vvikingg komentáře u knih
Jak Němci zabírali jeden stát v Evropě za druhým , drancovali umělecké poklady dobytých zemí, židovské soukromé sbírky atd. Mezi vášnivé sběratelé patřil A. Hitler, jehož snem bylo vybudování evropského centra kultury, rakouský Linec se měl stát kulturní Mekkou Evropy. Byla vytvořena speciální skupina Sonderautrag Linz ,hned po anšlusu Rakouska v březnu 1938 byli prvním cílem Rothschildové a jejich majetek, umělecké sbírky , Luis von Rotschild byl nejbohatší muž v zemi. Druhý vášnivý milovník umění byl žoviální, mazaný vrchní drancíř H. Göring, který svému vůdci vyfoukl ty nejcennější umělecké kousky za pomoci uplaceného arci nepřítele Židů A. Rosenberga a jeho einsatzstab Rosenberg, který zabavoval židovský majetek.Göring neměl takové megalomanské plány jako A. Hitler na svém panství v schorfheidském lese chtěl vybudovat muzeum umění, které chtěl 12. ledna 1953 darovat Velkoněmecké říši u příležitosti svých 60. narozenin ( Göring také věřil v tisiciletou říši). Velmi poutavé a zajímavé čtení s mnoha detaily o uměleckých památkách, kde byly uskladněny ( jedno skladiště mincí bylo v klášteře ve Vyšším Brodě u Českého Krumlova). Největší skladiště bylo na konci války zajištěno v solném dole Altaussee v Rakousku, jen pro zajímavost bylo zde 6775 obrazů (plus tisíce dalších položek), většinou starých mistrů, k nejvzácnějším uměleckým dílům, která zde byla nalezena byl gentský oltář a Michelangelova mramorová Madona. O objevení skladiště uměleckých památek nevyčíslitelné hodnoty v Altaussee uloupené nacisty pojednává americký film z roku 2014 Památkáři.
Kniha jen letmo popisuje co se dělo v Ardenách prosinec 1944 - leden1945 , spíše vhodná pro toho kdo začíná číst válečnou literaturu faktu, pouze základní informace 100x omílané. V knize je zmínka o Skorzenyho operaci Greif, kdy němečtí záškodníci vybaveni ukořistěnou americkou technikou, v amerických uniformách měli vyyvolat zmatek a chaos v amerických jednotkách. Operaci Greif skvěle popsal český autor Karel Vrchovecký v knize Úder přijde z mlhy, doporučuji.
Jedna z prvních knih autora a zdařilá profesor, filosof Theodor Lessing byl prvním německým emigrantem židovského původu , který byl zastřelen na zakázku nacisty na území tehdejšího Československa 30. srpna 1933. Výmarská republika byla v agónii , nacisté se dostali k moci. Lessing popudil nacisty článkem kde Hindeburg je nazýván Zero ( nula) a po Zerovi nastupuju Nero ( Hitler). Nacisté mu zdemolovali byt v Berlíně , vyhrožování přestěhoval se do Mariánských Lázní kde byl zastřelen příslušníky Freikorps. Nebyla to první vražda německého emigranta v Československu, v knize je i zmínka o vraždě ing. Rudolfa Formise, který jako raditechnik vlastnil vysílač, vysílal na stejné frekvenci jak nacisté rušil a vstupoval do jejich vysílání, nebo Hitlerových projevů. Byl zabit ve Slapech v lednu 1935 kde měl studio a bydlel. Pro zajímavost akci na odstranění Formise vedl tehdejší šéf SD, Reinhard Heydrich, vykonavatelem vraždy byl Alfréd Naujocks, muž který začal druhou světovou válku, vedl komando v polských uniformách na fingovaném přepadení vysílače v Gliwicích 30. srpna 1939 , což byla záminka k přepadení Polska a začátek druhé světové války 1. září 1939.
