Viviana-Mori komentáře u knih

I když je kniha určena pro mladší čtenáře, což člověku dojde i bez toho, aby četl jakékoli recenze, tak mne kniha velmi bavila. Doslova jsem ji hltala a dokonce na mne v mnohých chvilkách působila velmi depresivně. Ke konci už mi to přišlo slabší, asi jsem divná, ale klidně bych v knize nabrala drsnější grády. Ale i tak to bylo moc fajn, čtyři hvězdy dávám, že to ke konci celkem zesláblo.

6 21.05.2018

Na tuto knihu jsem narazila čirou náhodou v knihovně. Obvykle vyhledávám spíše akčnější, nebo fantasy literaturu. Romány tohoto typu čtu spíše od jiných autorů. Ale bylo to velmi příjemné čtení. Ačkoliv zápletka je taková průhledná a bylo jasné, jak to celé dopadne. Moc na takovou lásku nevěřím, i když by to bylo krásné.
Moc se mi líbila láska zachycena v příběhu, hlavně k rodině, k jídlu, pak také vytrvalost, schopnost jít si za svými sny, hledání životní "klíčové ingredience". V knize je spousta hezkých a pravdivých myšlenek a docela mne zarazilo, že má tento příběh zde tolik málo hodnocení a čtenářů.

6 19.02.2018

Včera jsem dolouskala snad přes dvě stě stran v kuse. Strašně mne zajímalo, kdo teda vlastně umřel a kdo to zavinil. Od autorky jsem už dříve četla Manželovo tajemství a hned mi došlo, že musím okusit i její další výtvory. Kniha mne rozhodně nezklamala, mám ráda, když je v knize více hlavních postav s prolnutými osudy. Každá jiná, každá jiné problémy. Člověk se přenese i přes tu spoustu jmen, co v knize najde. Rodiče jsou někdy větší pošuci než děti. :) Skvělé.

6 20.07.2017

Nejsem zrovna laděna do povídkových knih, radši mám jeden příběh, ale tyto povídky se mi všechny moc líbily. Oproti Hodině děsu - mnohem lepší, toto byly pořádné příběhy. Nadaný žák je pro mne zcela nejšílenější věc z celé knihy. Jímal mne děs i hrůza, jako dělané na úzkost!
Tělo je zase celkově dojemně a krásně napsáno.
O Vykoupení z věznice Shawshank ani nemluvím :)
A Dýchací metoda také není špatná, taková děsivě smutná.
Za mne velmi dobré čtení od začátku do konce.

6 06.06.2017

Kniha, která mi snad třináct let ležela na poličce a já neměla chuť ji otevřít. Dostala jsem ji, když mi bylo asi deset, ale ocenila jsem ji až ve svých dvaceti třech letech. :D
Obecně můžu říct, že se mi kniha líbila, ačkoliv z ní opravdu nemám ucelený dojem, je tak nahuštěná vším možným, že mám pocit, že jsem hulila spařený švestky a to všechno se mi dělo před očima. První půlka knihy jela jak po másle, z té druhé už se mi opravdu motala hlava a já si říkala COŽE? TO JAKO VÁŽNĚ? :D
Mrakoplaš mi byl svým způsobem velmi sympatický, samý trable, samý zdrhání před jistou smrtí (Smrťem :D), samý zhovadilosti, ten jeho turista Dvoukvítek mi připomínal naivitou moji kočku a o těch hláškách tam ani nemluvě. Kolemjdoucí keř, jasná nelítost nad případnou smrtí svých kolegů (Mohl jsem to být já!), truhla s nožičkama (ačkoliv ta mi tam ještě připadala celkem normální), Smr't... líbilo se mi zhmotnění draka z pouhého srdečného přání, tak by to mělo obecně fungovat... :) Jako malá bych to opravdu nepochopila, protože ten humor je kolikrát skrytej prostě jen v těch skladbách vět, ironii a prdlosti uchopení celé té scenérie, nikoliv v ději samotném. Stejně tak v myšlení postav a vůbec celkovému vesmírnému složení všeho.
Z této knihy mi rotovaly lentilky okolo hlavy a musela jsem chvíli čekat, než jsem se pustila do dalšího dílu. :)

