-

Vjeerus Vjeerus komentáře u knih

☰ menu

Trnitá kletba Trnitá kletba Anežka Kočová

Tak jo, zamilovala jsem si ten neskutečně osobitý a originální svět inspirovaný aztéckou kulturou a prodchnutý magií rostlin. Vyznat se v pojmech na jednu stranu problém nebyl, ty byli dávkovány tak akorát, zároveň to bylo na zlámání jazyka a i přes slovníček na konci bych stejně asi nezvládla ta slova říct správně.
Hlavní hrdinka ničím moc nevybočuje z řady všech ya ženských postav, možná krom nedokonalého vzhledu. Je bystrá, trochu drzá a vyvrhel společnosti jen kvůli svému původu. Boj proti nespravedlnosti plynoucí z její krve ji dostane do obřích potíží.
Z těch potíží ji napůl dostane opět klasický hlavní hrdina většiny ya fantasy. Všemi obávaný guvernér válečnického národa s velmi krutou pověstí si pomalu, ale jistě, získává nejen naše srdce. I on dostal svou originální stránku a to je extrémní barevnost a netradiční, totálně nechlapácký koníček. Hlásím se do týmu stop černým badboyům.
I když si autorka vzala na první pohled postavy jak podle šablony, skvěle to fungovalo, protože je neudělala hloupé a nenechala je topit v mučednických komplexech. Hlavní hrdinka se na cestě za svou svobodou dostane do míst, kde přijde o iluze, otře se o otázky týkající se hodnoty lidského života nebo pochopení jiného náboženství.
Knihu můžu vřele doporučit, i když začátek působí pomalejším dojmem. Autorka si ale dala práci vybudovat přátelský vztah dvou diametrálně odlišných postav a to nejde lusknutím prstů. A právě díky tomu spolu Elin a Épine pak skvěle fungují.
Dalším obřím plusem je promyšlená magie s pravidly a omezeními, která dávají smysl. Co víc si v ya fantasy přát? Snad jen druhý díl, protože ten konec mi nedá spát.

19.09.2024 4 z 5


Já nevím Já nevím Barbara Abel

Musím říct, že mě kniha vlastně vcelku bavila, ale nějaké výhrady mám. Nejsem úplně zběhlý čtenář v thrillerech, ale jsem spokojená, jakou atmosféru si kniha po většinu času nesla.
Postavy jsou zajímavé a to i přes fakt, že mi ani jedna nebyla sympatická. Učitelka v mateřské školce rozhodně neměla být puštěna k práci s dětmi, protože ten její vztah k nim mi přišel spíš negativní. Ale aspoň se snažila plnit ty hlavní povinnosti, když už nedávala stránku emoční.
Malá holčička mi smrděla od začátku a úplně mi vstávali vlasy z toho, jak všichni okamžitě předpokládají, že malé děti jsou andílci. Jsou, ale jen do bodu, pokud je vše podle nich. Že jsou vůči své dceři zaujatí rodiče jsem dokázala pochopit, ale s postupujícím příběhem a odhalováním nějakých faktů jsem cítila větší a větší naivitu, hlavně ze strany matky.
Hlavní hrdinky mi bylo částečně líto. Dostala se do bodu vlastního vyhoření a do toho se jí začaly bortit všechny ideály, které vygradovaly do absurdna v úplném závěru. To, jak byl její osud nakonec ukončen se mi ve výsledku moc líbilo a přišel mi uvěřitelnější, než kdyby se rozhodla souhlasit s návrhem, co jí byl dán.
Na můj vkus byl zbytečný ten překombinovaný a nafouknutý konec. Za mě by mnohem lépe fungovalo, kdyby se po odhalení pravdy zůstalo u dilematu říct či neříct celou věc policii, protože takhle se vlastně ze všech protagonistů stali celkem slušní psychopati a místo wow efektu na konci jsem spíš zakroutila očima.
Kniha určitě nabízí spoustu různých lidských osudů, kdy se ukazuje velký vliv prostředí na to, jaký kdo může být. Ale že to není úplně směrodatné, jelikož dvě diametrálně rozdílné rodiny nakonec prošli téměř identickým osudem. Kniha by si zasloužila i trošku péče s textem, aby se nestřídaly časy vyprávění, ale i tak jsem ráda, že jsem se do ní pustila.

