veruptackova komentáře u knih
Prostě musthave pro všechny mileniály :-)
Celá recenze v záložkách "RECENZE".
Na ledě má toho spoustu, co mě obvykle na knihách tohoto žánru štve a přesto tady to nějakým způsobem funguje. Bavilo mě, že to není jen romantika, ale i ta pořádná dávka erotiky z příběhu udělala kousek, který vystupuje z davu.
Celou recenzi najdete v záložce "RECENZE".
Osmý případ Eriky Fosterové tentokrát začíná nalezením těla vysoce postaveného politika. Přestože se evidentně nejedná o přirozenou smrt, podle vedení Metropolitní policie není potřeba dalšího vyšetřování. Jakmile se však objeví i další tělo, Eričin tým se pustí do pátrání po pachateli.
Vyšetřování v této knize plyne poměrně pomalu a je poznat, že Robert Bryndza využil pár znalostí z nedávno vydaného standalone thrilleru Tíživé ticho, což nepovažuju za mínus, ale je to tam prostě trochu znát.
Co musím pochválit je rozhodně zápletka a způsob, jakým vrah maskoval svou totožnost. Naprosto nejvíc mě však nadchl samotný epilog. Určitě knihu a celou sérii doporučuju.
Série s Erikou je mojí srdcovkou, protože mě přivedla ke čtení současných detektivek. Proto jsem opravdu ráda, že se autor k této postavě vrátil a vždy si s chutí přečtu její další případ. Je to totiž jako potkat známou, kterou jste roky neviděli.
Tohle je opravdu ideální čtení po náročném dni.
- jednoduché věty, které se lehce čtou,
- pohled mnoha postav, díky kterému se vám děj hezky zrekapituluje,
- lži, které příběh hezky zamotají,
.. a ten závěr? Ten se autorce opravdu povedl!
3,5* a můj podrobnější názor na knihu najdete v záložce RECENZE. :-)
Je mnoho dětských knih, které jsou opravdu krásné po vizuální stránce. Příběh, který se v nich ukrývá už však v některých případech tak povedený není. Ivoně Knechtlové se však povedlo oboje zvládnout na jedničku. Protože rozhodně spadá do kolonky "dětské knihy s přesahem".
Celá recenze v záložkách "RECENZE"
Absence hluchých míst, skvěle promyšlená zápletka, dva případy, které vás budou oba zajímat a budete jim chtít přijít na kloub, perfektní postavy... a ten závěr?
Tohle prostě chcete číst a já už se nemůžu dočkat dalšího dílu.
Celá recenze v záložce RECENZE. :-)
Příběh silných žen, které spojují nejen geny, ale i charakterické vlastnosti.
Miriam Blahová dokazuje, že kniha nemusí mít pětset stran, aby ve vás zanechala silný dojem.
Příběh mateřídoušky je ideální pro ty z vás, kteří se chcete dozvědět něco o historii Těšínska, ale dáváte přednost čtivějším knihám bez zbytečných detailů. A samozřejmě je vhodný i pro všechny romantické duše.
Hodnotím 4,5*.
Celou recenzi naleznete v záložce "RECENZE".
Přiznám se, že nakladatelství PERKMAN mám spojeno hlavně s kronikami (vánoční, výletní..). Že vydali i knihu pro děti, jsem zjistila až nyní a musím říct, že jejím vizuálem i obsahem jsem byla velmi mile překvapená.
Dětem i rodičům toho Oflajňák zvládne předat opravdu hodně a navíc udrží zájem i mladších dětí díky nádherným ilustracím.
(Podrobný názor na knihu najdete v recenzích :-) )
Pokud jste četli Mrtvá holka, dobrá holka - první část víte, že bylo prostě nutné okamžitě sáhnout po druhé části. A pokud ne, teď to víte a rozhodně mějte pokračování hned nachystané. Cokoli k ději by byl obrovský spoiler, takže se vrhneme rovnou na dojmy.
K první části jsem měla pár výhrad, té druhé však už nemůžu vytknout v podstatě nic. Jako správný thriller si udržuje napětí od začátku do konce.
Ať už se vám může zdát zápletka jakkoli nereálná, rozhodně oplývá originalitou a promyšleností. Autorka opravdu na nic nezapomněla a trousila jedno vodítko za druhým. Vše na sebe skvěle navazuje, pokud čtenáře napadne nějaká otázka, hrdinové ji řeší ve stejné čase, takže si neříkáte "to už by měl dávno vědět" nebo "to je přece jasné". Nechybí adekvátní emoce hlavní hrdinky a druhá část Mrtvé holky, dobré holky potvrzuje, proč je tohle pravděpodobně nejlepší YA thriller, který si můžete přečíst. Bez problému uspokojí i čtenáře, kteří mají v žánru už něco načteno a dávno nespadají do věkové kategorie pro young adult. A rozhodně oceňuju i trefně zvolené názvy knih.
