ZÓNA komentáře u knih

Hodnotit nízkým počtem tuto sbírku básní, by mělo být považováno za hřích.
Básník Žáček je ve verších zcela otevřený, dovede být sarkastický i vtipný, vážný i filozofující.
Osobitý styl vedení básně je jeho velké plus, je rozpoznatelný a tudíž neochvějně spjatý s kvalitou, jež se nedá s nikým zaměnit.
A jedna drobná úvaha...
Politické básně se tak netváří.
Milostné jsou povětšinou psány s nadsázkou a již zmíněným sarkasmem.
Osudové připomínají tak trochu pohádky.
Myslím, že pan Žáček si rád s čtenářem hraje a dopřává mu pocit vítězství, protože pozorný čtenář většinou rozpozná dobrý úmysl; sdělit vážnou myšlenku netragickou formou.
Jiřího Žáčka nejde nemilovat.
Je kouzelník básnického umu a za jeho talent bych upsal duši i samotnému Mefistovi...

Hodnocení z mužského pohledu.
Údajně příběhy ze života, které se skutečně udály.
Nejde ani tak o ženskou sexualitu a touhy.
Problémy pramení z ne úplně naplněného dětství, resp. problémů, které se staly v mladém věku a nedaly se již kompenzovat v životě pozdějším.
Nerovnoměrné rozvržení prostoru hlavních protagonistek. Záměrně dostala nejvíce prostoru dívka/žena, jíž bylo ublíženo nejvíce. Ostatní dvě ženy jednaly víceméně na popud druhých, žila v nich nespokojenost z vlastního života.
Jediná Lina by mohla naplnit představy čtenářů o knize. Ale i ona trpěla nedostatkem ze strany muže a k jistým projevům své sexuality dospěla až za pomoci své bývalé lásky, která ji dávala pocit naplnění.
Nemohu si pomoci, ale vše je ovlivněno muži. Ženské jednání a touhy zde nejsou popisovány niterně z ženy samotné.
Mám tedy rozumět textu následovně? Určuje muž ženské libido a touhy, které ukrývá ona sama?
Co se týká kvality textu; nikterak výjimečné.
A pokud mohu hodnotit expresivně dějovost knihy...
Maggie může iritovat, může nudit, slabší jedinci ji mohou i litovat. Sloane navnadí a s pozdvihnutým obočím budete sledovat její krkolomnou pouť životem. Lina zapůsobí živočišně a skutečně. Její osud nebude nikomu lhostejný.
Ale jinak? Málo adhezní k tématu, nepříliš působivé sexuální scény (někdy příliš šroubované), zvláštní emoční charakter vyprávění.
Ale upozorňuji! Mužský pohled na ženskou literaturu...

122 25.04.2023

V milostné poezii je obsaženo nejvíce lidskosti.
Ať ji píše lékař, knihovnice, nebo horník.
Základem je touha, ztráta, či neuhasínající láska samotná.
Výbor z díla básníků a básnířek je mírně nesourodý. Neruší pohled ženy a zároveň muže, naopak v tomto směru je sbírka šťavnatá a obohacující.
Lyrická vyjádření ztrát a nenaplnění (povětšinou), jsou vyjadřována formou intimní a milostné zpovědi, ale i přírodními tématy. Ne každému může vyhovovat. Osobně preferuji přímá vyjádření lásky, pocitovou snovost a její následnou jemnost, která čtenáře dovede až rozplakat. I takové básně v této sbírce lze nalézt.
Sbírka malého formátu je provázena malovanými ženskými akty, které působí vkusně a žánrově neotřele podtrhují obsahovost antologie.
Ve verších je vždy uhněten lidský zmar. Osudovost. A důraz na vnitřní svět každého člověka. Kdo jej dokáže pojmenovat a zachovat se podle něj, svůj život nejen zkrásní, ale i vyhraje...

122 05.03.2023

Zajímavé téma, nepovedená ich forma, amatérský styl psaní.
Asi těmito třemi charakteristikami lze shrnout právě přečtené stránky.
Hlavním problémem knihy je určitá citová přepjatost a nevěrohodně popsané emoční scény.
Samotná dějová linka je sice jednoduchá, ale dala by se rozhodně více vytěžit, rozvinout.
Sympatickým postavám by slušelo více přirozenosti a ochoty působit na čtenáře s větší grandiozitou.
Někdy se autorovi nepodaří, dobrý nápad skloubit s literární kvalitou.
V tomto případě dvojnásobná škoda, protože téma slibovalo podnětné čtení.

