vlkodlaq komentáře u knih

Po dočtení série Zaklínač musím sérii, přes dobré první tři díly, hodnotit jako nejslabší fantasy sérii o čtyřech a více knihách, jakou jsem kdy četl. Zelazny, Stackpole a další, se kterými srovnávám, podali dle mého názoru mnohem větší výkon a rozhodně mnohem lépe využili potenciálu příběhu v závěru a vygradování série. Věž Drakonis jsem hltal od Masky válečníka až po Bouři, četl dlouho do noci a pak usínal v práci, ale u Zaklínače jsem spíš přetrvával v opatrném očekávání, jestli se to konečně pořádně rozjede. Nestalo se. Jak už jsem zmínil v komentáři u Paní jezera, trochu mě i v některých momentech znechucují prvky příběhu, kde je znát zvláštní polský přístup k ženám, se kterým se neztotožňuji a je divný i ve fantasy. Četl jsem několik desítek sci-fi a fantasy povídek od polských autorů a tenhle divný pohled na to, jak se ženy mají, nebo by se měly chovat, popřípadě jak je "normální" s nimi zacházet není "omylem" jednoho autora, to je prostě Polsko. Přečtení celé série spíše lituji a Sapkowski mě přestal zajímat. Někde tu padlo, že Sapkowski vytvořil kult. Možná. Přesto, že jsem zkušený sci-fi/fantasy čtenář, nebo možná právě proto, označuji Zaklínače za příběh se silně nevyužitým potenciálem. Od Krve Elfů jde kvalita znatelně dolů.

4 30.03.2021

Nezlobte se na mě, ale umění války je nudnější než učebnice teoretické matematiky. Řekl jsem si, tak známá a stará kniha, vyzkouším. Skutečně jsem čekal něco víc, než základní poučky přípravy a vedení boje. Nic převratného jsem se nedozvěděl.
Velké zklamání, nedočteno a protože nejsem cílová skupina a také to byl pro mě jen takový literární experiment, nehodnotím, ale pro představu, i přes stáří originálu knihy bych jako čtenář ohodnotil knihu nejspíš jako odpad.

V rámci vlastního literárního vývoje a vícepoznání duše mé ženy jsem se pokusil Pýchu a předsudek přečíst. Opravdu jsem se snažil, ale selhal jsem. V životě jsem zatím přečetl něco kolem čtyř set knih a opravdu jsem držel jen několik málo kusů, které by se daly označit za nudnější, bezobsažnější a protivnější, než toto. Ano, nejsem ani cílová skupina a ani se Pýcha a předsudek nepodobá ničemu z mých oblíbených žánrů, takže by nebylo fér hodnotit, nicméně pro představu knihy v této skupině čtivosti, které jsem četl, běžně hodnotím jako odpad. Styl psaní mi působí jen s velmi malou nadsázkou vyrážku v sedací části, "příběh' je naprosto nudný a nezajímavý a celá kniha by se dala bez jakékoli ztráty shrnout do čtyř nebo pěti rozvitých vět, spád má kniha takový, že se nehýbe vůbec nic. A to jsem si kdysi řekl, že se hecnu a přečtu dvě takové knihy, kromě P a p ještě Rozum a cit. To byla ode mě velmi hloupá myšlenka. Raději se příště podobným literárním experimentům zdaleka vyhnu a zůstanu u svých oblíbených a osvědčených žánrů.

Další velmi dobrá cyberpunková detektivka, jakou snad umí jen páně Heteša. Spojení astrálního světa a démonů s velmi moderním světem lidským je natolik originální, že minimálně svou originalitou velmi výrazně vyčnívá z průměru. K tomu je to velmi čtivé a poměrně slušně spádné. Takže pokud už Vám leze krkem klasická linka hrdinské fantasy a klasická linka přetechnizované budoucnosti klasické sci-fi, toto je rozhodně kniha, která má nový neotřelý nápad a už jen kvůli tomu stojí za pozornost.

4 04.01.2021

Je to jedna ze slabších knih s Baklym, přesto stále velmi dobrá a užil jsem si ji od začátku do konce. Závěrečná bojová scéna nebyla tak strhující jako v jiných, za to ta hvězda dolů, aby to bylo fér k nejlepším knihám.

