Nejnovější komentáře

„Za mne má trilogie sestupnou tendenci. Tento díl už je trochu moc přitazeny za vlasy a konec se mi nelíbilo vůbec. Autorka má štěstí, že to nebyly její prvni knihy , které jsem četla, takže ji jeste šanci dám.“... celý text
— HH77

„Krásná kniha pro malé holčičky (popravdě se zaujetím poslouchal i starší syn :). Všude jsou třpytky, jednorožci a duhy, takže kniha byla jasná volba během našeho jednorozčího období. Kniha má hodně ilustrací a svižný text, takže jsme ji s přehledem přečetli již jako dárek k 5.narozeninám. Od té doby již několikrát, ať už po kapitolách před spaním nebo na jeden zátah během deštivého odpoledne. Příběh navíc obsahuje poučný moment, kdy hrdinka musí překonat strach a překážky, což může malé slečny inspirovat.“... celý text
— Dancozz

„Knížka se dobře čte, hlavně zpočátku mi přišla i velmi zábavná, ke konci už trochu se opakující. I přes to oceňuji knihu s touto tématikou, která ukazuje především ty stinné stránky doktorské profese, které si ne každý uvědomuje. Je potřeba mít na paměti, že bytosti v bílých pláštích jsou taky jen lidi a že je na ně opravdu hodně nakládáno (hlavně před těmi v nemocnicích je potřeba fakt smeknout).“... celý text
— sweeney

„Velice pěkně se to poslouchalo,dobře namluveno.Priběh byl smutný,ale velmi zajímavé téma příběhů obyčejných lidí na konci války.Jsem zvědavá na pokračování.“... celý text
— S.sidi

„Vůbec jsem nevěděla, co od knihy čekat. Bežně nevyhledávám příběhy z doby pravěku, no musím uznat, že toto dílo je opravdu povedené. Psané krásným jazykem, dojemné. Opírá se o mýtus o labutí Panně. Jednoho dne Lovec vyráží na výpravu za jídlem pro svou osadu. Netuší však, že kořist nebude jen tak ledajaká - ,,uloví" si totiž budoucí ženu. Problém je v tom, že vůbec není podobná Říčním lidem, ke kterým patří náš Lovec. Proto ji ostatní osadníci neuznávají, bojí se ji, chtějí ji vyhnat. Avšak příběh Labutě je mnohem rozsáhlejší a sám Lovec na něj nakonec přijde. Musím uznat, že konec, kdy Labuť nalezla cestu zpět a dokázala se vrátit ke kořenům, byl dojemný. A samozřejmě nemůžu opomenout nádherné grafické zpracování, které doplňovalo příběh.“... celý text
— azur

„Osvětimská ukolébavka byla opravdu úžasná a smutná kniha, proto jsem sáhla i po této. Zde přišlo trochu zklamání. Kniha vypráví příběh dvou chlapců, které rodiče nechali u tety v Paříži a sami se schovali jinde. Nyní matka s otcem čekají na víza do Ameriky, ale také jenom pro sebe. Pro děti se ho pak budou snažit sehnat co nejdříve. A to je věc, se kterou jsem jako matka celou knihu bojovala. Neumím si představit, že bych takto nechala někde děti, ale také si neumím představit, jak bych se zachovala v době války. Jak děj pokračuje, přijde mi tento příběh moc pohádkový. Kluci se vždy ze všeho dostanou a většinou úplně lehce, i když lidé kolem nich takové štěstí nemají. Celkově se to celé četlo dobře. V příběhu jsou místa i lidé, kteří opravdu žili a zachraňovali uprchlíky, ač se sami museli bát o svůj život. O druhé světové válce čtu moc ráda a tuto knihu bych zařadila mezi ty slabší. Musím také zmínit gramatické chyby a překlepy v knize.“... celý text
— Galloway

„Fajn rychlovka, pachatel mi byl sice byl znám už od samého začátku knihy, přesto se to četlo dobře a příběh utíkal velmi rychle - přečteno za jedno deštivé odpoledne...“... celý text
— absa2611

