že to mám do Brna docela z ruky a že vstupenky na prohlídku vily jsou dlouho dopředu vyprodané.
Hartl prostě umí psát o obyčejném životě tak, že to baví. Nejedná se o kdovíjakou legraci, i když jsem se sem tam zasmála, ale příběhy těch postav jsou tak pěkně podány, že se to čte samo. I když mě některé postavy svým jednáním štvaly, nakonec mi všichni byli svým způsobem sympatičtí. Příjemná oddechovka.
Skvělé čtení! Ze svého okolí jsem neslyšela na knihu ani na film (neviděla jsem) dobré ohlasy, tak jsem neměla příliš velké očekávání. Místy sice poněkud absurdní situace, ale vždyť je to jen příběh. Alan mi ve vztahu k "autoritám" trochu připomínal Švejka. Velice vtipně podaný příběh, celou dobu čtení jsem se usmívala. Nevím, zda jsem byla více zvědavá na vývoj příběhu ze současnosti po jeho útěku, nebo na dobrodružství z jeho předchozího života.
V 70 letech to musela být bomba. Dnes mi to připadá trošku vyčpělé, nicméně stále ještě dost poutavé a místy nutící k přemýšlení. Nakonec, mám docela ráda konspirační teorie, i když je beru spíš jako pohádky pro dospělé. Kdyby nic jiného, kniha ve mně probudila touhu ta tajemná místa navštívit, nebo si o nich alespoň něco dalšího přečíst.
Jsem rozhodně ráda, že jsem si knihu přečetla. Je čtivá, je zajímavá, forma rozhovorů je asi to nejlepší, jak jednotlivé příběhy podat čtenáři. Jen jsem možná čekala něco trochu jiného. Snad více přiblížení praktické stránky života těch lidí, místo rozpitvávání jejich myšlenkových pochodů plných mystiky, ezoteriky a všelijakých bludů. V podstatě všichni (mimo těch dvou žen, které se zdají být nohama pevně na zemi) jsou spojeni vazbou na disent, psaním básní, alkoholovou či drogovou minulostí, pobyty v psychiatrických léčebnách. Nakonec si našli svoji cestu, jsou nezávislí, nikomu nepřekáží, neparazitují na společnosti, ale nejsem si jistá, zda si zaslouží obdiv.
Mám moc ráda povídky Oty Pavla a mám moc ráda Berounku a Křivoklátsko. Ani nevím, kolikrát už mám tuhle knížku přečtenou, ale vím, že se k ní za čas zase vrátím.
Vyložená oddechovka, nenáročné a odpočinkové čtení. Hodně brzo jsem tušila, kdo je vrah. Nechtělo se mi věřit, že by to bylo tak jednoduché. Bylo! Je zde spousta náhod a naprosto nelogicky jednajících postav, ale jak jinak vyřešit tu záhadu, že... Příběh je jemně okořeněný vcelku příjemným humorem a úplně nejlepší z celé knihy jsou babiččiny rady. Kdyby pro nic jiného, pro ně stojí za to, si knihu přečíst.
Žánr sci-fi cíleně nevyhledávám, po této knize jsem sáhla v rámci čtenářské výzvy a rozhodně není čeho litovat. Nemám žádnou zkušenost s čínskou literaturou, ale díky zdejšímu hodnocení jsem se rozhodla to risknout. Kniha je skvělým úvodem celé trilogie. Začátek knihy je sice poněkud pomalejší, ale naprosto nezbytný pro pochopení všech souvislostí. Postupně se děj přeci jenom rozjíždí a po dočtení nešlo jinak, než se hned vrhnout do dalšího dílu. Co se týká zde hojně vytýkaných vědeckotechnických popisů, neměla jsem pocit, že něčemu nerozumím a také jsem se ničemu nedivila jako čemusi nemožnému. Autor nám vše tak krásně servíruje, že se člověk nechá unášet vlnami fantazie, které ho naprosto pohltí, až zapomene na realitu a všemu beze zbytku uvěří. Alespoň na mě to tak působilo. Málokdy se mi stane, že mám při čtení nějaké knihy vizuální představy, u této trilogie jako bych sama byla skrytým pozorovatelem uvnitř toho všeho.
Varování: Nepouštějte se do čtení, pokud nemáte náladu přečíst naráz všech téměř 1800 stran trilogie, protože jak začnete, už vás nepustí.
Předchozí díly se mi líbily, toto je však velmi slabé. Boček vaří z vody a těží z popularity předchozích dílů. Přirovnala bych to k filmovému Kameňáku - lidové fórky poskládané do jakéhosi příběhu. Poctivě musím přiznat, že jsem se občas zasmála a sem tam mi některá situace přišla vtipná, většinou to však vyznělo dost trapně a křečovitě. Naštěstí je to kraťoučké.
Nečekala jsem, že se mi kniha bude tolik líbit. Název přesně vystihuje obsah. Tři zajímavé propojené příběhy, ve kterých mi ani nevadil faktor náhody, kdy se každý zná s každým. I když je to psáno s nadhledem a s humorem, na několika místech jsem se neubránila slzám. Troufám si tvrdit, že by to mohla být ideální motivační kniha nejen pro boj s nadváhou.
Těsně před tím, než jsem se pustila do této knihy, jsem dočetla Sexy mlékaře s jasným předsevzetím, že nic podobného nechci pěkně dlouho vidět.
Jenže jsem si nepřečetla anotaci a "S hlavou v oblacích (pejru)" byla jediná oddechovka, kterou jsem zrovna měla staženou v telefonu. Vůbec jsem netušila do čeho jdu. Než jsem si uvědomila, že obě knížky jsou o tom samém (dokonce i hlavní hrdinka pracuje v reklamní společnosti), už jsem se smála skoro nahlas a byla jsem chycená. Z toho pomyslného souboje vychází česká autorka jako jednoznačný vítěz. Neřeším reálnost situací, to u tohoto druhu literatury snad ani nejde. Ale kniha má spád a je napsána s úžasným humorem. Jako oddechovka na odreagování, nebo do MHD naprosto ideální.
Výborný román. Po dlouhé době jsem se u knížky smála nahlas, místy jsem měla doslova záchvaty smíchu. Poprvé snad už na první stránce. Tento román by skvěle fungoval i bez detektivní zápletky, která je spíš takovým příjemným bonusem pro čtenáře.
Jednu hvězdu musím strhnout za uměle našroubované politické hořekování. To je snad u polistopadových knížek této autorky standard. A také za ten doslov, který jsem nedočetla.
Zpočátku mě kniha vůbec nebavila, ztrácela jsem se v postavách i v ději. Myslím, že za to může nepříliš zdařilý překlad. Nesoustředila jsem se na četbu, takže jsem se často musela vracet (i vícekrát k jedné části). Nemohla jsem si zvyknout ani na vyprávění v přítomném čase.
MOŽNÝ SPOILER!
Celý příběh trochu sráží fakt, že tam byl jen jediný vyšetřovatel, který tam navíc byl pouze za trest na výpomoc, s jakousi neomylnou intuicí jak interpretovat důkazy a jehož závěry všichni ostatní rezolutně odmítali.
Nakonec to byla celkem dobrá detektivka, dokonce se společenským přesahem - těch dětí mi bylo opravdu moc líto a cítila jsem obrovskou bezmoc. Pachatel mě překvapil, i když část motivu byla celkem záhy jasná. Také oceňuji, že ani jeden z vyšetřovatelů nebyl totální ztroskotanec s nějakou závislostí, jak je tomu nyní v severských krimi zvykem.