18.09.2024 4 z 5


Hrad ve Skotsku Hrad ve Skotsku Julie Caplin

Za mě další z těch slabších knih ze série romantických útěků. Ačkoliv mi je hlavní hrdinka dost sympatická, protože z těch všech hrdinek mi přišla taková nejvíc nohama na zemi a realistka, vlastně jsme se toho o ní moc nedozvěděli.
Další, čím kniha trpí je to ustrnutí na jednom místě. Hrad je určitě fascinující, ale nepřinese dostatečně lákavé popisy okolí a výjimečně nemám chuť hledat dovolenou. Co víc, z hradu jsme většinu času v kuchyni, protože renovaci zajistí matka hlavní hrdinky a mi tak přicházíme k hotovému a nezažíváme to objevování sebe sama.
Hlavní hrdina mi k srdci nepřirostl. I když byl určitě ochotný a nápomocný, to, jak se choval aby udržel své tajemství nebo jeho postoj k rodičům v jeho věku, mi prostě nesedl.
Romantická linka byla jak na houpačce právě kvůli jisté nedůvěře hlavního hrdiny a to nejen ke svému okolí, ale i k sobě samému. Jednou mě neskutečně bavila ta chemie a pak se stáhl zpět až jsem si říkala, že být na místě hlavní hrdinky, měl by smůlu.
Pátrací akce po drahokamech mě vlastně zklamala, jelikož jsem jejich úkryt uhodla hned a mrzelo mě, že na to nepřišeli mnohem dřív, protože to bylo opravdu do očí bijící.
Celkově si kniha určitě drží ten perfektní styl Julie Caplin, ale po dějové stránce mi chyběl ten šmrnc a doufám, že se vrati s dalšími knihami.

07.09.2024 3 z 5


4 povídky 4 povídky * antologie

Hodnotit povídkovou sbírku je obecně náročné, protože málo kdy je šance, že se budou jednomu člověku líbit všechny. Obecně ale mohu říct, že kvalita zvolených příběhů je ve svých kategoriích opravdu vysoká.
4 povídky mě bavili svou rozmanitostí, kdy jsem si prošla snad všemi možnými pocity. Každá z autorek ukázala to, co umí nejlépe a já zjišťuji, že naprosto miluju heavy contempo od Sáry Topinkové. Ona prostě ty emoce vypsat umí.
Rozdělení na čtyři roční období jsem ze začátku moc nechápala, ale po přečtení? Každá povídka krásně navodila atmosféru a to nejen tim, že se během toho ročního období odehrávala, ale i celkovým vjemem. Jaro bylo prostě plné radosti a nových začátků, léto těžké a dusné, podzim bláznivý ale mrazivý a zima plná zapomenutých věcí, ke kterým se člověk vrátí v době, kdy není počasí venku přívětivé.

10.08.2024 4 z 5


Říční znamení Říční znamení Patricia Briggs

Je to k nevíře, ale mám pocit, že kvalita knih stále stoupá a to se moc často v dlouhých sériích nevidí. Příběh si drží velkou svižnost díky menšímu počtu stran a proto není prostor na zdržování a naopak se vše zaměřuje okamžitě na to podstatné.
Konečně jsme se dozvěděli víc o kožoměncích a celkově o původu hlavní hrdinky. Autorce se krásně povedlo propojit do příběhu indiánské legendy a mi tak dostali originální fantasy prvek neopírající se o klasické čtyři rasy.
Miluju ten vztah Mercy a Adama, jak se oba učí skloubit vlastní povahy a zároveň podstaty toho, čím jsou. Nemají to jednoduché, přesto jeden pro druhého udělají fakt vše.
Ocenila jsem i vsuvku s upířím kámošem, bylo mi trochu líto, jak byl odsunut a začínala jsem mít strach, že z něj bude nějaká nepodstatná postava z Mercyiny minulosti. No nakonec se ukázal, že je přesně takový dobrák, jak jsme zvyklí, jen potřeboval trošku popostrčit, aby se vzpamatoval.
Během čtení jsem se několikrát opravdu nahlas zasmála. Máma hlavní hrdinky je číslo a použít ji do výhrůžky je naprosto perfektní. Nebyla ani nouze o šokující momenty, nebo o emocemi nabyté okamžiky. Rozhodně můžu doporučit, věřím, že se zamilujete stejně jako já.

