Verunka289
komentáře u knih
Nejkrásnější dárek
* antologie
Nádherná a dojemná sbírka povídek. U nejedné jsem si i dost pobrečela. Vždycky si říkám, jestli jsou ty povídky vymyšlené anebo odráží i skutečný život autorů, protože pokud ano, je mi nesmírně líto, že ne každý má nádherné Vánoce. Povídky Od mámy z lásky (Aleš Novotný), Bratrské pouto (Martina Mátlová), Maršmeloun pro Ráchel (Veronika Burgerová) a Polička vyřazených knih (Klára Nováková) mě totálně rozsekaly, u těch jsem bulela jak želva.
Historky ze tmy
* antologie
Po povídkové sbírce Všechny barvy duhy, která pro mě byla docela zklamáním, toto bylo opravdu překvapení, povídky mi hodně sedly. U některých jsem se i docela bála. Nejlepší (nejstrašidelnější) za mě asi povídka Toby od Anny Musilové, vyvedená byla taky povídka Mikuláš nosí smrt od Rádi Blažka. Opět musím obdivovat, kolik nadaných mladých lidí v České republice máme.
Vězeňkyně
B. A. Paris (p)
Asi tady budu v hodnocení docela přísná, ale mě knížka prostě nějak neuchvátila, místy mě spíš nudila. Nemělo to takový ten drive, co vás nutí číst pořád dál a dál a neodkládat, což u thrillerů většinou mívám. Takže za mě bohužel zatím asi nejslabší kniha B. A. Paris.
Vrány
Petra Dvořáková
(SPOILER) Tohle bylo hodně skličující... Hlavně, když si člověk uvědomí, že takoví rodiče reálně existují a není jich zrovna málo. Cítila jsem tak obrovskou bezmoc. Já chápu, že Barča občas nebyla zrovna vzorem ideální dcery, ale byla to prostě normální dospívající dívka, která potřebovala jen trochu pochopení, podpory, vyslechnutí, obyčejné rodičovské lásky.... Učila se pěkně, ve škole měla hezké známky, byla výtvarně velmi nadaná... a jestli neuměla uklidit dle požadavků matky, to je snad úplná prkotina. Proč sakra aspoň ten otec neměl "koule" a nestál si za svým názorem? Totálně zvrácená rodina.... Už když matka mluví o svých dcerách jako o Katušce a Baruně, tak je jasné, že není něco v pořádku.... Ach jo.... Je mi smutno...
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
To bylo zase tak krásné pohlazení po duši, kniha mi krásně sedla do nějaké mojí momentální nálady. Nebyla to pro mě nejlepší kniha autorky, tam mám trošku jiné favority (Chorvatsko, Švýcarsko). Tady mi celkem vadila postava Rosse - dospělého chlapa, který je náladový a vlastně ani neví, co chce. Vlastně jsem si celou dobu říkala, že bych v této knize ani nějakou romantickou dějovou linku nepotřebovala, že mě tady mnohem víc bavilo, jak všichni na hradě byli neuvěřitelně přátelští, obětaví, jak si všichni krásně pomáhali, jak jim šla týmová práce od ruky..... líbila se mi taková ta vesnická pohoda, vřelost všech lidí, využívání pouze lokálních produktů.... dokázala bych o tom číst hodiny a hodiny a romantiku bych ani nepotřebovala :)
Hypnotizér
Lars Kepler
(SPOILER) Mám z knížky hodně rozporuplné pocity. Na začátku jsem si říkala, že to bude fakt bomba, příběh Josefa jakožto dětského vraha.... takové náměty já vážně můžu. Těšila jsem se, jak se to bude dál rozvíjet, jak bude popisováno jeho dětství, jeho motiv, jeho další příběh.... Ale ve finále to vlastně o Josefovi vůbec nebylo, a to mě moc zklamalo. Neříkám, že příběh hypnotizéra byl nějak špatný, ale kniha mě na začátku navnadila na něco úplně jiného než co jsem potom dostala. A i samotné vyprávění z doby před 10 lety za mě bylo docela nedostačující s ohledem na celkový počet stran knihy. A uspěchaný závěr potom jen na 2 kapitolách? Jsem teď po dočtení vážně zklamaná. Možná s odstupem času budu knihu hodnotit lépe, ale moje prvotní dojmy jsou zklamání a možná i naštvání.
