Vidlička komentáře u knih
Než jsem vzala český i slovenský Oprásgy do ruky, myslela jsem, že jde jen o vtipnej dějepis s pokroucenejma slovama pro děcka, ó, jak jsem se mýlila! Když je někdo chytrej, vtipnej a umí československy, dá se s pár přesmyčkama dělat velká sranda! Zatím tohle byla moje druhá, jednu hvězdičku oproti český pětce ubírám, ale i tak tleskám a směju se ještě teď!
Oceňuju autorův pragmatický a přesto velmi uctivý přístup ke své práci. Vůbec všichni funebráci mají můj obdiv a bylo moc moc zajímavé se podívat za závěs. Hvězdičku strhávám za to, že mi občas nesedl jeho humor - a ne že černý, ale žabožroutský... Každopádně doporučuju ke čtení.
Mám ráda Ebena, jeho způsob myšlení a jeho frky. Osobně bych vytrhla, jak radí, asi jen tak dva fejetónky. Moc milý a hezký čtení!
Geralta opět pomálu a když už, tak buď myslí na Ciri nebo slintá nad Yennefer. Co na tý semetrice vidí?! No dívčí románek hadr. Ale ságu dočtu ze zvědavosti. Literárně se mi na tomhle dílu líbilo retrospektivní vyprávění různých postav. Celkově se ale bohužel musím přiznat spíš ke zklamanosti, ale to tak bývá, když se na něco dlouho těšíte... Uvidíme, jak se to ješte vyvrbí.
"Někdy se sám sebe ptám - odkud jsme přišli, co jsme, kam směřujeme, jaký je smysl lidské existence. Ale pak si naleju odpověď a je zase dobře."
Zajímavý výlet časem do roku 1984. Slova, o kterých autoři mínili, že se ujmou, zapadla, a ta, která vydržet neměla, zůstala (např. džíny). Navíc, krásný nápad takový jazykový sloupek, a větší krása, že se čtenáři zajímali a dotazovali! O tom, jak čeština dopadla se všemi těmi sales managery, se raději rozepisovat nebudu...
Kouzelné adventní čtení, které dýchá láskou a pokorou, a ukazuje, jak je všechno v podstatě jednoduché a krásné. Nádhera.
"A tak končí další den. Další den, kdy jsem nedosáhl absolutně ničeho. Další vydařený den."
Kromě pondělí chci bejt Garfield!
Kniha mi byla v podstatě vnucena k přečtení a mě bylo blbý ji odmítnout. Téma "šifry mistra Leonarda" křížené s ženskou úžasností bych si jinak nebyla vybrala. Nicméně tak v první půlce knihy, kdy se autorka zaobírá převážně symbolismem, jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí, a kdyby to bylo všechno pravda, tak by byla sranda. To se už bohužel nikdy nedozvíme, protože přímí svědkové událostí jsou skoro dva tisíce let na pravdě a evangelia, která jsou také brána za zdroj informací, jsou (pro mě) spíše metaforická a po takové době příšerně překroucená. Knížka je hodně spekulativní, nicméně jako jeden z pohledů na věc proč ne. Pravděpodobně těžila z boomu "Brownovek" tehdejší doby...
Což o to, knížka je to pěkná a určitě jim, pacholkům, musela dát práci. V tom případě bych si ale dala větší pozor na překlepy, i když "a bylo to už jenom hroší" mě pobavilo. Černý stránky sice fajn, ale jen jednou, protože na nich chca-nechca zůstávají otisky. A k těm fotkám - jako namaskovaný byli klucí pěkně, nicméně bych spíš asi zůstala jen u ilustrací, nebo je alespoň rovnoměrněji prokládala. Celý to prostě přes veškerou snahu působí hrozně amatérsky, včetně poněkud naivního příběhu. Ráda jsem se podívala mezi skřety, ale dělat z nich ušlechtilé divochy, středozemské chudáčky indiány, s tím nemůžu za Erua souhlasit, asi jako každej, kdo si mohl palce umačkat při fandění Ilúvatarovým dětem proti Melkorovi, jehož zrůdným a pokřiveným výtvorem uruki byli, jsou a vždycky budou. Howgh.
