Viviana-Mori komentáře u knih

Kniha mne už od prvních stránek velmi zaujala. Líbilo se mi, jak obě hrdinky vlastně zažívají to samé, každá možná s malými odlišnostmi a jinými psychickými traumaty.
Co mi vadilo, byla absence uvozovek u příběhu Emmy. Pak jsem si na (ne) uvozovky zvykla, ale zase mi vadila Emma sama o sobě. Ale to neberu jako mínus, ono je to logické. Nebyla zrovna vzor ctností, ale aby s ní člověk sympatizoval, na to byla opravdu příliš šáhlá a bohužel jsem i takvého podobného člověka zažila v realitě a život s někým takovým je fakt nic moc.
Někdo tu již zmínil, že nešlo poznat, kterou část zrovna čte. To je bohužel celkem pravda, Jane i Emma se mi pletly dohromady, hlavně na začátku.
Jinak je to přesně jedna z těch knih, které mne dokáží opravdu zdeprimovat. Bylo tam na mne těch cvoků nějak moc. Atmosféra, nápad i děj knihy se mi ovšem líbil, ale usnutí se mi trochu prodloužilo.
P.S. Ke konci jsem už věděla, jak to bylo. Bilo to do očí.

4 09.02.2018

Dobré to bylo. Nebylo to tak, že bych z druhého dílu byla uchvácená daleko víc, než z prvního, líbilo se mi to zhruba stejně, což není žádné mínus. Začátek knihy byl poněkud nudný, ale pak se to přijatelně rozjelo. Feyre zde byla zářný příklad posttraumatické stresové poruchy a deprese. Erotické scény mi v knihách nevadí, k romantické dějové lince to patří a v některých jiných knihách mi to někdy i chybí, ale tady mi už některé pasáže přišly spíš komické a přehnané. Ale budiž. Konec mne velmi nadchl a strašně navnadil na další díl, který je pro mne bohužel zatím v nedohlednu. No co, počkám si a mezitím doženu další knižní resty. Třeba si konečně přečtu i Skleněný trůn. :)

4 11.12.2017

Celá série se mi moc líbila. Sice mě hlavní hrdinka často štvala, ale to mám skoro u všech podobně laděných knížek. Co musím vyzdvihnout je ta milostná linka, kterou sice v mnoha knihách nesnáším, ale tady si aspoň hlavní postava vybrala toho dle mě správného chlapa. Na to, že jsem vůbec nevěděla, co od děje a knihy čekat, mne to velmi mile překvapilo. A ač trochu připomíná Divergenci atd., tak na rozdíl od té jsem celou sérii s chutí dočetla a určitě se k ní někdy vrátím.

4 02.12.2017

Dávám plný počet, protože to bylo napínavé od začátku do konce, párkrát jsem se u knihy i skutečně bála. Trochu mne mrzelo, že jsem nejdříve přečetla Hypnotizéra a pak Stalkera, uteklo mi spoustu věcí mezi tím, hlavně první půlku knihy jsem nad tím lkala, ale jinak dobré. :) Od půlky knihy jsem tušila, v jaké genderové skupině mám hledat vraha, ale stejně jsem se zase netrefila. :)
A ačkoliv dávám pět hvězdiček, trochu se nemohu ubránit myšlence, že natolik přemrštěné konce jsou trochu zbytečné. Umlácení k smrti už nemusí vstávat "z hrobu" a zase nadělat škody a tak dále. Napínavá je kniha dost a tak si myslím, že to nemá za potřebí, ale budiž. :)

4 22.03.2017

Nevěděla jsem, co od knihy mám čekat, zvlášť když je to sci-fi a ještě pro děti a mládež. Ale je fakt, že sci-fi pro mladší se mi líbí daleko víc, než pro dospělé. Kniha mne bavila, ke konci jsem z ní dokonce měla trochu depku, líbí se mi, že to není napsané nijak složitě, vše je vysvětleno, děj odsýpá... Milostná aférka tohoto typu je holt asi nutností pro takové knihy, naštěstí to není ještě úplně přeslazené. Jsem zvědavá na další díly.
Jinak, já bych si Neohroženost asi nevybrala, jsem na to příliš veliký zbabělec a nervák a také mám strach z výšek... :)

