Welinie komentáře u knih
Dlouho jsem nic od B. A. Paris nečetla, takže mě to zase bavilo jako každá její kniha.
Mně se taky tenhle diář líbil.
Ani já již nejsem cílová skupina. Avšak čtení těchto románů mě mile vrací do oněch let. Příjemná oddechová kniha. S jakou koliv knihou od Colleen Hoover se nenudím.
Dlouho jsem u knihy tak neplakala jako tady. Styl, jakým paní Mornštajnová píše knihy je více než poutavý. Při čtení mi bylo opravdu úzko a smutno. Přesto hodnotím pěti hvězdičkami.
Velmi milé čtení. S holkama čtema před spaním, párkrát jsme se i zasmály. Velmi jsem si oblíbila pana hajného.
(SPOILER) Pro mě nejslabší. Hodně jsem se utápěla v dlouhých popisech. Málo akce. Ale i tak se mi kniha líbila. A chyběl mi Bergman.
Jé, to byla krása. Knihu jsem slyšela jako audioknihu. Bylo to tak dojemný. Několikrát jsem měla na krajíčku. Na film se určitě ráda podívám.
Píše se rok 1894. V těžebních dolech dochází k obrovskému neštěstí, přichází zde o život stovky mužů. Rodiny zůstávají bez otců, bratrů, kamarádů... Takový osud potkal i Barboru a její příbuzné. Jak se s celou životní situací vypořádá? Ocitne se sama se svými dětmi, musí zaopatřit živobytí, aby je dokázala uživit.
Ještě se mi nestalo, abych byla uplakaná začátkem knihy. V tomto románu nejde jen o život jedné rodiny, zde se odehrává mnohem více, příběh zachází hlouběji a s příchodem války dokáže situace ještě zamíchat kartami.
Nějak nedokážu autorce uvěřit v úvodu její nabádání, ze příběh se nestal. Ze je tohle všechno vymyšlený. Mám z románu zvláštní pocit a jako fikce se mi nezdá. O malinko horší je, že jsem si dosadila do hlavních postav své konkrétní lidi a o to hůře se mi celé dílo četlo. Přeci jen ubíram hvězdičku za některé utahané a nudné pasáže.
S Colleen je to sázka na jistotu. Čtení jejích knih ve mně vzbuzuje tolik emocí. Nejinak tomu bylo u Odvrácené tváře láska. I slza ukápla.
Na Vánoční koledu se těším celý rok. Škoda, že je tak krátká. Udělám si z toho tradici.
Překrásné čtení o životě pošťáka Bilodoa. V příběhu se objevují japonská haiku, která milé oživí čtení, pěkně do sebe vše zapadá. Zde je vidno, jak láska dokáže být hnacím motorem. A kolik je člověk schopen pro ni obětovat.
Od ženy pro ženy o ženách a mužích. Ani mě nepřekvapila ženská naivita, se kterou se po celou dobu dvou příběhů můžeme setkat. Přitom má Jarmila pravdu! Nemusíš! A jak snadno se nechá ženská oblbnout, pokud jde o chlapa. Postav v knize tak akorát, proměnlivé prostředí, oddechové čtení. Řekněme, ze jsem od knihy nic nečekala a příjemně mne překvapila.
Robert Hunter a jeho parťák Carlos Garcia se obětí tvoří jakési skulptury s významem, které se se svým týmem snaží vyřešit. Jako posilu k sobě přijmou na doporučení skvělou ajťačku Alici, která se s Robertem zná už dávných dob. Najdou k sobě i po tak dlouhé době cestu?
Od první stránky se kniha nese v duchu příjemného napětí. V detailech je příběh často nechutný a velmi realisticky popsaný.
Zde má knížka vysoké hodnocení a myslím si, že právoplatně. Další díl na sebe nenechá dlouho čekat.
A já tady u této vyloženě nudila. A už jsem se těšila, až se vše rozuzlí a bude konec. Tohle nebude moje oblíbená od Agathy. Snad příště narazím na nějakou, ne tak nudnou. Celou polovinu knihy jsem se nutila, opravdu moc, abych četla dál a trochu se v příběhu posunula. Dvě hvězdy, bohužel.
Nemůžu se zbavit dojmu, že mi tahle detektivka připomíná Deset malých černoušků. Každopádně pro mě zatím nejlepší kniha od této autorky. Konečně jsem nebyla tolik zklamaná.
Opět velmi povedená detektivka. U paní Klevisové jsem si na delší rozjezd pořád úplně nezvykla, a tak odebírám jednu hvězdičku. Jinak jsem s knihou spokojená i při větším množství postav bylo vše přehledné. Každopádně vám příběh dodává naděje, že víte, určitě znáte vraha, ale přitom je vše vlastně úplně jinak. Upřímně se těším na další díl.
Moje třetí setkání s knihou od Aleny Mornaštajnové. Velmi rychle jsem ji přečetla, bylo to milé i nemilé. Krásné i smutné. V třech příbězích se setkáváme pokaždé s jiným obdobím a zároveň nám vyprávění nastiňuje v jakých podmínkách lidé žili. Děj rychle ubíhá a s každým dalším řádkem chcete vědět, co bude dál. Určitě si
ráda přečtu další knihu od autorky.
Možný spoiler! Velmi se mi v knize líbila ilustrace propojení židovské hvězdy a hákového kříže. Dvě cesty dobra i zla, prolínající se v Osvětimi. Zhruba do strany sto mne nebavilo vyprávění, hodně se to táhlo. Později se však příběh rozjela
a postupně odkrýval hrůzy koncentračního tábora. Byla zde vyobrazena i lidskost kata v pekelném vězení. Láska dokázala zvítězit nad zlem.