Vojslava komentáře u knih
Naplněné očekávání: nepříliš složitý příběh, přiměřeně zábavný, vlastně nenapínavý, na odpočinkovou četbu víc než vhodný. Jen mne - jako vždycky - pobavil výběr moderních slov, které označují tehdy neexistující reálie. Tentokrát to bylo slovo "výlet"... :-)
Sotva čtyři, ale ano. Je to rychlý příběh, zapletený trochu až moc složitě, a na to, že hlavním vodítkem má být knížka, se tam vyskytuje trochu až moc málo. Láska a žárlivost i krev v přiměřeném množství; a stále má pro mne tato série větší přitažlivost než poslední díly Oldřicha z Chlumu.
Příběh krátký a jednoduchý, jak jsem očekávala. Není na prostoru jedenácti let života téhle svaté moc času na květnatost a bohatost osudu. Ale možná to přece jen pro někoho může být inspirující četba.
V téhle sérii mne čím dál tím míň zajímají řešené případy, i když ty posouvají děj a o mnohém vypovídají. Čím dál štěpnější je spíš ta společenská situace, deformování vztahů společenskou realitou, snaha o záchranu toho, co kdo považuje za správné, každý sám sebe přesvědčuje, že dělá to nejlepší možné... a mezi tím se pohybují ti, co jsou ve zločinu doma, ať se děje, co se děje. Jasně vidno, že spravedlnost někdy chodí pokoutními cestami, když přímé už neexistují. A paralely se současností jsou občas zřejmé, i když je radši nehledám...
Příjemné historické čtení, i když poměrně dost povrchní a s dle mého názoru poněkud nedotaženým závěrem - a to tedy nepožaduju rozhodně jednoznačný happy end nebo tragédii! Jen to trochu uplývalo do ztracena. Velmi jsem ocenila závěrečné poděkování redaktorky, která konzultovala reálie a jména s teologem, takže mi odpadlo obligátní rozčilování nad reáliemi a přepisy... a vlastně zpětně vzato potěšil fantazijní náhled biblického času ze strany někoho úplně jiného.
Dvojice povídek dosahuje skoro na čtyři, ale v mých očích nedosahuje kvalit rozsáhlejších prací - skoro bych řekla, že na nich autor s žánrem experimentoval, což ale pravda není. Na malém prostoru se tak řeší až příliš mnoho otázek, aby mohl být text "zapleten přehledně". Nicméně do souboru patří, a tak jsem ráda, že jsem si mohla doplnit chybějící příběhy.
Dlouho už jsem neměla v ruce žádné kulturní dějiny a toto zpracování mne - velmi neintenzivně řečeno - zaujaly. Řetězení vlivů na vznik a vývoj téměř všech uměleckých oborů, prolínání dějin jako takových a kulturních zvlášť, stručné i rozsáhlejší portréty jednotlivých osobností, souvislosti i nesouvislosti, podané působivě a přitom čtivě... Nejvíc asi bolely kapitoly dvacátého století, stalinismus a emigrace. A jak bývá dobrým zvykem, vytěžila jsem pro opakování a doplnění řadu knih, skladeb, filmů a obrazů, které nutně potřebuju vstřebat. Dobrá volba k četbě, nelituju určitě věnovaného času - a doporučuju, zájemci jistě taky litovat nebudou!
Hodnocením jdu trochu níž než na čtyři, protože některé pasáže zajímavé nesporně jsou, byť spíše ty úvodní a závěrečné. Autor má ale na kontě knížky, které se mnou rezonovaly víc. Nicméně i tak to byla na Velikonoce přínosná četba.
Ano, text stojící za přečtení a za zamyšlení... člověk by si vlastně řekl, co je na tom ke psaní, všechno je to tak jasné... a není a nefunguje to tak. Pro mne osobně nejpřínosnější pasáže o politice a dialogu. Je dobře mít titul v knihovně a sem tam se k němu vrátit.
Prvně jsem si myslela, že mi bude chybět povědomost o pravidlech bridže. Chyběla, trochu, ale nakonec jen k tomu, že jsem nemohla ocenit jemnost některých použitých hlášek. :-) Nicméně příběh kratičký, ale nikoliv jednoduchý - a psychologie bylo víc než dost a to se mi hodně líbilo. Jako další zářez do pažby Agátiných detektivek to byla velmi kvalitní položka!
