zpetkeknize komentáře u knih
Tak tohle byl masakr. Thrillery jsem nikdy nečetla, ale tohle bylo neskutečně strhující a napínavé. Jediná kniha od Colleen, kterou jsem četla, mě příliš nenadchla, jelikož z jejích romantických linek nejsem zrovna nadšená, samotná zápletka ale byla skvělá. Tady se zápletka dostala do popředí mnohem více a já nemohla být víc nadšená. Nedokázala jsem se od knížky odtrhnout a přečetla jsem ji v podstatě jedním dechem.
Asi budu thrillerům dávat více šancí, protože tohle si mě získalo!
Fakt jsem se snažila najít na knížce něco pozitivního, vážně jo. Ale hlavní hrdinka je naprosto otřesná, neschopná a zahleděná sama do sebe, celý příběh je jedno velke trapné klišé, dialogy obsahují z osmdesáti procent (no, hádejte) diskuzi o romantických komediích a celé je to tak neskutečně naivní, až je to otravné. Dohromady jsem napočítala za celých 261 stran celkem dvě hlubší myšlenky. Zbytek bylo naprosto bezvýznamné plkání, které člověku nemůže předat nic než frustraci.
Čtu romantické komedie fakt ráda, ale musí mít nějaký nápad a hloubku. Tohle se bohužel opravdu nepovedlo.
Tuhle knížku jsem před necelým rokem četla v angličtině, absolutně nadšená tím, že mé oblíbenkyně společně vydaly něco dalšího. V recenzi, kterou jsem v té době psala, jsem měla i pár výtek, kvůli kterým kniha získala hodnocení 4/5.
Nevím, jestli to bylo tím neskutečně dobrým překladem Baronetu nebo mým rozpoložením, po tomto druhém přečtení bych však knížce rozhodně dala 5/5!
Takže kdo z vás ještě váhá, rozhodně do toho běžte! Je to vtipné, sexy, dramatické, zkrátka přesně ta skvělá erotická romance, kterou si prostě chcete přečíst. A já nutně potřebuju další společnou knížku Elle a Sariny, jelikož ty dvě jsou spolu zkrátka neskutečné!
Nejvíc vás dokážou nadchnout knížky, od kterých nic nečekáte. Byla jsem ke Zmizení skeptická z důvodu, že, jak všichni víte, čtu drtivou většinu času feel-good romance, takže hororové fantasy s detektivní zápletkou mi nepřipadalo jako něco, co by mě mohlo bavit.
Šeredně jsem se spletla. Knížku jsem přečetla během dvou nocí (což byl fakt hodně blbej nápad, protože když mi včera v noci začalo blikat světlo, málem jsem se po...), děj mě pohltil během prvních dvaceti stránek a nevěřila jsem, jaké všechny zvraty se v knize odehrály. Wow! Ani na okamžik mě to nepřestalo bavit, postavy jsem si zamilovala a ještě víc autorčin způsob vyprávění a vyjadřování.
Takže musím říct, že Zmizení Sáry Lindertové je za mě rozhodně to největší knižní překvapení letošního i lonškého roku, jelikož většinou jsem už dopředu dokázala odhadnout, že se mi něco bude fakt líbit, nebo naopak že vůbec. Tohle bylo jedno velké příjemné a zatraceně strašidelné překvapení.
Myslela jsem si, že po Maasové už mě žádné fantasy nemůže víc šokovat. Spletla jsem se. Věděla jsem, že Šest vran je považováno za jednu z nejlepších fantasy sérií posledních let. Ale TOHLE jsem opravdu nečekala. Neskutečně propracované charaktery, geniální nápady, ohromující zvraty. WOW! Všech šest charakterů jsem si oblíbila velmi rychle a fandila jsem jim po celou dobu, i když ke konci jsem zvládala sotva dýchat, jaký ohromný spád to mělo.
No... první přečtená kniha roku 2021 nasadila laťku sakra vysoko, nemám co víc k tomu dodat.
Snad jen to, že ve druhém díle proboha POTŘEBUJU víc Wylana a Jespera. Prosím!
A kdo jste Šest vran ještě nečetl, vrhněte se do toho, za tuhle knížku se zaručuju!
