WEIL
komentáře u částí děl
"Zavřel jsem oči. Bylo to dávno. Bylo to strašně dávno. Byla to krvavá oběť, taková jiná, nenápadnější, za lepší život té generace utwistovaných nahoře. Blbost, řekl jsem si v duchu. Nebudu sentimentální jak stará kurva, a otevřel jsem oči.
Venuše, poněkud obtloustlá Venuše, zpívala tím zapomenutým hlasem tu píseň rychle zapomenutých let."
To jsou závěrečné věty této povídky, nesené podle mě v rytmu blues.
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Jak žijí vzorní chlapci? Jaká byla autorova představa v jistém věku? ...Jistě meditují v čajovně (opravdu, jedna taková se na Žižkově objevila, ovšem nepřežila ani týden), čtou Hegela, zahloubají se přemýšlivě i do Tomáše Akvinského, naslouchají soudobé vážné hudbě, hlavu v dlaních (už to je mi notně podezřelé), něžně líbají své křehké partnerky na vchod do zažívacího ústrojí, zavile odmítají alkohol, nejedí lůj, jsou střídmí v jídle a pití a vyznávají nějaké umírněné náboženství, nejraději východní. V jejich manželstvích jde o absolutní věrnost - jak jinak? Manželské obcování přichází v úvahu toliko za účelem plození dalšího výtečného jedince.
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Kdo zná něco o životě fotografa a dělníka Jana Saudka, tak ví, že jedna jeho žena si vzala život. A sám prošel v životě nejednou krizí. Takže se těmhle snům pak nediví.
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Povídka o tom, jak se člověk pokouší prorazit hlavu zeď v místě, kde si myslí, že ta zeď není tak pevná.
Obzvláště J. Vrchlickému se povídka líbila a nazval ji unikum soudobé české prózy.
Pěkná ukázka, jak hledali, porovnávali, a k čemu dospěli dva hlavní literáti a další jejich známí, než dospěli k ustálenému používání těchto pojmů, přičemž netvrdí, že vyčerpali všechny možnosti a šli jednoznačně správnou cestou.
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
"Inu jak kapá koza mě, tak ať skape i sousedovi", to se hodí na tuhle povídku o dvou kapsářích a příležitostných zlodějíčcích.
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Těžko říct, která doba je na žebrání dobrá a zda i dneska se dost lidí může takhle důstojně uživit. I když co je to důstojně? Každý to vidí po svém.
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Ženy bohémky jsou pro běžný život těžko použitelné a je jedno jestli mají pas český nebo americký.
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
Odvyprávěno hezky, i když důvody rozporů ve vztahu nejsou moc jasně zargumentovány, a asi o to ani až tak nejde. Jen jsou hlavní postoje tří postav povídky poněkud sterilní.
![2 z 5 2 z 5](img/content/points/2.png)
Ponekud zvláštní úvod. Jako by Řím neměl hodně obyvatel a všichni se tam museli znát...Irena je květinářka, a vydělává kde se dá. Z jednoho hocha si dělá dobrý den a myslí si, že jí na to nepřijde. Přišel, ale Ireně je to fuk a žije jako mimoňka, táhne to svým životem tak jak je pro ni nejpohodlnějším.
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Zbytečně se sázet nemá, ani lhát, ani krást. Tedy zbytečně, ale pokud je to nezbytné, tak co pak...