Tohle byl prostě perfektní závěr skvělé série.
I když má série označení YA thriller, osobně bych ji doporučila čtenářům min. 16+ vzhledem k tématům, které se v knihách vyskytují.
Třetí díl Návrhu na vraždu pro hodné holky je opět skvěle promyšlený, čtivý a napínavý. Stojím si za tím, že takhle série v rámci YA thrillerů naprosto vyčnívá a nadchne i starší čtenáře.
Rozhodně vám však doporučuju přečíst si nejprve předchozí díly, a to ideálně v krátké době po sobě. Já totiž druhý díl četla v roce 2021 a i když si knihy (a zvláště ty opravdu dobré) pamatuju dlouho, tady jsem měla zpočátku opravdu problém se zorientovat. Kniha totiž navazuje na předchozí a autorka nám v ní nedává žádné klasické shrnutí, jako tomu bývá třeba u xtých dílů detektivních sérií. Automaticky pracuje s událostmi z předchozích knih, a i když jsem si podstatu a hlavní postavy pamatovala, v těch vedlejších už jsem opravdu hodně tápala. Jakmile si ale opět osvojíte postavy, dostanete čtivý thriller se zajímavou zápletkou, který se čte v podstatě sám.
Jen doporučuju mít po ruce druhou část, protože mi věřte, že po ní budete chtít hned sáhnout.
Celá série má skvělé postavy, které se vám vryjí do paměti natolik, že si je okamžitě připomenete, i když jste stejně jako já četli předchozí díl před xlety (v mém případě v dubnu 2021).
Navíc případ, který tým v čele s Kim vyšetřuje, vás okamžitě vtáhne. Jako vždy se jedná o kombinaci dvou linek, které dávají smysl a stopy jsou odhaleny hezky krůček po krůčku s tou správnou dávkou napětí.
Krátce poté, co jsem si vylosovala tuhle svou únorovou knihu, vyšla i audiokniha, kterou nečte nikdo jiný než úžasná Jitka Ježková. Tuhle interpretku jsem tu už několikrát opěvovala, takže vás asi nepřekvapí, že jsem ve Zlámaných kostech téměř okamžitě po vydání audioknihy, pokračovala poslechem. Rozhodně vám tak můžu doporučit jak skvělou detektivku, tak i její audioverzi, která se mimořádně povedla.
Dvě skvělé linky příběhu, které čtenářky pohltí. Záměrně píšu čtenářky, protože tohle je prostě příběh primárně určený ženám. Autorka do něj vtiskla množství dilemat, které ženy v životě řeší a skvěle i zachytila tehdejší dobu. Donutí vás přemýšlet o postavení žen a o možnostech, které v minulosti měly, pokud nechtěly žít obvyklým životem. Ano, některé věci bystrému čtenáři dojdou celkem rychle, na druhou stranu ono to vůbec nevadí, protože vás pohltí atmosféra. Linka Violet je plná nespoutanosti 20. let minulého století, ale skrývá v sobě jistou nadčasovost. Nejvíce na knize oceňuju paralelu životů hlavních postav. Je vidět, že autorka má opravdu velmi kladný vztah k bourbonu (a rozhodně to nemyslím nijak špatně), protože nadšení pro tento nápoj a jeho historii na vás dýchne už z prvních stran. Stejně tak si po přečtení knihy pravděpodobně budete vyhledat několik historických zajímavostí.
Holky z Detroitu jsou o touze vymanit se z diktátu, o víře v sama sebe a hledání štěstí v životě. Je to zkrátka historický román, zachycující zajímavou dobu, který má co předat dál a proto pokud tento žánr vyhledáváte, rozhodně tuhle knihu nevynechejte.
První, čeho si na knize všimnete, jepřekrásná obálka, která vás možná naláká na trochu jiný příběh, než který se skrývá uvnitř. Nebo ne?
Většina románů, které obsahují linku z druhé světové války, si je podobná. Tento je však zasazen do originálníhoprostředí, místa, kde se zastavil čas a lidé udržují tradice. Díky tomu působí jinak a nezapadne mi mezi desítky jiných knih tohoto žánru. Za toto má kniha opravdu obrovské plus. Zároveň však musím přiznat, že na mě Ostrov tajemství působil, jako by se autorka psala dvě knihy, a nakonec se rozhodla je spojit v jednu. Poměrně syrově popisuje válečné hrůzy, se kterýmise prolíná linka ze současnosti. Ta má přesně to, kvůli čemu téměř nečtu současnou romantiku - hlavní hrdinku, která jedná naprosto nepřiměřeně svému věku.
