Nejnovější komentáře

„Nebolo to zlé. Napínavé čítanie, to autorka vie vyskladať asi v každej takejto knihe. V tomto prípade bola milým prvkom aj talianska rodina. Hlavná hrdinka bola miestami pre mňa nie vždy uveriteľná, ale ako plynul príbeh knihy, lepšilo sa to. Vtipné momenty, ktoré príbeh podporili a potom desivé finále s psychopatom, ktorého fakt nepochopíte - ani ho pochopiť nechcete a ktorý ničil, lebo ho to bavilo a cítil nezmyselnú krivdu. Občas sa mi čítala kniha ľahko a občas práve naopak. Ale príbeh to bol zaujímavý.“... celý text
— Tamirai

„2,5*/5* Až překvapivě moc jsem si čtení tohoto heavy contemporary užívala, ale v poslední třetině mi přišlo že autorce totálně přeplo a bylo to pro mě jedno velké huh? Wing kvůli nehodě, která se stane jejímu bratrovi začne běhat, což bylo dost netypické. Díky běhu se měla dostat k příležitosti, která by jim doma dost pomohla, jenže tahle zápletka se řeší až v posledních pár desítkách stranách a navíc je celá "vyřešená" na posledních dvou? I poděkování mělo v knížce víc prostoru. Autorka tam do té doby řešila spoustu jiných super věcí, jak Wing přišlo že nikam nezapadá, jak se cítila ohledně bráchy, jak byla hrozně moc zamilovaná do jeho nejlepšího kamaráda apod. Romantická linka je tu taky, nijak mi nevadila, ale zároveň bych se bez ní asi obešla. Byla tady i šikana, což mi přišlo super, protože Wing má takový půl na půl původ a lidi se jí kvůli tomu smáli, což mi přišlo dost reálné. Ale opět, někdy ve dvou třetinách se autorka rozhodla to přestat řešit a zaobírala se závodem, který tam měl ale moc málo prostoru na to, aby pro mě byl nějak důležitý. Sama jsem z té knížky hrozně zmatená, přišlo mi prostě, jak kdyby tam tu poslední třetinu někdo nalepil a ona k tomu vůbec neseděla. Naposledy jsem podobný pocit měla před mnoha lety u Nebe je všude a taky jsem z toho nebyla vůbec nadšená. Ve výsledku mi to ani nepřišlo tolik heavy a nevěděla jsem co si z toho odnést, byla jsem prostě spíš zmatená. A do teď nevím zda bych to vlastně doporučila, špatné to nebylo, ale nadšená z toho taky nejsem. #humbook #humbookblogeri #spoluprace“... celý text
— Akléda_

„Krásné básně se skvělým rytmem a úžasným překladem.“
— jadunka

„Veľmi zlým štýlom napísaná kniha. Zvláštne vety. Dej je dobrodružný, ale ťažko zapamätateľný.“
— jaja4

„Kniha, která povznasi duši a rozšiřuje pohled. Snadno se čte. A opět hloubka příběhu je na místě. A proto čtěte pozorně.“
— gabriela8704

„Knihu mi doporučil a půjčil známý a musím říct, že jsem zíral. Aškenázyho znám, kromě Putování jsem ještě něco přečetl, ale tyhle texty některé jak lidová píseň, některé na hranici prózy a poezie, mě strašně bavily, zejména v kombinaci s černobílými fotografiemi. Skvělý nápad, dobře napsáno, výborné sémantické zkratky a paralely, pěkné obrazy, hra s detailem každodennosti, navíc prostoupeno vážnými existenciálními tématy.“... celý text
— Ladis777