4 23.10.2020

Severská mytologie všeobecně, a zvláště ta od Gaimana, je krásná, nápaditá, poučná a poutavá. To ta křesťanská mytologie je proti tomu vyloženě trapná, ubohá a nudná. Severští bohové jsou prostě vymakanější, mnohem starší a svými povahovými vadami mnohem bližší lidem. Pokud bych měl brát nějaké náboženství vážně, bylo by to toto. Vezmeme-li to s logickým odstupem, většina jiných náboženství je založena na strachu, z pekla, trestu, vyloučení ze společnosti atd. Severská mytologie je od základu postavená jinak a je prostě super. Ne vždy je fér a spravedlivá, ale to není nic. Stejně jako Gaimana, i mě na tom celém fascinuje ona konečnost, Ragnarok, který není jen koncem jako takovým, ale i koncem bohů, což je, oproti jiným náboženstvím, vítaná a příjemná změna, celé to dává tak nějak víc smysl a má ateistická hlava se s tím daleko snáz srovná a příběhy si tak můžu maximálně užít.
Velice pěkný přebal jako bonus.

4 18.10.2020

Poslední dobou se ze mně stává spíš sběratel starých dobrodružných knih (to jest převážně KODek) než jejich čtenář. Můj čtenářský plán čítá na 30 knih jen na příští cca rok, takže to ještě potrvá, než si Ducha Llana Estacada přečtu po více než dvaceti letech znovu, i tak už se na to těším a pravděpodobně ho na seznamu přesunu výše, abych se k němu dostal dříve. Karel May má své osobité kouzlo, které mě uchvátilo co by malé pachole a dnes se k němu dostávám znovu. Tajemství babylonské věže, Vinnetou a další "Májovky" si znovu hledají cestu do mé knihovny i čtenářského seznamu. Vzpomínám na dětství a skvěle si to užívám, k tomu dospělým okem vidím věci dětskému oku skryty a tak je četba ještě o něco bohatší.

Po letech jsem konečně sehnal i tuto tábornickou encyklopedii (za 200 v perfektním stavu), kterou zároveň hodnotím jako nejlepší knihu tohoto žánru, která v češtině kdy vyšla. Z nových (starých) knih mám vždy radost, tady jsem měl ale přece jen radost větší. Až slza ukápla, ale jen jedna, jsem tvrdej chlap :)

4 06.08.2020

Svět nezachráníme kupováním "eko" a "bio" věcí. Svět můžeme zachránit, když toho budeme kupovat co nejmíň. Průměrný Čech má až 80% věcí, které nepotřebuje nebo nepoužívá.
Hodnotný, byť poněkud depresivní titul, škoda, že ti, které by to mělo zajímat nejvíce, to nezajímá vůbec.
Knihu nehodnotím, protože byť bytostně toužím, aby se téma řešilo na všech úrovních, nelíbí se mi toto konkrétní zpracování.

Už to bude skoro deset let, co jsem tenhle kousek četl poprvé, jen tak ze zvědavosti jsem prolistoval a jasně že čtu celou knihu (poslední dobou se mi to stává čím dál častěji, že sahám po už dříve čtené knize spíš než po nové). Ačkoli mám hned několik kousků páně Žambocha raději, i tento má co nabídnout a rozhodně stojí za přečtení. I znovu, například po skoro deseti letech.

4 25.03.2020

Kronika Ztracené stopy byla jedna z prvních knih o tom, co všechno se dá v přírodě dělat (což vedlo k trampingu a bushcraftu), kterou jsem četl. Skvěle napsaná a jednoznačně moje nejoblíbenější Foglarovka. Ony jiné Foglarovky, odehrávající se v temných uličkách Prahy (nebo jiných, i fiktivních měst), jsem četl také, nicméně jsem se k nim už nevracel. Coby desetiletý jsem si začal vést deník s originálním názvem "Já, zálesák" :), první stránka měla samozřejmě opsanou a překreslenou onu první stránku "Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré..." a nadšeně jsem si zapisoval zajímavá pozorování z přírody, stopy, které jsem našel, zvěř, kterou jsem viděl atd. Do dnes ho mám.
Kroniku ztracené stopy jsem četl mnohokrát, nedávno jsem si ji přečetl s nostalgií po letech znovu. Jsem to pořád já, ten kluk, co byl nadšený z každé přírodní zajímavosti a maximálně si užíval každou minutu v lese nebo v horách, ale třeba i v remízcích mezi poli za domem, pozorující ptáky, divoké králíky a třeba i vyorané larvy hmyzu. Ten kluk nikam neodešel, jen je o třicet let starší, má trochu jiné starosti, už není tak zdravý jako tehdy, ale je to pořád on, jsem to pořád já.

