vlkodlaq komentáře u knih
V třetím dílu se opět rozvíjel spíše Horác a Will dostával spíš na prdel, přesto se to četlo skoro samo, stačilo knihu (čtečku) jen držet :)
V dalším díle doufám opět ve Willův další rozvoj a vrhám se na něj.
Přečteno za pár dní. Ještě o chloupek čtivější, než díl první, ono tradiční "from zero to hero" se tu ukázalo, i když u Horáce víc, než u Willa. Část příběhu byla silně předvídatelná, ale tady mi to ani nevadilo, možná to patří k žánru.
I přes vlažnější střední část je to čtivá a dokonce vcelku originální vesmírná sci-fi. Zvláště zajímavý je závěr, tak vyváženou rovnováhu mezi uzavřením příběhu a našlápnutím na pokračování jsem už dlouho neviděl.
Ještě strašnější sbírka populismu a lží, než "o čem sním, když náhodou spím".
Fotky by byly lepší, přesto má tento ilustrovaný herbář něco do sebe. Nabízí tu zvláštní atmosféru babiččiny kuchyně a tím brnká na tu správnou nostalgickou strunu. K tomu podává cenné informace, k čemu ta či ona bylinka slouží, případně nabízí rovnou návod na zpracování. V kombinaci s encyklopedií rostlin tvoří slušný základ pro domácí bylinkářství.
Tak, náš rozmilý flák masa se vydal do vesmíru! A protože se tam sám zřejmě bál, na pomoc si vzal kámošku Kristýnu a snad i díky tomu to vůbec není blbé! Ano, rozjezd byl trošku drncavý, ale to rozjezdy bývají často, hlavně, že se to rozjelo. Tradičně Kotletovsky přímočará dějová linie, žádné odbočky ani zatáčky, přímo k cíli. Díky tomu je četba velice nenáročná, velmi spádná a velmi, velmi čtivá.
Pravda, ne zcela mi sedly vulgarity, kterých bylo více, než bylo nutné, na druhou stranu s notnou dávkou empatie, dostat se do takových sraček jako v příběhu, taky bych nadával jak Karvinský haviř.
Právě jsem v KD zakoupil další díl a s chutí se do něj pouštím.
V ryzí fantasy má jistá "encyklopediovitost" téměř vždy zábavný podtón, a to i v případech, kdy se autor snažil být smrtelně vážný. O to lepší je, že Rowling spíše onu zábavnou "encyklopediovitost" naopak ještě přiživuje.
O Deoduších jsem netušil a o to větší bylo mé překvapení, když jsem knihu dostal od všímavé manželky. Mám rád fantasii, příběhy věcí a odpoutání se od reality a to přesně to jsou Deoduši. Jsou to spíše bajky pro odrostlejší, ale velmi příjemně čtivé, pěkně zpracované a přes své stáří mají co nabídnout i dnešnímu čtenáři. Nebo možná právě proto, že jsou staršího data výroby, ale velmi nadčasové, se, pevně věřím, ani v následujících dekádách neztratí. Byla by škoda, kdyby ano.
Šestý díl zaklínače byl dle mého názoru mnohen lepší a spádnější, než ten pátý. Opět se zde často prokládají velmi čtivé pasáže s těmi zmatečnými a méně čtivými, naštěstí ty čtivé a spádné převládají. Zbývá tedy sedmý a poslední díl, stále si ale stojím za tím, že první tři díly byly nejlepší. Díly, kde se řešil hlavně zaklínač a příšery a politiky, intrik a tajných spojenectví bylo mnohen méně, než v dílech pozdějších.
Po druhém přečtení jsem zaregistroval další a další rozpory a drobné nedostatky, například tu hodně haprují poměry velikostí, asi nemá ani cenu uvádět příklad, je to na skoro každé stránce, pak jsou to drobnosti, jako že na začátku knihy byl Loki Ódinův přijatý syn, pokrevně Laufyho syn a na konci už Ódinův bratr, časově to taky zrovna vždy nesedí, přesto všechno nechám plné hodnocení, protože to je pořád krásná kniha plná (zjednodušených a zkrácených) severských bájí a nesnaží se brát příliš vážně, narozdíl od jiných náboženských textů a také po lidech nežádá žádné povinnosti, poslušnost, oběti, striktní dodržování pravidel atd. Bohové si tak žijí svým životem a čekají na Ragnarök, který není ani tak úplným koncem jako koncem před novým začátkem. Gaiman to pojal jednoduše, trochu bajkově, ale celkově uceleně a velmi čtivě. Za pochvalu stojí i český překlad.