Velmi slabé autor čerpal z knih , které už napsal a vybral 10 většinou nezáživných příběhů z období druhé světové války, jeden je z války v Habeši 1935 ( kniha Kdo unese oštěp). Příběh Tragédie z mnoha otazníky vyšla poprvé v knize Vlkodlaky kryje stín 1968 a byl z celé knihy nejzáživnější. Jde o výbuch muničního skladu v Krásném Březně 31.7.1945 , který není dodnes zcela objasněn. Po výbuchu byli obviněni zdejší sudetští Němci a došlo k násilnostem, které si vyžádali oběti na německém obyvatelstvu, počet obětí se různí , archivní zdroje z Ústí udávají 80 obětí, sudetoněmecké zdroje až 2000 tisíce, což se zdá být přehnané, pravdu se už dnes však nedovíme.
Cap Arcona byla luxusní zaoceánská německá námořní loď využívaná k plavbám z Německa do Jižní Ameriky, kapacita byla přes 1500 pasažérů. Ke konci války byli na loď naloděno přes 4500 vězňů z koncentračních táborů Neuengamme a Fürstengrube, různých národností , vězni byli naloděni i na menší lodě Thielback, Deutschland a Athené. 3. května 1945 zaútočily na lodě britská letadla, v domnění , že lodě převáží německou armádu, 3 lodě byly potopeny jen nebyla potopena Athené, kde vězni vyvolali vzpouru a kapitán vyvěsil bílou vlajku. Příběh v knize je vyprávěním o šesti českých vězních , kteří se rozhodli na vlastní pěst vyrazit zpět do vlasti, ke sběrným spojenecký táborům neměli důvěru, zkušenosti z nacistických lágrů byly příliš živé. Myšlenka knihy i samotný příběh není špatný, ale psaný podivným stylem, který mi moc nesedl.
Poslechnuto jako audio kniha, skvělý, zvučný projev Viktora Dvořáka vtáhl do děje. Zajímavý příběh , návrat do dětství , kdysi jsem podobný žánr četl jako 12 - letý kluk.
Poslechnuto jako audio kniha, přednes výborný (Hynek Čermák) po poslechutí pár kapitol jsem dospěl k názoru, že celá komunita Norů v Thajsku je samí pedofil a potencionální zločinec. Autor má smysl pro detail viz běžný život v Thajsku, detektivní zápletka komplikovaná ( poslech trval 7 hodin) jako audio knihu ano, číst bych to nechtěl, mám oblíbený jiný žánr.
Proroctví o dobrém, blahobytném a krásném životě v SSSR byla utopie , žalář národů se rozpadl. Sovětský svaz vždy budoval tak, že něco zničil nejprve souputníky revoluce, kulaky ,církev, buržoázní umění, čistky v armádě atd. Vše ostatní bylo řečeno v předchozích komentářích, velmi nadčasová kniha, která už asi nikdy nevyjde.
Hlavním hrdinou knihy je stranická legitimace, kterou ztratil politický pracovník Sincov, co je cennější, člověk nebo lejstro , ptá se Sincov. Válku nevyhrál sám Stalin, ale celý národ a hrdinské skutky vykonávali ve válce lidé se stranickým průkazem komunisté , ale i nekomunisté. Skvělý popis počátku války, nepřipravenost, chyby ve způsobu boje, který Rusové zpočátku vedly až po zastavení Němců před Moskvou. Simonov předkládá historickou a psychologickou interpretaci ,,velké vlastenecké války,, a velmi dobře si pamatoval Tolstého lidovou válku z románu Vojna a mír a věrně ji reprodukoval.