Manželé odvedle
Shari Lapena
Tak tohle mě docela dost nudilo, ke čtení jsem se musela spíš přemlouvat a vlastně mě ani moc nezajímalo, jak to dopadne. Nevím, čím to bylo způsobené.... Jestli jsem četla těch thrillerů už moc a jen tak něco mě nenadchne nebo jestli nebyla zrovna ta správná konstelace hvězd? Těžko říct, ale za mě teda bohužel nic moc. Byla to moje prvotina od autorky, takže možná mi prostě jen nesedne její styl psaní. Ještě tomu ale dám šanci a zkusím nějakou její lépe hodnocenou knihu.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Od knihy jsem asi měla až moc velká očekávání po přečtení mnohých recenzí. Neskutečně se mi líbila ta příroda, volnost a divokost hlavní hrdinky, zamilovala jsem si postavy Tata a Skokana, ale ta detektivní zápletka mě prostě nějak nebrala. Každopádně je pro mě ale příběh něčím zcela novým a nemůžu říct, že by se podobal čemukoliv, co jsem kdy dřív četla. Docela mě zajímá i filmové zpracování.
Závěj
C. J. Tudor
Od autorky jsem zatím nic nečetla, takže velká premiéra. A celkem je mi líto, že se mi její díla tak dlouho obloukem vyhýbala.... Závěj byla skvělá, napínavá, moc se mi líbilo propojení jednotlivých dějových linek. První dvě třetiny jsem úplně hltala, závěr už mi pak přišel trošku slabší a možná uspěchaný. Ale rozhodně doporučuju přečíst, a to teda ideálně v zimě.
Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih
Matthew Perry
Tak tato autobiografie ve mně bude ještě hodně dlouho doznívat a pravděpodobně se k ní budu jednou za čas vracet. Postavu Chandlera Binga jsem v Přátelích milovala ze všeho nejvíc a vůbec jsem netušila, čím vším si její představitel procházel... až teď jsem si začala všímat, že opravdu v jedné sérii byl vyhublý na kost, v jiné zase opuchlý podle toho, jestli zrovna chlastal nebo bral.... Nechápu, že jsem si toho při sledování seriálu vůbec nevšímala.
Neodsuzuju ho, vlastně mi je ho jen strašně líto. Vím, že každý svého štěstí strůjcem, ale nikdy nevíme, co se komu odehrává v hlavě a s jakými démony musí bojovat. Cítila jsem z knihy, že opravdu moc chtěl, že se snažil, že chtěl být čistý, ale i když měl kolem sebe lidi, nejvíc ze všeho ho ubíjela samota, které šel někdy i sám naproti.
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Velmi zdařilá detektivka a milé zpestření mezi všemi těmi severskými detektivkami a thrillery. Tady jsem si dokázala víc představit prostředí, ve kterém se děj odehrával a i česká jména mi byla tak nějak bližší.
Útěk na venkov
Julie Caplin
Milý, nenáročný, pohodový příběh, jak to Julie Caplin umí. Moc se mi líbila dějová linka s pejskem a také vykreslení přátelského prostředí na vesnici. Dostala jsem přesně to, co jsem očekávala.
Ahoj, tady Sam
Dustin Thao
Na knížku jsem se nechala nalákat na základy YT recenzí a zaujala mě taky nádherná a voňavá ořízka. Ale opět jsem se utvrdila v tom, že YA literatura už není pro mě. Příběh byl dojemný, ale neměl pro mě žádnou přidanou hodnotu, postavy mi připadaly takové plytké. Dospívajícím čtenářům ale dle mého názoru knížka má co říct.
Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
Hanišová je pro mě sázka na jistotu. Když si chci přečíst knížku, která mě rozseká, vím jistě, kam sáhnout. A opět mě to nezklamalo, autorka mě zase dostala. Po dočtení pociťuju nesmírný vděk, že mám úplnou a normální, milující rodinu.
V této knize mi jen trošku vadil styl psaní v části o Teovi, bylo tam hodně takových novotvarů nebo vulgárních slov, ale nutno říct, že to k příběhu sedlo.
Deník ze Stezky koní
David Vaníček
Knížku jsem si koupila hlavně proto, abych podpořila IG profil Dva tátové, který pravidelně sleduju, baví mě a inspiruje mě.
Formou krátkých deníkových zápisků sledujeme Davidovu devítidenní pouť Stezkou koní kolem ostrova Menorka. Líbí se mi styl psaní, je to takové věcné, stručné, bez nějakých zbytečných kudrlinek a okecávání, David stručně popisuje, co pro něho v ten který den bylo nejzajímavější nebo jak se zrovna cítil. V jeho podání ta pouť vlastně ani nevypadá nějak extra složitě. Mít tak trochu víc odvahy, vyrazím klidně taky :)
Chata ve Švýcarsku
Julie Caplin
Tak tento díl jsem totálně milovala! A to teda hlavně díky té krásné švýcarské atmosféře, hromadám sněhu, ohni v krbu, horké čokoládě, lyžování. Zima je prostě moje roční období.... Hlavní postavy mi byly taky moc sympatické. A moc se mi líbila ta pohoda v horské chatičce, kde se každý bavil s každým, všichni byli přátelští a vzájemně si pomáhali, takový ideální svět :)
Všechny barvy duhy
* antologie
Mám pocit, že LGBT tematika se teď objevuje na každém kroku, čímž nechci říkat, že jsem proti LGBT, jen mám pocit, že čím víc na to budeme upozorňovat, tím více říkáme, že to není normální a tím více to určitou skupinu populace rozčiluje.
Jinak sbírku bych asi ocenila víc, kdyby mi bylo nějakých 13+, teď v dospělosti mi to přišlo asi někdy až moc dětinské. Na druhou stranu musím říct, že mě fascinuje, jak talentované mladé autory máme. Já v jejich věku žádný pořádný koníček asi neměla.
Nejvíc se mi líbila povídka Jak jsem šla na záchod, ta byla napínavá, měla zajímavou pointu a celkem reálně jsem si ji uměla představit.
Přiveď mě zpátky
B. A. Paris (p)
Trošku se divím, že má knížka tak nízké hodnocení, protože mně se zrovna tato líbila od autorky nejvíce. Jasně, to rozuzlení asi bylo trošku zvláštní a neuvěřitelné, ale tak tomu vlastně bylo i v ostatních knihách. Jen ty matrjošky mě teda opravdu iritovaly!
Královna rebelů
Lynette Noni
To byla tak skvělá knížka! Příběh mě úplně pohltil, dostala mě atmosféra, oblíbila jsem si všechny hlavní postavy, asi nemám úplně co vytknout. Možná se mi jen nelíbila naivita Kivy, co se její rodiny týče. Jako čekat 10 let na někoho, kdo se nepustil zatím do žádné větší akce...
Ale dle závěrečné kapitoly se ještě máme hodně na co těšit a já se těším teda extrémně a hnedka sahám po pokračování. A doufám, že v něm dostanou prostor i Tipp a Jaren, protože ty mám moc ráda.
Terapie
B. A. Paris (p)
Opět skvělý psychothriller z pera této autorky. Zatím jsem s ní nikdy nešlápla vedle. Kniha byla plná tajemství, vůbec jsem nevěděla, komu tady věřit, co se vlastně v Kruhu děje.... měla jsem pocit, že jsou do toho namočení snad úplně všichni dle jejich chování. Závěr byl nečekaný, měla jsem v hlavně úplně jiného pachatele.