woodward komentáře u knih

Příběhy o průkopnících miluju ve všech podobách. Ať jde o objevitele zámořských zemí a kontinentů, první letce, motoristy, kosmonauty, vynálezce či konstruktéry čehokoliv, zajímá mě to - a když se k tomu nachomýtne skvělý autor jako je Adolf Branald, je to paráda.

3 17.08.2015

Moc příjemné čtení, což nebývá jen tak. Ten pán, co to napsal, je asi chytrej. Jeho hrdinka se svým čajíkem je dokonalá. Vůbec jsem netušil, že existují další díly, hned se po nich v knihovně mrknu.

Mimochodem, teď jsem si vzpomněl, že u nás v sámošce už nějakou dobu nemají rooibos.

Tento typ zahraniční literatury je vždycky především pomníkem překladatele - pokud se překlad povede, což se v tomto případě rozhodně stalo; pan Eisner to zmáknul nádherně.
Přečetl jsem už například nepříliš kvalitně přeloženého Faulknera. Člověk si všimne, že je to kostrbaté, ale autorovy myšlenky jsou zprostředkovány vcelku srozumitelně, takže to až tolik nevadí. Ale kde by bez senzačního překladu například byla neskutečná popularita, jíž se v Česku dostalo jinak poněkud naivnímu až slaboduchému vyprávění o Hýtovi a Batulovi, kdyby překladatelka nevyužila svých vlastních synů, kteří byli v přiměřeném věku a přebreptali svým vlastním neopakovatelným způsobem všechno, co jim matka předhodila. Jak jinak by mohla vzniknout slavná věta "Bliaf byl samá kef?". Na to by dospělý autor sám od sebe nemohl přijít. Zajímalo by mě, jestli pan Eisner taky neměl "k ruce" cizince, zápolícího s češtinou. V každém případě je to za pět hvězdiček.

3 16.08.2015

Pamatujete si tu písničku?

...a pak nám pastor vyjevil,
že měl dnes živej sen,
a den na to se objevil
střelec jménem Shane.

3 15.08.2015

Jako kluk jsem tuhle knihu nesnášel - navnadila mě na ni moje sestra, která jinak má odjakživa skvělý vkus, ale tohle byl fakt propadák. J. V. Pleva mě později navíc vytočil tím, jak zprznil Robinsona. Rozhodně nemám chuť se k Bobešovi vracet.

3 15.08.2015

Snad u každé anotace nekonečné ságy Christophera Paoliniho se připomíná, že příběh o Eragonovi napsal v patnácti letech. Musím říct, že bych rád věděl, jak dlouho mu to trvalo a kolik mu bylo, když skončil. Psát určitě umí, ale řekl bych, že některé stromy, použité na výrobu papíru pro jeho knihy, by světu prospěly víc, kdyby zůstaly na svých kořenech.

3 15.08.2015

Je to o trochu lepší než Zlatovláska, ale oproti předchozím dvěma Hopeovským titulům (Skřet a královna, Kráska a zvíře) tenhle titul připomíná nastavovanou kaši. Zbytečně dlouhé - zejména kvůli zbytečným odbočkám do Hopeova soukromého života. Tu a tam zmínka, to poslouží pro oživení a hlubší prokreslení scény, ale nemá se to přehánět.

3 29.07.2015

Kletba rodu Campbellů se trochu vymyká všemu, co John Dickson Carr napsal. Je mnohem lehčí a jaksi "stravitelnější" než jeho ostatní detektivky. Samo zjištění, že Kletba rodu Campbellů je pojmenování rodinné domácí whisky, vyráběné a konzumované na zchátralém šlechtickém sídle na břehu jezera, naznačuje, že obvyklá ponurost Carrových detektivek se tentokrát nekoná. Co všechno tihle Campbellovi, (dva profesoři historie se svým strýčkem lékařem) pod vlivem kletby vyvádějí, si přečtěte sami. Já dávám pět hvězd.

3 23.06.2015

Knihu jsem dostal do ruky až velmi dlouho po shlédnutí filmu. Zpočátku mě totální odlišnost od příběhu, jak jsem ho znal, trochu rušila, ale brzy jsem se s tím srovnal a tenhle Joe s vymakanou pistolí strýčka Buda, jemuž neskouzla kulka z revolveru po pleši, je mi stejně blízký jako mladý Kolalok Karla Fialy. Chápu Brdečkovo zaujetí pro reálie Divokého západu a s potěšením z jeho knížky čerpám historické informace o slavných pistolnících, kterými je vyprávění o limonádovém hrdinovi prošpikované - kupodivu se komické přehánění s historickými fakty na jedné stránce a někdy i v jedné větě docela dobře snáší. Dokonalé to není, ale čtyři hvězdy dávám s jistotou.