28.07.2024 5 z 5


Návod na vraždu pro hodné holky Návod na vraždu pro hodné holky Holly Jackson

Tak se ke mě konečně dostala tahle průlomová kniha (aspoň v ČR) v kategorii YA thriller. A já musím konstatovat, že buď mi nesedlo vyjadřování autorky, nebo něco, co má být thrillerem, ale zabaleným do kabátku pro náctileté, takže to nesahá thrilleru ani po kotníky.
Hlavní hrdinka mi z počátku byla velmi sympatická a líbilo se mi její uvažování a vlastně pro mě byla první polovinu knihy tahounem, protože po dějové stránce to bylo hrozně pomalé a trvalo věčnost, než se dopátrala relevantni stopě.
Bohužel druhá polovina sice získala na tempu, ale na úkor hlavní hrdinky, která se začala chovat naprosto hloupě a nepochopitelně, až bylo k nevíře, že tato postava má být dost chytrá pro Cambridge.
Samotná zápletka mě fakt bavila a finálního vraha jsem vůbec nečekala, to bylo promyšlené na jedničku.
Myslim, že kdyby mi bylo o pár let míň (bylo mi těch náct) a dostala se mi tato kniha do ruky jako jeden z prvních thrillerů, byla bych rozhodně spokojenější a nehodnotila ji jako průměr, protože příběh se otírá nejen o téma vraždy, ale i o vydírání, drogy či šikanu, ať už ve školním prostředí nebo v komunitě malého města. A ty dopady na psychiku lidí jsou podle mě zmáknuté dobře.

17.07.2024 3 z 5


Stříbrná relikvie Stříbrná relikvie Patricia Briggs

Tuhle sérii jsem propadla už při prvním díle, ale tahle kniha mi dokázala, že má svět stále co dát a že jsem se nezamilovala nadarmo.
Líbí se mi, jaké tempo sdělování informací autorka sdělila, takže jsou knihy krátké, svižné a člověk není přehlcen informacemi o fungování jednotlivých ras, ale pokaždé dostane další rozšíření již načerpaných znalostí. Tentokrát jsme dostali větší náhled do fungování pout ve smečce, maličké naťuknutí vztahu člověka a vlka a další dávku podlosti fae.
Této sérii rozhodně pro mě dominují vlci, protože i když jsou výbušní, jsou prostě přímí a na nějaké intriky je tolik neužije, takže s nimi není člověk tak zmatený a zapletený, jako právě u fae. Ti jsou stejně podlí, jako rozmanití.
Romantická linka tentokrát dostala opravdu dost prostoru, ale stále nedominuje, což je za mě skvělé. Je fajn poukázat prostě na to, že vztahy k životu prostě patří a pro některé jsou opravdu extrémně důležité a potřebné.
K postavám asi není co dodat, protože všichni milujeme Adama :D . Zajímavé zjištění pro mě bylo, že Samův vlk je mnohonásobně sympatičtejší a zábavnější, než samotný Samuel. Rozhodně jsem zvědavá na další díly, když už je otázka Mercyina milostného života usazená.

