Zuzaa komentáře u knih
Byla to příjemná nostalgie do dětství v devadesátkách a zajímavé nahlédnutí do života aktuálních pražských třicátníků.
Postavy uvěřitelné, skvěle charakterově dotažené, ladily spolu jak dětské, tak dospělé osobnosti. Vedlejší postavy taky perfektní, zajímavé, velmi reálné.
Posloucháno jako audiokniha a zpracování je třemi písmeny "top". Hlasy vybrány geniálně!
Příběh jednoduchý - ale nejsou nakonec zrovna takové ty nejlepší?
Smutné, pravdivé, k zamyšlení ale strašně, strašně smutné.
Za tohle si můžu sama.
Něco mě varovalo, že to nebude dobrý, ale krásné grafické zpracování (papír, krásná obálka, ilustrace i formát) a sympatický úvod "o mně" mě přesvědčil si knihu přečíst.
A bylo to tak plochý! Myslím, že skoro každé dívce leží ve stolku deník s podobným textem - nebo spíš lepším.
Celá kniha plná textových klišé jako "Nebojte se být takový jací jste" a "Nebojte se přestat dělat věci, které vám nedělají dobře", "Řekněte těm, které máte rádi, co cítíte" a "Žijte tak, abyste nemuseli nic schovávat".
Ke konci mě to už opravdu iritovalo. Jediný příběh, který se mě dotkl byl "Děda Alzheimer", jinak jsem jen ráda, že to bylo opravdu rychle na mnou. V podstatě na stranu textu tu totiž připadá jedna strana ilustrace, jedna jen s nadpisem a pro jistotu ještě jedna zcela prázdná.
Moc pěkně, působivě a svižně napsané. Bez teatrálních gest, přitom silné. Autorka má perfektní cit na časování zajímavých vět na konci odstavců, které jsou výstižné, shrnující a přitom vás lákají k dalšímu čtení.
I přesto, že povídka není můj oblíbený literární útvar, tak se mi tahle kniha líbila docela dost.
I když má přesně tu nevýhodu povídek - sotva si oblíbím hrdiny a ponořím do děje, tak je konec.
Každopádně kniha vám nabídne dost zábavných nápadů (třeba v povídce Důkaz nebo Vypisovači), několik vyzrálých autorů (Alena Mornštajnová) a pár příjemných chvil.
Nejvíc se mi líbila povídka Pohádka.
(SPOILER) Spoiler allert: Když v dětství najdete mrtvou matku a bratra, tak vás to na celý život poznamená.
A kolem toho se točí celá kniha. Čekala jsem na nějakou pointu či rozřešení a... nepřišlo. Snad jen v tom, že hlavní dostava čekala asi dost na to stejné.
Kniha s jednoduchými, ale velmi užitečnými tipy na túry s dětmi.
Přesto, že se mi celkově líbila, připojuji tří výtky:
- Konkrétní výlety jsou převážně v okolí Brna. Je to logické, když tu autorka žije. Koupit si knihu a být z druhé strany republiky, tak tuto přidanou hodnotu moc nevyužiji.
- Fotky jsou veskrze pěkné a je jich tu spousta. U některých se však nedokážu ubránit dojmu, že patří spíš do rodinného alba. Myslím, že pro účel knihy, desátá fotka mávajícího autorčina syna už nebyla přínosem.
- Vím, že všechno se zdražuje a papír ani užitečné myšlenky nejsou zadarmo. Přesto 400 Kč, za knihu o 170 stranách v paperbacku, se mi zdá spíš hodně.
Takže knihu k prolistování a rychlému přečtení určitě doporučuji, je inspirativní. Ale za jeden večer nemáte to dělat, takže se přikláním spíš k zapůjčení z knihovny.
Tipy na zajímavá místa a výlety jsou super. Zpracování, grafika a chybějící mapky trochu slabší.
Trochu horší verze Bridget Jones a o dost horší verze knihy Dobrý proti severáku.
Kdyby to nebylo tak neuvěřitelně ulítlé a přestřelené, tak bych to brala jako milou letní oddechovku, protože kniha psaná v emailech mě baví. Tohle byl ale spíš překombinovaný, neuvěřitelný zmatek, takže dávám *** za čtivost, nápad a to že jsem se asi 3x pousmála.