122 23.07.2022

Na první pohled beztvaré vyprávění obsahuje tolik životních postojů, náhledů, niterností a eskapád, že tento útlý román budete chtít číst i poté, co za záhadných okolností skončí.
Velice inteligentní čtení, chytré a chytlavé zároveň.
Propletenec lásky, která láskou není?
Nenechte se zmást intelektuálností celého příběhu. I takoví lidé žijí v naší zemi a mají svá trápení, nelišící se od úzkostí a strastí běžných smrtelníků.
Román z oblasti umělecké, pracující inteligence. Bude tepat ve vašem mozku ještě mnoho dní.
Budete ještě dlouho s postavami, které povstali prakticky z ničeho. Krásné ženy a rozporuplní muži. Jak mistrovsky pojaté.
Srším zde superlativy, ale cítím, že kniha beztak neosloví většinu čtenářského spektra.
Ale cítím povinnost na ni upozornit, protože pan Macura umí bravurně psát, jeho postřehy přesahují běžný rozměr literatury a jeho dílo patří mezi klenot, který se dá číst pořád dokola a budete v něm objevovat nová a nová rozcestí.
Příběh lidí, kteří touží milovat, ale jsou příliš vzdělaní na to, aby milovat mohli...

122 22.07.2021

Knize nelze upřít šarm a důvtip.
Nežánrový příběh není úplně dokonalý, ale vskutku originální. Chvílemi se ocitáte na pomezí hororu, abyste po chvíli vstoupili do reality show vskutku podivného ražení, mezitím se stali detektivy a na závěr se ocitli v nějaké snové realitě a domysleli si závěr, který může bezostyšně nabídnout pokračování.
Vyprávění malým děvčetem (posléze i v ženské poloze) nebylo špatné, ale rozhodně by románu prospělo více dospělosti. Iniciovat vypravěče mezi více osob, by příběhu dodalo patřičnou dynamičnost, kterou zoufale postrádá.
Nicméně cítím, že nevšednost celku je povýšena nad krkolomnou strukturu celého románu a je třeba ji vyzdvihnout.
Moc nevěřím slovům Stephena Kinga (prý byl vyděšený) na přebalu knihy, ale v jistých chvílích textu jsem cítil úzkost a nepříjemný pocit u srdce.
Myslím, že potenciál knihy byl naplněn.
A poznámka na závěr... Postupně možná rozumím citaci Kinga. Možná byl vystrašen tím, že jej něco takového již dávno nenapadlo... :-)

122 05.07.2021

Koncepčně výborně zvládnuté.
Technicky již méně.
Mladá autorka použila svůj intelekt k sepsání napínavého románu, který obdařila zajímavými postavami. Muži jsou charismatičtí, ženy krásné...
I tato charakteristika dovede nastínit čtenáři auru celého příběhu. Místy sklouzává k líbivosti a balastu, ale svoji dynamiku si dovede zachovat.
Příběh sám o sobě je strhující. I když ne na úplně nejvyšším stupni. Řemeslně by se dala odvést lepší práce.
Přesto se mi do rukou dostal nadstandardně zpracovaný thriller. I s vyústěním, které není upachtěné a nevěrohodné.
Dobrá práce, paní Lucia! :-)

122 22.09.2020

Nádherně koncipovaná sbírka básní...
Není monotónní, tudíž nenudí a dovede překvapit.
Žáčkova poezie je veselá a chytrá. Básně mají rytmus a jsou líbivé, nerýmované jsou obsahově velice bohaté.
Skláním se před uměním inženýra Žáčka...
Pokud podlehnete charizmatu jeho básní, nikdy již nenaleznete cestu zpět.
Jeden z našich nejnadanějších umělců posledních let...

122 17.08.2020

Seifertovo mistrovství v jeho plném rozsahu. Básně o lásce, o touze po ženách, opěvující jejich krásu, ale i tajemství, smutné básně, které mám nejraději. Je jich tu tolik, že vyzdvihnout některé by se rovnalo hříchu.
Obdivuji lehkost, s jakou píše Jaroslav Seifert. Jemnocit v tématech lásky mu byl dán zřejmě od Pána Boha, zda-li to mohu takto přirovnat. Obdivuji jeho hravost, s jakou popisuje dívky a ženy, drží míru touhy na prahu slušnosti, ale zároveň balancuje nad její propastí...
Několik básní je bezpochyby geniálních. Seifert je klenotem české poezie...
A navíc... V těchto dnech plných deště a vláhy se jeho verše vnímají o to silněji. Kapky na oknech symbolizují lásku víc, než sluncem zalitý svět...

