vladku komentáře u knih
Prý další Astrid Lindgrenové. Příběh o malé holčice, které unesou sestru. Vydává se na cestu na záchranu. Cestou se potkává s plno zlými lidmi, krádežemi, únosy, bídě, nelítostným zabíjením zvířat, slovním násilím. Kniha není rozhodně pro osoby s velkou představivostí, citlivější povahy, mohou mít i noční můry ze čtení. Takže ne, nečekejte novou Astrid Lindgrenovou. Co se musí uznat, autorka ví jak popsat napínavý děj, jak mít plno zvratů i jak popsat různé pocity, vjemy.
(SPOILER) Celostránkové ilustrace. Maximálně jednotky vět na stránku. Pro začínající čtenáře tak akorát. Nebo taky pohádka na noc, která se přečte během chvilky. Jednoduchý, mírně tajemný i strašidelný příběh se šťastným koncem.
Kniha si jde za svým cílem, sbírá postupně síly a argumenty pro základní nepodmíněný příjem. Argumentů proti je tu poskrovnu, většinou ve stylu argumentačního faulu slaměný panák. Nicméně dělá to velmi sofistikovaně, míchá fakta, domněnky autora, cituje. Tedy kniha není vhodná pro nikoho, kdo neumí být pozorný, obezřetný – a u téhle knihy je to náročné být obezřetný.
Do 2. kapitoly to šlo, od kapitoly Podřadná práce autor používá manipulace, zkreslení, člověk až má dojem, že jde o úmysl. Např. na straně 55 „inflace a k tomu přičteme rostoucí náklady na zdravotní péči“ (inflace obsahuje i rostoucí náklady na zdravotní péči). Nebo z jiného soudku „pp194-195 chudí odvádějí daně taky a neúměrně vysoké poplatky z tabákových výrobků.“
Kniha je plná faktů, rozhodně mnohé informace jsou poučné (např. v kapitole o rasismu v USA, jak zdánlivě rovná pravidla spolu se silnou diskriminací tu rovnost maže), ale bohužel doslova zaplevelení plno domněnkami autora pokládaných za fakt. Např. vliv mužů a žen na příjmy daného oboru – ten efekt je obecný. Podobně mnohá fakta zjednodušuje do argumentů svého cíle, např. ženy, které víc dělají domácí práce nebo jejich celospolečenská úloha rodit – ve skutečnosti jejich úloha mít potomky věcí čistě jejich a jejich partnera, jejich rodin, nikoho jiného.
Kniha je hodna zamyšlení, i když dle mě jednoduché řešení nacpěme jim peníze nebude fungovat. Dávat lidem peníze v chudých zemích nejchudším funguje. Otázka je, co se stane, když by se to stalo ve velkém. Dle mě vzroste inflace a efekt se bude snižovat. Nemluvě o dalších důsledcích.
Na druhou stranu kniha, i když s navrženým řešením nesouhlasím, celkem dobře popisuje problémy chudoby, rasismus, patriarchalismu a důsledky, generační důsledky. Ale opět je třeba odlišit a nepřijmout jednoduché vyvození, že všechny problémy, rozdíly jsou tím dány. Problémy jsou to komplexnější. Ale taky nelze si lhát, že všechny rozdíly jsou dány něčím jiným a že pohlavní, rasová diskriminace neexistuje a že nemá děsnou setrvačnost, generační.
Začít můžeme u sebe, doma. Ocenit „nevýdělečnou práci“, na druhou stranu ocenit obětování se v práci – najít ten správný kompromis. Sice specializace v obou rolích přináší efektivitu, ale nezapomínat na diverzifikaci, která přináší empatii a tím dlouhodobě přispívá k porozumění, vzájemné péči.