Autorka navíc měla na můj vkus až moc velkou snahu čtenáře napínat, což úplně nebylo nutné. Příběh zaujme sám osobě a není tak potřeba na některé věci poukazovat znovu a znovu. Knize by zkrátka slušelo o pár stránek méně a možná i zvolit vhodnější velikost písma. Ač chápu, že už nyní má kniha přes 400 stran, rozhodně bych ocenila většípísmo, protože tohle zvolené se mi v pozdních hodinách opravdu špatně četlo. A to, že text není zarovnaný do bloku, odvádělo moji pozornost od příběhu po celou dobu.
Jak už to u historických románů bývá, zvláštní přidanou hodnotu pro mě měla poznámka autorky na konci knihy, která mi více přiblížila historické souvislosti a vysvětlila, proč autorka tuhle knihu napsala.
Podtrženo sečteno - knihu doporučuji všem, kteří se chtějí dozvědět něco více o historii Kréty. Ostrov tajemství sesice kvůli výše uvedeným výtkám nezařadí k mým nejoblíbenějším románům, rozhodně však má čtenáři co předat.
3,5*
Tohle je kniha, kterou bych si sama asi nekoupila. Zkrátka a jednoduše to není můj obvyklý žánr. Když se ale objevily první kladné recenze a já už byla trochu přehlcená thrillery, řekla jsem si, že je ten pravý čas zase vyzkoušet něco jiného. Zpočátku jsem si za tento výběr trochu nadávala. U kapitol z pohledu různých postav zkrátka trochu trvá než se děj rozjede a mě tohle seznamování příliš nebavilo. Navíc mi začátek přišel spíše lehce depresivní než to pohodové čtení, které jsem očekávala. Od poloviny se to však zlomilo. Zápletka knihy vám sice bude od začátku jasná, ale ono to vlastně vůbec nevadí a vy čtete dál a dál. Autorce se skvěle povedlo vykreslit různorodé povahy a do příběhu zakomponovat i chobotnici, čehož jsem se původně trochu obávala, ale nakonec mě právě tento prvek nadchl nejvíc.
Pozoruhodně bystrá stvoření je ten typ knihy, která vás možná nepřekvapí, za to vám po přečtení vykouzlí úsměv na rtech. Pokud si tedy chcete přečíst něco opravdu milého a možná se i dozvědět pár faktů o chobotnicích, sáhněte po Pozoruhodně bystrých stvořeních. A mimochodem, ten název je v tomto případně extrémně povedený.
Zasaďte příběh do Ameriky 50.-60. let a bude jasné, že si ho budu chtít přečíst. Přidejte množství témat (postavení žen, elitářství, předsudky, mateřství..), pořádné životní karamboly, fascinující hlavní hrdinku a jsem chycena. Dokonce tak moc, že jsem nebyla ochotna příběh opustit a i na procházce musela pokračovat poslechem audioknihy. Tak moc mě příběh Elizabeth Zottové pohltil. Ona je totiž tak odlišná a úplně jiná než ženy, které pravděpodobně znáte. A přesto se s ní dokážete ztotožnit a zamilovat si ji. Kapitoly na sebe navíc perfektně navazují. V knize najdete i několik zvratů a přechodů tam, kam byste to pravděpodobně nečekali. Vše je dokonale propojené a opodstatněné. Oceňuji i absence nudných pasáží. V této knize nenajdete ani odstavec navíc, který by vás nudil. V žádné knize jsem navíc nečetla tak vystihující popis mateřství.
Tohle bylo prostě dokonalé! Jsem zvědavá, jestli se letos najde ještě nějaká kniha, která by tuhle v mých očích trumfla. Osobně o tom dost pochybuji, protože se Lekce chemie zařadila mezi mé nejoblíbenější knihy vůbec!
Zmiz, dokud můžeš je opět velmi čtivá kniha se špetkou té správné chemie mezi dvojicí vyšetřovatelů. Případ, který se může zpočátku zdát jako každý druhý krimi thriller, je skvěle napsaný, takže vás pohltí svou čtivostí. Autorka totiž umí skvěle pracovat se svými postavami a právě postavy mě na této sérii baví nejvíc. Ať už je to fascinující Lauren, zasmušilý Huck či lehce znepokojivá doktorka Abigail Cainová. Zanettiny zápletky ale taky stojí za zmínku a rozhodně umí stvořit i zajímavé záporáky.