4 26.11.2016

Svým způsobem jsem byla z knihy nadšená, problematika autismu je mi momentálně blízká, protože jsem začala pracovat s dětmi podobně "nemocnými", takže jsem se chvilkami smutně pousmívala, protože jsem v Jacobovi poznávala některé naše žáky ze speciální školy. Kniha se dobře četla, vyprávění z pohledu různých osob se mi zamlouvalo, soucítila jsem se všemi a nejvíce líto mi asi bylo Jacobova bratra Thea, protože veškerá láska matky se upínala k nemocnému bratrovi a on jaksi k tomu přišel jak slepý k houslím a musel svůj život podřizovat rutinám, záchvatům a problémům svého bratra. Jediný problém, který z knihou mám je ten, že vlastně mi bylo jasné už dávno, jak to bylo. Konec byl průhledný a pro mne nijak objevný a trochu mne mrzí, že jsme se nedozvěděli, jak zněl konečný verdikt. Ale kniha měla v sobě spoustu krásných myšlenek a silných momentů, takže za mě čtyři hvězdy a těším se na další knihy autorky.

4 21.07.2016

Humor skvělý jako vždy, příběh mě ale příliš nepohltil. Pravda je, že jsem se tuto knihu v průběhu let pokoušela číst čtyřikrát. Teď, napočtvrté jsem se rozhodla, že už to prokletí konečně zlomím a opravdu ji dočtu dál, než jen do chvíle, kdy přijde supermág na Neviditelnou univerzitu. Dočetla jsem ji celou a i přes to, že postavy byly moc fajn, humor skvělý a příběh zběsilý (Mrakoplaš mi trochu připomíná mě) tak jsem nečetla zase s takovou chutí. Jsem prostě nyní asi laděná jinak a upřednostňuji vážnější knihy. Úplně mi to nesedlo a jiné díly Zeměplochy se mi líbily víc.

3 13.03.2024

Jodi Picoult mám jako autorku moc ráda. A proto musím říct, že dle mého názoru je tato kniha její slabší dílo. Téma není špatné, jakožto střelba na potratové klinice a pohled na potraty v Americe obecně. Zajímavé je i to, že je kniha psána od konce a postupně se hodinu po hodině vracíme v čase. Fajn, ale už jsem se v tom po půlce knihy ztrácela a občas jsem měla pocit, jako kdyby se v tom chvilkama ztrácela i autorka. Mnohé postavy mi vadily a vlastně mě vůbec nezajímaly, všichni byli takoví strašně starostliví, rádoby vlídní, skoro jako by mi lezli až do pusy a navíc mi mnohdy děj přišel podivně zdlouhavý, popisoval snad každé mrknutí oka daného člověka.

No... i přes mnohé klady knihy - téma, čtivost, rytmika děje a určité napětí, mi tento počin přijde jako takový průměr. Od autorky jsem zvyklá holt na pořádný bomby, toto byl čajíček i přes to, že se tam střílelo.

Konec mě v něčem překvapil, v něčem potvrdil mé domněnky (ani nevím, jestli měl závěr úplně šokovat, protože byl dle mě dost jednoduchý a předvídatelný). A vlastně mě konec úplně neuspokojil, na to, že jsem téměř minutu po minutě trávila s postavami den jejich útoku a s knihou se mořila skoro týden, jsem si na závěr přišla trochu ošizena.

Dávám tři hvězdy a těším se, až si od Jodi přečtu zase něco dalšího.

