zpetkeknize komentáře u knih

Četla jsem Nocturno už asi pětkrát, což mluví samo za sebe. Originální formát, nádherná obálka a hlavně - úžasný příběh a opravdové, fascinující postavy, které mezi sebou mají tu nejzábavnější dynamiku, jakou jsem kdy četla. A navíc ta zimní atmosféra - za mě je Nocturno pro Erika srdcovka, okouzlující záležitost a jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla.

2 29.09.2024

Jako první se mi od autorky do rukou před pár lety dostalo Na co slova nestačí a vzpomínám si, jak jsem tehdy knížku za tři dny přečetla a úplně se do ní zamilovala. Proto jsem od Dopisů měla možná až přehnaná očekávání.

Samostatné příběhy Juliet a Declana se mi líbily. Soucítila jsem s nimi a jejich problémy se mi zdály opravdu věrohodně vykreslené. Vedlejší postavy měly své místo, stálý charakter a nepůsobily jen jako výplň. Fungovaly a často jsem je měla mnohem raději než hlavní hrdiny (třeba Reva, ten už ale má soft spot v mém srdci dlouho). Stejně tak se mi zamlouval i nápad s dopisy. Co ale podle mě nefungovalo, byla dynamika a chemie mezi Juliet a Declanem. Nechápala jsem, jak se vlastně Juliet s Declanem a Revem sblížila, protože se chovala naprosto příšerně, ač to člověk čekal spíš od Declana. To, že oba kopali do všech kolem sebe, by se v jejich situaci dalo pochopit, ale zdálo se mi, že jejich chování příliš dlouho stagnovalo. A když mezi nimi z čista jasna nastal nějaký hluboký moment, nerozuměla jsem, jak se k němu dostali.

Co mě ale dostalo, byl konec. Výborný, dojemný, šokující, ale logický. Ten mi natolik vykompenzoval rozpačitost, kterou jsem během čtení často cítila, že jsem knížku zaklapla s rozmazanou řasenkou a pocitem, že jsem si to vážně užila. Takže ano, rozhodně se pustím i do její třetí knížky!

6 01.01.2024

Přečetla jsem Lenochoda Jimmyho a jeho backup band a konečně pochopila, proč ho Pavel nechtěl žánrově nikam zařazovat. Ono to totiž do žádné škatulky úplně nezapadá. A neskutečně dobře to funguje!

Proč byste si Lenochoda Jimmyho měli přečíst:
budete se permanentně klátit smíchy
bude vám připadat, že všechny ty postavy znáte osobně
absolutně, ale fakt ABSOLUTNĚ neodhadnete, co se stane na další stránce
bude to hrozně bolet
jenže realita občas prostě bolí a tohle je ukrutně reálný
a zároveň geniálně absurdní
budete milovat tu hru s jazykem a všechny ty originální obraty
jo a budete se chtít projet na sekačce (neptejte se, pochopíte)

Zkrátka se to Pavlovi opět povedlo a já smekám!

1 18.11.2023

Tahle skvělá knížka vypráví příběh tří kamarádek, odhaluje příběh každé z nich a zároveň poukazuje na důležitá témata v životě dospívajících (a nejen jich). Doporučuji, je to vážně čtivé, zábavné a silné.

4 21.06.2023

Bylo to drsné čtení. Úzkosti, které se knížkou plížily, jsem cítila ještě dlouho po dočtení. A myslím, že přesně toho chtěl autor dosáhnout.

Kubovi se povedlo bravurně vykreslit lidskou psychiku, to, kdy člověk bojuje sám se sebou, se svými strachy, se svým okolím, kdy pochybuje o sobě samém až do úplného zešílení.

Jazykové zpracování je kapitola sama o sobě - kniha je plná barvitých pojmenování, básnických prostředků a hra se slovy vás bude uchvacovat na každé stránce.

Tenhle povedený debut si zkrátka musíte přečíst. A připravte se na to, že vás úplně rozloží.

5 19.06.2023

Hypotéza lásky obletěla před nějakou dobou sociální sítě a nešlo si jí nevšimnout. A ač jsem původně neměla v plánu ji číst, neodolala jsem.