Aciman je mistrem slova, o tom žádná. Ty dvě hvězdičky jsou za jazyk, který byl stejně tak úžasný jako u Dej mi své jméno. Stejně tak oceňuji práci překladatelky, skutečně bravurní a kvalitní překlad! Jenže ten zbytek... já nevím, jestli jsem byla ve špatném rozpoložení, ale nedokázala jsem si utvořit vztah ani k hlavnímu hrdinovi, natož k jeho láskám. Vadilo mi na něm v podstatě vše - byl ohromně sobecký, vůbec se neohlížel na ostatní a ve výsledku ani sám nevěděl, co chce. Jsem si vědoma toho, že nevěra byla obsažena už v Dej mi své jméno a Najdi mě, ale tohle na mě bylo opravdu velké sousto. A tím, že jsem ani neměla pár, který by mi přirostl k srdci (jako to bylo u Elia a Olivera), nedokázala jsem nikomu fandit. Ale ono to bylo vcelku jedno, jelikož jen co jste si k někomu utvořili vztah, tak to hlavní hrdina celé pohřbil tím, že začal dotyčného podvádět. Celá jeho osobnost mi byla tak moc proti srsti, že jsem měla problém knihu dočíst.
Abych to shrnula, jazyk a velké myšlenky byly na úrovni Dej mi své jméno, ale chování a přelétavost hlavního hrdiny mi nedovolily si to náležitě vychutnat. Bohužel.
Tak tohle byla jízda. Rod země a krve byl za mě největším knižním překvapením tohoto roku. Četla jsem ho na popud kamarádky, podle které jsem si to zkrátka musela přečíst. Začnu rovnou tím, proč jsem ubrala půl bodu - prvních 350 stránek jsem se nudila a navíc jsem to celé absolutně nechápala. A pokud by mě nemotivovala číst dál, knížku už bych dávno odložila. Ale před polovinou knížky náhle nastal zlom. Takový zlom, díky kterému jsem zbylých 450 stran přečetla za necelé tři dny. Neskutečné! Neskutečné zvraty, neskutečný spád, prostě wow! Bylo to čtivé, akční, vtipné, dojemné a ještě jednou akční. A plné překvapení. Moje první pořádná fantasy po sakra dlouhé době a opravdu stála za to!
Jsem fakt vděčná, že jsem knížku neodložila! Pokud bojujete s něčím podobným, nevzdávejte to. Věřte mi. Je to geniální!
Musím říct, že mi trvalo poměrně dlouho, než jsem se do příběhu začetla. Nejsem na fantasy zvyklá a navíc jsem prvních 50 stran vůbec netušila, co se to děje. Poté už mi ale děj ubíhal daleko rychleji, ačkoliv na mě bylo tempo příběhu stále poměrně pomalé, svět byl ale skvěle vystavěný a některé scény byly naprosto boží. Celkově mě ale dostal hlavně ten konec. To byl prostě masakr, naprosto výborný, ale hrozně smutný. Nic neprozrazuju, jen to, že Kiro a Darius jsou fakt beznadějní a děsně mě frustrovali. Ale ve výsledku bych radši, aby mě dál frustrovali, než to, co se stalo. :( No nic, potřebuju nutně druhý díl!
Tak tohle byla jízda! Pokračování Nedej se mě opravdu nezklamalo. Je to výborné, vtipné, akční a dočkáte se i několika #snowbaz momentů (no fakt, nekecám! ????). V ději jsou zvraty snad na každých deseti stranách, autorka vás nenechá ani na moment vydechnout. Zároveň za těch pár emočních a klidných momentů, které se v průběhu knihy vyskytují, budete neskonale vděční a budete se modlit, aby se vztah Simona a Baze konečně někam posunul (protože oni dva jsou fakt frustrující, hlavně spolu).
Já mám nějaké štěstí na melancholické knížky, dejte mi někdo proboha pořádnou slaďárnu, nebo se už picnu!
Ale teď vážně - čtení Tamařina souhvězdí pro mě bylo opravdu srdcovou záležitostí, příběh se mě dotkl tak moc, že jsem knihu musela několikrát odkládat a celé to rozdýchávat. Aničky vypravěčský styl je neskutečně krásný, a ač je knížka opravdu melancholická, je i plná naděje.
A poprvé epilog knížku nepokazil, ale naopak ji vyzvedl ještě výš.
Pod taktovkou Yoli letos vyšla tato krásná sbírka povídek s vánoční tématikou. Začnu formátem - kniha má nádhernou vazbu a je krásně ilustrovaná.
Když se přesunu k jednotlivým povídkám, přislo mi zajímavé vedle sebe vidět osobitý styl každého autora. Ne každého jsem znala, pro některé byla tato povídka úplnou prvotinou, ale u nikoho to tak nevypadalo. Líbily se mi ty rozlišné styly a náměty, jen škoda, že v knížce nebylo trošku více feel-good povídek, to mi tam chybělo.
