Verunka289
komentáře u knih
Tajemství pomocnice
Freida McFadden
Kniha se četla výborně, byla napínavá, plná zvratů, díky krátkým kapitolám byl děj velmi svižný. První díl jsem hodnotila o malinko lépe, protože tam jsem ještě netušila, jak autorka píše a zvraty pro mě byly hodně překvapivé. Tady už člověk prostě tak nějak tuší, že ne všechno musí být tak, jak se na první pohled zdá...
Slavnosti sněženek
Bohumil Hrabal
Já si nemůžu pomoct, pro mě toto číst bylo prostě naprosté utrpení. Dočetla jsem v podstatě jen kvůli tomu, abych splnila výzvu na Databázi knih.... Vůbec mi není jasné, jak na základě této knihy mohl vzniknout tak výborný film. Líbily se mi v podstatě jen povídky Maminčiny oči a Lucinka a Pavlínka, které byly tak dojemné, že mi až slza ukápla. Jinak to pro mě bylo neustálé přemáhání k četbě.
Cilčina cesta
Heather Morris
Jak strašně jednoduchý život máme v porovnání s tím, co zažívali lidé v průběhu i po 2. světové válce..... Kolik toho člověk je schopný vlastně ve svém životě snést.... Zažijete obrovskou úlevu, že se dostanete pryč z koncentračního tábora a zamíříte do gulagu....tolik utrpení pro jednoho člověka... nedovedu si představit, že by to dnes někdo z naší generace byl schopný vůbec přežít. Hroutíme se z toho, když mají ve svátek zavřeno v Tescu.... jak malicherné jsou skoro všechny naše problémy....
Nenávist
Chris Carter
Moje sázka na jistotu, když si chci přečíst skvělou knihu, od které se nepůjde odtrhnout. Úplně se děsím okamžiku, až budu mít přečtené všechny Carterovy knihy (což už bude docela brzo).
Na scénu se vrací Lucien a je krutější než kdy dřív. To, co udělá Hunterovi v tomto díle, je snad to nejhorší a jsem zvědavá, jestli bude nějaké vyústění v další epizodě.
Moc mě tady bavil Garcia, byl celkem vtipný a sehrál v závěru hlavní roli.
Millennials
Kateřina Pokorná
Pokud bych neznala Kateřinu z TV a Instagramu a nepřečetla si sem tam něco o jejím životě, asi by mě kniha úplně minula a upřímně by mě ty texty ani nebavily. Některé jsou za mě jen změtí náhodných slov. Když si pak přečtu verše o její matce, otci, babičce, tak se mě to samozřejmě dotkne, ale je to jen díky tomu, že znám její příběh. Kdyby to byla jen nějaká náhodná kniha, kterou si půjčím v knihovně a o autorovi nic nevím, ani to nejspíš nedočtu. Mnohem větší přidanou hodnotu mají texty, které autorka sama recituje. Když to takto čtu sama, nic mi to neříká.
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Ať žije Čtenářská výzva na Databázi knih! Jinak by mi totiž kniha jen další roky ležela v knihovně a nejspíš bych se k ní nikdy nedostala, a to by byla obrovská škoda. Kniha není nikterak napínavá nebo strhující, nečte se zrovna snadno nebo rychle, ale je plná neuvěřitelně silných myšlenek platných v každé době.
Tsunami
Karin Krajčo Babinská
Ke knize jsem přistupovala bohužel s obrovskými předsudky, protože Karin Krajčo Babinskou vlastně neznám a vždycky jsem ji měla zaškatulkovanou jen jako manželku Richarda, která se snaží těžit z jeho jména. Vůbec nevím, jak mě to napadlo a jak jsem se mohla tak hodně mýlit. Kniha byla fantastická, typická česká depka. Bavila mě od první do poslední stránky, nebyla tam hluchá místa. A opět ukázka toho, jak zamotané a těžké mohou rodinné vztahy být a kolik tajemství si některé rodiny v sobě nesou.
Vinice ve Francii
Julie Caplin
Nechápu trošku nižší hodnocení tohoto dílu, já jsem naprosto spokojená, dostala jsem přesně to, co jsem od knížky čekala. Miluju víno, vinice, dobré jídlo, přírodu, takže pro mě to bylo úplné pohlazení po duši. Luc i Hattie mi byli oba neskutečně sympatičtí. A postava Fliss mě moc bavila. Není to můj top díl, ale rozhodně patří k těm lepším.
Poslední slovo
Taylor Adams
Kniha měla dle anotace obrovský potenciál. Napíšeš špatnou recenzi na knížku a najednou se ti začnou dít divné věci? Přišel tě autor knihy potrestat? Super, sem s tím!
Ale bohužel, v podstatě 3/4 celé knihy za mě byla naprostá slátanina, změť nějakých Emminých myšlenek, děj strašně překombinovaný. Zajímavý mi přišel až úplný závěr, kde se konečně začalo dít něco zajímavého a napínavého. Taylor Adams asi nebude autor pro mě....
