vin_hanna
komentáře u knih
Peklo
Jasutaka Cucui
Kratičká knížka o tom, jak to v pekle chodí. Celkově tam bylo nakousnuto tolik myšlenek a příběhů, že jsem se v tom ztrácel. Hlavně v těch japonských jménech. Supr myšlenka, aplikovatelná i na nás Čechy: protože jsme (Japonci i Češi) převážně ateisti máme tendenci si myslet, že jsme bohové v reálném životě a proto je tu Peklo, aby nás vrátilo zpátky .. na Zem?
Jinak knížka je drsná, přímočará a tajemná. Docela mě bavilo číst si o hříšných pyšnících, ale očekával jsem od toho ještě větší bombu. 60%
Nouzové osvětlení
Michael Ondaatje
Iritují mě ty romány, které vedou čtenáře od nikud nikam. Nic nevysvětlí, nic se nepropojí v zázračné objevení a člověk jen čte hordu textu o ničem. Tohle dílo navíc neobsahuje téměř žádnou přímou řeč, takže mi čtení vůbec neutíkalo. V poděkování autor zmínil čerpání z mnoha zdrojů, takže za mě by takhle rozhodně neměl vypadat román na motivy skutečných událostí. S autorem jsem se setkal ve filmové podobě Anglického pacienta, který mě taky příliš nenadchnul a proto asi od autora už nic nezkusím. 20%
Pohár zlata
John Steinbeck
Tak první přečtená kniha od velikána americké beletrie mě vůbec nechytla. Ačkoliv byl námět velice poutavý, tak výsledek je za mě pouze slabý vývárek možného potenciálu. Bohužel captain Morgan, tvář známého rumu, řeší více své vnitřní problémy než aby si užíval pořádnou řež a pirátský život. Asi jsem na to koukal moc klukovskýma očima a očekával něco ve stylu Pirátů z Karibiku a kapitána Jacka Sparowa. Bohužel no ... Příště zkusím známější Steinbeckovy tituly a uvidíme. Nyní, protože mě čtení moc nebavilo uděluji jen 45%
Václav Nedomanský - Můj nejslavnější únik
Karel Knap
Krásné vyprávění jednoho z top českých/československých hráčů. Big Nedo je legenda, kterou bohužel víc doceňují za mořem než u nás (práce u několika týmu NHL na pozici skauta, vybrání do HHoF - jen Dominátor je jediný další člen této vybrané společnosti)! Komančové ho vyhnali z naší země a na základě toho mu odebrali občanství, vymazali ho ze všech historických análů, v Rusku ho prohlásili za mrtvého pro jistotu. Naštěstí nyní dochází k mírnému revanši.
Jde vidět, že Nedomanský je neuvěřitelně sečtělý, moudrý a citově založený člověk. Historky z jeho života se čtou velice dobře (některé jsou smutné, jiné zase vtipné). Ocení je hlavně lidé, co zažili tu divnou dobu.
Nedovi přeji do života pevné zdravíčko a spoustu dalších pěkných zážitků! 95%
PS: pro sportovce povinnost
Casino: Láska a čest v Las Vegas
Nicholas Pileggi
Scorseseho filmové Casino je monumentem v jeho rejstříku filmů, ale já mám od něj radši jiné filmy a musím říci, že jsem byl z Casina tenkrát zklamán. No a kniha je trochu podobný příběh ...
Příběh holt netáhne klasická mafošská rodina a to je asi trochu kámen úrazu, že ten námět není tak uchopitelný. Zároveň tři hlavní postavy nejsou tak výrazné, aby si je člověk zamiloval. V tomhle je film určitě lepší (hlavně Joe Pesci září a krásna Sharon je bohyně). Kladem knížky je, že jsem lépe pochopil fungování okrádání kasina, kdy všichni mysleli především na své dobro. Pokud si budu chtít tento příběh z hlavního města Hříchu připomenout zvolím filmové zpracování. 55%
PS: nicméně od autora chci zkusit i Mafiána v budoucnu
Zářivá světla velkoměsta
Jay McInerney
Naprosto mi sedl autorův trpký humor servírovaný v první osobě. Příběhově to není boh vie čo, ale hlavní hrdina krásně definuje trosky slavného amerického snu. Co se týče drog a mejdanů rozhodně to není žádná opulentní jázda, spíš takový jemný šňup bolivijského prášku. Kniha se mi četla dobře a pokud nebude hledat odpovědi na složitý otázky jako já, tak budete určitě spoko. 80%
Magická čísla
Jurij Sergejevič Rytcheu
Skvostné čtení o poznávání a pochopení odlišných kultur. Jako fanoušek dobrodružných příběhů z exotických krajin jsem naprosto spokojen. Dalším pozitivem knihy je, že stojí na reálných základech. Dějištěm příběhu je ruská Čukotka, kde dojde k setkání světoznámého polárníka a objevitele Amundsena a jeho expedice s místními domorodými Čukči, kteří žijí v neuvěřitelné tvrdé krajině v dokonalé harmonii s přírodou. V průběhu příběhu dorazí do vesnice u pobřeží ještě ruská výprava bolševiků jakožto zástupců nové vlády po svrhnutí Slunečného vládce. Hlavním hrdinou je šaman Kagot, s kterým odhalujeme všechny náležitosti uctívání božstev a provádění tradičních rituálů. Na druhé straně se setkává s dosud nevídanými zázraky techniky a zvyky Evropanů, které jsou pro místní obyvatelstvo tuze nepochopitelné. Do tohoto guláše bolševici hlásají své teze a aplikují edukaci Čukčů a zmatení křehkého obyvatelstva je na světě. Kagot např. propadne naprosto fanatickému kouzlu (magických) čísel ..