Chtěla jsem původně napsat krátkou recenzi ke každé povídce, ale na to mi kapacita instagramu bohužel nestačí, tudíž vyzdvihnu jen pár, které mě opravdu dostaly, ačkoliv nebyla žádná, která by se mi nelíbila.
Byla jsem naprosto nadšená z povídky Vánoční zločin od Thea, jelikož ta nostalgie vrátit se k Danielovi a Kitovi byla neskutečná. A bylo to přesně tak feel-good, jak jsem potřebovala!
A druhá povídka, která mě opravdu šokovala, bylo Bratrské pouto od začínající (!!!) autorky Martiny Mátlové. Sice nepatřila mezi ty feel-good, byla spíše na druhé straně škály, ale ten námět byl geniální. Dotkl se mě, opravdu hodně.
Myslím, že každý si v knize najde svůj šálek kávy, ať už máte rádi komedie, romantiku, tajemné nebo smutné příběhy.
Také tématika a motivy jsou velmi rozmanité - řešení záhad, tajemství v rodině, komplikované rodinné vztahy a tragédie, hledání vlastní identity, tématika LGBT, láska, naděje, zoufalství i odhodlání.
A byl výborný nápad takovou sbírku vytvořit! ❤️
Hodnocení: 4.5/5
PS: Záchrana kaprů v povídce Nejdelší noc v roce od Rádi Blažka byla vázně úžasná! :D
Tahle knížka se vymyká skoro tak jako Dej mi své jméno. Je vyprávěna z pohledu předchozí generace homosexuálů, která už odešla. Nejde ani tak o příběhy jednotlivých hrdinů, které se splétají do sebe, ale o zprávu, kterou chce kniha předat. A myslím, že se to povedlo výborně. Dotýká se témat od přijetí homosexuality, přes násilí a šikanu až po sebevraždu (TW). A já prosím všechny, kdo jsou ochotni se tématu přijetí homosexuality alespoň trošku otevřít, aby si knihu přečetli.
No páni! Tuhle knížku jsem si koupila čirou náhodou, sáhla jsem po ní v knihkupectví tak trochu naslepo, věděla jsem o ní jen díky recenzi @endlessbibliophile a @humbook. A ač jsem heavy contemporary nikdy moc nečetla a celkově jsem měla pocit, že tohle jde mimo mě, naprosto mě to šokovalo. Kniha je výborně psaná, strhující, šokující a zároveň plná emocí, které se vám zkrátka dostanou pod kůži. Jde o dva silné příběhy, které jsou plné lidskosti, lásky a utrpení a témat, o kterých by se mělo více mluvit, jelikož mohou potkat každého z nás.
A teď mám jasno, že ve své knihovně musím mít i předchozí díl, tedy Dopisy ztraceným! Declan je totiž naprosto boží a já chci vědět, jak to s ním bylo! ❤️
Tohle bylo naprosto boží! Hlášky byly absolutně úžasné, fakt jsem se u toho smála a některé situace jsem opravdu vůbec nečekala! Je to přesně taková ta romanťárna na propršený víkend, kterou si vezmete do postele a slupnete ji spolu s čokoládou a čajem. Byla to prostě taková sladká oddechovka, kterou občas zkrátka potřebujete. Co bych ale vytkla, je vazba - tím, že byly stránky z tak tvrdého papíru, špatně se knížka otvírala a musela jsem na to jít hodně silou. Takže ač je vizuálně nádherná a hezky barevná, tohle by se do další knížky mohlo vychytat.
Jinak ale paráda, příběh mě nezklamal!
Mám za sebou už druhý reread a říkám vám - tuhle knížku si prostě musíte přečíst! Miluju jí! Splňuje všechno, co mám v literatuře ráda - hate-love relationship, feel-good romanci, humor, výborné ženské vedlejší postavy a nádherné procítěné momenty.
Ani nevím, kde začít. Už několikrát se mi stalo, že jsem brečela u knížky, ačkoliv se smutným knížkám obvykle záměrně vyhýbám a snažím se držet na vlně “feel-good” literatury (pomineme-li Dej mi své jméno :D).
V případě Achilleovy písně jsem ale udělala výjimku. K řecké mytologii jsem si nikdy nenašla cestu a říkala jsem si, že LGBT zpracování mi pomůže ji lépe vstřebat - a stalo se. Příbeh Achillea a Patrokla zde byl popsán již od dětství, jak spolu vyrůstali, jak čistý a úpřímný byl jejich vztah, jak šťastní byli. Jak společně šli do Trojské války. Celý příběh byl strhující, plný zvratů, na motivy řeckých bájí a pověstí, přitom ale neobyčejně svůj.