„Od autorky DIMILY som mala asi vyššie očakávania. Okej, som trochu staršia odkedy som čítala prvý diel ale tento príbeh je zatiaľ asi niekde inde. Mila mi bola viac menej aj sympatická, aj keď teda čítat medzi riadkami ju nikto nenaučil. Na jednej strane sa mi trochu páčilo, že sa autorka nevenuje siahodlhým opisom mestečka, farmy a podobne, na druhej strane, aj som zabudla že žije na ranči s koňmi. Tá atmosféra nebola dotiahnutá. Čož mi nie úplne bolo pochuti bol Blake. Ja viem, že má super psa a hraje na gitare a chudák je v podobnej pozícii ako Mila a má len premotivovanú zatrpknutú mamu a bol akoby veľmi starostlivý k Mile, ale bože, no mne bolo trápne niekedy z neho. Nehrotil to nejako veľmi? Alebo ja neviem, taký je čudný nejaký, pardon :) bezohľadu teda na neho, páči sa mi príbeh okolo hlavnej hrdinky, som zvedavá čo ten jej herecký otec tam ešte stvára. Asi dám šancu aj druhému dielu, ale no neviem. Ja by som možno pridala jednu kapitolu a ukončila to. Ozaj je tam toho na 3 diely?“... celý text
— petusska01

„Hrozná nuda. Celé mi to přišlo strašně o ničem, zbytečně dlouhé, otravné, slepé linky a neuvěřitelné postavy. Tiše jsem doufal, že to není ten "McBain", ale zjevně byl. Dávám dvě hvězdičky, protože asi za úplný odpad to nepovažuju, ale doporučit to teda fakt nechci.“... celý text
— Ladis777

„V této knize (potažmo sérii) vidím potenciál. Námět je dobrý (král Midas je cool), zápletka taky. Ale. Jedno velké ale. Minimálně první polovina knihy je napsána strašně vágně. Popisy ani dialogy nejsou nijak nosné a místo hloubky je všechno vyprávěno docela povrchově, což pak působí odfláknutě (co se týče explicitnosti některých scén...to je asi okej, ale v kontrastu se způsobem vyprávění to nepůsobí dobře). Druhá půlka je trochu lepší. Má už nějaký ten spád a je tam i trochu děje, víc násilí a nové postavy. Okej, druhá půlka mi trochu zvedla mínění o knize. Avšak celá kniha působí spíše jako nějaký prolog prvního dílu než jako reálný první díl kvalitní série. Možná kdyby autorka přidala nějaké scény navíc nebo možná více informací z budovaného světa nebo kdyby spojila první a druhý díl...já nevím, k dokonalosti tam toho hoodně chybí. Druhý díl si přečtu. Série má totiž celosvětový hype a já jsem zvědavá, jestli aspoň dvojka bude napsána tak, že si ten hype oprávněně zaslouží.“... celý text
— JaAnička

„Hmmm, popravde som neni veľmi očarená. Prudence som si neobľúbila, ani tulene tomu nepomohli. Zápletka bola zaujímavá, ale odhalila som ju dosť skoro. Neviem no, určite je to samozrejme určené pre mladšie ročníky, ale mám dojem že napríklad Kasie west dáva vyšší level. Nevcítila som sa ani do postáv, ani do atmosféry. Trochu nuda. Škoda.“... celý text
— petusska01

„Je to už hodně let, co jsem přečetla tuto serii. Bylo to jak na houpačce. Někdy zbytečně zdlouhavé a jindy useknuté. Prospělo by jednotlivým dílům ubrat stránky.“... celý text
— janina66

„Připomínalo mi to Jeho banán. Bohužel. Ale aspoň to nebylo tak debilní. Jak jsem byla z "Já a ty, navždy" nadšená, tak tohle mě fakt neuchvátilo. Ještě že se to četlo tak rychle.“... celý text
— Terie

„Třetí díl, třetí překladatel – a první, který si na Cravenovi a jeho půvabně černém sarkasmu a britském humoru nevylámal zuby. Konečně Washington a Tilly promlouvají česky tak, jak si zaslouží, za to patří Martinu Světlíkovi velké díky. S o to většími obavami, jak si povedou překladatelé číslo čtyři a pět, se teď pouštím do dalších dílů. Jo a btw ten autorův doslov a poděkování? Miluju!“... celý text
— meliclu