Je to taková příjemná romcom pro starší čtenáře s povedenými charaktery i romantickou linkou. Musím přiznat, že první polovina mě bavila o dost víc. Mám prostě ráda, když se ti dva teprve poznávají, zvykají si na sebe a vtipně naráží na své odlišnosti. To jsem knížku doslova hltala a naprosto jsem chápala celý ten hype kolem ní. Když se to mezi nimi ale zlomilo a hlavní hrdinka Olive se opravdu zamilovala, náhle pro mě knížka ztratila tu šťávu, kterou do té doby měla. A jako teda sex v knihách mám ráda, ale tak detailní na patnáct stránek asi úplně být nemusel. To už to začne člověka trošku nudit.

Na druhou stranu se mi moc líbilo to univerzitní vědecké prostředí a, jak už jsem zmiňovala, povedené charaktery. A i když byl celý příběh plný klišé, užila jsem si ho a dost jsem se nasmála. Považuju Hypotézu lásky za fajn oddechovku, hezkou, romantickou a vtipnou, nejlépe ale uděláte, pokud nebudete mít úplně přehnaná očekávání. Pak si četbu rozhodně užijete.

5 23.03.2023

Sedm manželů Evelyn Hugo obletělo Instagram už po vydání originálu. Sama jsem po knížce nijak nepokukovala, dokud mi ji mimo jiné nezačaly doporučovat i studentky a lidé, kteří čtou totéž co já.

A rozhodně nelituju, že jsem si ji nakonec taky pořídila. Celý příběh působí tak autenticky, až máte problém uvěřit, že se jedná o fikci. Evelyn se rozhodně nedá považovat za černobílý charakter. Je opravdová, upřímná a nebojí se čtenáři ukázat své stinné stránky, což je něco, díky čemuž je ještě více fascinující.

Spolu s novinářkou Monique posloucháme Evelynin příběh od úplného začátku - se všemi emocemi, traumaty, úspěchy i zklamáními, sledujeme lidi v jejím životě přicházet i odcházet. Ale hlavně se vracet. A občas člověku připadá, že její životní příběh jen neposlouchá, ale že ho před sebou vidí jako na filmovém plátně. Tam, kde Evelyn zářila několik desítek let po boku svých blízkých, se kterými zažívala chvíle největší slávy. A sláva, to je přeci to nejdůležitější. To, po čem dlouhé roky prahla. Nebo snad ne?

Pokud máte rádi knížky z prostředí známých osobností, nebo konkrétně s tematikou Hollywoodu, rozhodně by vám tahle senzace neměla uniknout.

5 07.03.2023

Teda… musela jsem si dát dva dny pauzu, než jsem se do psaní téhle recenze pustila. Začnu od konce - připravte si tak čtvrtáct balení kapesníků, protože posledních 60 stránek vás zabije. Ty emoce, zoufalství, to všechno vás převálcuje a už se nedáte dohromady.
Začíná to vlastně úplně nevinně. V první části jsem byla trochu v rozpacích - hlavní hrdinové se dali dohromady velmi rychle, na můj vkus až moc. Takže jsem se bála, že jejich vztah nebudu prožívat. Ale pak jsem pochopila, že o to v knížce vůbec nejde. Protože ve chvíli, kdy u Erika propukne melidie, začne všechno být úplně jinak. Najednou se k postavám dostanete mnohem hlouběji, jelikož jsou skvěle a autenticky rozpracované, a i když to hrozně bolí, ten příběh vás už nepustí. Pak už si nic nepřejete víc než to, aby dostali alespoň o trochu víc času, který by spolu mohli strávit.

Další, co na knížce krom zničujících emocí musím ocenit, jsou nádherné poetické pasáže a skvělý jazyk. S ním autorka opravdu umí.

3 08.01.2023

Kniha je rozdělena na dvě části. V té první nám Elias Prescott vypráví svůj příběh, ve kterém hlavní roli hrají drogy, alkohol a Kenneth. Kluk, který v druhé části příběhu přebírá slovo a ukazuje nám, kam ho setkání s Eliasem přivedlo.

Knížka je psána stylem, který jen umocňuje ponurou a naturalistickou atmosféru příběhu. Věty jsou úsečné, ale zachycují každý detail. Zanechávají ve čtenáři pocit, jako by příběh sledoval z dálky, ale nedokázal mu ani na moment uniknout.

Samotné téma knihy pro mě bylo dost vzdálené. Nikdy jsem nechápala, co někdo vidí na drogách, proto je pro mě těžké s postavami sympatizovat. Elias je někým, komu bych se za každé okolnosti vyhýbala velkým obloukem. Jeho chování vůči ostatním mi totiž ani v nejmenším nepřijde v pořádku. A to, kým se stal Kenneth, mě děsilo. Vůbec mi z jejich romance nebylo dobře.