Unikátní kousek , mám první vydání z roku 1960, které není vyčpělou politickou agitkou KSČ, jak bývalo zvykem psát o vedoucí úloze KSČ , třeba Koucký v knize Ilegální KSČ a pražské povstání. Povstání vypuknulo v sobotu 5. května 1945, nikým neřízeno, lidé odstraňují nápisy a firemní štíty v německém jazyce, dochází k odzbrojování německých jednotlivých vojáků, vyvěšují se české vlajky, nacistické jednotky se zatím chovají vcelku netečně, vyčkávají a vůči národním projevům jsou zatím jen ve střehu, tak by se dal popsat první den povstání. Bartošek se zmiňuje i o vlasovcích , což bylo na tu dobu velmi odvážné, 7. května povstalcí ztrácejí velkou část dobytého území a začínají se objevovat v Praze jednotky Vlasovovi armády, která má však vlastní politické cíle. Příchod a vojenská činnost vlasovců na straně povstalců situaci uvnitř povstaleckého tábora komplikuje , komunisté jsou proti spolupráci z vlasovci, protože SSSR nemůže mít nejasnosti o charakteru povstání. V Praze se objevují letáky vlasovců, bratři Češi a Rusové společně bojujme proti nacionálně socialistickému Německu a bolševismu. Povstání se zúčastnilo přes 30 tisíc Čechů všech vrstev, nejvíce dělníků a mladých lidí, oceňuje i pomoc vesnic jak zásobováním potravinami , tak dobrovolníky, ale i novopečenými revolucionáři, tím si myslím měl na mysli ,,revoluční gardy,,. Autor detailně rozebírá den po dni až do 9. května, nebývá zvykem aby u těchto starých knih byli uváděny zdroje a prameny , zde je uvedeno na konci knihy 6 stránek . Ztráty českého lidu při povstání uvádí 2000 Čechů a 500 rudoarmějců, co se dělo v Praze po 9. květnu, vyřizování účtů s kolaboranty, přisluhovači, Němci už se kniha nezabývá. Na svoji dobu velmi zdařilá publikace, ani se nedivím že byla v roce 1965, upravena.
Poslechnuto jako audio kniha, přednes Jana Stryková, kde jsem se chvílemi musel zasmát jak se snažila napodobit chlapce Míšu. Docela zajímavý příběh , severská detektivní škola trochu drsnější, kdysi jsem četl severské detektivky rád Stieg Larsson (Milenum) , Sjöwal - Wahlöo ( Vrah policajtů), dnes už jedu jiný žánr.
Za zdmi komunistických, i nacistických kriminálu se odehrávaly lidské osudy, které nebylo možno ovlivnit, záležely na síle, charakteru vězněné osoby, které se předem nedaly odhadnout. Hlavním posláním těchto táborů byly hromadné otrocké práce, měli i jiné poslání zlomit a zlikvidovat vězně, za použití metod zvláštního zacházení. Smutné a pravdivé čtení, často mám pocit, že tento svět je peklem jiného světa.
Na začátku knihy stručný popis politické situace ve Vietnamu během druhé světové války, pár stránek věnováno osvobozenecké válce proti francouzské koloniální armádě, až po vítězství Vietnamu u Dien-Bien-Phu v roce 1954, éra kolonialismu pomalu upadá , to Francie ještě nevěděla, že ji čeká v Africe další ztráta kolonie, Alžíru, Vietnam naopak po 200 letech získal nezávislost. Na Ženevské konferenci v roce 1954, došlo k prozatimnímu rozdělení Vietnamu na 17. rovnoběžce, severní Vietnam ovládali komunisti, podpora Číny a SSSR, jižní Vietnam podpora USA, ženevské dohody počítaly se sjednocením Vietnamu do roku 1956 na základě svobodných voleb, k tomu bohužel nedošlo. Dosazený diktátor USA v jižním Vietnamu Ngo Dinh Dien to s podporou USA, odmítl a došlo k další krvavé a vleklé válce, která trvala až do roku 1975, sjednocením celého Vietnamu, přejmenováním hlavního města jižního Vietnamu Saigonu na Ho Či Minovo město. Kniha rozebírá stručně celý konflikt, zapojení, vojenská a hospodářská pomoc USA, SSSR, Číny a dalších států. Konflikt eskaloval masivním bombardováním Vietnamu , McNavara, bývalý ministr obrany USA, uvedl, aby americké síly zničily majetek severního Vietnamu v hodnotě 1 dolaru, stojí to USA 9,6 dolarů. Válka ve Vietnamu rozdělila i Američany na ,,jestřáby,, kteří požadovali totální leteckou válku a ,, holubice,, které trvali na stažení amerických sil z Vietnamu a zahájení mírových jednání. V druhé světové válce byl průměrný věk amerických vojáků 27 let, ve Vietnamu 19 let, z bojišť druhé světové války se vraceli vojáci jako hrdinové , z Vietnamu jako symbol potupy nebo brutální zabijáci.Kniha která stojí za přečtení kdo se zajímá o vojenskou historii, válečné konflikty.
