Viky007 komentáře u knih
Přestože jsem nejdříve viděla nádherně zpracovaný seriál, knížka si mě okamžitě získala. V lecčem je podobná knihám Jane Austenové, ale řekla bych, že Sever a Jih je o něco drsnější, reálnější. Gaskellová skvěle popsala průmyslovou revoluci a boj mezi třídami. A samozřejmě pan Thornton, bez toho by to nešlo :-D.
Sice je to oproti předchozím dílům o něco drsnější příběh, ale stále je to taková milá fantasy pohádka. Flanagan opět nezklamal. Jeho specifický smysl pro humor si prostě nelze neoblíbit. Stejně tak jednoho ubručeného Hiberňana, závislého na kávě :-).
Na první díl to nemá, ale stejně to byla krásná kniha. Jojo má prostě styl psaní, který nikdy neomrzí. Život po tobě je hlavně kniha o životě. Nikdy není lehké se vyrovnat s něčí smrtí. Louisa měla krizi a já se jí vůbec nedivila.
Konec byl otevřený, ale celkem tam sedl. Život je prostě jedno velké dobrodružství...
Musím říct, že bych si tuto knihu sama od sebe nevybrala. Jednalo se vlastně o sázku (já Clarksona a budoucí švagr Darrena Shana). A jsem moc ráda, že jsem této knize dala šanci.
Měla bych zdůraznit, že autům rozumím asi jako koza petrželi. To ale vůbec nevadí, protože v těchto fejetonech k nim Clarkson zabrousil jen málokdy.
Co víc říct? Docela slušně jsem se bavila. Jeremy zřejmě nikdy nevyhraje Miss Universe ani Miss Sympatie, ale styl psaní má prostě bravurní. Lehce sarkastický, s nikým a s ničím se nepáře. Akorát tam bylo na můj vkus příliš mnoho politiky, což není zrovna můj šálek kávy. Ale jinak tomu nemám co vytknout.
Musím říct, že je kuchařka opravdu krásně zpracovaná. Když si v ní listuju, mám chuť vyzkoušet úplně všechno. Jediné, co bych vytkla, je, že Ella používá často exotické potraviny, které jsou v našich obchodech opravdu drahé. Chápu, že je to hlavně veganská/vegetariánská kuchařka, ale jako student si opravdu nemůžu dovolit utrácet za takové "blbůstky". Takže to nejspíš dopadne tak, že se budu držet daného receptu, ale trochu si ho upravím podle sebe.
Silný příběh. Je hrozné, jak člověka dokáže zničit tak zákeřná nemoc. Hlavně nechápu její matku - tak šílená ženská se měla jít dávno léčit. Však taky skončila pěkně neslavně. Belle jsem držela palce. Škoda, že se svou nemocí začala bojovat tak pozdě.
Mám pocit, že mi ji rodiče koupili hlavně z důvodu, že jsem byla děsný bordelář. Nejspíš doufali, že mě knížka donutí k nějaké aktivitě. Asi to moc nepomohlo. Ale příběh je to kouzelný :-).
Velmi příjemná oddechovka. Sice spíš čtení pro puberťačky, což obvykle nevyhledávám, ale u Knedlíčka jsem udělala výjimku. Bylo to vtipné, svěží a místy na zamyšlení.
Za mě asi nejlepší díl z celé trilogie. Sice tam občas byly nějaké ty mouchy, ale konečně to mělo hlavu a patu. Hlavní hrdinové mi nelezli na nervy jako obvykle (no dobře, Tris možná trošičku jo), ale kupodivu se chovali docela normálně. Hodně se mi líbilo, že autorka psala kapitoly i z pohledu Tobiase, i když i já jsem měla problémy s častým přeskakováním - kdyby byly kapitoly delší, tak by to možná takový problém nebyl. Takhle jsem musela být pořád ve střehu, ze kterého pohledu vlastně čtu. Jestli to byl záměr, těžko říct.
Co se týče konce, nic lepšího snad autorka vymyslet nemohla. Je mi jasné, že většina čtenářek, milující love story, bude nejspíš zklamaná. Ale mně to přišlo skvělé. Bylo to drsně reálné, bez zbytečného patosu a přeslazenosti. A i když se k trilogii pravděpodobně nevrátím, jsem ráda, že jsem vytrvala. Nakonec to bylo docela fajn.
