Zrzavá_Tereza komentáře u knih
Vyšetřovatelka, která stráví 3 roky uvězněná šílencem a podaří se jí utéct, se vrací do běžného i pracovního života. Ač se její vyrovnání s tím vším prolíná i s vyšetřováním zmizelých a zavražděných dívek, řekla bych, že tohle celé stojí hlavně na tom, jestli se vůbec s něčím takovým vyrovnat dá. Skvělý je, že tu nenajdete žádnou zbytečnou omáčku kolem. Prostě jasně, stručně, šup šup. Necelých 300 stran tak proletíte celkem rychle. Druhý díl má ještě lepší hodnocení a i když teď mě tolik neláká, časem si ho pořídím, abych zjistila, jestli se Jude zase naplno vrhne do policejní práce.
Nepočítejte s nervy drásajícím thrillerem, kde jsou vraždy, napětí, vyšetřování.. Tohle je čistě o manipulaci, vypočítavosti, o chladnokrevném plánování a chvílemi mě až trošku vyděsily věci, se kterými jsem se setkala i v realitě. A o to víc jsem to prožívala. Pokud nepotřebujete thriller s litry krve ani nějaký vrcholný literární zážitek a stačí vám projednou něco čtivého, nad čím občas budete kroutit hlavou, tak doporučuju. Čtivost zaručena.
Tyhle "bestsellerový" knížky, co vidíte všude na Instagramu, vás lákají, protože je všichni čtou, fotí a všichni je chtějí. Já to mám takhle - mě to spíš odrazuje a tak si nechám chvíli na "odležení" a přečtu si je později.
Přečíst si je ale rozhodně chci, abych byla v obraze, co se knižního světa týče, a věděla, co na té dotyčné knížce všichni mají. Stejně tak to bylo s Osobní asistentkou. Byla jsem zvědavá, trochu natěšená. Už od začátku mi bylo jasné, kam kniha směřuje. Dokonale vykresluje pracovní vztahy přerůstající v posedlost, což je téma aktuální, jen podle mě zrovna tady nezáživně zpracované.
Od Fámy jsem čekala tak trochu nahlédnutí do situace, kdy může člověku nějaký drb nebo třeba hloupá poznámka, pořádně zavařit (což nejspíš všichni známe). Spíš tu ale převládaly rodinné vztahy a tajemství zasazené do malého anglického městečka, což je pro mě prostředí velmi oblíbené a vyhovující. Pokud hledáte na víkendové odpoledne oddechové čtení, které bude svižné a jednoduché, Fama je ideál.
Pokud máte rádi horory a zombíky, tak vás tahle knížka potěší. Nedozvíte se tu nic novýho, co už máte jistě nastudovanýho a co si budem - tohle není nějaká velká literatura, ale milovníky žánru potěší. Strašně se mi líbilo, že každá povídka je z jinýho prostředí a odehrává se v různých situacích. Je tu zoologická zahrada, sklep, vesmírná loď, opuštěný dům.. Jsou tu lidi tušící, co se děje, a naopak i lidi nevěřící. A ač nejsem příznivcem povídek, tohle se povedlo. Všechno se tu pěkně odvíjí a klape to, postavy mě bavily a očekávaně - na pár nechutností taky dojde.
Je to román? Je to detektivka? Je to thriller? Je to sonda do historie kriminalistiky? Je to všechno.
Rok 1897, New York, špína, chudoba, děti živící se prostitucí a jedno unesené dítě, které odstartuje neuvěřitelný příběh. Mám pro tuhle dobu slabost a je opravdu málo dobrých knížek zachycujících ji. A tuhle spolu s Psychiatrem můžu jen doporučit!
Téma spolubydlení s člověkem, ze kterého se vyklube psychopat je v knížkách i filmech tématem už hodně ohraným, ale pořád funguje. Stejně jako tady - dvě kamarádky se nastěhují do krásného starého domu a kvůli vyššímu nájmu si najdou spolubydlící. To, že to není nejlepší nápad, víme všichni už od začátku. Ale konec mě teda dostal. Myslela jsem si, že vím kdo za tím je a o co tu vlastně jde. Ale prd - všechno je jinak. Tak pozor na to s kým bydlíte.