11.07.2024 5 z 5


Každé srdce je bránou Každé srdce je bránou Seanan McGuire

Tahle kniha je vážně obrovská divnost, což by nutně nemuselo být na škodu, kdyby příběh dostal trošku víc prostoru. Tak promrhaný potenciál jsem už dlouho nečetla.
Svět, ve kterém je možné se skrytými dveřmi dostat někam jinam, někam, kde se cítíte jako doma, protože je to místo jak šité na míru vaší osobnosti. Ale ty jiné světy maj drsná pravidla a můžete výt vyhozeni zpět. A zařadit se zpět do této společnosti je těžké a někdy i nemožné. Jenže o celém světě se vlastně nedozvíte o nic víc, než jsem napsala v těch třech větách.
Ale kdybyste chtěli sázet na postavy, opět tvrdě narazíte, protože se klouže jen po povrchu toho jací jsou a jak moc prožívají to, že nemůžou být „doma“. I když se malé odchylky mezi charaktery našli, přeci jen když žijete mezi kostlivci nebo upíry, tak je to prostředí hodně jiné, než běhání po duze s jednorožci, ve výsledku se všechny postavy plácají na tom samém – smutek a zoufalství ze života v našem světě a neustálé hledání dveří.
Detektivní zápletka by byla fajn, kdyby se nevyřešila tím, že se padouch bude potřebovat vlastně pochlubit a přesvědčit ostatní, že jeho činy jsou správné dřív, než ho vůbec chytí a než se vůbec rozjede nějaké pátrání a shromažďování důkazů.
Další věc, co za mě skřípala, tak jsou hodně zvláštní rozhovory, které na mě působili nepřirozeně a kostrbatě, jako by se jimi autorka snažila ukázat, že je naprosto normální se bavit o čemkoliv. Což možná je, ale pozadí těch rozhovorů nemělo úplně kontext. Plusem není ani délka knihy, protože mít tak o sto víc, které by byli využity na prostředí nebo charaktery, hned by se kniha měla šanci dostat na nadprůměr v hodnocení. Takhle, jak je, je to opravdu dost o ničem.

22.06.2024 2 z 5


Pokoj v barvách štěstí 7 Pokoj v barvách štěstí 7 Hakuri

Děj se otevře docela drsným náhledem do minulosti, avšak ne postavy, u které to očekáváme asi nejvíc, přesto se tím vysvětlilo hodně. Neříkám, že jsem to netušila, že v pozadí něco takového bude, ale ve výsledku to bylo horší než mé představy.
Hlavní hrdinka se potýká opravdu s velkým tlakem na mysl a zvažuje své možnosti, zda setrvat ve známém a nebo risknout krok novým směrem. Spoustu podnětů k přemýšlení ji dá nečekaná nová postava na scéně. V první moment mě napadlo, že osob s podobnými zážitky je na scéně nějak moc, ale vzhledem k místu je to pochopitelné a mám pocit, že lidi se stejnými životními zkušenostmi to k sobě tak nějak táhne. A ve výsledku si nějaký traumatický zážitek asi táhne každý, takže po pár stranách mi vývoj příběhu přišel naprosto přirozený.
Hlavní hrdina se konečně trochu otevře a sdělí nám své jméno a tak si držím naději na další díl, kdy dostaneme nějaký ucelenější příběh jeho života a spojí to ty střípky a náznaky.