3 26.11.2023

Dlouho jsem přemýšlela, jak mám vlastně knihu hodnotit, co se týče počtu hvězd. Navíc jsem se při čtení občas přistihla při myšlence, že se těším, až knihu dočtu a budu moci číst něco jiného.
Nakonec jsem se ale rozhodla pro plný počet, protože si myslím, že si to tahle kniha zaslouží.
Styl psaní je barvitý, čtivý, osobní. Kniha čtenářům poskytne pohled na život v Nigérii, na náboženství, fanatičnost i na rodinnnou lásku a na obecně tamní život.
Pro mne byla kniha velmi zajímavá, ze světa, který neznám a je mi úplně cizí. Kambili mi bylo líto. Bohatá rodina v Nigérii, otec uznávaný cvok, ostatní poddajní, udusaní existencí pod jeho vládou. Nedivím se, že se vůbec neusmívala a měla problém s komunikací.
Naopak když přijela k tetě, tam svět fungoval jinak, v pohodě, nikdo nikoho netýral, všichni uměli být veselí i když neměli tolik peněz.
Byl to pěkný příběh, chvíli mi vadily ty cizí výrazy, ale nakonec jsem si na ně zvykla.
Něco jako když žijete za záclonou a pak se vám otevře nový svět, v němž si uvědomíte, že můžete klidně dýchat. Takový dojem nakonec z knihy mám.

3 14.07.2023

Na začátku byla má myšlenka taková, že se s tím autorka teda nese... nemazlí. Spousta neznámých výrazů, nespočet druhů jasnovidců, příběh promlouval tak, jako kdybych v jeho světě měla být už ryba ve vodě, ale já teprve začínala a poněkud tápala. Myslím, že čtenáři by mohli knihu brzy vzdát právě kvůli tomu, ocenila bych možná trochu více pozvolného seznámení s novým světem, ale dobře, nestalo se. Jak jsem četla dál, začala jsem si na styl psaní zvykat. Kniha má výhodu, že se v ní stále něco děje a řeší, až na desítky všemožných nových slov (lze naštěstí vyhledat ve slovníčku na konci knihy) se jedná o pohodovou, nenáročnou četbu.
Autorka tento díl napsala velmi mladá, je to vlastně její prvotina... když k tomu přihlédnu, tak si myslím, že se s tím poprala s velkou ctí. Jasně, byly tam nějaké časové nepřesnosti, resp. jsem celou dobu měla dojem, že sleduji hrdinku den po dni a pak najednou je mi sděleno, že hrdinka je u Strážce už několik měsíců. Ha! A co se za takovou dobu stalo? S tréninkem se tam Refájci taky moc nepřetrhli, hlavní hrdinka se vše naučí za pár lekcí... No budiž, je to "pohádka". Vztah v knize je tak prvoplánový, až to je roztomilé, ale prozatím mi to vůbec nevadilo, snad se to nezvrtne a nezačnou mě postavy štvát, to bych nerada, protože se těším na další díly a jsem zvědavá, co se dál bude dít.

3 20.10.2022

Mnohem čtivější, emocionálně náročnější díl. Dlouho se mi nestalo, že bych ráno do práce vstávala jak mátoha jen kvůli tomu, že jsem musela číst do pozdních večerních hodin. Kor, když podobné knihy obvykle nečtu.
Vztahy se zde vyostřují, láska, nenávist, spory, smutky...
Tady mi bylo často Lily líto, i když mi tato postava sympatická zkrátka není. Určitě má neobvyklou vnitřní sílu, nenechá se sebou "vorat", je jí jedno, co si o ní lidé myslí, ale přišlo mi to až příliš na úkor lidí, co ji měli rádi (řekla bych kolikrát i bezdůvodně).
Elena je naopak posedlá názory ostatních, nemá o sobě zdravé mínění, je jak Lilin stín, snaží se oslnit znalostmi, které se šprtá kdykoli může. Budiž.
Nicméně, pak mi bylo líto hlavně Eleny. Nelíbilo se mi, jak jí Lila všechno sebrala, všechny sny rozmetala a pak od ní ještě drze žádala pomoc. Jedna věc. Druhá věc, proč jí to Elena trpěla. Pardon, já bych takovou "kamarádku" poslala s chutí do patřičných míst a možná bych i škodolibě měla pak radost z jejího pádu.
Netvrdím, že Elena je nějaká silná hrdinka, ale sympatizuji s ní mnohem víc, než se zatrpklou, závistivou, umanutou a šílenou Lilou, která byla navíc mnohdy neskutečně drzá.
Přesto v tomto díle mě veškeré zvraty bavily a považuji tuto knihu jako nejsilnější část série. (poslední díl jsem ještě nečetla)