Sítě
Petra Dvořáková
Kniha byla hodně silná, zejména první část mě velmi zasáhla, i když naštěstí se mě nějak osobně netýká (i když, jak si člověk vlastně může být na 100 % jistý?). Do Kristýny jsem se dokázala až neuvěřitelně vcítit... mladá žena, která si příliš nevěří, má strach ze samoty, z opuštění, ze selhání.... a vedle ní milující muž (ale je tomu tak skutečně?), kterému bezmezně věří... víc než svému otci, víc než svým dlouholetým kamarádkám...
Druhý příběh o Karolíně byl naprosté psycho... kam až může víra v Boha zajít? Za mě už to nebylo nic společného se skutečným křesťanstvím, působilo to na mě spíš jako nějaká sekta....
Třetí příběh pojednávající o Nadě, která byla až moc posedlá svým vlastním tělem, mě bavil nejméně. V předchozích příbězích jsem hlavním hrdinkám fandila, tady mi ale byla docela odporná svým chováním a myšlením.
Kdyby ze světa zmizely kočky
Genki Kawamura
Po knize jsem sáhla v podstatě jen kvůli splnění jednoho bodu ze čtenářské výzvy pro rok 2024. Bohužel musím konstatovat, že já mám s japonskými autory asi trošku problém, je to prostě naprosto jiná kultura, je to pro mě takové moc ezo, duchovní, hledající nějaký smysl života.... na takové knížky moc nejsem. Mám radši příběh, akci, napětí, romantiku, depky... Ale takové úvahy o životě, rozjímání apod., to mi až tak moc neříká. Proto bohužel z mého pohledu knihu nemůžu hodnotit kladně, ale jen to jen proto, že tento žánr prostě a jednoduše nevyhledávám.
SPOILER: Ale musím říct, že velmi kvituji, že hlavní hrdina nenechal ze světa zmizet kočky!
Galerie mrtvých
Chris Carter
Chris Carter je taková moje životní jistota. Chci napínavou, čtivou knížku, které nadělím 5 hvězdiček? Vím kam sáhnout.
Přísně tajný spolek svérázných čarodějek
Sangu Mandanna
To byla tak krásná, milá, kouzelná knížka! Hned po přečtení bych klidně začala číst znova. Dovedu si představit i filmové zpracování. Všechny ty postavy byly tak neskutečně milé a laskavé, měla jsem chuť se tam k nim přestěhovat a prožívat jejich příběh.
Děti nade vše
Delphine de Vigan
Velmi těžké a velmi aktuální téma. Nechala bych přečíst každému rodiči, který prezentuje svoje děti na sociálních sítích, aby mu to trošku otevřelo oči a možná svoje konání přehodnotil.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Zoufalý, depresivní příběh jedné zdánlivě obyčejné rodiny. Velmi těžké téma, skvěle vykreslené povahy jednotlivých postav. Nemám co vytknout, snad jen trošku useknutý konec, klidně bych se dočkala nějaké kapitolky navíc.
Paříž pro jednoho a jiné povídky
Jojo Moyes
Dlouho jsem tuto knížku povídek odkládala, protože jsem na ni nějak neměla náladu a taky jsem měla obavy, že se mi třeba nebude líbit, protože ne každá knížka od Jojo Moyes mi sedla. O to větší bylo moje překvapení z toho, že mě knížka opravdu bavila! Samozřejmě byly slabší a lepší povídky. Obzvlášť první povídka Paříž pro jednoho byla jednoduše úžasná a dovedu si představit, že bych si četla celý dlouhý román s tímto tématem. Bylo mi líto, že povídka skončila.
Z těch lepších potom musím jmenovat zejména Vánoční seznam, Margot a Mezi tweety.
Jen pět přežije
Holly Jackson
Od knížky jsem neměla žádná příliš velká očekávání, a to je možná dobře, protože jsem byla nakonec velmi příjemně překvapena.
Na začátku byl možná trošku zmatek v postavách, ale jak jsem se začetla, už jsem měla přehled. Postava Olivera byla příšerná, nechápu, že vůbec kdy mohl mít nějakou přítelkyni nebo kamarády, protože to za mě byl fakt arogantní debil.
Závěr byl docela překvapivý, takové rozuzlení jsem nečekala.
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
S knížky cítím, že si Martin Moravec a Marek Dvořák skvěle sedli, to je u rozhovorů moc důležité, aby vyznívali autenticky a nenuceně.
Upřímně nechápu, jak je možné, že toho doktor Dvořák tolik stíhá, ze všech těch úvazků, které v knize popisoval, mi šla hlava kolem. A do toho je poměrně dost aktivní i na Instagramu, kde se snaží veřejnost vzdělávat a navíc má doma ženu a dvě děti, kterým se předpokládám taky nějak věnuje. A fascinuje mě, že už na základní škole, na gymplu, věděl, co chce jednou dělat a už v tom věku si za tím šel. Já jsem ve 14 letech asi sice tušila, co chci v životě dělat, ale rozhodně jsem se tomu nijak nevěnovala a měla jsem pocit, že na vše je času dost... Moc obdivuju lidi, kteří se připravují na svou profesi už v dětství, respekt!
Hovor se smrtí
Chris Carter
Carter je sázka na jistotu. Když chci pětihvězdičkovou knihu, vím, kam sáhnout. Opět napínavé, čtivé, rychlý spád, pachatel nepředvídatelný. Líbí se mi vykreslené myšlenkové pochody vyšetřovatelů i vysvětlení motivu pachatele.