ZaS komentáře u knih
Hodnotit tuto knihu je velmi těžké. Z čistě literárního hlediska je to těžký podprůměr. Jde zjevně o kombinaci více faktorů, které styl ovlivňují, nicméně velmi se na kvalitě podepsala i úroveň překladu.
Co ale schází na literárním prožitku, to kompenzují autorovy spekulace založené na fyzice. V některých pasážích mě u četby udržela jenom zvědavost jak dopadne "bádání" hlavních hrdinů.
Pokud bych měl použít srovnání s jeho slavnou trilogií, pak první polovina svou plochostí připomíná třetí a dle mého mínění nejslabší díl. Ve druhé části autor popustil uzdu své nejsilnější stránce - fyzikálním teoriím, což ve výsedku připomíná Problém tří těles a závěr tomu nasadí korunu ne nepodobnou nejlepšímu a dechberoucímu Temnému lesu.
Ergo nečekejte od toho zázraky, ale dočtěte do konce :-)
Oslavný spis sumarizující kariéru slavného ruského generála. Dnes by byl zařazený mezi typické PR, nicméně ve své době byl motivován spíše vlasteneckým nadšením.
Bez ohledu na motivaci autora je pro mne ovšem samotný obsah velmi překvapivý. K postavě Suvorova jsem se dostal díky četbě F. L. Věka. Moc jsem nevěřil Jiráskově oslavné pasáži na tohoto generála, tak jsem se snažil ověřit si fakta. Kombinací této knihy a wikipedie jsem ale musel dát klasikovi zapravdu. Suvorov byl nejméně tak dobrý stratég jako Napoleon. Současné historické povědomí ale oslavuje pouze Bonapartova vítězství a o Suvorovi víceméně mlčí. Je to škoda. Stejně jako je škoda, že Suvorova na jeho nejslavnějších taženích vždy zastavilo politikaření. Jak by dnes vypadala Evropa, kdyby jej po Ismaile neodradil Potěmkin od tažení na Cařihrad. Nebo kdyby jej z Burgundska nestáhli do Švýcar namísto aby dokončil tažení na Paříž.
Scénáře nemám rád a tenhle mi to potvrdil. Děj je místy velmi naivní a prvoplánový. Zjevně je na tomto díle podstatné pouze jeho protiválečné vyznění.
S ohledem na současnou coronakrizi je ale velice zajímavá první část, kde Čapek popisuje samotnou nemoc. Přinejmenším tuto část stojí za to přečíst.
Z této knihy mám velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu je (rutinně) dobře napsaná, ale na druhou stranu je takříkajíc 'o ničem'. Děj je velmi triviální, nicméně na hrůzostrašnosti mu to nijak neubírá.
Když sečtu klady a zápory, vychází mi z toho průměr, což je na Gaimana slabé, nicméně jednu hvězdu navíc tomu dávají ilustrace. Ty jsou sice temné stejně jako celá kniha, ale posouvají ji přesto o jeden umělecký stupeň výše.
Zajímavé téma. "Stroj času" v nové podobě. Určitě stojí za přečtení. Trochu mě jen vadil poněkud 'ženský' popis mezilidských vztahů, který mnohdy dějové lince dominuje.
Odloženo po cca 30 stranách. Japonsko je naprosto jiný svět s mentalitou hodně vzdálenou mému, středoevropskému pohledu na život. Ergo ji ani nehodnotím.
Podle mého mínění přeceňovaná kniha. Spletenec mouder z nichž některé jsou pravdivé, jiné polovičaté a některé úplně mimo. Knihu jsem zatím odložil, ale bojím se, že se k ní už nevrátím.
Popis zajímavého experimentu, který je však pouhou teorií, nepoužitelnou pro většinu lidstva. Je jasné, že současný "komerční svět" je v koncích, ale to co autor popisuje je opačný extrém a tedy pro většinu lidí nepoužitelný model. Od svého počátku lidstvo funguje na principu hromadění majetku za účelem pohodlnějšího života. Tento modus vivendi je nenarušitelný. Jediné poučení, které tedy z knihy plyne, je určitý survivalismus - návod jak přežít dobu ekonomického kolapsu. Určitě ale nebude fungovat jako apel na lidi, aby se chovali střídměji.