22.06.2024 5 z 5


[Moje hvězda] 1 [Moje hvězda] 1 Aka Akasaka

Povědět o této knize cokoliv bez spoileru je víc, než tvrdý oříšek, protože známé info z anotace o nečekaném propojení osudů hlavních hrdinů je víc než nečekané pro samotné čtenáře.
Asi začnu tím, že jsem očekávala nějakou bláznivou komedii, kdy se porodník dostane neohrabaným vpádem na scénu nějakého natáčení a všichni se rozhodnou, že je to tak směšné, že ten nepovedený záběr zachovají a tím se roztočí kola osudu dvou naprosto rozdílných postav. Dál od pravdy jsem být opravdu nemohla.
Kniha vás s každou přečtenou stránkou přesvědčuje o tom, že to pozlátko v showbyznysu je sice krásné, ale co vše se za ním dá ukrýt (a mnohdy ukrývá) je naprosto šílené, ať už je to stalking, vraždy, lži, zdravotní stav… atp.
Takže ano, docela emoční jízda s těžkými tématy. Ale autorka nezapomněla, že i ten humor a radost patří k životu, takže dostaneme mladou, trošku lehkovážnou hvězdičku, lékaře posedlého idolem díky jedné pacientce a holčičku nezkušenou životem, která si užívá (a využívá) každý okamžik, co jí byl dán. A věřte mi, tahle kombinace krásně vyvažuje ta bolavá témata.
Svazek končí opravdu jedním velkým srdcebolem a já si rozhodně nenechám ujít další díly, protože rozsah díla mě opravdu hodně mile překvapil.
Za mangu děkuji @crew_komiks v rámci spolupráce

29.04.2024 5 z 5


Zápisník smrti 8 Zápisník smrti 8 Cugumi Óba (p)

Noo, za mě spíš ne. Kvalita příběhu šla hodně dolu a nelze se zbavit pocitu, že od tohoto dílu je příběh prostě psán jen proto, aby se z něj vyždímalo co nejvíc vzhledem k epickým soubojům L s Kiri a pokusilo se nastavit laťku aspoň do stejné úrovně. Ale to nejde, protože vypadnutím L ze scény se příběh dostal opravdu do velkých rozměrů, protože kdy se stane, že zlo má navrch?
Celý díl se dle mého plácal na mrtvém bodě, kdy žádná strana nemohla moc dělat a snažila se vytěžit z vědomostí minulých a tak jsem měla pocit, že postavy jsou zakrnělé a tak nějak hloupější a míň dospělé.
N se snaží být opravdovou náhradou za L, ale něco mu k tomu chybí, možná jistá dávka lstivosti. M je naopak až moc sebestředný a nakloněný k těm špatnostem a tak spíš vyznívá jako laciný protivník pro dvě „hlavní“ strany. Light se tak trošku ztrácí mezi tím, co ho dělalo perfektním na začátku, jak se snaží vybalancovat to, aby se neprozradil.
No, do konce příběhu mi chybí pár dílů, takže to doklepnu a doufám, že se kvalita trochu zvedne.

12.04.2024 3 z 5


Naše zakázané vášně Naše zakázané vášně Chloe Gong

Tak s touto knihou jsem se opět dost potrápila. Námět zní víc, než skvěle, ale to zpracování. Nemůžu si pomoct, ale poslední zhruba rok, dva mám pocit, že se autoři předhánějí v počtu znaků na knihu (nebo jsou placení od slov?) a tím totálně zničí potenciál celé knihy svou nekonečností.
Moje rada zní, vynechte zhruba prvních 200 stran a pak si příběh užijete, protože až v ten moment se začne něco dít, nevyřčené věci se začnou odkrývat a mi přestaneme s hlavními hrdiny naoko řešit problém, ale opravdu se začne vyšetřovat a pátrat.
Krom nehorázně vleklého začátku jsem zároveň úplně nepřišla na chuť jménům, které mi vzhledem k době a národnosti nesedli, ale chápu autorčin záměr na odkázání právě na Romea a Julii. Dále jsem pak hodně válčila s tím, že jsou všichni až moc nadaní na jazyky (ne jeden dva lidi, ale fakt všichni hrdinové, co stáli za zmínku), takže jsme dostali zástup lidí ve věku 18-19 let, co ovládali plynně (včetně přízvuků a nářečí) s klidem 5 jazyků – a to dost často tak rozdílných, jako je ruština, francouzština a čínština.
Z hlavních hrdinů mi víc seděl mužský protagonista, Juliette na můj vkus byla moc zahleděná na svou pravdou a málo kdy se snažila mrknout na svět optikou druhé strany. Roma byl v tomto ohledu ohebnější a celkově odhalení jeho života nebylo vůbec veselé.
Závěr knihy měl určitě nalákat na další díl, ale krom jisté zvědavosti, jak se dva hlavní hrdinové dají zase dokupy, tak děj jako takový mě nezajímá, protože co autorka nastínila působí jako „zopakujeme si první díl, jen s více příšerama“.