6 17.06.2016

Vím, že se jedná o velmi jednoduchou duchařinu, u které se leckdo nebude vůbec bát, ale mně se kniha líbila. Bylo to přesně takové mírně strašidelné a napínavé odpočinkové čtení, které jsem potřebovala při dlouhých jízdách v autobuse.
Ačkoli jsem se samozřejmě musela pozastavit nad Adrienninou touhou v domě nejprve zůstávat, já bych se tam podělala hned na začátku, bojím se tmy a zažít tam jakékoli divné pocity, tak budu raději bezdomovec. Ale to by pak kniha byla o ničem, že?
Představa kostnatého klapání mi nedělala dobře. A jestli jsem se u této knihy opravdu bála, tak to byl strachem o kocoura.
Příjemná pohodovka, která se dobře četla, více jsem neočekávala, takže dám klidně kladné hodnocení, i když vím, že nějaký majstrštyk to vůbec není.

5 11.05.2024

Carter mě ještě nikdy nezklamal. Vlastně mě mrzí, že už zbývají jen dva vydané díly. Můj život pak ztratí smysl (nadsázka).
Už jen konec předchozího dílu sliboval velké věci. Přesto jsem si dala načas rok, než jsem se po Galerii mrtvých vrhla na Nenávist.
Jediný příběh, který navazuje na předchozí události. Znovu se setkáme s Lucienem, který je opravdu spíš Luciferem. To, co dělal je neskutečný a hrůzný. V této knize vraha víme od začátku, ale na napětí to neubírá, neustále se děsíme, co ten psychopat ještě vymyslí.
A leč se mi kniha velmi líbila, tak smrtelná scéna v baru byla dle mě popsána až přehnaně. Autor se v tom podle mě zvláštním způsobem výžívá, popsat všechny nechutný aspekty vražd, někdy je to v pořádku, ale zrovna tady, v tom baru, mi to přišlo zbytečně moc, ne kvůli nechutným věcem, ale přišlo mi to vykonstruované na sílu.
A některé scény byly velmi smutné. Není to veselá kniha, ačkoli ke konci jsem se tím vším řáděním už dost bavila a smála se.
Velmi poutavé čtení.

5 18.03.2024

Krimi žánr mám moc ráda, skoro bych řekla, že je to jeden z mých nejoblíbenějších. Ale tato kniha mě dost zklamala. První stránky vypadaly celkem zajímavě, ale pak se z toho stala nekonečně zdlouhavá nuda. Mnohé opakující se pasáže, neustálé omílání těch stejných věcí a pocitů hlavních hrdinů dokola, skoro mi přišlo, že se v tom jen tak plácají, neustále řeší svá vlastní vnitřní traumata a případ je na vedlejší koleji. Děj nemá spád, do posledních stránek se nic závratného nestane a ani konec není nic, z čeho by se člověk posadil na zadek. Hodně mě zajímalo, co se stalo s Eden, ale konečný výsledek mě vůbec neuspokojil.
Knihu jsem četla dost dlouho, doslova jsem se s ní mořila, musím i podotknout, že jsem mezitím ještě rozečetla románek od Jojo Moyes a ač jde o úplně jiný žánr, v knize jsem toho našla daleko víc, než v tomto rádoby thrilleru.
A obávám se, že mé malé, či skoro vůbec žádné nadšení z této knihy není jen kvůli tomu, že jsem odkojená na úplně jiných kalibrech, jako je Jeffrey Deaver, Chris Carter, Adler Olsen, Angela Marsons a jiné. Prostě to celé bylo strašně slabé a bez náboje. Velká škoda.

5 19.11.2022

Kniha byla čtivá a zábavná, ačkoliv prostředí bankéřů a jejich smýšlení o životě je mi opravdu zcela cizí. Se Sarou jsem sympatizovala a byla jsem zvědavá, co se teda vlastně stalo a jak to dopadne. Ke konci mi to již začínalo docházet a možná ten konec mě donutil ubrat jednu hvězdu. Možná jsem čekala nějaké větší zadostiučinění, možná bych se klidně i ráda patlala v té tragédii o něco víc.
Ale to nevadí, četba to byla dobrá.

5 20.09.2022

Knihu jsem četla poněkud déle, ale nebylo to pro to, že by mě nebavila, spíše jsem musela spoustu dojmů vstřebat. Pomalejší rozjezd mi nevadil, alespoň se člověk mohl pořádně vcítit do bezútěšné situace hlavní hrdinky. Zničehonic ztratit uprostřed města paměť, nevědět kdo jste, kam máte jít - to asi nikdo zažít nechce. Celou dobu tušíte, že se muselo stát něco hrozného, ale nevíte proč a jak. Komu věřit? Z manžela Jane jsem měla osypky, vůbec její situace se vyhrocovala do děsivých rozměrů.
Konec hezky zapadl do celé mozaiky. Za mě povedené dílo, líbilo se mi to víc, než jsem původně čekala.