A i když bude takhle krimi série kvůli přitomnosti již zmiňované chemie pravděpodobně sedět spíše čtenářkám než čtenářům, můžu ji doporučit všem milovníkům krimi. I když měl pro mě první díl větší šmrnc, rozhodně bych sérii označila za jednu z nejzajímavějších, které aktuálně vychází a těším se na další díl. 4,5*
Pokud máte rádi akcí nabité knihy a vraždy se spoustou krve, detektivky Andyho Maslena vás pravděpodobně zklamou. Naopak jeho knihy jsou plné poctivého vyšetřování, kde se nic neodhalí jako mávnutím kouzelného proutku. Vyšetřovatelé dělají chyby, jejich postup dává naprostý smysl a díky tomu celý případ působí až neuvěřitelně reálně. I přes pomalejší tempo jsou tyhle příběhy velmi čtivé. Dokážu si představit, že Temnou pláň spousta čtenářů přečte na jeden zátah. Současně je ale takhle detektivka psána tak, že ji můžete číst stejně jako já po opravdu malých kouscích, když je zrovna čas a nebudete mít pocit, že o něco přichází nebo že vypadnete z příběhu. Což opravdu u každé knihy nejde.
I když se tento případ v mých očích stále nevyrovnal tomu prvnímu - Temné hře, díky tomu, jak je kniha odlišná pro své tempo a současně velmi čtivá, velmi ráda sáhnu i po další Maslenově knize.
Audiokniha
Buď jako řeka je o obdivuhodné síle jedné mladé ženy. Osud jí zasadí ránu a ona se musí hned zvednout. Bez dlouhého truchlení prostě přijme věci takové jaké jsou. I přes svůj nízký věk musí Viktorie činit těžká rozhodnutí. Zažívá bolest, kterou si neumím představit, a ona si přesto nestěžuje a jde dál. Příběh je místy tak osamělý a smutný, že vás píchne u srdce.
Nedokážu říct, jak moc by se mi příběh líbil, kdybych knihu četla, jsem si jistá, že díky bravurní interpretaci mě kniha zasáhla víc než při klasické čtení. Všeobecně nemám ráda, když je kniha přirovnávána k jiné, protože mnohdy se jedná jen o marketing a obsah je jiný. Tentokrát však musím souhlasit a vidím tam tu podobnost s Kde zpívají raci. Dokonce jsem i v průběhu kontrolovala, zda audioknihy nemají stejnou interpretku, jak na mě působily podobně.
Buď jako řeka je totiž poetická a osamělá jako Kde zpívají raci, současně z ní číší smutek a smíření jako z Knihovnice z Troublesome Creeku. Takže pokud se vám líbila některá z těchto knih, určitě dejte Buď jako řeka šanci. Já jsem naprosto nečekala, že mě příběh Viktorie tak dostane a určitě na něj ještě dlouho nezapomenu.
Můj názor na knihu se měnil téměř s každou přečtenou kapitolou. Příběh mě okamžitě vtáhl, aby mě pak chvíli nudil. Jednou ze silných stránek autorky jsou rozhodně postavy. Soukromou vyšetřovatelku Sadie jsem si zamilovala, strachovala se o ni, ale rozhodně bych ji i mnohokrát nafackovala za její jednání. Místy mi chybělo napětí, některé věci byly až moc jasné, ale na druhou stranu tu byly i prvky, které uměly příběh pořádně zpestřit a ze samotného konce jsem opravdu nadšená.
Nejvíc mě bavilo propojení s Dokonalou sérií díky vedlejším postavám. Tohle byl skvělý prvek příběhu, který mi opravdu sedl. Rozhodně však není nutné znát autorčinu bestsellerovou sérii, abyste se plně mohli ponořit do příběhu Poslední v řadě.
Na Dokonalou sérii tahle kniha asi nemá, pokud ale nemáte prostor či chuť na čtení celé série, je tenhle stand-alone určitě obstojnou alternativou. 3,5*
Audiokniha - 4,5*
Série Bridgertonovi má skvělou interpretku, jejíž přednes mě prostě baví a k příběhu opravdu sedí.
Hlavní je ale samozřejmě příběh. Tohle trochu jiné pojetí pohádky o Popelce mě zatím ze tří dílů série bavilo nejvíc. První dva díly se vyznačovaly podobným námětem a velmi silnou první polovinou. Třetí díl měl rovněž začátek, který okamžitě vtáhl, ale děj mě bavil až do konce stejnou měrou. A vůbec mi nevadilo, že v tomto případě se rubrika lady Wistledownové objevovala v méně, i když ji všeobecně považuji za nejzajímavější prvek knižní série.
Bridgertonovi možná nejsou nějakou zvlášť hodnotnou literaturou. Pro mě jsou však velmi příjemným zpestřením čtenářské rutiny. Rozhodně tohle návykové čtení nebo ještě lépe poslech doporučuji a doufám, že se brzy dočkáme čtvrtého dílu v audioverzi.