29.03.2024 2 z 5


Holmes z Kjóta 1 Holmes z Kjóta 1 Mai Močizuki

Musím se přiznat, že do této mangy jsem šla s jistými obavami, protože kolem mě byla až moc chválená, podobně jako Brutal, který pro mě byl nehorázným zklamáním. Ale překvapila a to víc, než mile.
Hlavní dvojice spolu perfektně funguje a i ten námět starého dobrého Holmese je vzat opravdu z pěkného konce. Originál to nijak nevykrádá a záhada jména je vysvětlena vcelku brzy a tak použitá přezdívka v kombinaci s inteligencí dává krásný smysl.
První případ mě bavil, odsýpal a dokonce jsem hned na první dobrou neodhadla jeho řešení a to člověka svým způsobem frustruje, ale i potěší, že děj není tak předvídatelný, jak si myslel. Stále tvrdím, že mangakové jsou prostě mistři v kreslení emocí a tady tomu není jinak, takže kniha ve mně vyvolala takový pohodový pocit linoucí se ze starožitnictví prodchnutý impulzem řešit záhadu s konečným uvolněním tajených emocí v rodině.
Jsem upřímně zvědavá, jak bude nakonec zpracována linka hlavní dvojice, která je prostě milá a strašně mi k sobě pasuje.

29.03.2024 4 z 5


Tma pod srdcem Tma pod srdcem Lucie Ortega (Navrátilová)

Jestli se vám líbil první díl, tak druhý je o několik stupínků výš. Velký vliv na to dle mého má krásně zapracované psychické rozpoložení hlavní hrdinky a jak se se svými klacky pod nohami více čí méně vyrovnává, jak se snaží žít.
Opět jsem si užila krátké úvahy (?) na začátku každé kapitoly, které nutí k zamyšlení nejen nad následujícím dějem, ale i v životě. Ne jednou jsem si pokývala hlavou, že s tím naprosto souzním.
Celkově za sebe mohu říct, že Tma pod srdcem nabízí možná a trošičku míň mystična a fascinace zasazení do světa slovanské mytologie, ale o velkou dávku víc rozpracovaných charakterů, jelikož se v příběhu motá prvek lidských emocí zasazený právě do drsného prostředí toho nejtemnějšího z temného. Vždy mě v příbězích nadchne úvaha nad tím, co by se stalo, kdyby byl někdo schopný prostě vypnout emoce.
Takže za mě naprosto perfektní příběh. Krásná nevtíravá romantická linka, která se udrží v uvěřitelných mezích i vzhledem k okolnostem (a ano, dojde i na to, že láska občas nedává smysl, ale opět je to pojato uvěřitelně). Témata jako rodičovství či psychické zdraví a to celé zaobalené do slovanské mytologie s kapku hořkosladkým závěrem, kdy je čtenáři naservírován fakt, že při cestě ke štěstí je většinou potřeba něco obětovat. Víc takových promyšlených knih, prosím.