„Na Vianoce roku 1943 sa nemecké lode plávajúce z ďalekého východu snažili preraziť britskú námornú blokádu. Kľúčovými postavami, v rámci spojeneckej operácie zvanej Stonewall, sa stali aj československí letci bombardéru B-24 Liberator. Ich úlohou bolo sledovať jednu z lodí a následne zaútočiť. Tak som bol nadšený, že sa mi dostal do ruky ďalší historický román od Jiřího Šulca, no po prečítaní som zostal veľmi sklamaný. Operace Stonewall ako keby bolo písaná úplne iným autorom. Vo svojich knihách Dva proti Říši a Operace Bruneval (knihy, ktorým som dal plné hodnotenie) dokázal autor pútavo popísať získavanie informácií a špionáž. V tomto jeho diele je však získavanie informácii (zaberá značnú časť knihy) o lodiach popisované veľmi nejasne, skratkovito a nezaujímavo. Jeho ostatným románom pomáhalo dosť aj to, že vždy dopĺňal reálne udalosti nejakou vymyslenou dejovou linkou, ale tu tomu tak nie je. Postavy nie sú zapamätateľné a mnohé nedostanú dostatok priestoru (letci). Skôr by som uvítal ak by bola celá kniha sústredená najmä na československých letcov, no bohužiaľ tomu tak nie je a dostávame len kopu zbytočných informácií o pozorovaní lodí. Sú tu totiž tri dejové linky v podstate a tá o letcoch sa dostala do popredia až ku koncu. Záver, keď príde konečne na útok bombardéru je fajn. Kniha je celkom krátka, no niekoľkokrát som ju musel odložiť a skoro som ju nedočítal. V poznámkach na konci autor vysvetľuje aj to, čo sa s hlavnými aktérmi stalo po vojne a tiež popisuje zmeny, ktoré musel spraviť pri písaní tohto diela. Tie sú však minimálne a popisované udalosti sa naozaj odohrali. Ak to porovnám s inými podobnými knihami, tak za mňa ide jednoznačne o sklamanie.“... celý text
— marco026

„Sonda do jednoho běžného manželství, jeho vzniku, průběhu a rozpadu. Ale i o mateřství, psychických poruchách a uvědomění. Vypravěčem tohoto osudu je Marta, která již delší dobu tuší, že s ní není vše tak, jak by mělo. Neustále se točí v kruhu návštěv odborníků, užívání léků a jejich následné vysazování. V mládí se setkává s Patrickem, spolužákem jejího bratrance. Tou dobou ještě netuší, že právě Patrick se stane jejím manželem. Musím uznat, že Marta byla občas vážně nesnesitelná a nedovedu si představit, jak dlouho by tohle manžel dokázal tolerovat i v reálném životě. No i tomu knižnímu nakonec pohár trpělivosti přetekl.“... celý text
— azur

„Mladický vzdor, alkohol, drogy... Ale vysvětlujte to čtrnáctileté puberťačce. Zbytek jsou už jen tragické důsledky. A nejen teenagerka je vina. Rodiče Erin nesou svůj nemalý podíl, pokud pro ně pozdní dcera byla "chyba", které nebyli schopni dát zaslouženou lásku.“... celý text
— Miro67

„Je to už má třetí biografie o Vaškovi, a musím říct že je ta bezkonkurenčně nejlepší! Nečekala jsem, že autor může do knihy dát ještě něco, co už nebylo řečeno předtím, ale povedlo se mu to. Podle mě se toho v této knize dozvíte úplně nejvíc, ze všech jeho napsaných biografií. Nejen, že tu najdete také nejvíce fotek, ale také několik perliček, které jsem do teď nevěděla. Všechno krásně doplňují rozhovory s lidmi, se kterými Vašek během života nějakým způsobem spolupracoval. Takže si člověk může utvořit názor i z pohledu člověka, který ho zná. Podle mě se to moc povedlo. Nejucelenější, a zatím také samozřejmě nejaktuálnější kniha o Vaškovi, která je k dostání. Krásný dárek k osmdesátinám. Takže pokud váháte, a máte ho rádi, jdete rozhodně do ní.“... celý text
— Katy_vKnihách

„Ještě, že to bylo krátké, už poněkolikáté jsem se přesvědčil, že "klasiky" nejsou pro současnou dobu. Není to ani vtipné, ani dojemné, je to spíš trapné. 40% a nikdy více.“... celý text
— Timkim

„Tohle je kniha právě na sychravé podzimní dny jako jsou teď, takže to nebyla náhoda, že mi ji knihovnice šoupla k půjčeným.... Ke čtení sklenička dobrého bílého nebo červeného a hned se přenesu díky JuliiC do slunného vinohradu. Zatím mi kouzlo francouzských dobrot, stejně jako šarm Francouzů a Francouzek v originálním prostředí unikají:-) ale zrovna teď mi stačí dokonalé "papírové" podání (překlepy i přehmaty ala letenka x vlak přehlédnu;-) s teplou dekou, ať si venku prší a fouká jak chce....“... celý text
— Josh

