WEIL komentáře u knih
Krásný příběh o statečném muži, bývalém vojákovi.
Hitovka J.K. Tyla. Pěkně zfilmována v padesátých letech 20. století.
Můj neoblíbenější román od jaroslava Foglara. Hodně velkou zásluhu na tom má i Tleskač a jeho vztah k nevlastnímu otci, Vontové Losna a Mažňák aj.
Díky této knize je možno víc nahlédnout do T.G. Masaryka jako člověka, ale přitom i dle otázek do K.Čapka.
Z těhcto tří divadelních her mám v největší vážnosti "Matku".
Hordubal je hlavní tragická postava tohoto románu, napsaného podle jedné krátké novinové zprávy.
Hra je to velice naivní, ale byla především reakcí na sílící nacismus před druhou světovou válkou.
Kolik jen dřiny ti dva zakusili, než vykonali běžnou práci.
Vařit dort je nezvyklé, ale pejsek a kočička se vařit teprve učí, takže od nich je to pro děti i roztomilé.
Kniha lehce napsaná, lehce přečtená, lehce se zapomíná co v ní je.
Kniha je kvalitnější než film.
Důvodem je rytmus, síla vyprávění, věrohodnost.
Je zajímavé, že než se Hrabal k tomuhle tvaru dopracoval, tak napsal řadu zdánlivě rozdílných textů...
A film přece získal nejvyšší ocenění, které může filmař obdržet.
Jací byli ti hlavní hrdinové Hrabalových próz, když zestárly? Smutný čtení, ale jak jinak déle pobýt na zemi jako člověk, než díky prodlužování vlastního života? A to jde jen na úkor kvality života.
Smutek, když něco končí, ale snaha vidět to krásné, uchovat si to paměti, to mi přijde, že byla hlavní motivace k napsaní tohoto "pábení" od B. Hrabala.
Jedna z posledních knížek Bohumila Hrabala. Zajímavá je hlavně atmosféra, kterou vystihuje poslední dny socialismu v ČSSR.
Tyhle tři autorky se daly dohromady, aby vznikla kniha. Každá je jiná, ale něco mají společného a to bulvární styl psaní.
Tak asi nemálo žen s v tomhle příběhu najde. Ale stejný počet jich už není schopných změnit svůj zavedený život.
Literárně zajímavé, autor se odvolává na to, že ji psal v době velké samoty, a že mu psaní těchto básní pomáhalo žít.
Ideální pro děti od devíti let, i mladší, když jsou bystřejší než je běžné dítě v devíti letech.
Nejzarážející je martyrium arménského národa, kdy Turci do té doby nejmasověji pozabíjeli 1,5 - 2 miliony obyvatel tohoto národa.
Hitler později říkal, a kdo si na to po dvaceti letech vzpomene? Takže to uděláme taky tak, na dějiny právě žijící rychle zapomenou.