Kniha se mi četla velice dobře. Jediné, co bych vytkl je absence nějakého zlomu i učitel Peršin se chová velice přátelsky a vychází Čukčům vstříc. Čekal jsem, že dojde ke srážce imperialistických námořníku s představiteli nové vlády a uprostřed budou stát nevinní domorodci, ale kniha postupně dojde ke svému konci, což by v realitě dle mého rozhodně tak nebylo, ale neva vše nemůže být, tak jak si myslím .. 95%
Dvacet tisíc zlodějů
Eric Lambert
Pohled z australských řad vojáků na stupiditu války a hierarchii v armádě potažmo ve společnosti (komunistická propaganda je bohužel docela silná). Přestože kniha pracuje s klasickými syndromy války a některé části mě velice bavily (otřesné poměry ve vězení, debata o příděl vánočního piva nebo válečná vřava), tak jako celek mi na tomto díle k úplné spokojenosti něco chybělo. Autor jako účastník 2WW předkládá pravděpodobně z velké míry mnoho zážitků, co prožil, což je rozhodně plusem knihy. Takže pokud vezmu znova knihu do ruky, třeba to potom bude stačit na více než současných 65%
Empusion
Olga Tokarczuk
Tak to mi bohužel vůbec nesedlo. Jako člověk, co si moc nezjišťuje o autorovi natož o samotné knížce něco dopředu jsem byl nachytán na poutavý popis obsahu knížky na samotném obalu. U M. V. Llosy a jeho naprosto skvělém detektivním příběhu Kdo zabil Palomina Molera? se mi tento postup vyplatil. Od Tokarczukové jsem zatím nic nečetl, tudíž jsem tedy byl velice překvapen, jak moc se román liší od mé představy získané z popisu knihu na obalu. Holt nesuď knihu dle obalu nebo jak se to říká ...
Na začátku jsem si říkal, že to je pecka a vytváří se pořádně tajemná atmosféra. Poté se ovšem na zlom čeká přes 200 stránek naplněných úvahami hlavní postavy, rozhovory vedlejších postav a poznávání ozdravného místa Görbesdorf. Věřím, že spousta lidí bude všemi filozofickými texty a myšlenkami nadšená, ale mně to vyloženě ubilo. Navíc kombinace mé neznalosti a složitosti filoz. textů mi připravila těžký čtenářský zážitek. Hlavní postava je navíc kvůli své zvláštnosti nemastná neslaná, pouze je pozorovatelem debat spolubydlících z penziónu, takže jsem si na ni nemohl pořádně vytvořit názor. Závěr supr. 40%
Rumový deník
Hunter Stockton Thompson
Tak, po absolutně výtečném Strachu a Hnusu, přišlo bohužel těžké vystřízlivění. Jakoby Lovec všechny své nejlepší zážitky prožil v Las Vegas během jednoho z nejšílenějších drogových dobrodružství, co znám. Naproti tomu v Portoriku už je to jen slabý čajíček ... Naprosto nudné vyprávění o strastech novináře na tomto ostrově. Holt Paul Kemp není Raoul Duke a bez drog pouze s rumem není evidentně taková prča. Škoda, čekal jsem větší divočinu. 20%
Africká královna
C.S. Forester (p)
Krásný příběh z afrického prostředí během začínající Velké války. Mám strašně rád příběhy z exotických krajin a tento je skvělý, rychle odsýpající, prostě ničím nerušeným vyprávění. Popis putování úhlavního páru po proudu řeky je naprosto fantastický. Představoval jsem si obě postavy od úvodní, klidné a seznamovací části řeky přes divoké peřeje v soutěsce po strastiplné brodění se v bahně a mangrovech říční delty. Ani romantická linka mě nijak nerušila. U samotného vyvrcholení děje jsem rád, že autor zůstal v mezích reality. Přesto je konec pro mně asi nejslabším částí knihy, ale i tak pecka čtení! 85%