15.03.2024 5 z 5


Krevní pouto Krevní pouto Patricia Briggs

Páni, tak tohle mě opět neskutečně bavilo a vtáhlo. A možná dokonce i o chlup víc, než první díl.
Tentokrát se příběh zaměřil spíš na upíry a tak jsme dostali náhled na fungování jejich světa a postupně se nám doplňují informace o nadpřirozených bytostech. Musím říct, že tohle dávkování mi vlastně vyhovuje, člověk si nepřipadá přehlcený a příběhu to dodává šmrnc, protože se stále dovídáme něco nového a příběh pomalu roste.
Upřímně jsem byla překvapená scénou s kouzelníkem a Mercyiným karavanem, protože do teď jsem žila s tím, že to bude takové příjemné fantasy s drsnějšími prvky ohledně mezidruhových válek (ale nic, co by člověk u fantasy nečekal), ale tady jsem měla fakt bobky jak z pořádně nadupaného thrilleru. A vlastně od tohoto momentu si kniha nesla temný a děsivý nádech.
Romantická linka kolem hlavní hrdinky se řádně zamotává a i když je v příběhu postavena na okraj okrajů, je to vždy příjemná vsuvka, jak se snaží mezi nápadníky proplouvat a zároveň vyřešit všechny možné problémy, které by mohl její případný výběr způsobit. Doufám ale, že si vybere mého favorita.
Kniha je opravdu akční a rychlá a jsem ráda, že jsem se k sérii dostala, protože se čte sama a řekla bych, že je to taková moje krevní skupina a uspokojí už i mé dospělejší já.

23.02.2024 5 z 5


Klan Klan Dmitrij Rus

Tak tahle knížka mě řádně potrápila a ne moc v dobrém, protože mi přišla hodně natahovaná a takové plácání se mezi politikou a jedním tajným úkolem.
Hlavní hrdina má stále neuvěřitelné štěstí, které jsem prvnímu dílu odpustila, protože se zakládalo na herní logice a pravděpodobnosti, ale v dvojce už mi hodně vadilo. Do hry totiž vstupuje fakt, že umělá inteligence, mobové a božstvo, začínají bojovat proti systému a tvářit se živě a Gleb stojí uprostřed všeho a těží z nějaké imaginární náklonosti.
Příběh se začal rozjíždět až v poslední třetině, kde autor fakt začal tahat jeden trumf za druhým, i když ten vytvořený doják ohledně dětí pro mě byl trochu přes čáru a zbytečný, protože já v tom viděla jen tu sobeckost toho jedince, co se prostě rozhodl jít přes mrtvoly a bylo mu jedno, jak moc by to mohlo poškodit lidi, co mu pomáhají.
Závěr mě přesvědčil, že dám Jinému světu ještě šanci, protože plány hlavního hrdiny dostali velký a hlavně nehezký zásah (svým způsobem konečně! :D ) a i přes ten extrémně utahaný začátek mě to navnadilo dozvědět se, jak z toho vybruslí.

23.02.2024 3 z 5


Percy Jackson a egyptští mágové Percy Jackson a egyptští mágové Rick Riordan

Rozhodně zajímavá myšlenka na propojení, podložená i starou dobrou historií, protože vždy k nějakému prolínání dochází. Za mě to ale asi úplně nefungovalo, nebo jsem se minimálně nemohla pořádně začíst a nějak mi chyběl ten náboj, co si nesou jednotlivé božské série.
Kniha obsahuje tři povídky, kdy dojde k postupnému seznámení ústřední čtveřice a ani jedné nechyběl ten tipický vtip, který autor opravdu umí. Nejvíc mě asi bavila ta holčičí část, jelikož nejsou tak impulzivní, jako kluci, a víc dokázali vysvětlit situaci a zorientovat se v problému.
Kniha se čte opravdu rychle a věřím, že se najdou lidé, co to slupnou za večer, přeci jen je to příběh pro děti a tak je velmi jednoduchý, rychlý a přímý.
Celkově hodnotím jako lepší průměr. Z části určitě nostalgie k oblíbeným postavám, z části pak ten bezkonkurenční vtip, ale jelikož se jedná o povídky, prostě tomu něco chybí, něco, co mívají ucelené příběhy.