„Na knížku mě nalákala kamarádky a já si ji pořídila jako eknihu. Protože… když vám čtecí kámoška řekne, že si z ní sedla na zadek, tak se o tom chcete přesvědčit na vlastní oči. :) Na začátku se seznamujeme s hlavní hrdinkou Hannah, která pracuje v agentuře chránící známé osobnosti. Je školená pro nebezpečné situace. Přesně ví, kdy má zaútočit a jak útočníka spacifikovat. To by vše nebylo až tak zvláštní, kdybychom se vzápětí nedozvěděli, že je maličká, drobounká a vypadá jako dívenka. Hannah prochází těžkým obdobím. Pohřbívá maminku a dostává se do soutěže o prestižní zakázku se svým přítelem, který v agentuře také pracuje. Šéf ji neustále posílá domů, aby mohla truchlit, ale ona se nechce vzdát. Nakonec dostane jednoduchou zakázku s velkou hvězdou, která se roky schovává. A to s hercem Jackem Stapletonem. Ten je nejen velice tajemný a slavný, ale taky charismatický. Hannah má jediný úkol. Ochránit Jacka a jeho rodinu před stalkerkou, která vystrkuje drápky. Jenže… Práce a city se nemíchají! Nebo je v lásce povolené vše? Jak se Hannah vyrovná s nelehkým úkolem? Čtení jsem si maximálně užila. Dostala jsem přesně to, co jsem čekala. Oddechovku s nevšedním příběhem. Ráda bych vypíchla svižné dialogy. Doslova se jednalo o vtipné přestřelky mezi Jackem a Hannah. Vřele doporučuji! Oblíbené věty z knihy: Jak jsem se měla soustředit v přítomnosti boha sexuální přitažlivosti? Právě se díváte na svoji osobní krevní banku. Seš Jack Rozparovač našeho vztahu! A možná že víra v sebe sama je vlastně jen vlastní rozhodnutí, že to zvládnete.“... celý text
— mstychov

„Typická Elizabeth Chadwicková.Pro milovníky historických románů ze středověké Anglie zajímavé počtení.“
— Paulika419

„Teď jsem při pečení moravských koláčů poslouchala povídku Ukradený kaktus a Případ s dítětem. Tolik laskavosti a pochopení pro sběratele. V jedné věci pan Čapek ale nemá pravdu, i ženská může propadnout sběratelské vášni. A ukradené tříměsíční dítě bych v tom šoku nepopsala o nic lépe než maminka Růženky. Krása na 1000 hvězd. " Různé druhy psů se navzájem uznávají za psy, podle čeho pozná takový barzoj, že jezevčík je taky pes. To my lidé se lišíme jenom jazykem a vírou, a přitom se můžeme navzájem sežrat". PS: Koláče se povedly a čekají na zítřejší nájezd vnuček.“... celý text
— uxor

„Strhující vyprávění historických událostí kolem nástupu Nera na trůn. Velmi oceňuji přístup autorů, kteří se věrohodně snaží zachytit historii, i když někdy to musí být těžké, když některé prameny se ve svých záznamem rozcházejí, jako např. sexuální vztah Agrippiny ke svému synu Neronovi. Dále vítám další historickou postavu Senecu, jehož díla mám již načtená a oslovila mě stoická filozofie a právě proto jsem byl zvědav na jeho účast v ději, je pěkně vidět, že i přes snahu vést ctnostný způsob života, okolnosti tomu kolikrát nejdou naproti ba naopak. Dále je pěkně vykreslena osobnost Nera a jeho pomalá přeměna v budoucího netvora, jak jej známe např. z románu Sienkiewiczova Quo Vadis. Kresba je též parádní a tak tento historický komiks všemi deseti doporučuji.“... celý text
— Politre

„Druhý díl byl lepší než první, asi zase nadhodnocuju, ale tahle série mě fakt baví, i když hraju úplně jiný typ her.“
— marketa3815

„Zajímavé téma, ale ze začátku se to trochu vleklo, musela jsem tomu přijít na chuť“
— Mufa