5 11.09.2022

Silný příběh, bez debat. Člověk tak nějak dopředu ví, co se stane a že to nebude veselé.
Přesto se mi kniha nečetla úplně snadno, asi dvakrát jsem ji chtěla vzdát. Styl psaní mi ze začátku úplně nesedl, byla jsem leckdy zmatená, co jsou jen představy a co skutečnost, či jak to vlastně je.
Scény s McMurphym a Ratchedovou mě ale bavily, dobře jí to dával sežrat. Líbilo se mi, jak znovu vléval život do žil kolikrát zcela letargickým pacientům, jak drželi při sobě, jak bylo z příběhu cítit, jak těžké je se vymanit z takového léčebného vězení, byť život by mohl plynout úplně jinak.
Konec byl velice silný.
Zkrátka pěkná a dobře napsaná kniha, jen jednu hvězdu ubírám za to, že jsem se nad ní málem zadusila.

5 07.07.2022

Knihu jsem dočetla dnes a už nedám plný počet.
Prvních sto stránek jsem se téměř nudila, ačkoli jsem byla ráda, že se Elenin život točí okolo i něčeho jiného než Lily, že začala získávat určitou stabilitu a prestiž. Nicméně mě v těchto bodech příběh nebavil tak, jako v předchozích dvou knihách.
A ačkoli Lilu prostě nemám ráda, pasáže o ní mě bavily, byly mnohem živější, čišel z nich skutečný život, její osud je zkrátka velmi zajímavý. Jenže... přiznám se, že tady mě obě hrdinky začaly vytáčet už do takové míry, že jsem měla sto chutí knihou třísknout, pomluvit ji u co nejvíce lidí a vykašlat se na to. Nedokázala jsem pochopit, proč Eleně na Lile pořád záleží, proč se o ní stará. Copak by to Lila udělala i pro ní? Myslím, že nikdy. Obecně mi vadil přístup Lily, i ostatních postav k Eleně. Ano, zbavila se umolousaného trpkého života v Neapoli, ale myslím, že to dotáhla dál vlastním odhodláním a pílí, Lila jí záviděla a dle mě jí štěstí ani nepřála. Nikdy ji neposlouchala, nikdy jí nezajímalo, jak se kamarádce daří, pořád mlela jen to svoje a Elena jí to trpěla a ještě jí vytáhla z kaše. A Lila si prostě na ni vzpomněla, jen když něco potřebovala. No co to je? Pardon, to mě tak vytočilo, že jsem viděla bíle.
Pak jsem nad tím více přemýšlela a uznávám, že Lila, ať byla jakákoli, uměla mít skutečně ráda (nikoli Elenu), ale uměla si určitých lidí cenit, měla emoce, možná jich až příliš.
Elena naproti tomu mi přišla emočně plochá, neměla nikoho, kromě Lily, doopravdy ráda. Fakt zvláštní vztahy, této nátuře nerozumím a nelíbí se mi.
Ale zase, když kniha čtenáře rozčílí a donutí ho se zabývat postavami, tak to svědčí o jisté kvalitě.
Druhá půlka knihy už mě bavila jako obvykle a měla jsem z Eleny radost, že si jde více za svým. A konec... no... víme :) Mělo to tak být. Tak už jen poslední díl... Snad mě nezklame a nerozčílí. :)

5 12.03.2022

Nepoužívám obvykle anglické výrazy jen tak, ale tady mi fakt sedne slovo "cute". Přesně takové to bylo. Strašně roztomilý. Kdyby to byl román o normálním hetero páru, asi bych to nezvládla dočíst ani do půlky, ale s kluky to je příjemná změna. Fandila jsem jim. Je to samozřejmě strašně jednoduchoučké čtení, s prostým dějem a psáno jednoduchým jazykem, ale bylo to příjemné, vážně odpočinkové, proto dávám čtyři hvězdy.