3 12.03.2022

Inu, strašně prvoplánové vztahy v knize, taková temnější červená knihovna. Příběh sám o sobě není špatný, čte se dobře, ale ta láska tam byla strašně okatá, celý děj byl v mnohém velmi předvídatelný a to tak, až mě to někdy rozesmávalo.
Žádný velký zázrak, ani z pointy si na zadek nesednete, ale jako relax na dovolenou, do letadla atd., celkem dobré čtení.

3 12.08.2021

Jedna z těch, po kterých jsem v knihovně sáhla čirou náhodou, zaujal mě název, obálka. Čekala jsem teda úplně něco jiného, už po pár stránkách mi došlo, že jde o YA literaturu, ale proti té nic nemám. Hlavní hrdinka byla dobrá a kupodivu mě nikdo v knize neštval, což se snad stalo poprvé v životě. Knihu jsem s chutí dočetla, děj byl takový roztomilý, až na ten konec, ten byl docela temný, jen jsem čekala, že se něco stane mnohem dřív. Ale ve výsledku a při svém zaměření považuji knihu za celkem příjemnou a oddychovou četbu.

3 29.06.2020

Ač nejsem úplně antiromantický jedinec, na takovou lásku nevěřím. Nicméně příběh to byl hezký, nejednalo se o úplné klišé. Příjemné čtení, ale že by mne kniha úplně oslnila, to asi ne. Ale čtyři hvězdy si za mě zaslouží.

3 21.03.2020

Původně jsem chtěla dát pět hvězd, ale říkám si, že ještě pořád očekávám od dalších dílů něco víc a čtyři hvězdy, myslím, mému dojmu zatím stačí. Scarlet se mi líbila, děj se vyvíjí dál, přibývají nové postavy, romantické linky, děj není už tak samozřejmý. Jsem hodně zvědavá, jak bude vše pokračovat a hrdinům jejich situaci nezávidím. Vůbec totiž nevím, jak bych si v jejich situaci poradila já. :D Na knize nejvíc oceňuji, že je velmi čtivá, místy roztomilá, vtipná a zároveň napínavá a ve svém sci-fi zpracování klasických pohádek i celkem originální. Série skýtá moc příjemné volnočasové chvilky.

3 29.09.2019

Nemůžu říct, že by kniha byla vyloženě špatná. Třeba první půlka s mladou Lottie se mi velice líbila. Pak už to bohužel sklouzlo, ani Daisy mi nepřišla špatná, o té postavě to nebylo, ale spíš celkově se děj nikam zvlášť moc neposouval, žádné napětí, ani zvědavost ve mě nestoupala. Od autorky jsem zatím měla čest číst jen Stříbrnou zátoku a ta mi přišla o mnoho lepší, ačkoli mnoho lidí tvrdí, že i ona je slabší knihou. Tak se budu těšit, až si od autorky přečtu ty její bomby. Tato kniha neurazila, ale ani neuchvátila.