4 25.02.2020

Sympatický příběh, který nenásilně vychovává a řeší morální dilemata, zabalený do poutavé sci-fi. Tohle má být jako povinná školní četba.

4 22.07.2019

Čekal jsem fantasy ze Zeměplochy a dostal jsem beletrii z historického Londýna. Přesto je Filuta velice čtivý, příběh je poutavý a na rozdíl od knih s podobným základním námětem, David Copperfield a Oliver Twist, mě i velice baví.

4 22.07.2019

Dlouho jsem Zaklínači odolával, ale tak dlouho jsem chodil kolem, až jsem ho dostal od všímavé manželky :) Až na drobné dějové úpadky je první Zaklínač lehce nadprůměrný dějem, ale výrazně nadprůměrný čtivostí. Rozhodně si rád přečtu další díl.

Nejprve jsem viděl film, až pak mě zaujala kniha, která příběh doplňuje o řadu zajímavých detailů, nicméně film dodržuje knižní předlohu poměrně přesně, žádné velké překvapení se nekoná. Čtení je to poměrně poutavé, spád svižný, některé technické části sice neodpovídají skutečnosti, nicméně to nijak nekazí celkový dojem a většina čtenářů si toho ani nevšimne.

Měl jsem chuť na něco ryze pohádkového a přestože film jsem viděl od dětství mnohokrát, na knihu jsem sáhl až teď. Nepatří zrovna do mé typické četby posledních let, nicméně známé postavy a část děje mě příjemně vtahují do světa, který vlastně díky filmu už dávno znám. Tak docela nerozumím, proč Ende nebyl se zpracováním filmu spokojený, jak já to vidím, film je nejlepší, jak mohl podle knihy vzniknout a atmosféra i svět příběhu byl ve filmu vystihnut poměrně věrně. Drobný nedostatek snad má kniha jen v tom, že některé části jsou poněkud rozvláčné, zdlouhavé a ztrácí spád. První, zfilmovaná část je skvělá, druhá a delší část je už o poznání méně zajímavá.

4 13.12.2018

Včera jsem s nadšením shlédnul film. Pro člověka, který knihu četl 3x, je to splněný sen. Film se od knihy samozřejmě liší, přesto je skvělý a je to asi nejlepší film, co jsem v posledních letech viděl. Přesto musím říct, že kniha je tradičně lepší. Jsem zvědavý, jak se mi bude líbit další, už čtvrté, čtení playera, když mi mysl bude vykreslovat obrazy z filmu.

4 01.04.2018

Po cca šesti letech jsem neodolal a přečetl znovu. Někdo může namítnout, že Kulhánkova tvorba má velmi jednoduchý přímočarý děj, ale tady to opravdu není na škodu. Děj má takový spád, že knihu odkládám jen nerad a brzy a rád se k ní zase vracím. Dalo by se říct, že pan Kulhánek je mistr spádu. Jen by to, pane Kulhánku, chtělo vydat něco dalšího z Vašeho jistě naditého šuplíku. Svým fanouškům byste jistě udělal převelikou radost.

4 12.11.2017

Vynikající encyklopedie a nejlepší tábornická příručka, nejlepší svého druhu. Snad jediné bych jí možná vytknul a to je řazení dle abecedy a nikoli dle tématických okruhů. Nicméně ji za léta znám nazpaměť, takže je to jedno. Doporučuji každému mladému trampovi, zálesákovi, táborníkovi.

4 12.09.2017

Po cca dvaceti letech čtu znovu a baví snad ještě více, než tehdy. Mám rád příběhy z této doby, obzvláště jsou-li dobře napsané, kdy přírody a zvěře bylo ještě dost. Doba, kdy člověk unavený společností se prostě sbalil a šel žít do přírody bez lidí. Doba bez elektroniky, prakticky bez daní, bez EET. Doba divoká a surová, ale mnohem jednodušší a povětšinou vlastně klidnější.