„Podtitul: Příběh chlapce s poruchou ADHD a jeho nezralé matky. „Jmenuji se Martin a letos mi bude dvanáct. Někteří lidé říkají, že jsem nevychovaný drzý parchant, který by potřeboval pevnou ruku; ti, co si myslí, že tomu rozumí, tvrdí, že jsem ádéhádé. Nevím, co je lepší.“ Hlavní postavou je ANDĚLA, která na základní škole otěhotní se stavebním dělníkem, který je Slovák. Anděla se rozhoduje, jestli si MARTINA nechá či nikoliv, ale nakonec ho vychovává sama. Jako samoživitelka to nemá snadné. Chodí do práce a na Martina nemá moc času. Anděla si nerozumí se svou mamkou, rozčiluje ji také protivná sousedka, která žije s nimi v paneláku. Kouří cigarety a na pravém rameni má tetování na kterém jsou zobrazeny hodiny a přesný čas Martinova narození. Martin se předčasně narodil a byl v inkubátoru. Příliš si nerozumí se svým okolím. Nemá moc kamarádů a u Martina se zjistí ADHD. Rád čte knihy, má v oblibě také historii, občas si zahraje počítačové hry. Má vlčáka DANNYHO. Martin s ADHD má různé problémy ve škole a jeho máma Anděla to musí řešit. Myslím si, že v minulosti dětí s tímto syndromem bylo méně, anebo se o tom nevědělo a učitelé nevěděli, jak mají pracovat s takovými dětmi. Dnes je situace mnohem lepší. Existují různí asistenti pedagoga, kteří pracují s těmito dětmi. Děti, které mají ADHD, navštěvují dětského psychologa a případně berou léky, jak tomu bylo u Martina. V románu se dočteme informace o ADHD. Jak se projevuje tento syndrom u dětí a také jaké příznaky můžou být u dospělých. Jednoho dne dojde k dramatické události, o které se dočtete v tomto románu. Kapitoly jsou krátké. Střídají se kapitoly z pohledu MARTINA a ANDĚLY. Líbilo se mi, že kapitoly se odlišují barevným písmem. U Martina nalezneme zelenou barvu písma, u Anděly klasickou černou barvu písma. Kniha se celkově četla dobře. Kniha je krátká. Je to četba na jedno odpoledne. Je to příběh ze života, který se mohl stát. Myslím si, že se jedná o autorčinu prvotinu. Je škoda, že se v knize nenachází medailonek autorky. Určitě by bylo fajn, kdyby bylo v knize několik vět o autorce, ať si čtenář může udělat představu o autorce. Možná je to autorčin záměr, aby skryla svou identitu. Těžko říci. Také si nejsem jistý, jestli je tento příběh založený na skutečných událostech či nikoliv. Z četby jsem však měl pocit, že román je založený na skutečných událostech. Tato informace se však v knize nenachází, je to jen moje spekulace. Kniha má pěknou obálku. Citáty: Vymyslel jsem takové přirovnání, že lidi jsou kolikrát stejní jako knížky. Když je knížka nacpaná v knihovně mezi ostatní a vidíte jenom ten hřbet s názvem, tak si podle toho kolikrát myslíte, že kniha za nic nestojí. Pak ale, když ji náhodou vytáhnete, tak zjistíte, že vypadá úplně jinak a je o něčem, co jste ani nepředpokládali, a třeba stojí za přečtení. S lidmi je to to samé.“... celý text
— Marekh

„Humorně laděná kniha, u které jsem se musela smát. I když mi staré dámy bylo líto, obzvlášť na začátku příběhu, jak nepěkné chování zažívala. Za to ale dokázala bravurně zatočit s prevíty, kteří ji ztěžovali život. Otáčela jsem napjatě stránku za stránkou, copak na ně vymyslí a zdali to vše dobře dopadne pro ní. Závěr knihy pobavil. Bohužel se obávám ale, že autor nebyl až tak daleko od pravdy. A mnohým seniorům se dějí obdobné patálie měsíc co měsíc, jen ne v takovém měřítku. Alespoň doufám.“... celý text
— Jája92

„Kdyby byl film na toto téma v televizi, určitě bych přepnula program. Ale nerada odkládám nedočtené knihy -:) . Takže kniha se čte dobře, s tím jsem neměla problém. I když by určitě mohla být kratší. Je zde pár možností, kdo ubližuje hlavní hrdince a její dceři. Já si z počátku vybrala špatného pána, ale poslední třetina knihy už myslím byla jasná. Ale kniha mne prostě nevtáhla do příběhu.“... celý text
— PV79604

„Maasovu mám hodně ráda, ale tato kniha mi přišla už trošku moc. Nemohla jsem se začíst a hodně jsem se ztrácela ve všech těch pojmech, krajinách, typech bytostí.... Hlavní hrdinka je prostě neohrožená alfa, která si nevidí do pusy, což je i celkem sranda. Se svým mužským protějškem se nemusí a lezou si na nervy. Ale co se škádlívá, rádo se mívá....Konec knížky je teda hodně akční, jen mi některé scény přišly až moc utažené za vlasy a překombinované. Nicméně jdu i do druhého dílu, protože prostě Maasová.....“... celý text
— Monybook