Perfektní! Stejně dobré jako první díl a možná ještě o kousek lepší.
Strhující postupné pátrání, žádná hluchá místa, minimum faktických nesrovnalostí, extrémně zábavná forma.
Jsem fanouškem téhle série!
Zbytečně překombinované, spousta postav, tragédií, nikdo sympatický, celkově to působí jako pokus o něco co se moc nepovedlo a nedotáhlo. Nechápu ani jak, ale docela mě kniha vtáhla, takže dávám 2*, ale jinak příběh sjede dost...po povrchu.
(SPOILER) Výborná young adult, se vším co k tomu patří.
Já už nejsem zase tak young, spíš adult, tak dávám 4*, protože příběh pro mně byl trochu moc černobílý a těžko uvěřitelný. Trochu moc divočiny na malou obec Loukotě - třeba tu zakopanou mrtvolu u Daniely a její mámy tu bych tam vůbec nepletla, to mi přišlo těžko uvěřitelné a zbytečné.
Nicméně charaktery postav jsou zajímavé, styl psaní zábavný a být mi kolem 15-19 let jsem nadšená a kniha patří mezi mé oblíbence.
I když mě recenze měly varovat, jsem překvapená, jak to bylo slabé.
Petru Jirglovou přitom na Instagramu sleduji ráda a její druhá kniha - Všechno nejlepší Anno! se mi líbila moc.
Letuška z economy byla ale opravdu ztrátou času i papíru. To co funguje jako blog, působí jako kniha plytce. Kniha je koncentrací povrchních historek, které určitě mají místo v soukromém deníčku autorky, ale ne v knize.
Jsem ráda, že jsem knížku měla z Knihobudky, protože peněz by mi za ni bylo opravdu líto. Dvě hvězdičky dávám za to, že jsem se asi 2x pousmála, že se mi docela líbily ilustrace a že bych to s autorkou nerada vzala.
(SPOILER) Touhle knihou se Shari Lapenou asi končím. Četla jsem všechny, ale nic nového už mi to nepřináší.
Na začátku sice pěkně pojatý příběh a zajímavě vykreslené postavy, konec ale úplně ulítlý. Celou dobu se vlastně řeší jedno obvinění - abychom na konci zjistili, že je to tak opravdu bylo. Vlastně řádné překvapení, žádný zvrat, ale ani žádná velká logika. Od kdy se lidé vraždí aby nemuseli platit alimenty?
A pak ke konci ještě dalších pár nesmyslných vražd, bez zjevného motivu.
Z knih Patrika Hartla - a přečetla jsem všechny - je tato jednoznačně nejlepší.
Jedna dlouhodobá sledovaná linka hlavní postavy knize svědčí, máme čas hrdinu poznat i pochopit a celé to funguje jako sonda do dlouhodobého vývoje jednoho netradičního rodičovství.
Pro mě si v téhle knize všechno sedlo.
Jazyk, struktura, obsah, forma. Tvorba Miřenky Čechové mě bavila už v knize MISS Amerika a v Baletkách své kvality potvrdila. Tuhle knížku si budu s nadšením pamatovat.
Fakt jsem se nasmála, hodně. Autorčin humor asi není pro každého, ale mě se líbil. Myslím, že potkat se v reálu - byly bychom kámošky!
Hltala jsem každou stránku, líbilo se mi to moc.
Celý nápad s alternativní historií - kterou s takovou samozřejmostí, bereme jen jako alternativní a přitom nechybělo zase tak mnoho a mohla být každodenní realitou, mě nadchla. Strhující příběh a za mě nejlepší kniha autorky.
Bohužel nedočteno (ukončeno na straně 270). Po prvním díle, který se mi líbil, to na mě působilo už příliš překombinovaně, do čtení jsme se musela nutit a v sérii pokračovat nebudu.
Kniha mi trochu připomíná Měděného jezdce - válečný příběh o těžké době v cizí zemi. V případě Měděného jezdce v Rusku, u Slavíka ve Francii.
Trochu říznuté červenou knihovnou, na konci dost patetické a na efekt, ale proto vlastně čteme, abychom prožili velké emoce a silné příběhy.
Slavíkovi jsem to všechno věřila a dávám pět hvězd.