Pozitivní kniha. Hodně chybí v tomto světě negativismu. Nicméně nemohu s ní jako celek souhlasit. Jsme lidé různí. Na jedné straně je pravda, že v dnešním světě trestáme věci, které není třeba trestat. Navíc trestáme tresty, které ničemu neprospívají. Kniha pojednává o lásce, odpuštění, omluvách – to je důležité pro mnoho z nás a nedostává se nám. Ale nerad bych abychom se dostali do opačného extrému, kdy každému lidé odpustí, protože i dnes někdy to, co schází, je to, že někdo není včas zastaven, konfrontován, dána zpětná vazba, přirozené důsledky v době, kdy by to mohlo být konstruktivní. Tenhle bod je později v knize jen z části popsán v sekci s názvem upřímnost. Dále mě napadá nápodoba. Je důležité odpouštět na straně rodin obětí, pro ně samotné. Na druhou stranu kvůli nenásledování, nenapodobování je třeba nedělat „slávu“ zločincům, protože to je přesně to, co chtějí, co pak láká další – naopak zde je na místě trest, trest přísný, trest zapomnění, nezajímání se v ruku v ruce pokud možno se zvýšeným zajímáním se o lidech, ze kterých často takoví zločinci pocházejí
Nemyslím si, že věřím v Boha, nicméně i když tím pádem nevěřím v Boží spravedlnost zmiňovanou v knize, věřím, že něco takového v realitě stejně je. Něco, co zločince potrestá. A těch věcí je spousta, od vědecky podložených přes něco mezitím až po ezoteriku. Velmi stručný příklad: Lidé, kteří jsou hnusní na ostatní, často jsou pak hnusní i na své tělo, stresují se, rozčilují a to má své důsledky a tyto důsledky další důsledky Opět částečně popsáno v knize.
I přes tuto kritiku, knihu hodnotím velmi pozitivně, vážně taková kniha chybí k přečtení mnoha lidem, přesně jak říká autor, někdy chybějící drobnosti způsobují větší problémy.
Při čtení této knihy se člověk vrátí do dětských let, čte pohádky z různých zemí. Nicméně pak si k pohádkám může přečíst značně podrobnou analýzu z hlediska psychologie, nicméně z mého pohledu neúplnou, některým aspektům pohádky se nevyjadřuje, nekomentuje, především těm kontroverzním jako vyvraždění vesnice, znásilnění princezny. Čtení místy ztěžuje přílišné používání cizích slov, zbytečně složité věty, vzniklé asi z překladu, např. na straně 41. Zvláště po přečtení knihy Behúnů začínám být citlivý na zbytné používání cizích výrazů, zbytečně složitých vět. Celkově se i tak jedná o zajímavou knihu.
Kniha je určena především pro manažery, pro pracovní kariéru, pro zaměstnance. Nicméně kniha má co říct každému. Myslím si, že může pomoci partnerům, manželům. Může pomoci přátelům. Je prostě univerzální.
Kniha je velmi strukturovaná, praktická, s příklady ze života. Je vidět, že autorka popisuje to, co sama praktikuje, co sama zažila, co se naučila.
Radikální otevřenost je přístup, kdy daného člověka konfrontujete přímo, ale současně projevujete osobní zájem o něj. Ať už se jedná o pochvalu nebo kritiku. Můžete ho použít i proti cizímu člověku. Pokud neprojevíte osobní zájem, jedná se o útočnou agresi (dáváte upřímnou zpětnou vazbu, ale na daném člověku vám nezáleží, resp. nedáváte svůj zájem znát). Když nekonfrontujete přímo jedná se o ničivou empatii (i šetřením citů můžete v realitě daného člověka poškodit). Když ani jedno, jedná se o manipulativní neupřímnost. Není to binární, ale analogové.
V knize mimojiné se zabývá i pohovory se zájemci o práci, s podřízenými, způsoby jak pěstovat důvěru, jak mít zájem o člověka a pak vědomosti využít k lepší spolupráci. Mluví o nevhodném vedení s důrazem jen na povyšování – důležití nejsou jen super star, ale i rock stars. Jak se jim věnovat (např. je odměnit školením). Jak dávat během pár sekund hodnotné zpětné vazby.
Na knize je úžasné, jak autorka je znalá a současně jak sice říká spoustu dobrých tipů, na druhou stranu téměř vždy doplní, že vždy se mohou najít výjimky. Např. odměnit rock star školením, pokud ale by to nebyl pro něj trest.
Knihu doporučuji.