Vážně vřele vám doporučuji si ho přečíst, je to příběh o odhodlání a statečnosti, chamtivosti a ctižádosti, lžích a pravdě, ale hlavně o přátelství a lásce. Příběh, který vás donutí se smát, zamilovat se, brečet, nadávat a po jeho přečtení se snažit nevzbudit nikoho hlasitým smrkáním, jelikož jsou čtyři ráno :D (protože to fakt nešlo, posledních 30 stran jsem probrečela).
Trvalo mi to neskutečně dlouho, Holubici a hada mám v knihovně již od jejího vydání, přesto na ni přišel čas až teď. A ačkoliv jsem byla ke knize zpočátku dost skeptická, jelikož fantasy není mým nejoblíbenějším žánrem, příběh Lou a Reida mě dokázal okouzlit a přesvědčit. Celý příběh je neskutečně vtipný, akční a plný nečekaných zvratů. Navíc se zde vztah Lou a Reida vyvíjí velmi pomalu, komplikovaně a tak trochu kostrbatě - jak jinak by to mezi čarodějkou a lovcem čarodějek mohlo být. Vřele doporučuji! Jen pozor, jedná se o dualogii a v tomto případě rozhodně nečekejte uzavřený konec.
Tedy... takhle rozporuplné pocity jsem z knížky ještě nikdy neměla (tedy krom Najdi mě). Prvních 150 stran jsem byla naprosto zoufalá a naštvaná - podivnej děsivej týpek si nárokuje holku, kterou zná tak dvě hodiny, a ona je z něj úplně hotová, jelikož i když se chová jako psychopat, je prostě hrozně moc sexy, takže v pohodě. Z toho jsem byla vážně na prášky. Druhá polovina knihy mě ale naprosto šokovala, nečekala jsem takový dějový zvrat, ačkoliv některé věci mi došly dřív, než byly skutečně vyřčené. Zápletka se mi líbila, byla originální, zajímavá a šokující, ale vztah Holdera a Sky mě nechával celkem chladnou. Nicméně kniha byla velmi čtivá, děj měl tempo a témata, která se v knize vyskytují, nejsou příliš obvyklá, ačkoliv je opravdu potřeba o nich mluvit.
Páni. Musím říct, že tenhle příběh bylo něco úplně jiného, než na co jsem zvyklá. Tak upřímný, čistý, syrový, ale zároveň neskutečně matoucí. Ari byl skutečnou záhadou, a ač byl celý příběh vyprávěný z jeho pohledu, měla jsem občas dost velký problém ho pochopit. Ale celý příběh se mě neskutečně dotkl. Nejen příběh odehrávající se mezi jím a Dantem, ale i mezi jím a jeho rodinou. V něčem mi to dost připomínalo Dej mi své jméno, hlavně tedy ve vnímavosti rodičů. A ač byla knížka stále ještě o stupínek níž než zmíněné Dej mi své jméno, je krásná a mohu ji vřele doporučit i mladším čtenářům.
Mimochodem - ač budete mít po celou dobu nějaký pocit, ten konec vás prostě dostane a překvapí!
Dejte mi chvilku. Posledních 24 hodin nejím ani nespím, jak moc jsem z téhle knížky v háji. Nevím, kde začít.
Příběh má tempo, je neskutečně vtipný, opravdový, ale přitom jako z pohádky, dojemný, kouzelný a chytne vás za srdce (jo a taky je neskutečně sexy). Je v něm všechno, co jsem kdy v knize chtěla a potřebovala - smála jsem se, brečela, vyšilovala, asi stopadesátkrát jsem se začervenala nad těmi neskutečně žhavými scénami (které jsou mimochodem extrémně dobře, ale přitom vůbec ne vulgárně popsané) a hlavně jsem se do příběhu naprosto a totálně zamilovala. Budete s postavami prožívat jejich trápení a boje, budete jim fandit, budete je milovat, budou vás hrozně štvát, ale nakonec je budete stejně zase milovat.
Nemám ani jediné proti, vůbec nic (teda asi krom faktu, že už to skončilo). Hrozně moc děkuju yoli za vydání tohohle skvostu!! ❤️A doufám, že kniha trhne rekordy ve čtenosti i u nás, protože si to opravdu zaslouží!