A právě proto je kniha tak dobrá. Protože i přes to všechno jsem se od ní nedokázala odtrhnout, přenesla na mě veškeré emoce a zanechala ve mně jakýsi prázdný, ale hrozně silný pocit. Možná je to způsobem psaní, možná tím koncem… ale ta atmosféra vás zkrátka strhne. A i když tam budou pasáže, ze kterých vám bude zle, i když postavy budete občas nenávidět, je to příběh, který se vám zaryje hluboko pod kůži. A pokud se tohle autorovi/autorům povede, jsou dle mého názoru opravdovými mistry.

Ale stojím si za tím, že kniha by měla přijít do rukou pouze dospělým. Nachází se v ní již zmiňovaná témata drog a alkoholu a také silně toxický vztah, o kterém je sice velmi zajímavé číst, ale rozhodně by neměl být vnímán jako ideál, právě naopak.

Už dlouho jsem na tuto knížku slyšela jen samou chválu, a tak jsem si ji okamžitě nadšeně pořídila, jakmile ji nakladatelství conQueer vydalo. A musím říct… je to úplně jiné oproti ostatním fantasy příběhům, které jsem v posledních letech četla. Na jednu stranu by se mohlo zdát, že v příběhu chybí velké akční scény, ohromné zvraty a podobně, jenže… ono je to o něčem úplně jiném. Nejedná se o epický příběh, ve kterém hrdinové bojují proti padouchům ve velké válce, umírá se na každých pár stranách a z knihy dýchá temná a těžká atmosféra. Ne - Dům v blankytně modrém moři nabízí vlídný příběh, který člověka zahřeje u srdce. Ukazuje lásku ve všech jejích variantách, nese v sobě mnoho mouder, učí nás přijmout sebe samé i ostatní, otevřít se vnějšímu světu a hlavně milovat.

A já si přesně takovou knížku potřebovala přečíst.

2 01.08.2022

(SPOILER) Přiznávám, že jsem Letní noci původně neměla v plánu číst. Když jsem si ale objednávala další knížky na AM a řekla si, že to přeci jen zkusím.

A musím říct - jsem vážně ráda, že jsem to udělala. Letní noci mají vůbec nejsympatičtější postavy ze všech dílů (ale není tam Travis, takže jsem stejně smutná), prochází vývojem a v knize se řeší i velké množství vážnějších témat, o kterých je třeba mluvit. Velmi proto oceňuji, že ačkoliv se kniha stále veze na feel-good vlně, najdete tam mnohem víc.

Co se týče hlavních postav - Charlee je sice pořádný sobeček, ale vzhledem k tomu, čím si prošla, jsem k ní přesto chovala sympatie. Noah na mě udělal dojem o dost dříve. Vzhledem k tomu, jak náročnou rodinnou situaci měl, se choval opravdu empaticky a vyspěle (pokud nepočítáme to pošťuchování na začátku). A co cením nejvíce - dával si pozor, aby naslouchal a nepřekročil žádnou hranici, na druhou stranu byl však dostatečně upřímný. Zde nastalo několik momentů, kdy se Charlee z naprosto nepochopitelného důvodu urazila, kdy Noah jen řekl pravdu. A navíc dával najevo, že jí naslouchá a opravdu mu na její situaci záleží. Myslím tedy, že Noah je zralý na vážnější vztah, ale u Charlee si tím nejsem úplně jistá.

Postavy Harper a Aubrey pro mě byly trochu problematické. Spoiler: Aubrey po posledním rozchodu s Harper naprosto zmizí z knihy, čímž její postava naprosto ztrácí na důležitosti, což je docela škoda. Harper naopak zastává důležitou roli v průběhu celé knihy, má zajímavou osobnost a celkově mě její vystupování fakt bavilo.

Celkově musím ocenit velký posun autorky. Kniha je napsaná lépe, popkulturních narážek není tolik, charaktery jsou zajímavější a chování postav mnohdy logičtější. A nejvíce cením právě ta vážná témata, která jsou do příběhu vhodně zakomponovaná.