PS: jsem zvědavý na filmové zpracování - po zhlédnutí musím konstatovat, že ačkoliv je film staršího data (1951!), tak je zábava zaručena a filmový konec je krapet jiný než ten knižní, jinak se jedná o velice věrnou adaptaci
Pnin
Vladimir Nabokov
První střet s tímto velikánem. Bohužel mi Pnin nesedl, čekal jsem mnohem větší dávku humoru. Sice jsou vyprávění, příhod nebohého ruského uprchlíka, pozitivně laděna víc než malý úsměv na rtu mi to nevykouzlilo. Hodně mi to připomínalo opus magnum Suttree amerického autora McCarthyho, ať už autobiografickými prvky zakomponovaných do díla nebo laděním románu do náhodných příhod hlavní osoby, které na sebe spíš nenavazují, dále i košatost jazyka a délka souvětí je u obou děl na enormní úrovni. Dokonce samotný název obou děl je názvem obou hlavních protagonistů. Samozřejmě je mnoho prvku, ve kterých se oba romány liší (brutalita, surovost, totální groteska, ...) a právě to je ten rozdíl, proč se mi Suttree líbil více než Pnin. Nejvíce se mi líbila kapitola s dějem na ,,dače'' v přírodě, kde se scházeli ruští emigranti, ale od románu jsem čekal i více nástrah, se kterými se emigranti museli vypořádat (byrokracie, xenofobie) a krom sporu na vysoké škole k žádným zásadním nebo zlomovým peripetiím nedošlo. Nicméně neházim s Nabokovem flintu do žita a těším se na další literární zážitek! 45%
Rekviem za sen
Hubert Selby
Přiznám se, že jsem od knížky čekal víc. Mám rád knížky o drogách (např. Strach a hnus v Las Vegas je absolutní skvost). Ani mi nevadilo jakým stylem je napsaná. Sice to bylo méně přehledné, ale přišlo mi že to sedí k pořádnému drogovému šílenství. První minimálně polovina se docela vlekla a až pak se to pořádně odšpuntovalo. Obě příběhové linky poté gradují v neskutečném tempu. Příběh matky i Harryho a jeho přátel je neuvěřitelně tragickou událostí. Nicméně v tomto případě (řekl bych, že se jedná o výjimku) film daleko překonal knižní předlohu! Filmový závěr atmosféru graduje ještě na úplně jiný úrovni a dimenzi. Doslova je to utažený jak, předloktí feťáka čekající na všespásný vpich HÁČKA přímo do žíly. A přestože jsem nejdříve četl knihu, tak jsem na konci měl husinu. Proto knihu doporučuji jako doplnění k epochálnímu filmovému zážitku. Selbyho asi ještě někdy zkusím ... 55%
L'Attaque
Eoghan Ó Tuairisc
Mám rád irskou tématiku ve filmech a divadelních představeních. Když, jsem v obchůdku u Letný viděl tuto útlou knížku zakoupil jsem jí i když jsem pořádně nevěděl o co půjde. Jedná se o zajímavý náhled do části irských dějin, kdy Francouzi řídící se heslem: nepřítel mého nepřítele je můj přítel, přijedou pomoci irským venkovanům, žijícím tvrdým způsobem správného protestanta, v boji proti katolíkům z Anglie. Všichni chlapi z vesnic vezmou své zbraně podobající se těm husitským a vyrazí na válečnou stezku. Kdo nešel je srab. Ve skupinách Irů panovala převážně dobrá atmosféra, protože se konečně dá Anglánům pořádně na budku. Na hlavní postavě se mi líbilo, že nepodlehla nacionalistickému cítění a stále viděla ve válce jen to špatné. Kvituji skvěle naturalisticky popsanou bojovou vřavu a trochu cynického humoru. Velkou pozitivem je i překlad irských názvů lokací a vlastních jmen umístěný na konci knihy, který nám pomůže nahlédnouti do složitosti irského jazyka. Doporučuji všem, kteří mají rádi historii nebo krásy Zeleného ostrova. 70%