Druhé české vydání knihy z roku 2011, už to svědčí o kvalitě knihy. Autor mě již oslovil jinými knihami, takže na jedné straně mě další kniha už tolik nepřidala, ani nepřekvapila. Prostě se v jedné knize dočtete plno poznatků, které jsem já sbíral z vícero knih. Dozvíte se teorii, praktické příklady i obecnou strategii. Na konci knihy najdete tabulku, která vám pomůže rychle se zorientovat pro danou věkovou kategorii dítěte co tak použít. Najdete tu příklady jak postupovat, když dítě je v emocích. Jak řešit traumatické zážitky v životě dětí, důrazně autor varuje před mlčením, ale i "násilném" probírání, prostě přizpůsobit se potřebě dítěte a pomáhat mu včlenit zážitek do svých zkušeností. Autor celkově mluví obšírně k věci, probírá dané téma na mnoho příkladech z praxe. Pro rychlé zopakování, shrnutí nenajdete nějaký text na konci kapitoly, škoda, na druhou stranu tomuto cíli dobře slouží i vložení jednostránkové komiksy, které rychleji najdete při listování knihy. Jsem rád, že kniha opět vyšla.
Relativně útlá kniha, stručně psaná kniha. Přísně strukturovaná kniha, prakticky každá kapitola obsahuje podkapitoly s názvy: Co je třeba vědět, co je třeba dělat, případně co ještě vědět a co ještě dělat. Dobře pracuje s výčtem i tučným písmem. Nemám výtek, mnoho rad v knize mi dává smysl nebo dokonce používám. Dovedu si představit, že kniha pomůže i dětem, pokud budou samy chtít. I rodičům, aby věděly co dětem poradit, když volají o pomoc se zvládáním emocí. Doporučuji.
Smíšené pocity. Při čtení knihy se obrňte trpělivostí, autorka je svým způsobem ukecaná, odbíhá od tématu. Kapitolu 8 s názvem Pětice pro každý den jsem četl víceméně dvakrát, marně jsem hledal tu petici pro každý den, nakonec jsem to vzdal a četl dál. Až při čtení pozdějších kapitol jsem pochopil, že následujících 5 kapitol popisuje tu pětici, která v té úvodní kapitole nebyla ani vyjmenovaná. Kniha má seznam literatury, ale v textu žádný odkaz nenajdete, takže nějaké ověřování faktů je velmi ztíženo. Pokud tohle vše překousnete nabídne vám kniha 31 témat věcí, které přispívají ke štěstí nebo se nějak štěstí týkají. Mnohé znám či dokonce používám, takže nebojte se inspirovat, štěstí lze nalézt doslova na každém kroku, v každé situaci, stačí se jen pozorně dívat. Pokud se vám nedaří, kniha vám právě pomůže lépe se dívat.
Kniha mě nepřesvědčila, abych četl víc než úvod, závěr, medailonek.
Zpětně přemýšlím, proč ne. Už v medailonku autora člověka odradí přílišné používání zbytných cizích slov, ale to může být nevhodným překladem. V úvodu autor krouží tématu, definici, používá bezobsažné fráze, aby vlastně neřekl prakticky nic. V celé knize by bratři Behúnovi našli spoustu příkladů pro své texty.
Knihu doporučuji. Je to takový hutný přehled pro každého, jak pro alarmisty, tak pro kacíře. Dozvíte se rychle všechny možné vzdroji livy na klima. Autor je pedolog (nauka o půdách) takže víc věřím informacím vztahujících se k půdě. Je přesvědčený kacíř, takže některé jeho domněnky se mi zdají za hranou, nicméně dává tolik argumentů, že většina dává smysl, polovina je na hraně - na druhou stranu argumenty z řad alarmistů jsou více na vodě.
V každém případě současné mrhání zdroji na vliv člověka může způsobit, že nebudeme mít zdroje na přizpůsobení se na změnu klimatu z jiných příčin. Samozřejmě, že některé úsilí dává smysl pro oba scénáře, ty by měli mít prioritu, podporu v osvětě.
Ale samozřejmě trend se ubírá jiným směrem, politická moc, peníze ve vědě jsou mocnou motivací až manipulací a stačí pár veřejných příkladů útoků na kacíře, aby se mnoho lidí raději nedělalo problémy a nešly proti nynějšímu dominantnímu proudu. A politici samozřejmě vždy uvítali záminku pro obhajobu většího zdanění, větší regulace, větších cel.