Zajímavé seznámení s autorem a hlavně podčarově s misijní školou, o níž s takovým zápalem mluví a která musí konat neskutečně dobré dílo. Samotná struktura je přívětivá - příběh, který přitáhne pozornost, následovaný "podobenstvím", spíše přirovnáním, které velmi trefně ilustruje předchozí slova. Jako četba pro cílovou skupinu velmi vhodné, pro nás trochu starší podnětné pro získání nových podnětů k daným tématům.
Typické autorčiny obrysy příběhu v tak netypickém prostředí... ale ano, ano, může být. Skoro by venkovské egyptské sídlo mohlo být venkovským anglickým sídlem, tolik se případ podobně rozvíjí, a ačkoliv tu není jediný geniální detektiv, přesto lze celkem dobře pátrat se všemi postavami po vrahovi. A oceňuji přiměřený důraz na psychologické pohnutky hrdinů... a nakonec i ten závěr, tomuhle řešení jsem fandila!
Čtyři hvězdy za plynulé vyprávění... ale nějak jsem pro sebe neodhalila žádnou přidanou hodnotu. Vyprávění se rozbíhá doširoka (není divu, když se autor věnuje prakticky všem), ale postavy splývají, žádná není vyloženě vyhraněná k sympatiím a nesympatiím a sklářského je už taky pomálu. Počkám na další díl - nečekám zlom, ale náznaky, že bychom se mohli k hlavnímu tématu vrátit, stojí za zvážení.
Autora prostě můžu - jak jeho novější díla, tak i tento soubor starších úvah a promluv. Sice o sobě pořád podprahově tvrdí, že Angličané prostě nikoho nestrhnou, ale nějak mu to funguje. Text s tahem, kde občas něco zasrší a solidně mi to vyrazí pojistku. :-) Další šťastný návrat ke kdysi přečtené knize...
Další objevená srdcovka, co bude muset přibýt do knihovny. Jednoduchá a přitom mnohovrstevná existenciála v kabátě sui generis podobenství. Velmi sebezkušenostní čtení, kde jsem se našla skoro ve všech postavách. Příběh ještě k promyšlení, ovšem i k doporučení!
Osudy se posouvají předvídatelným způsobem a jsem zvědavá, jestli se linie budou posouvat tak, jak odhaduji... nicméně pořád příjemná četba od oblíbené autorky - jen opravdu už ne tak propracovaná jako Morlandové...
Probrat se s užitkem touto nerozsáhlou knížkou (i když celý soubor pak bude úctyhodná řada) trvalo dost dlouho, protože občas chyběl čas a občas naladění. Víc už se blíží traktátu, nejsou to žádné příběhy, ale pro promyšlení některých témat je to velmi užitečný text. Jen mi občas trochu drhnul překlad, ne vždy je moderní termín do takovéhoto textu vhodný, byť je přesný. Ráda si počkám na další části.
I když, jak sám autor uvádí, se jedná o literaturu faktu (a já dodávám, že v mezích možností celkem solidně podloženou), přesto máme tu čest se potkat se čtivým textem, který se poctivě snaží postihnout v celosti jeden pozoruhodný životní příběh. Milým bonusem je hezký závěr o vztahu člověka a koně; pro nás, co z kraje aspoň pocházíme a koně máme rádi, doporučeno aspoň k seznámení.
Není třeba hodnotit příběh, míru brutality a nápaditost surovostí, které se v knize objevují, to je prostě úděl a nezbytná charakteristika severské detektivky. Mám-li tenhle avizovaný první díl série srovnat s předchozí s inspektorkou Malin, je mi Zack vlastně trochu sympatičtější tím, že v hlavě pronásleduje jen vlastní démony a moc s tím nezatěžuje okolí. Čisté psychologické řezy, hlubší, ostřejší a ráznější než trochu rozbředlé alkoholické problémy druhé série. Pokud by to takto mělo pokračovat, s hrdinou se ještě ráda potkám.
Někdy se vraždí v Orient Expresu, někdy na Divoké huse - cestovní detektivní příběhy jsou půvabné v tom, že zaplést příběh na omezeném prostoru s omezeným počtem lidí, ovšem s neomezenými motivy, skýtá poměrně dost možností. Motiv byl jasný v zásadě od začátku a vrah přibližně od poloviny; ale četbu jsem si užila opravdu až co konce!