yellow
komentáře u knih

Knížky autorky si drží poměrně vysokou úroveň. Jasmine mi úplně jako postava nesedla, hlavně za začátku mi byla trochu nepříjemná, ale dokáži pochopit, proč se chovala, jak se chovala. Ivan byl fajn a celkově se mi jejich příběh hodně líbil, ale Wait for it nepřekonal.


Poslední díl série mě zaujal nejvíce. Catherine Parr měla velmi zajímavý život, který autorka dokázala zajímavě vykreslit.


Budu se opakovat, ale mě prostě Mach a Šebestová neberou. A styl, kterým je to napsaný, už vůbec ne. Nejraději bych už ani další díly nečetla, ale dceři se to líbí.


Nikdy jsem fanouškem Macha a Šebestové nebyla, ale babička naučila dceru zpívat písničku, tak jsem se jí rozhodla přečíst i knížku. Moc se jí líbila, i když to se jí líbí každá knížka. Myslím, že v necelých dvou letech bych jí mohla číst klidně nákupní seznam a byla by nadšená, že jí čtu. Já už tak nadšená nebyla. Ten slovní průjem mi prostě vadil. Chápu, že to byl zcela jistě záměr autora, ale mně tam ty odstavce a rozdělení na věty chybělo. Strašně špatně se to četlo.


Konečně se mi to podařilo dočíst. Musím říct, že příběh Katheryn Howard mě nebavil, takže jsem ho četla na několikrát. Nečekala jsem, že po Anne Boleyn najdu královnu, která mi bude ještě méně sympatická.


Kulti to nebyl, nebylo to ani Wait for it. Kdyby se postavy chovaly přiměřeněji svému věku a méně dětinsky, dala bych 4 hvězdičky, protože se to opět dobře četlo a i příběh byl ok.


(SPOILER) Tento díl byl o hodně lepší než předchozí. I když jsem měla první třetinu knížky pochyby, že čtu o stejném Tristanu jaký byl popsaný v prvním díle. Zápletka byla originálnější, bylo to vtipnější, ale klidně to mohlo být kratší. Spousta věcí se pořád opakuje. No a posledních pár kapitol si mohla autorka klidně odpustit. Ale asi jí kniha přišla málo dramatická.
Přestože celkově hodnotím výrazně pozitivněji než předchozí díl, myslím, že další knížky série už raději vynechám.


V podstatě celou knížku jsem přemýšlela, jestli to autorka myslí vážně. Obě dvě hlavní postavy se chovaly neskutečně nedospěle, nekonzistentně a i když se je autorka snažila vykreslit jako soul mates, příliš se jí to nedařilo. Jedinou chemii jsem z nich cítila, když se poprvé potkali, pak už to bylo takové nucené. Příběh nebyl příliš originální, ale zato byl pořádně nastavovaný.


Kulti mě příjemně překvapil, takže jsem se po čase podívala po další knížce. Styl autorky mi sedí, slow burn mám ráda, takže opět příjemná oddechovka.


Nevím, proč se mi neuložil předchozí komentář... Kniha mě příjemně překvapila. Hlavně její jazyk. Po měsících věnovaných četbě převážně anglických textů věnovaných období alžbětinské a viktoriánské éry pro mě byl jazyk této knihy trochu jako živá voda. Hravý a barvitý.


Líbilo se mi to víc, než bych čekala. Je to taková příjemná oddechovka.


Jako předchozí díly je i tento takový roztahaný. Přesto se jako celá série dobře čte. Anna Klevská mi nebyla moc sympatická, ale životní příběh měla zajímavý. Ostatně jako všechny předchozí manželky Jindřicha VIII. Je zajímavé, že ho právě ona jako jediná přežila.


Tento díl se mi četl o něco lépe než ty předchozí, ani mi nepřišel tak zdlouhavý. První polovina se mi hodně líbila, ale pak už se to zase docela táhlo.


Táhlo se to. Asi to bylo hlavně tím, že jsem tuto knihu četla ihned po dočtení dílu o Kateřině Aragonské, takže jsem v rozmezí několika dní četla velkou část příběhu ze dvou POV. Anne Boleyn mi byla nesympatická již v předchozí knize a vyprávění z jejího úhlu pohledu jí moc sympatií nepřidalo. Spíš naopak.

Teď u nás neskutečně frčí. Rok a půl stará dcera si několikrát denně řekne o "panenku", takže čteme pořád dokola a prokládáme to krtečkem. V mezičase si v knížce ráda listuje a prohlíží si krásné obrázky.


Nelze než obdivovat hrdost, odhodlání, víru a nezdolnost s jakými Kateřina Aragonská bojovala za práva svá a za práva své dcery, i přes všechny překážky a utrpení, které jí osud nachystal. Doopravdy nechápu, jak může její manželství s Jindřichem VIII. být označováno za šťastné. Ti, kteří ho tak označují, jsou v mých očích stejně zaslepeni jako královna, jejíž životní příběh kniha podrobně a barvitě popisuje. Autorka se drží faktů, a přesto je kniha lehce čitelná, jen chvílemi trochu zdlouhavá.


Celé to bylo takové nijaké. Absolutně ploché a černobílé postavy, které se autor ani nesnažil propracovat. A ten překlad to absolutně zabil. Nejsem si jistá, že si přečtu další díl.


Tento díl mě nadchnul víc než dva předchozí. Toto historické období mám ráda, takže jediné, co mě mrzelo, bylo, že nebylo rozebrané více do hloubky. Pokud by období náboženských válek ve Francii někoho zaujalo, určitě bych doporučila k přečtení sérii románů od Roberta Merleho Dědictví otců. Asi už jsem si i zvykla na autorův styl, protože se mi tento díl lépe četl.


Některé příběhy jsou doopravdy krásné, některé průměrné. Bohužel se knížka poměrně špatně čte a to zbytečné opakování a vyjmenovávání ve mně zanechalo pocit jako by autor naháněl slova do limitu.


V podstatě bych zde mohla zopakovat svoje hodnocení k prvnímu dílu série. Postavy jsou povětšinou černobílé (velikou výjimkou je Gwenda) a ve většině případů i ploché. Na druhou stranu se ale knížka pěkně čte a vtáhne do děje, takže člověku těch 900 stran rychle uběhne a klidně by pokračoval dál, ale je najednou na konci. Nevím, jestli to bylo mou verzí eknihy, nebo jestli tomu je tak i v tištěné verzi, ale těch chyb tam bylo na můj vkus trochu moc.