Takhle knížka je jedno velký skvělý. Vladimír Beneš je neurochirurg, sympaťák a hlavně neuvěřitelně zajímavý člověk. Dozvíte se tu spoustu věcí o fungování mozku, o tom jak na něj působí rány při boxu nebo hlavičkování při fotbale. Taky co je to vlastně nádor a jak probíhá jeho vyjmutí. Nebo jaké je to mít ve svých rukou něčí život, proč je potřeba mít na sále logopeda a jak vypadá pracovní den člověka, který se těší na každou těžší operaci. Taky o lékařských seriálech, chování pacientů a strachu. A nebojte se - není to formou učebnice, ale rozhovoru. A pan Beneš to umí krásně povyprávět, vůbec vám nebude vadit, že to není beletrie a zhltnete to tak nadšeně jako já. Za mě velké doporučení!
Historický román z dob, kdy se věřilo tomu, že ženy jsou bezpáteřní rosolovití tvorové a bez pořádně sešněrovaného korzetu by se sesunuly k zemi jako roztavený sýr. Kdy se věřilo, že jezení masa způsobuje chuť vraždit. Kdy se měřila hlava zločincům, aby se zjistilo z hrbolků na lebce, jestli jsou to vrazi, zloději nebo podvodníci. Nebo že zrzaví lidé jsou nerudní (což potvrzuju, to na mě sedí!).
Ležela mi delší dobu doma a odkládala jsem její čtení s tím, že to nebude nic pro mě, když jsem spíš na ty thrillery a detektivky... Jak jsem se spletla - tohle je dokonalé a vychutnávala jsem si každou větu!
Tak jo, tohle byla slušná nechuťárna. Pokud máte rádi horory, ideál. Šest lidí, chata v lese, úchylná rodinka. Napínavá děsivá jednohubka.
Tohle byla krásná pohádka, na sváteční dny a proložení všech těch detektivek a thrillerů jako dělaná.
"Teď, když jsem tě poznal, planu jasněji." Moje nejoblíbenější věta z Divimoru ♥
Pořád čtu, jak je tohle vykrádačka HP, a že to není propracované, a že tomu chybí moment překvapení a já nevím co všechno... Tak hele - tohle je krásná pohádka a já si ji užila stejně jako první díl. Jasně, HP je jen jeden, ale co se na to vykašlat, přestat srovnávat a kritizovat a užít si tohle čtení se vším všudy. Je to kouzelné, je to milé, je to jako pohlazení v tom dnešním bláznivém světě. Za mě prostě velké doporučení!
Tak jako jsem kdysi hltala Keplera, tak teď hltám Stefana. Tohle je už čtvrtý díl s Fabianem Riskem a jednoznačně nejlepší. Byla jsem napnutá, nevnímala jsem, co se děje kolem, bylo mi všechno jedno, jen jsem potřebovala číst a číst. Tentokrát je to drsný a je tu tolik aktuálních témat - rasismus, mezilidské vztahy, přistěhovalectví... Je to tak strašně dobře vymyšlený. Pokud chcete opravdu dobrou detektivní knižní sérii, tohle si přečtěte. A pozor - na pračku se už nikdy nebudete dívat stejnýma očima.
Byla to zase jízda. Zase si nemůžete být ničím jistí, všichni jsou divní (taky blázni), všichni jsou podezřelí, nikomu nemůžete věřit, natož si někoho oblíbit, a do poslední stránky nevíte, na čem jste. To je prostě Fitzek. A za to já ho miluju.
V téhle knížce není jediná sympatická, natož normální postava. Jen alkohol, sex, drogy, krev. Což je fajn kombinace, ale tady to bohužel moc nefungovalo, nebyla jsem ani napnutá a ani vtažená do děje.
Dlouho jsem nečetla nic tak pochmurnýho, něco tak plnýho beznaděje, divných lidí a ještě divnější atmosféry.
Je to čtivý.
Je to (podle mě) lepší než Dědina.
Je to ze života nás všech a každej se v tom najde.
Myslela jsem si, že mě kniha o stařence s duší malé holky nebude bavit tolik jako předchozí autorčiny knihy. Ó, jak jsem se mýlila! Chvílemi jsem byla hodně dojatá. Je to něžné, je to lidské... Přesně takové, jak to umí napsat jen Delphine. Prosím, čtěte jí. Protože mezi všemi napsanými příběhy na tomhle světě jsou ty její výjimečné tím, že jsou opravdové a dotknou se vás.
Krátké čtivé kapitoly, námět skvělý, až trošku děsivý - nabalzamované uškrcené ženy, a k tomu dětství hlavní hrdinky provázené vraždami. Ale to zpracování tak nějak maličko pokulhává a závěr byl takový trošku odbytý, jako by to autor chtěl mít co nejdřív za sebou.