„Moc povedený, jak ilustrací, tak dějem komiks. Připomněla jsem si již dávno čtenou serii. Sice je to pro mladé, ale já to přelouskla za večer.“
— janina66

„Perfektní učebnice. Základ do knihovny. Pár myšlenek z období Habsburské nadvlády: - Národní obrození. Proces kdy se novou hlavní identitou stává národ. Nacionalismus nahrazuje starší identifikaci, založenou na obyvatelském právu v určité zemi jakožto politickém celku. - Období osvícenství a racionalismu končí zklamáním. Místo říše rozumu lidstvo dovede k jakobínskému teroru a k napoleonským válkám. Návrat starých dynastií na evropské trůny. Nástup romantismu = místo rozumu city a fantazie. - Šlechta se před březnem 1948 snaží o neutralitu mezi českým a německým nacionalismem. O dosažení míru se snažila ve jmenu jednotného "zemského národa" tedy bohemismu. - První generace českých vlastenců v (Josef Jungmann, Antonín Marek, Ján Kollár) byla ve svém rusofilství zcela nekritická. Jednalo se o pěstování "slovanské vzájemnosti" zdůrazňující, že Češi nejsou v Evropě osamoceni, ale patří k velké rodině slovanských národů. - Ze schůze ve Svatovaclavských lázních na konci února 1948 vznikla petice k císaři. Byl to prvni novodobý český politický program. Obsahovala požadavky jazykové, státoprávní i liberální. - Masaryk nastoupil na pražskou univerzitu jako profesor sociologie a filozofie.“... celý text
— misantroop

„Krásný příběh, krásné grafické zpracování, skvěle vykreslena atmosféra a emoce, nemám co vytknout. A autor naprosto zbořil můj předsudek - že příběhy bez přímé řeči mě nebaví.“... celý text
— Zuzunda

„Čtivý romantický příběh s očekávaným průběhem a happyendem. Zajímavý kontrast hlavních hrdinů - potetovaný drsňák a slušňačka z bohaté rodiny. Super je střídání vypravěčů, takže máme přehled o pohledu na věc od obou aktérů. A trocha toho navnadění na další díly zmínkou o kamarádech tatérech.“... celý text
— cukrovka

„Čtvrtému křídlu se nedá upřít čtivost, zrovna jako čtenářsky atraktivní nápad - vojenská škola, draci, zkoušky, boj o život... Ale v podstatě na tom není nic moc nového. Většina moderních autorů si půjčuje z příběhů, které přišly před nimi, ale tady to působilo naprosto kalkulovaně. Jako by autorka vzala nejoblíbenější, neprodávanější a nejstravitelnější pointy a vložila je do jedné knihy. S rádoby středověkými motivy, proloženými moderními jmény a jazykem. Vždy jsem si byla vědomá, že čtu knihu - nestalo se mi, že bych se tak vžila do příběhu, že bych zapomněla na okolní svět, což je obvykle to, co dělá knížku výjimečnou. Nejzajímavější na celé knize byli draci - dynamika s jezdci, "Threshing", jejich společenství, to bylo to, za co dávám palec nahoru. Na druhé straně se ale vyskytla romantická linka tak wattpadovitá a plná klišé, že jen těžko věřím tomu, jak moc je oblíbená. Xaden je lokální Rhysand a zdá se, že nehledě na to, jak moc jsou si všechny mužské postavy tohoto typu podobné, úspěch je zaručen. Kniha mě opravdu emočně zasáhla jen v jediném momentu s vedlejší postavou. Celou dobu jsem hledala, co mi tu vlastně chybí. Proč se příběh tak dobře čte, a přesto ve mně z něj nic nezůstává. Nejlépe bych to popsala tak, že kniha postrádá duši. Vidím za ní brilantní marketingový tah, a klobouk dolů za ten i za způsob sepsání, plus dostávají draci a taky fakt, že autorka očividně ví, co plánuje na další díly - foreshadowing je tu v mnoha momentech opravdu silný. Na nějakou dobu mě čtenářsky zabavila, ale nic si z ní neodnáším. Až budu mít znovu náladu na lehčí dračí zábavu, nejspíše sáhnu po druhém dílu.“... celý text
— czeliza

