Nejnovější komentáře

„„Ex Luna, Scientia“ Legendární příběh mise Apolla 13, bez diskuse jeden vrcholů pilotovaných letů do vesmíru. Kniha je mimořádným svědectvím lidské odvahy, vynalézavosti a vytrvalosti. Událost je dostatečně známá. 11. dubna 1970 startuje mise Apollo 13 směr Měsíc, oblast vysočiny Fra Mauro. Ve velitelském modulu Odyssey na vrcholku rakety Saturn V sedí astronauté James Lovell, velitel, John Swigert, pilot velitelského modulu a Fred Haise, pilot lunárního modulu. Let probíhá standardně, dokud přibližně v 56. hodině nedojde z důvodu konstrukčních a výrobních chyb k explozi jedné z nádrží na tekutý kyslík. Následuje dramatická záchrana posádky, která se z umírající Odyssey přesouvá do lunárního „záchranného“ modulu Aquarius a začíná svůj boj o život. Kniha v detailu popisuje průběh letu, průběh nehody, ono ikonické „Houstone, máme problém ...“, průběh záchrany. Detailně jsou převyprávěny jednotlivé milníky letu, klíčové okamžiky záchrany, několik flashbacků se však vrací i do minulosti, např. k tragické nehodě Apolla 1, nebo k významným událostem života velitele Jima Lovella. Pozornost autorů se rovnoměrně dělí mezi astronauty a pozemní podpůrný personál, zejména dění ve středisku pilotovaných letů v Houstonu, v letovém sále řízení letu. Jako každý epický příběh, i tento má své hrdiny: již zmíněné astronauty a dále pochopitelně personál řízení letu, v čele s legendárním Genem Kranzem. Vůbec, podpůrnou úlohu armády pozemních letových specialistů, techniků, kontrolorů a dalšího podpůrného personálu, jak těch, kteří seděli v „záři reflektorů“ přímo v letovém sále, tak jejich méně viditelných, ale stejně důležitých, kolegů specialistů, nelze dostatečně docenit. Jejich výkon, navzdory enormnímu časovému tlaku, minimu spánku a extrémnímu vyčerpání, byl heroický a zcela klíčový. Bez nich by se posádka pravděpodobně nevrátila. Autoři knihy toto dávají velice výmluvně najevo. Vedle toho je pochopitelně stejně vyčerpaná posádka, bojující se zimou, nedostatkem spánku, nedostatkem vody a stejně enormním stresem. Text je parádní, čtivý, plný technických detailů letů Apollo, plný provozních detailů letových operací, plný zkratek a žargonu: TLI, EECOM, LEM, CAPCOM, GNC, GUIDO, FIDO, INCO …. Tohle mě ohromně bavilo. Z knihy je i takto nepřímo zcela zřejmé, jak složité zařízení lodě Apollo a LEMy vlastně byly. Kniha posloužila jako předloha pro film Apollo 13 z roku 1995. Film je skvělým zpracováním příběhu, od knihy se přesto v některých detailech odlišuje, ať již pro dramatizaci příběhu, nebo prostě z důvodu pochopitelného diváckého zjednodušení. Film například ani zdaleka nevystihuje extrémně stísněný prostor LEMu pro tři astronauty. Z dnešního pohledu je rozhodně též zajímavý doslov k českému vydání od Marcela Grüna, popularizátora kosmonautiky a astronomie a někdejšího dlouholetého ředitele Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Tolik vizí, tolik kosmických snů a tolik nenaplněných nadějí! Knihu rozhodně doporučuji všem zájemcům o pilotované lety do vesmíru. Mimochodem, je velká škoda, že k historii Amerického programu pilotovaných letů u nás vyšlo tak málo knih. Celý program, od Mercury, přes Gemini, přes Apollo, přes lety raketoplánů a dál, je mimořádně zajímavý, jak technicky, tak lidsky. Příběhy jsou to plné naděje, víry v lidstvo a neuhasitelnou touhu člověka posouvat hranice a objevovat neznámé. Byla to rozhodně úplně jiná doba, doba výrazně vyšší ochoty akceptovat riziko, ochoty převzít zodpovědnost, slavit úspěch, a v případě neúspěchu popřípadě zaplatit nutnou cenu. V souvislosti s knihou výše bych zájemcům doporučil alespoň autobiografii dlouholetého vedoucího ředitele letů Gena Kranze, „Failure is not an Option“. Vypráví příběh pohledem pozemního personálu a umožní další hlubší náhled do operací NASA, zázemí pilotovaných letů, startů raket, apod.“... celý text
— thorir

