vladka321 komentáře u knih
Příjemné odpočinkové čtení. Škoda, že je zde více fikce nežli faktů. Taková pohádka pro dospělé, kde povětšinou dobro zvítězí nad zlem, i když to někdy vyloženě křičí...
Velmi pěkné čtivo. Byla jsem napnutá, mozek pracoval na plné obrátky, představivost dokonale vyburcována.
Shlédneme film, který umně vyburcuje a naprogramuje mozek tak, aby člověk propadl násilí a šel díky agresivitě proti své rase, svým příbuzným, vlastně proti komukoliv. Ve jménu vědy, ale také ve jménu vojenských taktik, pokroku. Stačí, aby autority vystavily mozek stresu a strachu a získají dokonalou bytost, kterou bude možno ovládat. Bez pudu sebezachovy, bez svědomí, bez jakýchkoliv skrupulí...
Ano, bylo to děsivé. Vlastně děsivě představitelné.
Kniha, která v dnešní době přesně vystihuje slova: "Vše se nám vrátí. Především to zlé!"
V knize je výborně popsaná duše a přemýšlení dítěte, ale i to, jak otec chce citlivě svým dětem dávkovat to nesprávné a nedobré ( a je to bezesporu i profesí advokáta a místa i doby, kdy se příběh odehrává ) po troškách a tak, aby to dětská hlavička pobrala a pochopila.
A pak se stane něco, co hodí dítě do života až tak surově, jak bychom to my rodiče nikdy nechtěli. A dítě je najednou tak dětsky dospělé. Mozek dítěte zareaguje neuvěřitelně vyspěle, že to tak ani nechceme.
Je to kniha ze života, tak jak život běží a jaký je. A proto je tak čtivá, protože se v ní poznáváme a poznáváme i naše děti. Jejich chápání, jejich strachy, ale i naivitu, která k dětem patří.
Ani jsem netušila jak to bude smutné a bohužel také velmi nadčasové čtení. Dokonale a výstižně podáno. Až z toho jde mráz po těle.
Výborná detektivka. Perfektní rozklíčování. Skvěle popsané charaktery postav. Jako vždy dokonale dokonalá Agátha Christie.
Krásná pruhovaná obálka pro ČV a to je pro mě vše. Kniha si mě vůbec nezískala a jejím čtením jsem se vysloveně trápila.
Knihu jsem si půjčila v knihovně jen kvůli ČV. Moc se mi netrefila do mého vkusu, ale přečetla jsem ji. Nicméně jsem si v knize našla takové hezké moudro s nímž se ztotožňují: "Dělá-li člověk kariéru, stráví pět dnů v týdnu s lidmi, kteří ho obdivují a respektují - když má štěstí." "Ale, když si za životní poslání zvolíš rodinu, můžeš strávit veškerý čas s lidmi, kteří tě nejen obdivují a respektují, ale ještě tě mají rádi."
Tato kniha se mi četla lehce a příjemně. Je psána svižným a vtipným jazykem. Smutná a vážná témata této profese vyvažují veselé a povzbudivé příhody mladé začínající veterinářky. Je to milé čtení. Knihu jsem četla díky čtenářské výzvě a musím říci, že mě bavila.
Hezky poskládaný příběh z mnoha kapitol, kdy s chutí čekáte, jak se bude dál odvíjet život jednotlivých postav. Škoda jen, že i v opravdovém životě se děj neodvíjí tak jednoduše.
Na knihu jsem se velmi těšila. Očekávání bylo umocněno celkem zajímavým začátkem, který dost nabudil moji fantazii i zvědavost. Potom dlouho, dlouho nic. Jen velké zklamání z vulgarismů. Od poloviny knihy se to rozjelo a vulgarismy mi celkem přestaly vadit. O to více mi začal vadit tzv. "jájismus" hlavního hrdiny i navážení se do nejslabšího článku výpravy. Ovšem závěr..., to je doslova "nářez", který jsem nečekala a tehdy jsem vše pochopila. Je to drsně dobrá kniha. Jen musíte vytrvat!!!
Krásná detektivní práce, excelentní vyšetřovací postup, nádherný jazyk. Už proto bude navždy Agátha Christie nepřekonatelná.
Hezká a příjemně mrazivá sbírka mírně hororových příběhů, které by se klidně mohly odehrát v reálném životě. Plynulé vyprávění nemá nikde hluché místo a člověku se vyprávění dostane hluboko pod kůži a rád se zas a zase vrací v určité náladě k této knize. Příběhy nejsou příliš dlouhé, ale ani krátké. Stačí tak akorát a splní záměr se kterým byly povídky jistojistě napsány. Navnadí zvláštní atmosféru respektovaných obav a strachu.