Tohle je docela unikátní kousek, strohé drsné zápisky různých německých důstojníků od listopadu 1942 do 11. ůnora 1943, německé směrnice pro válku v zimě , plné znění německých modliteb jako duševní útěcha a samozřejmě líčení bojů formou vojenských hlášení, nebo výpovědi důstojníků , vojáků, kteří Stalingrad přežili. Kniha se čte velmi dobře, trochu jiný pohled na Stalingrad, než jsem četl za mě 5 hvězd.
(SPOILER) Kniha se jmenuje Žluté auto, protože hned na začátku knihy mladý Franz podlehne nacistické propagandě, když se ve škole dozví, že v horách se objevilo žluté auto, které řídili židi, podříznuli čtyři německé dívky, pověsili je za nohy a krev nachytali do pánve, aby mohli upéct chleba. Část příběhu se odehrává na Liberecku, kde Franz vstoupí k turnerům, kde se seznámí s propagandou Goebblese vůči Čechům. Po vypuknutí války chce vstoupit do armády, ale pro nízký věk je zařazen jen k pracovní organizaci, do armády vstoupí později a zúčastní se tažení do SSSR a začíná chápat podstatu nacismu a procitat. Na konci války padne do zajetí a je v pracovním táboře na Kavkaze. V zajetí se rozhodne kam půjde po propuštění a prodělá antifašistickou školu v Litvě. Po absolovování školy se usadí v NDR. Jeden z mnoha příběhů mladých Němců, kteří uvěřili Hitlerovi a jeho snu o tisícileté říši.
Nepřekonatelná Vaňhova rybí kuchařka je nadčasová, Vaňha se ve 30. letech rozhodl, že naučí Čechy jíst ryby. Síť prodejen ,, rybáren,, byla nejen v Praze na Václavském náměstí, ale i dalších městech. Naučil je jíst sladkovodní, mořské ryby i mořské plody. V knize nechybí atlas ryb, mořských plodů, slovníček ryb , technologické postupy ( hojně používáno receptů z francouzské kuchyně i francouzské názvy), přílohy k rybám včetně omáček, majonéz atd. výkladový slovník cizích pojmů a samozřejmě recepty, úžasná kniha na to, že první vydání vyšlo pomalu před 100 lety.
Tuhle knihu vlastním jako rybář 30 let, receptů z ní vyzkoušeno desítky, slovenská kuchyně je šmrcnutá maďarskou kuchyní , takže paprikou ve všech formách, koření, zelenina se v receptech nešetří. Jedna z mojich nejoblíbenějších rybářských kuchařek společně s Rybí kuchyní od J. Vaňha.
Kniha byla vydaná jako neprodejná členská prémie nakladatelství LN. Skvělý 30 stránkový úvod, žádná vyčpělá agitka od gurmána a spisovatele M. Švandrlíka s ilustracemi Neprakty ( J. Wintera). Recepty z ryb a masa, jako rybář jsem knihu ocenil, Rusové ryby připravit umí . V knize nejsou recepty jen ruské kuchyně , ale i gruzinské, uzbecké, běloruské, tatarské, litevské, prostě států bývalého SSSR.
Některé recepty klasika, kuře na paprice, kuře Marengo, nic nového pod sluncem v závěru knihy pár receptů na úpravu křepelek
Kniha, která se doma neztratí v závěru obsahuje i kapitolu Silniční provoz a pravidla, pokuty a body za dopravní přestupky, které už se loni změnily na konci knihy vzory smlouv,kupní smlouva, smlouva o půjčce atd.