Kostel můžete vidět kousek od Karviné, jezdím kolem něj. Zvláštní představa, že relativně nedávno bylo v těch místech malé město. Zajímavé je taky to, že kostel a okolí od doby děje knihy klesl asi o 30 metrů, o tolik se vše kolem propadlo, jak poddolované podloží neustále sedá. Pro místní, hlavně na Karvinsku, naprosto běžný děj.
Pan Kulhánek je mistrem jednolinkové spádné četby a první i druhý díl jsem po letech přečetl znovu během pár dní, o to víc mě mrzí, že třetí, závěrečný díl, nedopsal sám. Respektive jsem si skoro jíst, že ho dopsal, ale jak už to tak u pana perfekcionisty Kulhánka bývá, nebyl se svým dílem spokojen a knihu nevydal. Naštěstí pro nás, uzavření chtivé čtenáře, se díla ujal p. Moudrý, který, pokud mohu mluvit i za některé další, nás rozhodně nezklamal.
Jak už se mi to občas stává, Vyhlídku jsem jen tak prolistoval, abych si přečetl oblíbené pasáže a samozřejmě ji přečetl zase celou. Za život jsem přečetl řekněme nějakých 400 knih a Vyhlídka, minimálně co do čitelnosti, pořád patří mezi ty nejlepší. Jednoduchá dějová linie, ale úžasný spád a originální námět, který si maximálně užívám.
Vynikající kniha plná překvapivě hlubokých myšlenek a důležitých poselství. Chvílemi sice, hlavně v první třetině, poněkud pokulhává spád, ale příběh je promyšlený, snesitelně rozlinkovaný a ačkoli spěje k předvídatelnému vyvrcholení, udržuje čtenáře napínavostí.
Velmi mě bavily útržky z "encyklopedie všeobecného vědění", které byly skvělé samy o sobě.
Výborné. Ačkoli toto téma nepatří k mému oblíbenému žánru, kniha mě chytla a povětšinu čtení to ve mě vřelo vztekem a zanechala ve mě hluboký šrám. Podobně jako kukly, jenže tohle bylo na motivy skutečných událostí, o to to bylo horší. Skvěle napsáno.
Vynikající. Povídky mám naposlouchány z desek, přesto narážím na některé, které neznám a právě ty si nejvíce užívám.
Stala se mi taková milá věc, ke čtení jsem si pustil jako pozadí rádio a co se nestalo.. Zrovna, když byla v knize zmínka o Kelly family, uvědomil jsem si, že zrovna hrají i v rádiu a dokonce onen mučící nástroj an angel... Pekelný zážitek..
Už je tomu opět víc jak deset let, co jsem i trojku četl poprvé, takže si hrubou kostru a některé detaily vcelku živě pamatuju. Stále baví a trojka je o fous lepší než dvojka. Zase se opakuje lehký chaos kolem cestování v čase, ale co už, koneckonců to k sci-fi tak nějak patří. I přes drobné nedostatky pořád zastávám názor, že vše od Kulhánka patří k tomu nejlepšímu, co může česká sci-fi/fantasy nabídnout.
Po letech čtu znovu a užívám si čtení snad ještě víc, než tehdy. Jednoduché a přímočaré, ale poutavé a strhující.
Konečně se mi podařilo v antikvariátu sehnat poněkud jetý původní výtisk z roku 73 a doplnit tak další střípek do sbírky knih mého dětství. Dokonce mě baví mnohem víc, než tehdy. Parádně si tuhle knihu užívám. Přes mírně archaický styl je to pořád skvělá kniha pro každého srdcového zálesáka.
Pozor na novější vydání, jsou poněkud "upravená" a už to není ono, proto jsem tak pracně sháněl původní výtisk.