Škoda, že autor už zemřel.
Knihu doporučuji. Emočně nabitá kniha, i když je víceméně psaná věcně, popisně, přitom čtivě. Čtenář s autorem postupně získává domněnky, postupy, které zdá se fungují. Relativně skromný autor nebojící se kritizovat metody. Co příběh, to důvod k zamyšlení, to inspirace pro rodiče, učitele. Kniha mnohokrát ukazuje, jak dobré úmysly vedly do pekla, např. věnování se "problematickým" dětem odděleně. Jak občas stačí obyčejné věci jako mazlení, doteky, objímání; samozřejmě nenásilné. Jak důležitá je komunita, rodina, rodinné zázemí. Autor vše vysvětluje pochopitelně, občas používá trefná přirovnání - pokud vám chybí ve správném období sociální kontakty, nikdy už se "nechováte bez přízvuku".
Velmi pozitivní se mi líbilo, jak dokázal spolužákům v mateřské dříve víceméně šikanovaného hocha vysvětlit, proč se tak chová - tím byli tolerantnější k jeho sociálním nedovednostem, pomáhali mu a tak postupně prošel zdárně celým vzdělávacím systémem.
Doporučuji. Víc než doporučuji, jedna z nejpřínosnějších knih tohoto roku. To neznamená, že není něco s čím bych nesouhlasil, ale autorka prostě dokáže argumentovat, vysvětlovat svůj pohled, tedy i když s ním nakonec třeba nesouhlasím, chápu její pohled a jsem částečně nahlodán v názoru. Kniha je velmi strukturovaná, systematická a přitom je velmi čtivá. Nebýt toho, že svádí k zamyšlení, byla by rychle přečtená. Ale co text, to vzpomínka, myšlenka, zamyšlení na mé straně (např. zamyšlení mezi podvodem za účelem majetku a podvodem za účelem sexu, dítěte).
Kniha je dost motivační, nejen že popisuje negativní důsledky na jednotlivce, který byl nějak napaden, poškozen. Ale popisuje i možné důsledky pro celou firmu. Vždy systematicky popisuje možnosti, metody pro poškozené osoby, přihlížející, škůdce i lídry. Rozlišuje různé úrovně včetně neúmyslného jednání a víceméně úmyslného. Povzbuzuje a motivuje k větší otevřenosti nejen poškozené, ale i lídry, přihlížející. Dává výzkumy potvrzené motivace proč mít spíše pestřejší tým, zvláště pokud máte produkt pro pestřejší klienty.
Současně celkem srozumitelně vysvětluje, proč a jaké chování je vhodné na různé více či méně závažné situace. Komunikovat to je asi obecná klíčová vlastnost. Nenechávat si pro sebe naštvání a když už se obáváte následků, tak aspoň při odchodu...
Některé závěry se mi zdají až moc přísné, částečně je to dáno tím, že kniha pochází z US prostředí, kde sexuální obtěžování je výraznější přečin než u nás včetně činů, které u nás nikdo neřeší. Částečně je to o míře. Chápu, že firemní večírek ve striptýzu je děsný, zvláště pro ženu, přirovnal bych to k travesti show, kterou jsem ve formě firemního vánočního večírku zažil já. Bylo by špatné, když by takové akce byly opakované nebo dokonce pravidelné. Ale zas bych nerad, aby pak společenské akce skončili vždy podobně ohlodané na kost o vše, co by mohlo někoho popudit, to raději jednou za život přežít cokoliv...
Knihu doporučuji.
Německý urolog svébytným způsobem popisuje mužské i ženské urologické i sexuální témata. Svým způsobem je to humorné, svým způsobem je to hororové, zvláště když jste muž a velkou představivost. Knize by velmi prospěli obrázky, aby laik je nemusel googlit, když nedokážou rozeznat vřídek od bradavice apod. I u této knihy je třeba brát s rezervou věci mimo záběr autora (např. vitamín C pravděpodobně nemá vliv na zdraví), ale to jsou detaily. Celkový dojem z knihy mám výborný. Pobavila, ohromila a kupodivu i dovzdělala i v mém věku. Asi samozřejmost, ale nutné zmínit: o několik řádů užitečnější informace než jsem kdy se dozvěděl ve škole, ale bohužel i jinde, v době puberty...