3 23.06.2015

"Východní" fantasy o Geraltovi z Rivie má smůlu právě v tom, že byla napsána "východním" jazykem. Kam se hrabe Conan.

3 23.06.2015

Trilogie o kapitánech Grantovi a Nemovi nepochybně představuje vrchol Vernova díla. Mám rád všechny tři romány, ale Děti kapitána Granta jsou asi přece jen nejlepší.

3 22.06.2015

Není to špatná detektivka, ale řešení záhady signalizuje autor dost dlouho předem. Dá se to číst, ovšem 380 stránek je zbytečně moc. Čtyři hvězdy.

2 26.09.2018

Obsáhlé a velmi povedené dílo z pera na slovo vzatého odborníka. O rybím kuchaření se tu člověk dozví úplně všechno. A je to taky tip na pěknej vánoční dárek, před časem jsem touhle knihou obdaroval svoje sestry a obě si ji moc chválej.

2 30.11.2017

Autor té anotace by měl vyhledat odbornou pomoc. Britské impérium ve 12. století, to se fakt nevidí...

Chtěl jsem vědět, jak to skončí, tak jsem přečetl všech sedmnáct dílů (na celej příběh by stačily tři). To jsem si dal. No nic. Je to napínavý (a velmi předvídatelný, protože autorka opakuje některé situace pořád dokola, jenom osoby a místa se mění). A nakonec se vemou. Někteří komentátoři si tu stěžují na nekvalitní překlad. Nevím. Četl jsem originál a jestli je překlad ještě blbější, potěš pámbu.

2 03.06.2017

Kroniky Prydainu není špatná fantasy (Myslím jako celek. Nebudu psát dva komentáře.) Čte se to hezky, velšský "background" je příjemný, jen ten závěr vypadá, jako by si najednou autor uvědomil, že na něco zapomněl a vymyslel si pro odcházející hrdiny "Říši léta"... no nevím, buď měl pocit, že to chce trochu "šmrncnout Tolkienem" anebo nepřišel na jinej způsob, jak udělat pasáčka králem. Ale jinak dobrý. Dám čtyři hvězdy.

2 03.05.2017

Proboha, kterej trouba vymyslel "Levušku a Pravušku? Jsou to přece "Levka a Pravka"!

Inspektor French je zajímavá figura klasické detektivky jednak proto, že autor čtenáři umožňuje nahlídnout mu do hlavy když probírá v mysli jednotlivé podezřelé, zvažuje různé směry pátrání, občas něco vyloučí, pak se k tomu zase vrátí, většinou mu to pátrání moc neodsejpá, ale je trpělivej, pilnej a nechybí mu představivost. Samozřejmě, mohutná kola Scotland Yardu melou pomalu ale jistě a vždycky mu dodají všechno, co potřebuje: Lidi, informace, prachy na honění padouchů v zahraničí... Jo, a na rozdíl od paní Columbové se manželka inspektora Frenche v příběhu tu a tam doopravdy objeví a dokonce ho postrčí správným směrem, když už si s tím pátráním neví rady.
Zařadil jsem si tuhle knihu do knihotéky, ovšem nemám ji doma slovensky, nýbrž anglicky - snad to nevadí.

2 30.03.2017

Druhá série vyprávění o temném elfovi (Planina ledového větru) je tak trochu nastavovaná kaše, tovární produkt se vším všudy. Tu a tam se zdá, že když autor neví, jak příběh posunout dál, vloží intermezzo s drakem. Jednou je červenej, jednou bílej, jindy zas černej... možná přijde na řadu i žlutej se zelenýma hvězdičkama. Ale je to celkem pestrý a napínavý, tak uvidíme, co ještě pan spisovatel vymyslí. Některá jména a pojmy jsou dost bezostyšně vykradený z Tolkiena, něco taky z antiky a korunu všemu nasadil pirát Pinochet. Překlad je příšernej - a to platí o všech dílech od samého začátku.

Nehodlám vkládat samostatný komentář k další sérii - prostě už to přestalo být ke čtení. V podstatě se dá říct, že kdyby autor o temném elfovi napsal tři knihy, bylo by to docela slušný řemeslo. Ovšem místo tří jich nasekal šest a přidává další a další, to už fakt nemám zapotřebí číst.

2 16.09.2016

Příběh o cestě ze tmy do světla, o nekonečném, často marném boji proti předsudkům. Není to špatná trilogie, až na to, že první díl stačilo smrsknout do dvou kapitol, protože celý ten úvodní příběh o mládenci, který vyrostl jako jedinej dobrák uprostřed zla, je mírně řečeno nevěrohodný. Jakmile se Drizzt stane pánem svého osudu, má už příběh hlavu a patu a je to docela prima fantasy. Čtyři hvězdy

2 14.09.2016