„Příběhy zajímavé, ale vyprávění autorky jsem spíše přelétla očima, protože mi to přišlo stále dokola.“
— Jančislava

„Mám ráda knihy rozhovorů, ale tahle mi zrovna nesedla. Polovina příběhů je o ženách, které jsou psychicky trochu ujeté (nebo jak to nazvat), což tématu rozhodně neprospělo. Jedna z žen o mateřství říká: ... je "vlastně to nejhorší, co člověka může potkat. Je to, jako když vláčíte kládu"... Já naopak říkám, že moje děti jsou to nejlepší, co se mi v životě povedlo a proto jsem většině důvodů, proč děti nemají, neporozuměla. Komentáře o knize čtu zásadně až po přečtení celé knížky a tady už bych připomínky a kritiku jen opakovala.“... celý text
— micha-ella

„Jedna z knížek která mi chyběla přečíst od Becky Albertalli a první knížka, kde jsem se setkala s Adamem Silverou. A dopadlo to dobře. Nebude to teda úplně knížka na kterou bych nikdy nezapomněla a rozhodně to nebude jedna z YA queer knížek která pro mě bude nějak signifikantní, ale pořád jsem si to užila. Kluci byli po většinu času sympatičtí, pár chvil kdy jsem je chtěla proplesknout aby se konečně vzpamatovali se teda našlo, ale zvládla jsem to nějak přežít. Doufala jsem, že chvíle kdy se znovu potkají přijde trochu dřív, takhle mi to přišlo docela dlouhé. Bavilo mě jak se střídaly kapitoly z pohledu obou kluků, mohli jsme tak vidět co kdy kdo z nich dělal a jak se cítil. Zajímalo by mě, který z autorů psal kterého kluka, protože jsem si rozhodně jednoho oblíbila víc a ráda bych věděla zda to byl ten od Becky nebo od Adama. Nápad setkání se na poště byl za mě super, nic podobného jsem ještě nečetla. Líbily se mi postavy a povaha kluků, jak se od sebe lišily a jak měly nakombinované jednotlivé vlastnosti. Zvlášť muzikály jsem tady dost ocenila. Párkrát jsem se při čtení i zasmála a celkově jsem si moc hezky odpočinula, takže jsem ve výsledku dostala to co jsem očekávala a byla jsem spokojená. Tuhle knížku jsem si vytáhla ve svojí tbr challenge a jsem za to ráda, že jsem si jí konečně přečetla. Není to úplně příběh u kterého bych o něco nutně přišla když bych ho vynechala, ale rozhodně to je knížka kterou jsem si užila. Většinu příběhu jsem zvládla přečíst za jeden den a užívala jsem si to. Takže pokud hledáte nějakou poměrně originální queer knížku, která vám vykouzlí úsměv na tváři, ale dost možná vás protagonisti budou občas štvát, tady ji máte.“... celý text
— Akléda_

„Nezbytný hapyend trilogie. Naštěstí kniha jede ve svižném tempu a nepolevuje. Celá triloge se četla naprosto sama a zaujímá čestné místo v knihovně.“
— Monybook

„Krásně se to četlo, příběhy žen byly poutavé, i když neveselé, prostě že života“
— Datr1

„Škola po povodni neobyvatelná, naše děti rozstrkané po volných kapacitách po okolí a výuka se moc nedaří. Napadlo mě zpříjemnit si ji pravidelnou četbou na pokračování, nejlépe nějakou dobrodružnou, aby se posluchači na pokračování těšili a sami se ho dožadovali. Jelikož nám knihovna v podstatě uplavala, probírala jsem svoji knihovnu a narazila jsem na Mrkev. Četla jsem ji kdysi dávno našemu nejmladšímu synovi a pamatuju si, že se nám oběma moc líbily básničky na úvod každé kapitolky i hádanky v jejich závěru. A taky netradiční tři konce; můj syn si samozřejmě přečetl všechny tři, na rozdíl ode mne. Tak jsem ji otevřela a začetla se do prvních vět: „Čas tluče na buben a nikdo neví proč. Když skončí povodeň, začíná povonoč.“ A pochopila jsem, že jsem nemohla vybrat lépe. Děkuju, pane Stančíku.“... celý text
— broskev28

„Druhý díl nezklamal. Sice nechápu, proč je Kiva pořád tak rozpolcená, když má evidentně jasno....ale budiž. Samozřejmě, že všechno musí prasknout, aby jsme si museli přečíst i třetí díl...Kniha se čte sama, nemohla jsem se odtrhnout.“... celý text
— Monybook