28.01.2024 3 z 5


Poslední bitva Poslední bitva C. S. Lewis (p)

Člověk by čekal jakési vyvrcholení série, které se pro mě moc nedostavilo. V tomto díle jsem nejvíc cítila náboženský vliv, který chtěl autor asi předat a tak mě poslední třetina knihy o juchání o tom, co se všem stalo úplně nenadchla.
Narnie je krásné místo a fakt mě mrzí její konec a celkově nerozpracovanost postavy Taše, která mohla nabídnout víc, než jen „ukažme si na zlouna“. O to víc jsem vděčná aspoň za Opičáka a úplně nejvíc mě vlastně bavili trpaslící, kteří šli sami za sebe a díky tomu trošku rozhýbali jinak dost jednotvárný děj k zajímavosti.
Opět jsem knihu poslouchala v audioverzi od pana Táborského a nebýt jeho práce s intonací, rozhodně bych se s knihou mořila dýl, protože pro mě nebyl příběh ničím moc výjimečný a ani ta dětská jednoduchost to nezachraňovala.

22.12.2023


Řetěz z trnů Řetěz z trnů Cassandra Clare (p)

Na to, jak mě uchvátil první díl, tak s další a další stránkou jsem byla taková rozčarovanější a poslední díl mě vlastně i docela zklamal. Ani ne tak po dějové stránce, ale spíš z důvodu, že mám prostě od Cassie načteno asi až moc. Nemůžu se ubránit, že Anna a Izzy jsou jedna a ta samá postava, výprava do Edómu nápadně připomínala akci na záchranu Magnuse ze série Nástroje smrti a milostná zápletka hlavní hrdinky byla téměř jak přes kopírák ze série Pekelných strojů.
Paradoxně mě ale opravdu asi nejvíc mrzelo dění kolem LGBT lidí, kdy autorka z nějakého důvodu asi zapomněla na století, ve kterém se kniha odehrává a zároveň na problémy být homosexuál z Nástrojů smrti. Proč v roce 1900 v Londýně není pro nikoho problém soužití stejnopohlavního páru, ale o sto let později je nenáviděna pomalu jen myšlenka na homosexualitu?
Co se týká děje, začátek na mě působil trochu vlekle, ale pak se to rozjelo a zhltla jsem tu bichli za pár dní, protože se to čte fakt skvěle. Líbil se mi vývoj jednotlivých charakterů, hlavně co se týká Alastaira a Matthewa. Celkově ale musím uznat, že víc, než romantickou linku si člověk opravdu užije vztahy sourozenecké a přátelské. I když pro mě Grace nebyla nejoblíbenější postavou, její dějová linka ve třetím díle je perfektní a krásně ukazuje komplikaci důvěry mezi lidmi.
Závěrem tedy mohu dodat, že kdo Cassie zná, ví, do čeho jde a nic nového se mu úplně nenaskytne a kdo ji nezná, tak si užije příběh plný démonů a záchrany světa propletený se vztahovými peripetiemi v každém smyslu slova vztah. Top rozuzlení pro mě byl Belial.

18.12.2023 3 z 5


Brutal: Zpověď detektiva z oddělení vražd 3 Brutal: Zpověď detektiva z oddělení vražd 3 Kei Koga

Tak nějak vlastně nemám už co říct, protože to, co jsem vytkla předchozím dílům, tak platí i zde.
A nejvíc prostě série trpí na absenci děje a jakéhokoliv pozadí postav. A čím víc dílů člověk přečte, tím víc je tento fakt viditelný. Já stále nejsem schopna překousnout fakt, že netuším, jak se hlavní hrdina dostane na místa padouchů. To, jak nepozorovaně přepravuje své oběti je taky jeden velký otazník a jeho oficiální práce očividně spočívá v prohození tří vět s kolegyní na šálkem kávy a nikdy mu ta práce neztíží jeho trestání zla.
Největší úlet byl druhý případ, přesněji závěr. To se tak běžně stává, že při sběru hub narazíte na vámi hledané padouchy a ještě máte po ruce bagr! Jako pardon, ale tohle je prostě jak kdyby autor při psaní použil náhodný generátor prostředků na zabíjení a nezamyslel se ani trošku nad logikou.
Doma mám ještě jeden díl, takže si ho přečtu, protože nerada posílám pryč nepřečtené knihy, ale se sérií určitě pokračovat nebudu, protože nevěřím, že se nějakého pozadí hlavního hrdiny kdy dozvím.

18.12.2023 2 z 5