Darren má jednu úžasnou schopnost. Dokáže mě ohromit a zároveň znechutit. Musím říct, že jsem byla ke knize trochu skeptická, ale příjemně mě překvapila. Od prvního dílu je to výrazný posun k lepšímu. Nečekala jsem, že se dá ze zombíků vytřískat tak parádní příběh. Velkou zásluhu má na tom pan Dowling. Tak bizarní, ale přesto geniální! Ke klaunům mám odpor od doby, co jsem četla To, takže tohle mě fakt dorazilo. Děsivý klaun je evidentně prvek, který z hororové scény jen tak nezmizí. Ale proč ne.
Také jsem hrozně ráda, že mi Becky konečně přestala lézt na nervy. Drsná holka. Správně oprsklá. A ve chvíli, kdy skočila po Cathy a uřízla jí vlasy, si získala mé plné sympatie.
Jen doufám, že si Darren pohne s dalším dílem. Protože kdo má to čekání vydržet, no ne?
Hodně depresivní kniha. Líbilo se mi, že to je všechno z pohledu malého kluka. A taky ten protiklad: Brunova naivita X předčasná dospělost jeho stejně starého židovského kamaráda. Konec jsem dlouho rozdýchávala, ale nic jiného jsem vlastně ani nečekala.
Výjimečná kniha! Hrozně se mi líbí, jak autorka všechno propojila - minulost, přítomnost, všechny generace a postavy. Také se mi líbily historické souvislosti (např. Gabčík a Kubiš) a některé historické postavy (novinář Fritz Gerlich), které se v knize objevily. Nejvíc mě zaujal příběh Elizabeth, ale i dějová linka s Deborah byla zajímavá.
Jediné, co mě štvalo, byly drobné překlepy. Nebylo jich mnoho, ale mělo to tak trochu rušivý efekt.
Pro inspiraci dobré, ale osobě si myslím, že se Elliny kuchařky tak trochu přeceňují. Zrovna tahle útlá knížečka dle mého názoru vůbec nemusela vyjít. Ale zpracování je pěkné, to se musí nechat.
Přestože je kniha zaměřena spíše na mladší čtenáře, vůbec mi to nevadilo. Pan "Medvěd" dokázal, že je stejně dobrý spisovatel jako dobrodruh. Hrozně se mi líbí, že to všechno sám zažil na vlastní kůži - nejsou to žádné teoretické žvásty, které někde vyčetl. Takže pokud se chcete něčemu přiučit a zároveň se u toho pobavit, rozhodně doporučuji.
Kamots, Čemuk, Lakota, Matsi a další... ti všichni se mi, stejně jako Jimovi a Jamie, zaryli hluboko do srdce. Nevím, co víc říct. Jsem hrdá na to, že mám tento klenot ve své knihovně.
Nedočetla jsem. Bohužel se zřejmě musím smířit s faktem, že poezie není pro mě. Básně byly svým způsobem krásné, zvláštní, ale nesedlo mi to.
Takový mix mezi Hunger Games a Divergencí, ale nebylo to špatné. Bylo tam všechno, co ve správném příběhu má být. A musím vyzdvihnout i neobyčejnou čtivost knihy. Jen škoda, že to bylo místy předvídatelné. A styl psaní také nebyl nic světoborného - zkrátka je to cílené na mladší čtenáře, což ale vůbec nevadí, pokud hledáte něco lehčího na čtení.
Musím říct, že jsem byla mile překvapena. Povídky moc nemusím, ale u Zaklínače mi to kupodivu nevadilo. Jen škoda, že se to místy táhlo jako žvýkačka. Kvůli tomu jsem knihu četla dost dlouho.
Geralt mi to však vynahradil - byl vážně skvělý! Také se mi líbily (trochu temnější) pohádkové prvky, které knihu zpestřily.
Sice by to šlo napsat i slušně, ale tady se to přímo nabízí. Bylo to zkurveně dobré!
Tak tohle byla paráda! Smála jsem se od začátku do konce. Zkrátka ideální čtení pro introverty, knihomoly a sociofobiky :-).