„Zajímavý příběh je dost smutný, ale dopadne to tak hezky a přátelsky. Alouette je zvláštní, měla těžký osud.“
— GabinaT

„Jo, líbilo se mi to. Jdu hned na další díl.“
— ivoiro

„Za mě by kniha měla být tlustší, tohle téma si zasluhuje větší hloubku“
— sarka5148

„Kniha se mi líbila, i když na začátku byla hodně smutná. Přála jsem Marice, že se její životní karta obrátila k lepšímu a její život opět nabral plné obrátky.“... celý text
— Zlatinka.Emilly

„Jsem máma a hrozně těžko se mi některé části četly, hlavní hrdinka má můj obdiv, s jakou laskavostí vším prošla“
— sarka5148

„Ano, taky patřím k těm, ke komu by se kniha bez Čtenářské výzvy nedostala.. a byla by to opravdu velká škoda. Né, nevěděla jsem, do čeho jdu, prostě jsem jí jen vzala z hromádky a začetla se. A trvalo mi to jen pár hodin. Příběh je to opravdu velmi silný a myslím, že na knihu jen tak nezapomenu. Na tuhle se už nedá zapomenout. I když je psaná v roce 1966, myslím, že jí můžeme stále brát jako aktuální. A to tak, že se prostě nedá změnit lidská podstata a člověk sám. Nemůžeme jen tak někomu pohnout "nitkami" v hlavě proto, aby fungoval tak, jak si ostatní přejí. Ať jde doba kam jde, ať je Bůh nebo není, na tohle se prostě nesahá a tohle se nedělá. Příběh byl tak dojemný! I v případě zápisků.. prostě dokonale uvěřitelné. I to, jak se Charlie dokázal ztotožnit s malou Algernon.. prostě smutné. Výborné dílo. Budu ráda doporučovat.“... celý text
— JointlieKat94

„Hrůznější než válka samotná mi přijde popis chování lidí, u kterých bych předpokládala, že budou kladní hrdinové“
— sarka5148

„První díl se mi líbil podstatně víc. Lucy se mi tam líbila. Tady byla akorát vulgární. A její vyjadřování ohledně Olivě bylo úplně přes čáru. Zato Adam s Aidenem si mě úplně získali.“... celý text
— Gracinka

„Kniha mě bavila a souzním s hlavní myšlenkou - čím se obklopíš, tím se stáváš“
— sarka5148

„Stejně jako většinu zde mě zaujala obálka, jen narozdíl od ostatních jsem neměla problém se orientovat v čase a postavách a konec mě překvapil - já bych nedokázala být tak benevolentní, potřebovala bych více času“... celý text
— sarka5148

„Jedním slovem: skvělé. Doplněno: Teď jsem zjistil, že se svým komentářem nejsem vůbec originální :-).“
— sarkafarka1900

„Hledání odpovědí z deníku zemřelé matky v italské Florencii. Tenhle dívčí románek jsem už dvakrát odložila a nebýt toho, že se hodil do letošní čtenářské výzvy, tak bych ho nikdy nedočetla. Děj se hrozně vlekl, rozhovory postrádaly vtip a něco "navíc". A ta zápletka? Přílišná snaha vykřesat z ničeho trochu zmatků a zvratů jako ze španělské telenovely... no bylo to fakt hrozné. Tiše jsem úpěla nad tím, proč si proboha hrdinka nejdřív s tátou nepromluví. A nebo aspoň proč ten deník nepřečte celý najednou. A romantická linka? Neměla jsem z ní dobrý pocit. Neměla jsem ani dobrý pocit z toho, jak tahle mladá americká dívka přistupovala k objevování Itálie - mizivá snaha o naučení jazyka, vyhledání jen dalších amerických dětí, no bylo mi za ni spíš trapně.“... celý text
— jitka_dankova