29.03.2022

Alespoň prozatím je milá, vtipná a čtivě napsaná romance odehrávající se v českém prostředí za časů covidu. Tedy jeho začátků. Na to, že se jedná o autorčinu prvotinu, je velmi povedená. Jak obsahově, tak vizuálně. Postavy jsou uvěřitelné, chybují, ale zároveň jednají logicky, a co je nejdůležitější - komunikují spolu! Musím vyzdvihnout také důležitý a výborně popsaný vliv rodičů, kteří jsou nepostradatelnou součástí příběhu. (A moje top postava je Marinin táta. No nemilujte ho!)
V průběhu textu je znát autorčin literární posun, a pokud se rozhodne vydat něco dalšího, moc ráda si to přečtu! A vy, pokud máte rádi sladkou a netoxickou (což fakt cením!) romanci, dejte Alespoň prozatím šanci.

2 21.02.2022

Stejně jako vloni, i letos Yoli vydalo sbírku povídek. A její téma jsem vřele uvítala. Jedná se totiž o sbírku LGBT povídek, která obsahuje témata v české literatuře velmi nedostatečně zastoupena. Setkáváme se zde mimo příběhů o homosexualitě také s tématy jako transgender, bisexualita, nebinarita nebo asexualita. Každá povídka je jedinečná, každá vyjadřuje jiné myšlenky, ale poselství mají stejné - naslouchejme si, buďme tolerantní a podporujme se. Vždyť to není tak těžké.
Ačkoliv LGBT literaturu vyhledávám, i pro mě sbírka otevřela nové dveře. Konkrétně knihu s tématy nebinarity, asexuality a transgender identity jsem ještě nečetla, proto jsem ráda, že jsem dostala tu možnost.
Ačkoliv má každá povídka něco do sebe a velmi osobité zpracování, rozhodla jsem se vypíchnout tři, které mě oslovily nejvíce.

První z nich je Pecka jako z broskve od Sáry Vůchové. Nejen kvůli tématu, které rozebírá (a které neprozradím, jelikož by to byl spoiler jak hrom), ale hlavně proto, že u žádné jiné povídky jsem se tak nenasmála. Ten začátek byl neskutečný! Navíc autorka dokáže bravurně popsat atmosféru a prostředí, máte po celou dobu pocit, jako byste seděli vedle hlavní hrdinky.

Druhá povídka, která mě velmi zaujala, byla od Rádi Blažka - Šťastně nezamilovanej. Téma asexuality podává opravdu přístupně a odlehčeně, pochopitelně pro každého čtenáře. Navíc jsem měla pocit, jako by mi některé myšlenky tahal přímo z hlavy. A autorův způsob vyprávění i slovní obraty mi naprosto vyhovují, přesně takovou tvorbu čtu moc ráda.

Na konec jsem si nechala povídku od Kláry a Evy Pospíšilových - Pozdní léto, sobota odpoledne. Po přečtení Páté minuty (a Nocturna a neexistence) jsem si byla jistá, že autorky nezklamou. A přesně to se mi potvrdilo. Na šestnácti stranách vypráví o obyčejném odpoledni dvou nejlepších kamarádů, které vlastně vůbec není obyčejné. Protože i po letech si člověk může uvědomit něco, co měl celou dobu přímo před nosem. A krom bravurního popsání pocitů a atmosféry musím vypíchnout volbu slov. Mám pocit, že holky se dokážou prostou větou dostat velmi hluboko.

“Moje tělo je mapa našich příběhů.”

Závěrem bych za sbírku chtěla poděkovat, protože má smysl. A já doufám, že alespoň někomu pomůže v těžkých chvílích, že čtenářům pomůže pochopit je samé nebo jejich okolí.

Hodnocení: 4/5 (ale pokud mám hodnotit nápad, tak je 5/5 málo)

1 17.11.2021

Musím přiznat, že v první polovině jsem byla občas dost zmatená a úplně jsem se nechytala, ale když se vyprávění v polovině přesunulo z perspektivy Alison na Sam, všechno do sebe zapadlo a celý příběh se spojil. Co na knize oceňuji nejvíc je velké množství myšlenek, takových, nad kterými se opravdu pozastavíte a zjistíte, jak pravdivé jsou. A nejvíc asi tahle:

“Maličkosti dělají dokonalost, ale dokonalost není maličkost.”

Bylo to krásný. Fakt.

4 27.08.2021

O Metě už jsem slyšela mnohokrát ze všech stran, většinou jen samou chválu. Sama jsem si ale nebyla jistá, jestli to bude pro mě. Obvykle čtu hlavně romanci, po thrilleru sáhnu jen zřídkakdy. Ale asi bych to měla přehodnotit, jelikož se mi již potřetí stalo, že mě taková kniha opravdu zvedla ze židle. A navíc mám pocit, jako by Pavel Lenčiným hlasem opravdu mluvil za celou naši milleniálskou generaci. Děj je výborně vystupňovaný, zápletka originální, zároveň se ale nejedná jen o thriller s fantasy prvky. Skrývá v sobě spoustu závažných témat a zpověď naší generace. Neskutečně povedené!

