VladkaBU komentáře u knih
tato knížka se mi líbila, potkat najednou všechny své manželky, z nichž až ta třetí chtěla být se svým manželem, dítětem .... hezký příběh, hezky vylíčeno
... je to teprve moje čtvrtá knížka od Táni, ale líbila se mi zatím nejvíc. Příběh o životě, přátelství, pomoci, těžkých chvílích. Hezky se čte
... měla jsem ji zařazenou v seznamu, ale až když jsem četla, zjistila jsem, že je to thriller. To, že psán podle skutečných událostí, mi nedovolilo přestat. A nelitovala jsem. Tak málo času zbývalo...
... čekala jsem, že to bude těžké čtení, ale až takhle? Další knihy, po jejímž přečtení jsem ráda, že žiju tady. U všeho zákazy, dokonce i u jídla. Všude bída kromě vůdce, všechno podrobit režimu. Strašné zážitky
... příběh vhodný do učebnic. Obrazně popsány všechny skutečnosti o vývoji války, o lidech trpících v koncentračním táboře. O Witoldovi jsme slyšela dosud jen zřídka, ale ta síla a víra, že se všechno konečně svět dozví a ta zvěrstva tam páchaná skončí, je neuvěřitelná. Přesto, že byl nemocný, slabý, hladový, trestaný, stále věřil a měl sílu řídit odboj. A ten konec ....
...neumím si představit, co cítí lidé v kómatu, a tento příběh mi to trochu nastínil. Nejsem si jistá, jestli mi byla hlavní hrdinka sympatická nebo ne. Možná tak i tak. Hlavně, že všechno dobře dopadlo.
... nádherná kniha o drsných podmínkách, hrůzách pomoci, naděje. Hezky se četla, i když z příběhu mrazí. Příběh Anny a Ester mě vtáhnul okamžitě.
... na mě psáno strozeji než jsem zvyklá číst. Příběh až zvrácený, ale myslím, že se to stává. Divná matka, divné chování, celé divné.
.... čtivý příběh, zase trochu jiný, z druhé světové války. Tolik měsíců ve tmě, v kanálu, vlhku, s krysami, neumíme si to představit. Lidé toho museli hodně vydržet
... psáno hezkým jazykem. Od začátku mi bylo jasné, že manželství mezi profesorem a Magdalenou bude mít trhliny. A taky jo. Ale zajímavé čtení.
... zase trochu jiný příběh na toto téma. Umět šít pomohlo ženám přežít, i když za špatných podmínek, ale prostě přežít. Hezky napsané
... ta už byla lepší než její třetí pokračování, tolik chvástání už tam nebylo. Smutně skončil Janův syn...
... všechny knihy tohoto typu , které jsem četla, jsou poutavě napsané, čtivé, mají spád, a tahle není vyjímkou. Život v těhle oblastech není jednoduchý, hlavně striktní pravidla pro ženy, jejich oblékání, myšlení. Všechno je řízeno a neustále kontrolováno. Moc jsem Raně přála, aby jí útěk vyšel, a hodně štěstí přeju i dál
... loni jsem na dovolené přečetla Spratka a rok poté, opět na dovolené přišla řada na jeho pokračování a další osudy Sheily. Asi se její chování dalo očekávat. Její příběh mě bavil
... tolik úzkosti a smutku jsem ještě při žádné knize necítila. Mentalitu a zákony cizích kultur prostě nikdy nepochopím. Každá rodina se chce pyšnit chlapcem, ale kdo jim je porodí? Život ženy tam nemá vůbec žádnou cenu. Samiin život byl krutý, na konci knihy jsem uronila slzy. Moc jí přeju, aby teď už žila v klidu a svobodně.
... další z příběhů o přežití v koncentračních táborech. Jsem ráda, že paní Vendulka nakonec svůj příběh vyprávěla. Zaujala mě i zmínka o Václavu Havlovi
... moje druhé setkání s autorkou. Po těžších tématech je pro mě tohle odpočinkové čtení. Příběh se mi nakonec líbil, ač jsem v to na začátku vůbec nedoufala
... velmi čtivý příběh, ale také drsný o rozdílech rasy, právech a vymezených místech, trestech, bahnu, o farmaření. Příběh z pohledu více osob už jsem četla a nijak mi nevadí.
... příběh soužití bílých a černých očima osmileté ČIpery. Jestli je černý vinen nebo ne, pravda je to, co říkají bílí. Myslím, že oproti Černobílému světu a Velkých maličkostech je o trochu slabší, ale čtivý je stejně, a zase trochu jiný
... netušila jsem, že ji napsala stejná paní autorka, jako Anežku. Pořád samé houby :-) , ale jinak hezký český příběh