Klasika, ke které se nedá nic říct. Příjemná uklidňující četba byť někdy logicky smutná.
Kniha je jedinečná svým stylem a imaginací. Děj samotný není nejdůležitější - je jen kulisou základního motivu střetu duchovního a materiálního světa.
Velké zklamání. Pomiňme místy hodně kostrbatý styl, daný zřejmě autorovými začátky, a fascinaci brutalitou, která je mu vlastní a díky níž zapadá do současného mainstreamu kriminální literatury. Co mě ale nejvíc zklamalo byly nenaplněné přísliby mystiky. Kniha má několik dobrých pasáží, které šlo rozpracovat do vynikajícího románu. Bohužel zůstalo jen u pár krátkých míst. Zbytek je balast.
Kromě historických informací je kniha důležitá i popisem autorova rozvoje v duchovní oblasti. Ačkoliv jasně píše, že zájemci o tento typ informací najdou podrobné rady v jeho dalších knihách, i tak je tu řečeno mnoho zajímavého.
Zpočátku velmi zajímavá sága o sklářských rodech na Šumavě se v polovině 'láme'. Děj začíná být rozvláčný a současně předvidatelný, takže po prvotním nadšení jsem knihu dočítal už jen z povinnosti. I přesto však stojí za přečtení už pro svou historickou hodnotu.
Zvláštní kniha, plná zajímavých myšlenek. Blízká mým představám o životě, vesmíru a tak dále. Z technického hlediska dobře napsaná a čtivá. Přesto po ní zůstala jakási blíže neurčená pachuť; něco jako dobré víno, které má horší chuťový doběh. Možná je to zbytečnou délkou, možná donekonečna gradovaným závěrem. Prostě Atlas mraků to není, ale zbýval k němu už jen kousek.
Životopis legendárního velitele Legii není jen holdem známému vlastenci a jednomu z nejlepších vojevůdců v české historii, ale i zajímavým pohledem na historii první republiky, která nebyla jen idylickou dobou budování nového státu. Politikaření hradní kliky při budování kultu T.G.M., které zničilo celou řadu Masarykových oponentů, bylo základem dnešního politického marasmu.
Jak autor sám uvádí, jde o kompilaci jeho článků z webu. Výhodou ale je, že čtenář dostává "ucelenější" pohled na daná témata.
Druhý spánek není bezpochyby nejlepší Harrisovou knihou (myslím, že vznikala trochu urychleně, takříkajíc 'na objednávku doby'. :-) ), ale i tak, díky zkušenosti autora, vysoce převyšuje běžnou produkci.
K ději se moc říct nedá, pokud člověk chce být přesný a současně nechce spoilerovat. Technicky vzato jde o historickou detektivku, i když velmi záhy čtenář zjistí, že ve skutečnosti se pohybuje na zcela jiném teritoriu. Výsledek je pro Harrise typický - velmi čtivý příběh, v jehož pozadí stojí silné téma k přemýšlení.
Pro mě určitě jeden z hlavních čtenářských zážitků 'apokalyptického' roku MMXX Anno Domini.
Tahle kniha mě zpočátku velice nadchla a aspirovala na čtyři hvězdy, ale postupně klesla až na dvě. Důvodem byla jednak gradující zdlouhavost děje ve druhé polovině, ale hlavně naprosto nelogický závěr. Občasné myšlenkové přemety hlavních postav bych přitom byl ještě ochoten akceptovat s odkazem na mystično, na němž je celý děj postavený.
Velmi zajímavá exkurze do historie. Kombinace historických příběhů vyprávěných z pohledu účastníků, faktografického popisu bitev a náhledu na současnou krajinu popisovaných míst. Určitě stojí za přečtení.
Jak už jsem psal v komentáři ke sbírce Chrpy a města, poezii čtu minimálně a proto si ji neodvažuji hodnotit. Přesto je tato sbírka zajímavá. Její přečtení vám zabere jen chvíli, ale přemýšlet o ní můžete donekonečna. Psal to na objednávku doby nebo tomu opravdu věřil? A pokud věřil, jak moc se mýlil? S některými myšlenkami se totiž dá souhlasit.
Je to stále stejný problém. Baarová, Švorcová, Svěrák... Jakmile se začne míchat politika do umění a umění do politiky, je z toho kulantně řečeno průšvih.