Verunka289 komentáře u knih
Terezu moc ráda sleduju na Instagramu, poslouchám občas její podcasty. Knížka mi ale přišla neskutečně přeslazená (na druhou stranu přesně odpovídá svému názvu "Šlehačková oblaka"), Johni opravdu jak nějaký princ z pohádky. Nějak nevěřím tomu, že toto v reálném životě existuje, ale možná jsem prostě jen pesimista.
Bohužel jsem knihu četla po dlouhé pauze od Hadrového panáka a Loutkáře, takže jsem se místy dost ztrácela v postavách, to dost ubíralo na celkovém zážitku.
Hodně se mi líbilo to prolínání různých časových linek, to já můžu.
Pro knížky s tématikou psychiatrické léčebny mám slabost, takže já jsem si rozhodně přišla na své.
Na knize oceňuju asi nejvíc ilustrace, jinak příběh nic moc, možná jsem ho jen nepochopila, těžko říct.
Opravdu hodně zvláštní kniha, vlastně nevím, jestli jsem ji vůbec správně pochopila, podle mě si ji asi každý může vyložit po svém. Nicméně ilustrace jsou opravdu dokonalé!
Námět byl moc zajímavý a měl obrovský potenciál, bohužel zpracování ale pokulhávalo. Na mě kniha neměla ten potřebný drive a dlouhé popisné pasáže mě neskutečně nudily. Bavila mě asi až tak poslední kapitola.
Příjemná oddechovka do vlaku, Agatha Christie nezklame, ale taky nějak extra nepřekvapí.
(SPOILER) Z první půlky knížky jsem byla totálně nadšená! Tajemné opuštěné sídlo na strašidelném místě, duchařská zápletka... Úplně jsem si to místo představovala a byla jsem z toho nadšená. Ještě bych dokázala pochopit Brana proměňujícího se v kocoura nebo havrana. Ale uvězněná matka proměňující se v netvora? Šíření nějaké šílené nákazy? Proboha proč? Jako bych najednou četla úplně jinou knížku. Na mě to bylo až moc schizofrenní.
Neuvěřitelně nadčasové dílo, které je aktuální snad v každé době.
Fredrik Backman má skvělý vypravěčský talent, zatím jsem s žádnou jeho knihou nešlápla vedle. Líbí se mi, jak je tato kniha psána. Čtenář se musí trošku soustředit, na začátku neví vůbec nic a postupně se mu odhalují další a další indicie. Musela jsem být stále ve střehu, což mě bavilo. Hodně kvituji taky krátké kapitoly, na čtení při cestování vlakem do práce naprosto ideální.
Jednu hvězdičku v hodnocení ubírám za příliš naivní závěr.
Druhý díl se mi trošku táhnul a nebyl tak čtivý, ale přesto tento svět upírů, čarodějnic a démonu prostě miluju a moc se těším, jak to celé dopadne.
Miluju tu knížku! Nemohla jsem se odtrnout, musela jsem číst při vaření, ve vlaku, ve vaně.... Hodně dlouho jsem se do žádné knížky takto moc "nezažrala". Rozhodně to pro mě nebyl typický upírský příběh a určitě bych nesrovnávala absolutně s Twilight. Toto bylo víc dospělé, napínavé, neokoukané.
Seriál jsem zhlédla až po dočtení knížky, ale už předem jsem věděla, že Matthewa hraje můj oblíbený herec Matthew Goode a je možné, že i proto mě knížka bavila o to víc.
Kniha asi nebude patřit mezi moje oblíbené, nemohla jsem se po celou dobu vůbec začíst, dočetla jsem jen z úcty k autorovi. Vadil mi nicneříkající popis postav i prostředí a nenašla se jediná postava, kterou bych si oblíbila.
Knihu jsem dočetla jen s velkým sebezapřením. Ne snad proto, že by se mi nelíbila, ale proto, že jsem ji prakticky celou probrečela....
Jak se mi druhý díl až tak moc nelíbil, tak ten třetí, závěrečný, byl za mě hodně povedený, napínavý a s neočekávanou zápletkou. Ráda vyzkouším i další série autorky.
Fitzek patří mezi moje oblíbené autory. Bohužel už jsou ale pro mě jeho knihy hodně předvídatelné a v podstatě už na začátku tuším, jak to vlastně celé bude... Každopádně mu zatím zůstávám věrná a čekám, zda ještě překvapí.
Nechápu, kam Carter na ty nápady chodí. Opět děsivé a nechutné zabíjení, vrah velmi nečekaný a opět ukázka toho, že zlo plodí zase jenom další zlo.
Celou knihu mi strašně vadila až přehnaná podobnost s knihou To od S. Kinga, proto bohužel nemůžu hodnotit příliš kladně.
-------------------Pozor, příspěvek může obsahovat SPOILER--------------------------------------
Moc se mi líbila postava mladého Martina Servaze, asi mě bavil víc než ten stávající :) Zápletka byla výborná, některé zvraty byly hodně překvapivé, ale teda ten konec s dopadením a osudem pachatele autor vyloženě pokazil, zkazilo mi to celý dojem z knížky a ubírám proto hvězdičku. A taky teda ve všech knížkách se s pachatelem setkáváme hned na začátku, takže i zde jsem už po pár stránkách přesně věděla, kdo bude na konci dopaden...
Já mám knížky od Theorina prostě ráda, jsou něčím jiné a zvláštní. Není v nich až tak velké napětí, které by mě nutilo číst i v noci, není tam žádné extra násilí, krev... ale je tam takové nějaké nepopsatelné kouzlo navíc, nějaké nadpřirozeno, záhada... a i když kolikrát nemají s detektivní zápletkou až tak moc společného, moc mě baví a těším se na ně.