Po třetí pohádce jsme vzali jinou knihu. Jak řekla dcera, pomlouvá zvířátka, např. Luskouna, Sojku. Z mého pohledu nesmyslné příběhy, jejichž příběh neměl žádný reálný hlubší smysl nebo ponaučení.
Útlá kniha menšího formátu se spoustou prázdného místa na stránkách, tedy přečtete ji za chvilku. Ideální pro darování někomu ve vašem okolí, kdo nemá moc času a byl by ochoten si něco přečíst na tohle téma. Stručné a přitom obsahuje většinu hlavních témat. Co mohu vytknout, je navrhování rychlých řešení, např. zálohování PET láhví, které v ČR bude drahé (jinde by ty peníze měly vyšší účinnost) a pravděpodobně kontraproduktivní.
Kniha od dávno zemřelého autora napsaná v roce 1933, tedy před 90 lety. Člověk musí mít toto na paměti při čtení. A svým způsobem být velkorysý k dávno překonaným přístupům. Tehdejší názory na homosexuály člověk pochopí. Časté čtení o rozmazlování, které se např. pozná tak, že dítě příliš pláče, byly na mě moc, i vzhledem ke znalostem o citlivých dětech. Kniha má co říct, je to zajímavá kniha pro řekněme historika psychologie, pro toho kdo si chce přečíst originální zdroje, ale ne pro mě, pro laického čtenáře se zájmem o poznatky z oblasti psychologie uplatnitelné v praxi, o pravděpodobně správné informace.
Těchto knih není nikdy dost. Jak méně násilně vychovávat děti. Je to delší, ale dlouhodobější způsob, než něco zakázat, čti skrýt, převézt do forem hůře viditelné, prokazatelné. Tato kniha jde na to strukturovaně v sedmi krocích. Kniha zůstává relativně stručná, přečtení není na dlouho. Kniha je navíc doplněna mnoha citáty. Lze ji číst jako běžnou knihu, ale víc čtenáři dá, když čtenář si bude odpovídat na mnoho otázek v ní autory položených a bude se zamýšlet nad mnohými tématy v knize zmíněnými. Protože i když příklady z praxe mohou mnoha lidem pomoci, inspirovat, stále je mnoho různých rodičů a mnoho různých dětí a na každou kombinaci je lepší jiný přístup. Pomocí otázek a témat k zamyšlení tak kniha může pomoci i lidem a jejich dětem, kteří jsou značně rozdílní od autorů, kteří mají jiné priority, jinou historii.
Myslím si, že tyto knihy by neměly chybět v žádné knihovně.
Autor je etatista a člověk levicového myšlení, dále majitelem firmy, která se obejde bez vnějšího financování. Kniha je plná sebechvály, nicméně často odůvodněné, přesto pro neameričana je to značně nezvyklé a předlouhé oslavné "písně". Kniha je plná informací především z historie IT, příhod, doplněná o logické domněnky a historky autora, které jsem neověřoval, zdáli se důvěryhodné. Jeho argumenty mně především k závěru knihy nepřesvědčily, přesto mě kniha obohatila o zajímavé historické příhody. Např. patentování one-click na straně 98 mi začalo dávat smysl z hlediska inovativnosti, otázkou zůstává, jestli vůbec takové věci by měli být patentovatelné, resp. jestli a co by mělo být patentovatelné. Nicméně asi se nic nestane, když si na knihu neuděláte čas.
Knihy je plná myšlenek, ale to také znamená, že text je obšírný, s plno drobnými odbočkami. Ale asi to jinak nejde vzhledem k tomu, jak digitální technologie jsou všude, od domácího prostředí, práci, zábavě až po negativní věci. Autor tak ani nemůže být konkrétní příliš s radami, protože každý jsme na své cestě jinde, má jiné potřeby, priority. Nicméně rámcové úvahy se dozvíte a je jen na vás, jestli je přijmete či ne. Dle mě jednoznačné řešení není a nebude. Je to podobné, i když složitější jak s nožem, lze ho využít, použít, ale obsahuje i rizika, zvláště když první krůčky s nožem jsou někde potají nepoučenými dětmi bez dozoru až ho někde zapomenete uklidit.