Vlastina67 komentáře u knih
Deset malých černoušků je jedna z knih u kterých je mi líto, že si ji nemohu ještě jednou přečíst poprvé.
Kniha je skvělá. Jde o úžasný přístup k výuce slovíček. Jsem naprostý začátečník samouk (ne zrovna nejmladší), a tak jsem měla trochu obavu, jestli se mi podaří do hlavy nacpat alespoň slovíčka. Ale příběhy, které pomáhají při výuce jsou můj šálek čaje :-) Slovíčka se mi s nimi učí lehce a vymýšlím si podobné "kravinky" i u dalších, která v knížce nejsou.
Kniha je prostě skvělá. Popisuje cestu od knížky k seriálu. Ta cesta je dlouhá a myslím, že málokdo z nás si vůbec umí představit, co všechno je k natočení historického seriálu potřeba. Nejde jen o práci herců a kaskadérů, ale hlavně o hledání lokací, o natáčení v historických budovách, kde se nesmí změnit vůbec nic, o vytváření kulis, šití kostýmů, výroby nábytku, zbraní... Kniha je zajímavá i v tom, že popisuje vznik jednotlivých epizod seriálu, spolupráci scénáristů - docela mě překvapilo, že každý díl psal a režíroval někdo jiný. Jsem opravdu ráda, že jsem ji našla pod stromečkem, že je má, má vlastní, můj ....... - to jsem se nechala trochu unést - glum :-)
Teď vážně - všem milovníkům Cizinky doporučuji už jen kvůli desítkám nádherných fotografií (dobrá je Ianova zelená noha :-)).
Naladěna seriálem jsem se s chutí pustila do třetího dílu. Začátek byl tak slibný, ale... příběh byl strašně dlouhý (a tím nemyslím 1100 stran - to ani náhodou), strašně překombinovaný a tím se chvílemi stával nudným. Klobouk dolů před scénáristy seriálu, kteří tomu dokázali dát jakýsi řád a příběh rozbíhající se všemi směry usměrnili do přijatelné formy. I když si myslím, že by se dala kniha zredukovat na polovinu, jsem tvor zvědavý a Bubny podzimu už mám zamluvené v knihovně :-)
Jsem hodně ovlivněná seriálem - vlastně jsem knížky začala číst až když jsem ho shlédla. Proto jsem neměla problém se vyznat v některých složitostech děje a síla knihy mě neodradila - spíš naopak - užívala jsem si, že mi vydržela dlouho. Faktem ale je, že některé pasáže by se zkrátit daly.
Zajímavá detektivka, hezky se mi četla, jen ve jménech jsem měla dost zmatek.
Nečetla jsem ani Staříka ani Analfabetku, takže jsem jimi nebyla ovlivněná. Zpočátku se mi knížka četla dobře. Bavil mě styl vyprávění i autorův humor. Ke konci mě to ale přestalo bavit. Sice jsem dočetla, ale s vypětím všech sil :-)
Začátek knihy mě trochu vyděsil svým stylem vyprávění. Moc mě to nebavilo a doufala jsem, že takto nebude probíhat celý děj. Naštěstí se tak nestalo a vše se rozeběhlo tak, jak jsem si zvykla v předchozích dílech.
Ciriiny přenosy mezi světy, Ciri u Elfů, průběh války - to byly části knihy, které srazily jednu hvězdičku z hodnocení.
Čekala jsem, jak se autor z toho všeho vymotá, když přihlédnu k posledním kapitolám II. dílu série. Takový konec jsem ovšem nečekala a musím smeknout - popasoval se s tím dost dobře. Jen si musím ten druhý díl znovu vypůjčit a svatbu si přečíst znovu, protože teprve nyní budu vědět, kdo všechno se jí zúčastnil a jaké nepředloženosti v její předvečer vyváděl :-)
Série jako celek se mě bavila a opravdu jsem nerada, že vše skončilo.
Dost mě to baví a dost mě mrzí, že příští díl je poslední!!! :-)
Děj se krásně rozeběhl (oproti třetímu dílu) a už je opět napínavý a čte se jedním dechem. Knížka mě začala bavit a jsem ráda, že jsem se nenechala třetím dílem odradit.
Po skvělém druhém díle jsem se s chutí pustila do třetího a nastalo velké zklamání. Děj se nikam neubíral, nekonečné rozhovory mě nudily a byla jsem ráda, že knížka skončila. Doufám, že to byla výjimka a díl následující se opět rozeběhne tempem dílů předchozích.
Miluji pohádky a líbilo se mi, jak je autor zasadil do světa fantasy. A noc před svatbou byla můj šálek čaje - i když byla napsaná v úplně jiném duchu, než celá knížka, dobře jsem se bavila :-)
Dosud jsem od p. Vondrušky znala pouze "detektivní" příběhy s Oldřichem z Chlumu. Přemyslovská epopej je ale něco úplně jiného. U takovéhoto typu knihy se autor musí striktně držet historie a zbytek je na jeho fantazii. A řekla bych, že tady se to povedlo. Knížka mě bavila a už se těším, až v pondělí skočím do knihovny a přinesu si další díl.
Nebavilo mě to ani trochu. Knížku jsem nedočetla, protože by to pro mě byla ztráta času a ten mohu věnovat čtení lepších knih. Plně souhlasím s komentářem netty - mluví mi z duše.
Při čtení jsem úplně cítila vůni čerstvě upečeného chleba. Knížka se hezky četla, ale souhlasím s pettrass, některé pasáže na konci knížky byly kýčovité a trochu ubraly dokonalosti příjemnému příběhu.
Hustýýýýýýýý :-) Deaver je prostě jednička! Protože čtu rychle, musela jsem hodně zpomalit, abych se na děj pořádně soustředila a také jsem čas od času musela zalistovat zpátky, abych si ověřila, že věci, které mi došly, tam opravdu byly. A ačkoliv jsem si během čtení vymyslela asi tři ukončení, tohle mě opravdu nenapadlo. Číst knížku pozpátku byl dokonalý nápad a za něj je pět hvězdiček málo!!!
Ztotožňuji se s Niu v tom, že je strašné mít v okolí manipulátora, který dokáže uhodnout naše nejniternější myšlenky a předvídat naše jednání. Bylo šílené, že vrah byl vyšetřovatelům neustále v patách a dokázal likvidovat důkazy ještě dřív, než je stihli použít. Dobře napsaná detektivka.
Dost dobrá detektivka. Napínavá, s překvapivým koncem - tak to má být :-)
Mám ráda tlusté knížky - 400 - 500 stran - ideál :-) Ale tato byla nekonečná!!! Ze začátku se mi příběh líbil, zajímavé bylo to, že jsme se dopředu dočetli, že se něco stalo, ale až za pěknou řádku stránek bylo odhaleno co. To ale nevyvážilo nudnost celé knihy.
Smutný příběh, ale jelikož jsem ho ve zkrácené verzi znala ze Silmarillionu, tak už mě tolik nebavil.