5 02.11.2019

Poctivě jsem přečetla zatím všechny díly této série, tento ovšem prozatím vzdávám, přečetla jsem to cca do půlky. Vůbec mě to nechytlo, děj je hodně přitažený za vlasy a vlastně mi na tom, co se tam stane, vůbec nezáleží. Škoda! Je mi to líto, možná časem zkusím znovu, ale zatím dám přednost jiným knihám, které mě osloví víc.

Tento díl je více propracovaný. Líbilo se mi, že dostaly víc prostoru jiné postavy, než Marie. Marie mi prostě nějak nesedí, je důležitá jak stehno a stala se z ní taková sucharka. Všechno ví nejlíp, všichni ji zbožňují, no nevím. Já jí to nějak nežrala. Ostatní postavy mě ale mile překvapily, Kitty sice pořád byla mnohdy nesnesitelná, ale stejně jako u ostatních byl i u ní vidět posun. Úplný závěr v mlze byl tak předvídatelný, až jsem se smála.
Každopádně kniha zdařile plní svůj účel odpočinkové romantické četby a ta válka tomu dodala větší emoční rovinu.

5 21.06.2019

Každý, kdo čte tuto knihu se určitě zamyslí nad tím, jestli by se mu nelíbilo takhle žít. Bez nemocí, bez válek a pokud nejste Smrtka, tak i bez možnosti někomu doopravdy ublížit a připravit ho o život. Takový svět má prostě něco do sebe. Hlavní postavy jsou sympatické a neštvou, i když ta romantická linka je podle mě zbytečná, ale vzhledem k tomu, že nebyla přemrštěná a nedělala z knihy laciný zákusek pro teenagery, tak je vše v pořádku.
Čtení jsem si užila, našla jsem tam vše - barevnost, zábavu, napětí, relax i vtip. A doufám, že si stejně užiji i druhý díl, který brzy vyjde.

5 12.04.2019

Konečně dočteno. Mně osobně kniha mile překvapila, dle slabšího hodnocení jsem se bála, že ji vzdám po pár stránkách, jako Zamilovanou hypnotizérku. Tam to bohužel fakt nezafungovalo. Ale tady jo, je to taková Moriartovská klasika, něco se stalo a my nevíme co a postupně se k tomu děj dopracovává. Pravda, chvíli mě štvalo, že pořád nevím, co se na tom grilování stalo a kdykoli už to vypadalo, že budu vědět, tak stop a kapitola ze současnosti. Ve výsledku mám z knihy dobrý dojem. Liane píše o věcech, které se můžou stát každému z nás, nebo někomu z našeho okolí a její knihy jsou sympatické. Nezklamala mě.

5 02.01.2019

Tentokrát jsem se vraha ani nenamáhala hádat. Prostě jsem se nechala unášet příběhem a čekala, co se z toho vyvine.
Alex je opravdu odpudivá mrcha, jen si nejsem jistá, jestli není místo sociopatky rovnou psychopatka. To je fuk, každopadáně doufám, že už ji v knize nikdy nebudu číst. :D
Kniha jako vždy dobře čtivá, v druhé půlce se děj správně rozjel a jelo to jak po másle. Knihy s Kim jsem si oblíbila a jestli autorka opravdu plánuje šestnáct dílů, tak si je rozhodně všechny přečtu.

5 04.12.2018

Kniha je opravdu napínavá, čtivá, hutná a málem jsem si nafackovala, že jsem vraha neodhadla hned, byla tam vodítka jak blázen, ale já zase byla slepá a hluchá. No, nicméně se neubráním myšlence, že kniha je až zbytečně brutální a také že je velmi přehnaná. Není pro mne uvěřitelná, je to spíš taková brutální napínavá jízda, která mne bavila, ale v mnoha pasážích zbytečně přemrštěná.
V jiných dílech mi přišly přitažené za vlasy hlavně konce, tady toho bylo mnohem víc. Ale i tak jsem si čtení užila a určitě nevzdám ani další díl.

5 22.11.2018

I když jsem laik, tak mi některé věci nepřišly úplně pravděpodobné, na druhou stranu lidé, jako je Alex skutečně mezi námi existují a mnohokrát je ani nepoznáme. Thriller to rozhodně není přemrštěný informacemi a nějakou rozsáhlou hloubkou postav, naštěstí hlavní hrdinka Kim má co nabídnout, její odtažitost je vlastně sympatická a její osud smutný.
Za mě určitě dobrý a ráda si přečtu následující díly, pro mne napínavé a i přes vraždy odpočinkové čtení. :)

5 06.06.2018