3 16.09.2019

Peklo zkrátka existuje. Je mnoho druhů utrpení, nad kterým mají lidé pochopení. U takhle těžkého alkoholika je možná těžko vyjádřit nějakou soustrast, ale co může být větší hrůza, než takhle ztrácet a ztratit sám sebe?
To, že kniha není žádné literární veledílo, tu padlo mnoho slov a stejně to o tom není. Autor jednoduše popsal, co si pamatuje i nepamatuje z let svých závislostí. To, co musel prožít, si těžko dovede nezávislý člověk představit. Změní to psychiku, zničí zdraví, život, náhled na svět. Rozumím tomu, člověk většinou pije z důvodu, aby mu bylo dobře. Alkoholik pak už chlastá jen z důvodu, aby mu nebylo zle. Je zázrak, že to přežil, je děsivé, co všechno s lidským tělem i myslí dokáže udělat alkohol. Jsem ráda, že jsem si tu knihu mohla přečíst. Taky v tomto směru nejsem zrovna "čistá" a zažila jsem si svoje, ačkoli takhle hluboko jsem nikdy neklesla a vedu slušný a celkem i spokojený život. Člověk si řekne, že tohle se mu přece nemůže stát, ale může. Může se to stát každému labilnějšímu jedinci a těžko se pak hledá cestu ven. Dávám čtyři hvězdy, pět bych dala, kdyby v knize bylo ještě více popisů a kdyby šla kniha ještě více do hloubky, ale zase chápu, že jinak napsat asi nešla.

3 02.09.2019

Stále čtivé, ve stejném duchu jako předchozí díl. Z romantické linky už mi trochu cukaly koutky. Marta je holt objekt vášní všech, což je komické. A ačkoli se opakují některé situace z dřívějška, nenudíte se. Randolfovi jsem se na konci docela smála. Jsem zvědavá, co se bude dít dál.

3 02.04.2019

Tři hvězdy za to, protože od Jodi jsem četla již daleko lepší knihy. Téma je zajímavé, ale přišlo mi, že všechny hodnoty, kterých se amišové tak drží, jsou tady tak nějak pohřbeny. Mě nezajímá, jak na tom byla Katie zle, dle mě prostě lhala. Ostatním i sama sobě. Přišlo mi, že je ta holka úplně pitomá. Nejdřív lže, popírá co může a pak zase nutně chce u soudu říkat jen pravdu, protože lhát se nemá. Prostě směšné, nechtěla bych nikoho takového obhajovat. O konci radši ani nemluvím, i když tam asi nejvíc platilo heslo, že i amišové jsou jen lidi.
Jinak je kniha pěkně napsaná, čtivá, najdeme v ní lásku, přátelství, ale nelze ji upřít zdlouhavost a bohužel jsem se jako ateista nějak neuměla sžít s tak silnou pobožností. Nemohla a nechtěla bych takhle žít, jakkoli je jejich život prostý a mírumilovný.

3 25.03.2019

Výborná kniha, přesně tento styl mám ráda. V plánu kýžené četby jsem ji měla už dlouho, tak nějak jsem tušila, že mne bude bavit a že jakmile bude možnost a čas, vrhnu se na ni. A bavila mne moc, ačkoli atmosféra v knize je opravdu tísnivá a čtenář se bojí, že to dopadne hodně špatně, ale nakonec jsem za to zakončení byla vděčná.
Psychopatů je mezi námi opravdu hodně a dokonce jich pár znám. Jsou to lidé, kteří se umí vlichotit a záměrně ubližují i lidem, které vlastně mají svým zvráceným způsobem "rádi". Mrazí z toho.
Další plusy jsou, že se kniha čte vlastně sama, vyprávění ze dvou různých pohledů také oceňuji. Ale jak už tu někdo psal, bylo by opravdu zajímavé, kdyby se tam naskytl i úhel pohledu Jacksona, ačkoli asi vlastně nějak tuším, jak by to vypadalo, takže je možná vlastně dobře, že v knize nebyl. Moc se mi líbilo, jak to vlastně dopadlo.
Další knihy autorek si na sto procent přečtu a budu nedočkavě vyčkávat. :)

3 22.11.2018