A tak mě tak napadlo: "kdo s čím zachází, tím také schází!"
Pěkná, nadčasová detektivka. Krásně ke všemu odhaluje tehdejší společnost, maloměšťáctví, ale i upjatou morálku. Každá osoba zde má své místo, svůj účel a celkem nevelká, avšak povedená zápletka vytvoří dokonalé odhalení s překvapením.
Tak jak je u paní Mornštajnové zvykem, je to další kniha na pohodu se zajímavým dějem a příjemným psychologickým napětím. Mně se tento styl moc líbí. A nyní ještě ozvláštněn slovními spojeními - tam, kde jedna postava končí, stejnými slovy začíná postava druhá. Je to zajímavé, neobvyklé, propracované. Prostě další klenot od této, pro mě výjimečné, spisovatelky v knihovně.
Ano, kniha je čtivá, ale...
už v anotaci je uvedeno, že jde o několik historek a zkušeností vtěsnáno do jednoho příběhu. A tady si myslím, že nastává ten největší problém. Příběh se pohybuje na sice čtivé, nicméně brakové úrovni. Myslím si, že pokud by zde byl vylíčen a do hloubky popsán jeden motiv s propracovanou zápletkou, jistě by byla kniha více vypovídající. Takhle to na mě působí příliš cílené na chytlavé události a postava (mimochodem s mnoha jmény) zde působí jako nevěrohodná hrdinka, která nesmírně trpí. Nakonec však přichází vysvobození, očištění jména, skutků, a dokonce se i usmálo životní štěstí.
Méně je někdy více!!!
Především jsem si nemohla u knihy zvyknout na hovorový styl vyprávění. Ještě bych to pochopila z pohledu dítěte, ale u matky mi to vadilo hodně. Snad to bylo schválně, aby sloh podtrhl nevyzrálé a povrchní chování matky. Ženy, která chce především upoutat své okolí. Také jsem si po skončení knihy přesně představila tuto, pro mě dost afektovanou osobu, jak pronese: "Co tomu asi řeknou kolegyně v práci? A jak se zase bude tvářit ředitelka?"
Osobně mi v příběhu chybí hloubka. Tím nechci říci, že příběh je dětinský. Je zasazen do současnosti, ale psychologie postav, jako by se vrátila v čase o jednu celou generaci.
Žena matka vystupuje jako zamindrákovaný manipulátor. Muž, manžel a otec, není schopen posoudit své city a je ochoten jednat zcela proti svému přesvědčení, i když ... ať jedná jakkoli, je to stejně špatně. Sestra nemá ani ponětí, co je to cit, sounáležitost a řekla bych, že snad žije mimo realitu. Sobectví a nepřejícnost vůči sestře z ní doslova odkapává. A Bára? Tak nad tou jsem si poplakala. To nemůže jedno dvanáctileté srdíčko pochopit, to je tak neuvěřitelný rozkol veškeré normálnosti, že to křičí až do nebes.
Kniha mě vtáhla do děje celkem rychle a hodně jsem od ní očekávala. Další průběh knihy velmi popouštěl uzdu mojí fantazii, která předháněla vlastní děj. Konec vygradoval téměř paralelně s mými předpoklady. Odpočinkové, mírně nadnesené čtení se superženou.
Minulost, součastnost a patrně i budoucnost je obsažena v tomto díle. Nepochopitelné je, že se stále opakuje ta chuť vlastnit, ovládat a budovat si moc na strachu a slabosti. I když by si člověk myslel, že společnost se poučila, nikdy už nedopustí bezprávý, už nikdy nezradí vlastní ideály... Opak je pravdou. Opět a zase po období revolty přijde vzkříšení a amorální politika pohltí naše životy, zabije pravdu, pohltí lásku, zradí člověka.
Kdy se poučíme z vlastních chyb a dokážeme to předat dalším generacím tak, aby už nikdy...??!
Konec knihy mi poněkud vzal zážitek z příběhu. A přestože je kniha v mnohém zvláštní, neubírá to tíži zločinu na lidské duši. Jak jednoduché je ve jménu lásky a neudržení těch nejnižších pudů zkazit život, zabít rodinu...
Tato kniha svým svědectvím obyčejné dospívající dívky s jejími radostmi i trápeními je tak obyčejně stejná, jako by byl jakýkoliv deník jiné přibližně stejně staré dívky. Ovšem válka, zmar a nepochopitelné fašistické běsnění udělalo z tohoto deníku nepřekonatelné dílo.
Anne chtěla jenom žít, dýchat, milovat a pokusit se o naplnění svých snů. Nebylo jí to dopřáno. Bestseller, který nikdy neztratí hodnotu. A je jedno kdy, v jakém věku či rozpoložení si knihu přečtěte.