4 27.08.2021

Hrozně jsem se na Láska je na prd těšila. Měla jsem chuť na pořádně feel-good queer young adultovku. Tentokrát mám ale pocit, že bylo zásadním problémem to, že už mi zkrátka není patnáct, ačkoliv to pro mě při čtení překážkou obvykle není. Celá kniha je psána formou deníkových záznamů, hlavní hrdinka je takovým tím typickým naštvaným teenagerem, je zároveň ale i dost chytrá a sociálně tak trochu nemotorná. A za sebe musím říct, že mi její osobnost byla neskutečně sympatická. Její humor mi sedl, přišla mi opravdová, nepřikrášlená, naprosto autentická. Postavy byly originální a zapamatovatelné a stejně tak i témata, která se v knize vyskytovala, byla často mnohem vážnějši, než jsem před čtením čekala. Problémem pro mě byl velmi jednoduchý jazyk a způsob vyprávění (ale vzhledem k tomu, že šlo o deníkové záznamy patnáctileté holky, je to samozřejmě pochopitelné) a také to, že mezi Emmou a Phoebe byla dle mého názoru nulová chemie. Život a příběh Phoebe mi připadal zajímavý a bavil mě, mám ale pocit, že ta romantická linka tam asi vůbec být nemusela, jelikož na mě hlavní hrdinky až do poslední stránky působily jen jako kamarádky.

Hodnocení: 3.5/5

1 18.04.2021

Musím přiznat, že první polovina knížky byla poměrně průměrná. Četla jsem dál hlavně proto, že jsem díky Šesti vranám a Prohnilému městu tak milovala celý ten svět. A taky kvůli seriálů Shadow and bone, který se už blíží. Díky němu jsem postavy měla přímo před očima. Od poloviny se ale příběh rozjel neskutečným způsobem, který mi tu slabší první polovinu úplně vynahradil. Nečekané zvraty, silné momenty a na závěr zoufalství z toho, že druhý díl s novou obálkou ještě není vydaný. Potřebuju vědět, co se bude dít dál!

2 18.04.2021

Po přečtení dualogie Šesti vran a prvního dílu Griši jsem byla neskutečně natěšená na další knihu z tohoto světa. Navíc, když jsem věděla, že v knize bude figurovat i Nina. Nakonec ale musím říct, že Nininy části v knize mě bavily mnohem méně než ty Nikolajovy. Celkově jsem měla problém se do knihy začíst, ačkoliv styl Bardugo byl skvělý jako vždy a ve fungování světa jsem se po všech těch přečtených knihách ze světa griš už skvěle orientovala. Ale stejně jako pokaždé, i tady mi konec vyrazil dech. Přísahám, že Bardugo vás překvapí prostě pokaždé. Takže na další díl se rozhodně těším!

2 18.04.2021

Tak tohle... bylo neskutečný. Mám pocit, že to mělo všechno, co mám v knihách ráda. Výbornou slow-burn romantickou linku plnou chemie, noční setkávání plná odhalování strachů a temné minulosti, velká přátelství, vtip a sarkasmus, zkrátka všechno! Ke knížce jsem se dostala úplnou náhodou díky kamarádce a nemohla bych být vděčnější. Líbil se mi ten surově realistický, ale přitom odlehčený styl psaní, práce s emocemi byla neskutečně dobrá a o bravůrním popsání atmosféry se snad ani nemusím zmiňovat. Děkuju za to! A nutně potřebuju, aby autorkám vyšly i další knížky.

5 08.03.2021

I přes pomalejší rozjezd a delší dobu, než jsem si zapamatovala jména a dokázala všechny postavy rozeznat, mě poté příběh opravdu vtáhl, neustále jsem se vracela o x stran zpět (a to vám říkám, že občas jsem byla úplně nepříčetná, že jsem danou pasáž zpětně nemohla najit), abych se ujišťovala o různých informacích a podpořila své teorie. Hledala jsem vraha spolu s hlavními hrdiny a bavilo mě, jak do sebe všechno postupně zapadalo. I historické události byly skvěle vystavěné, líbily se mi ty paralely s naší historií.
A jsem na sebe pyšná, že jsem vraha odhalila ještě o něco dříve než hlavní hrdinové!

1 06.03.2021