Četla jsem průběžně celý rok, vždy příslušné pasáže vztahující se k právě probíhajícímu ročnímu období, aby to na mě správně dýchlo. A taky že jo. Měla jsem vždycky chuť připojit se k MUDr. Zdeňce Burkeové, nebo pomáhat tajemnému Morounkovi. Jak říká cERT21 pode mnou, knížka nebude pro každého, ale kdo má rád lehké absurdno, přijde si na své. Navíc je graficky nádherná. Povedla se.
Mňo, je vidět, že je to předkotletovská tvorba (myslím tu počáteční hustonářezovou, kdy to ještě za něco stálo...). Hlášek pomálu, prasárničky žádný a vnitřností jen sporadicky, ale potenciál je v tom vidět. Jen mi přišlo, že se hrdina ze všeho dostal nějak moc snadno nebo náhodně, takže příběh není v podstatě vůbec napínavej...
Kam se hrabe Bittner... tedáá Beckett a Ionescu! Bavila jsem se neskutečně, obzvlášť u čtení o ruských spisovatelích a jak mají rádi děti :-))) Další plus je opravdu krásně vyvedená knížka jako taková, papír, font a hlavně ilustrace. Nechtěla bych být Daniilem, ale jsem ráda že on byl sám sebou.
Nohu přes nohu přeloživ
Velemir sedí. A je živ.
Přirovnáme-li stát k lidskému organismu, v případě, že by byla válka, chtěl bych žít v patě.
Kalendářový formát, kdy se geekové sesednou a dívají se spolu, co se stalo ve dny, kdy se narodili atd., pro který by kniha měla být zajímavá, byl tady kupodivu spíše na škodu. Nevím, kolik si dal autor s dohledáváním dat práce, i když jeho láska "k oboru" je patrná (a hlavně asi k Thrilleru, ten byl zmiňovanej snad na každý stránce), ale mám pocit, že moc ne. Ačkoliv jsou informace zaměřeny značně anglofonně, neříkejte mi, že nešly dohledat jiná data, než že se 4. listopadu začala vysílat čtvrtá (!!!) série Babylonu 5! To mě rozsekalo. Čtvrtá (teď následuje takovej ten smajlík, jak se bouchá rukou do čela)! Zadání i záměr splněn, ale za mě tragédie.
Must have (píše se to takhle?) pro každého krkavcofila. Dozvíme se mnoho o všech těch towerských černých princezňáncích (jsem ujetá, takže roštomiloušký tón je na místě!) a i vélmi mnoho o Pánu krkavců samém. Co do poměru bych to viděla raději obráceně. Ale proč ne, hlavně že jde o informace z první a zajímavé ruky. Dobře, že se autor rozhodl knížku napsat. Ale veliký ale!!! V takovéto knížce by mělo být nejméně desetkrát více fotek, než je!
Pro ty, co se nechtějí pročítat odbornými literárněvědnými pojednáními, myslím, velmi pěkný počin, hlavně díky grafickému zpracování a bombový gumový obálce. Nejedná se samozřejmě o žádné veledílo, ale pro stručný vhled do páně Tolkienovy mysli a jeho inspiračních zdrojů dostačující.
Před blížícími se Vánocemi bych knížku doporučila přečíst opravdu každému, ale i zde platí, že si jí přečtou nejspíš ti, co to "nepotřebují". No nic... Mě nejvíc zaujaly veškeré ty pokusy, kterak vyzkoumat jak rybky to a ono, a hlavně jak mnozí z těchto pokusníčků dopadli (mrtvě/živě/vypuštěně...). Autorův láskyplný způsob vyjadřování mi, přiznám se bez mučení, vháněl slzy do očí, protože holt pro veškerou žoužel (šupinatou, chlupatou i jinou) já mám slabost, a když to s ní někdo taky myslí dobře, jsem naměkko. Knížka, ač má jednoduchou populárně naučnou formu, je plná faktů, zajímavostí, nejnovějších poznatků a Nema, což mi přišlo dost zábavný! Méně jsem se bavila, když došlo na čísla, ale takhle na zvracení je mi z veškerý lidský nadřazenosti a neskromnosti... Ó, já svatá, vidím to sama, jak tenhle komentář zní, ale nějak si nemůžu pomoct. Každopádně knížka super!
Celkově fajn edice. Jediným záporem na knížce shledávám fakt, že je moc krátká.