122 27.10.2018

Jako malý chlapec neznalý krás šachů jsem dostal od rodičů tuto knihu a podle jejich krásných obrázků jsem se naučil tuto báječnou hru.
Ještě dnes, když do ni nahlédnu, pociťuji silnou nostalgii ke hře, kterou neskonale miluji. Vidím šipky, které určovaly tahy jednotlivým figurám a já se jimi nechal vést. Vzpomínám na svoje první tahy, na první přehranou partii podle šachového zápisu. Bylo vše tak milé a jemné.
Chtěl bych, byť opožděně, poděkovat manželům, nebo sourozencům Veselým, kteří tuto knihu napsali a obohatili tak spoustu začínajících šachistů.
Myslím si, že stylem a půvabem je dosud nepřekonaná a v šachovém nebi mají tito dva čestné místo mezi ostatními autory šachových knih...

122 12.10.2018

Petr Soukup povýšil haiku!
Navíc velice vtipný název sbírky.
Pro mě bylo vždy japonské haiku matematickou básní, navíc s poměrně nudnými tématy.
České haiku mě rozveselilo, pohladilo i občerstvilo svojí šťavnatostí slov.
Petr Soukup se věnuje především lásce a pocitům s ní související, což mi velmi imponuje. Neopomíjí ani základní tématiku haiku-přírodu.
Při některých jeho haiku až zamrazí, jak jsou přesné a chytré.
Dokonalost sbírky navíc ještě podtrhnou jemné obrázky, z kterých dýchá mír a klid...
Nečekaně kvalitní kus české poezie!!

121 13.11.2020

Jáchym Topol předběhl dobu.
Jeho básně bych osobně předložil raperům, nebo některým metalovým, či punk-rockovým seskupením.
Pro mě postrádají skutečnou básnickou hodnotu, nemohu je brát ani jako revoltu vůči společnosti. Na tento příměr jsou příliš osobní.
Zobrazují rozervanost lidského jedince a částečně podtrhují jeho neslučitelnost s jakoukoliv společností, ale i neschopnost začlenit se sám do sebe.
Pár básní je povedených, ale skutečně bych je spočítal na prstech jedné ruky. Překvapí některá přirovnání, jsou neotřelá.
Myslím, že jeho básně přijmou bohémské typy, nespokojení umělci a mládež, která bojuje proti něčemu, co ani sama neumí pojmenovat.
Já sám básně považuji za pohlazení. A rukou třeba i drsnou, zvrásněnou. Tohle byla facka. Facka od rybáře, který v hustém dešti chytil obzvláště kluzkou rybu.

121 14.05.2020

Překrásná báseň...
Plyne jako voda v řece, je čistá až křišťálově a slova jsou jejími kamínky při cestě do moře.
Báseň napsaná v roce 1940 má zřejmě symbolizovat hrdost k českému národu a jméno Boženy Němcové se k tomuto postoji velice hodí...
Báseň je romantická plná vzletných veršů a myšlenka s vějířem je naprosto fantastická, krásná, překypující genialitou autora.
Jaroslav Seifert mi nikdy nebude znít cize v těchto polohách. Je nepřekonatelný v rýmu, jeho melodii a výrazu...
Jsem hrdý na to, že jsem občan této země, v které se narodil tak skvělý básník...

121 23.07.2018

Lustigova slova plynou jako okvětní lístky po řece.
Hodnotit knihu jde jen velice těžko, protože síla sděleného je velice intimní a žensky izolovaná. Pan Lustig odvedl dobrou práci.
Osud, jenž potkal mladou dívku v době začátku války, z ní uhnětl silnou ženu, která jedná bez ponížení, odhodlaně, i když s pocity, které k jejímu mladému věku patří.
Spisovatel použil plíživý rytmus děje, aby v závěru šokoval čtenáře stupňovaným napětím a komorním dramatem dvou osob.
V textu je několik vydařených momentů; odráží skutečný stav mysli Němců, jejich chorobného přesvědčení o německé velikosti.
Lustig velice dobře vyjadřuje atmosféru okolo války, demagogii veškerých principů této ohavnosti a pokřivení charakteru lidí, kteří válku obhajují. Mohou mít v sobě cokoliv, ale schází jim podstatné... Lidskost...

120 03.08.2023

Když čtete knihu, měli byste cítit sounáležitost se sdělovaným...
V tomto směru jsem s Kunderou krok neudržel.
Některé pasáže krátkého románu byly naprosto originální a budící dojem moderní filozofie. Nešlo o nikterak hluboké myšlenky, ale zapůsobily na mě novátorsky a autorova zkušená mysl jim dala punc vážnosti i komičnosti zároveň.
Přesto jako celek mi román připadá nesrozumitelný. Text je poměrně hodně rozčleněn a nedrží dost dobře při sobě. Pochopitelně si lze obsah vyložit různými způsoby, což oceňuji; kniha se dá číst vícekrát, aniž byste cítili nádech blazeovanosti.
Myslím, že chybí více agrese postavám, více barvy v textu, naopak přebývá nadhled a některá hluchá místa, kde se autor víceméně opakuje.
Kniha netradiční, literárně odborná. Ne každému může přijít k chuti. Takových na policích obchodů mnoho nenajdete.
Knihy bez výraznějšího příběhu dnes moc úspěchů nesklízí.
Otázkou nicméně zůstává, zda se ve výsledku nejedná o špatný trend.

120 05.07.2023

Komplikovanost a zároveň moudrost Halasovy tvorby lze považovat za dědictví, které Halas svěřil a daroval svému národu.
Žil v těžké době a zemřel mladý. Tvořil v období složitém, až mrazivém pro český národ.
Přesto uměl psát i poeticky a něžně. Jeho rýmy mají osobitý rytmus a melodičnost veršů je často až ohromující svojí čistotou a hloubkou.
Výbor z Halasova díla je učebnicově podán a studijně zaměřeným čtenářům může být velkým přínosem a rozšířit jim obzory.
Básně jsou z velké části proletářské a politické, ale najdete mezi nimi i perly nadčasové a reálně živé.
Vyjadřovat se ke společenské situaci v zemi bylo vždy údělem básníků. Byli považováni za vůdce obyčejně smýšlejících lidí a podle toho se stávali nezapomenutelnými.
Dnes slouží básníci k jinému účelu. Více pro zábavu, pro sdělení pocitů, sází více na osobní niternost, nejsou Halasovými následovníky.
Svět se ubírá jiným směrem, ale Halasově síle sdělení a technice projevu se již přiblížit nedokáže.

120 07.03.2023

Mělo-li se jednat o striptýz zvrácené lidské duše a zároveň jakési propojení s člověkem zcela přirozeným a lidským, pak musím konstatovat, že výsledek pokulhává a byť je román veden vlastně téměř dialogově mezi oběma hlavními postavami příběhu, nenacházím v něm nic přínosného a morálně silného.
Exekučním způsobem psaný děj, s mnoha odmlkami k japonské kultuře, ale i běžnému životu. Takto pojaté vyprávění zbavuje knihu napětí a přináší rozčarování ohledně dějového rytmu.
Jsem zklamaný ze superlativ, které se dozvídáme v doslovu a sám mohu o právě stráveném textu napsat jen jedinou poznámku...
Z ČETBY MI BYLO TÉMĚŘ ZLE!
Komu se líbí zvláštnosti a zvrácenosti, prosím.
Ale jinak přehnaně ambiciózní a významově odporné.

120 24.07.2021

Některé Hrabalovy básně jsou záhadné; jako jeho smrt.
Ale krásné, mírně surrealistické a květnaté. Zamiloval jsem se do jeho slov a myšlenek. Obohatil jsem se. Po dlouhé době mám pocit, že jsem četl opravdovou básnickou sbírku. Navíc s autorovou upřímnou předmluvou a fundovaným a smysluplným pohledem odborníka na závěr.
Z básní na vás vykoukne zasněnost, i pragmatičnost života, láska i smrt.
A mezi nesmrtelné básně patří NU COUCHÉE a APOKALYPSA. Z nich moje srdce plesá i krvácí.
Zde lze nalézt básnickou genialitu!

120 25.05.2020

Již poněkolikáté jsem se nořil do Nezvalových básní, které jsou tak dobře hodnocené.
Nemohu napsat, že jsou špatné. Jen se jedná o básně, o kterých můžete diskutovat, rozebírat je a nemusíte se nikdy dobrat k správnému výsledku.
Jazyk používá Nezval hezký, poutavý, nicméně výsledek je pro mě nezajímavý...
Nejsem pro tento druh tvorby stvořen.
Přesto rozumím těm, kteří milují právě Nezvalův surrealismus...

120 10.08.2019

Nostalgické básně, loučení se s ženami, Prahou a životem, jejž Jaroslav Seifert nade všechno miloval.
Poslední sbírka, poslední vyznání se k hlavnímu městu, kráse žen a lásce, kterou považoval za vrchol lidského bytí.
Kéž by bylo více lidí takových, kéž by se našel nový Seifert.
Jeho čeština, skladba slov, moudrost a lidskost v nich, to vše v dnešní době tolik povzbudivé a potřebné.
Ač tyto básně nemají rým, jsou krásné, plynou a hladí naše srdce, naše smysly a podněcují k dobrotě a pokoře.
Pro citlivou duši není lepšího dárku, než-li sbírka krásných básní. Závěr roku tak prožijete ve společnosti kouzelných slov a myšlenek, ve stínu něhy a poznání, že láska je víc, než cokoliv jiného na tomto světě...

120 25.12.2018