„Moc krásné. Juraje mi bylo líto.“
— jiri4861

„Od autorky jsem již četl předchozí knihy a knihy se mi líbily. Byl jsem zvědavý také na knihu NÁRODNÍ OPRUZENÍ 2. Kniha má krátké kapitoly a na počátku každé kapitoly se nachází ilustrace. Opětovně se setkáme s hlavními hrdiny – K. H. Borovský, Johanna Rottová, Božena Němcová, J. K. Tyl, Jan Neruda. O něco více se mi líbil první díl, protože mě bavila detektivní zápletka. Druhý díl není také špatný. Závěr knihy byl velmi překvapivý. V závěru knihy se mi líbilo PODĚKOVÁNÍ, v němž autorka napsala: „Většina lidí není zlá, ale ani dobrá. Většina z nás jsou jednoduše zbabělci, kteří se bojí být vidět, vystoupit z řady, obětovat své pohodlí pro ostatní. Havlíček se na stranu dobra dokázal postavit, i když ta samá většina zbabělců jen nečinně přihlížela, jak je za to trestán. A já děkuji všem, kteří mají dnes odvahu být dobří. Všem, kteří jsou laskaví, srdeční a nápomocní. Zastávají se slabších, mluví pravdu a upevňují vztahy. Děkuji vám, hrdinové. Nikdy se nevzdávejte.“ Jsem rád, že autorka popularizuje literaturu 19. století zábavnou formou a držím pěsti při další tvorbě. Pevně doufám, že autorka časem napíše knihu PRŮVODCE LITERÁRNÍ HYSTERIÍ 2. Kniha má pěknou obálku.“... celý text
— Marekh

„„Nevím, jak začít; šlápoty ve sněhu ztrácejí přesný obrys a už je také šero. A já tu ještě čekám. Na koho? A proč? Pak trochu pršelo a bylo jaro, uběhl rok, pak druhý, třetí, a byl to celý život. A ten, kdo tu přechází, je někdo jiný, to už nejsem já.“ „Tak vracejí se zas v tom tichu bezděčném výčitky, povzdech, vzlyk, když osten vzpomínek probudí na chvilku, co ty a já.“ „Láska jsou zvony, tma a salvy děl a všechny hvězdy, co jich vůbec je na naší obloze, když noc je hluboká. A jeden vytržený vlas.“ „Jsme už téměř všichni mrtvi. Někdo víc, někdo snad trochu méně.“ „Zdráhavý šepot políbených úst, která se usmívají ano, už dávno neslýchám. Také mi nepatří. Však rád bych našel ještě slova, která jsou uhnětena z chlebové střídy nebo z vůně lip. Chleba však zplesnivěl a vůně zahořkly. A kolem mě se plíží slova po špičkách a rdousí mě, když chci je uchopit. Zabít je nemohu a zabíjejí mě. A rány kleteb duní do dveří! kdybych je přinutil, aby mi tančila, zůstanou němá. A ještě kulhají.“ „Vždyť život je jen vzlyk, a jiný život není a pod tím rozstříleným praporem je krásy dost.““... celý text
— RonnieSmithx

„Omlouvám se, ale takhle úchylný příběh jsem tedy nečekala... První kapitola je plná hnusu, tu klidně přeskočte, protože se vám akorát zvedne žaludek. Autor si ji mohl odpustit, není totiž o ničem jiném než o nechutnosti. Dále se střídá fabulační linie o adamitech a jakýsi faktický popis bojů, osob a výroků; takže záživný děj z obce Hory Tábor je neustále zastavován všelijakými popisy a dialogy na královském dvoře a výčtem lidí, ve kterých se leckdy i ztratíte. Čekala jsem odpočinkový příběh (klidně vymyšlený, to autorovi vůbec nemám za zlé), ale tohle dílo je velmi daleko od tohoto mého očekávání. Je to škoda, protože tahle etapa dějin je dost zajímavá a příběh adamitů je dobrý, jen kdyby nebyl takhle rozsekaný.“... celý text
— Sisi11

„Za mně lepší než film, který nebyl špatný, jenom jsem v něm nedostala odpovědi, které kniha nabízí. Takže kdo vydel film, ale něco mu v něm chybělo, doporučuji přečíst.“... celý text
— Gemma88

„Bála jsem se obsáhlosti, po minulém díle, kdy jsem byla přesvědčená, že by knize prospělo o 300 stránek méně, jsem i myslela, že se dalšího pokračování vzdám, jsem byla mile překvapená, že se četlo rychle. Příběh byl zajímavý, napínavý, do poslední chvíle jsem netušila… jenom si přijdu ošizená koncem, čekala jsem po odhalení odpovědí na mnoho otázek a to se nestalo, škoda.“... celý text
— Ada0004

„Od autorky jsem již přečetl knihu KLEKÁNICE a časem si přečtu další knihy. Autorčino motto je: „Neberte život příliš vážně, stejně z něho nevyváznete živí!“ KDYŽ ANDĚLÉ DŘÍMAJÍ je postapokalyptický román. Kniha má 4 části. Obsahuje Prolog a Epilog. Kniha má 2 dějové linie, které se postupně protnou. Hlavní postavou je praktická lékařka KRISTÝNA DOLEŽALOVÁ, která má svou ordinaci v Příbrami. Je znepokojená špatně vyvinutou vakcínou. Anotace knihy je celkem strohá a asi nemá smysl něco více prozrazovat. Nejlépe je pustit se přímo do čtení a nic bližšího si nezjišťovat. Na počátku knihy je uvedeno, že všechna jména postav a firem, jakož i celý příběh jsou vymyšlené a nemají žádnou souvislost se skutečností. Při četbě jsem pociťoval nepříjemné pocity a zpočátku jsem si nebyl jistý, jestli si chci znovu připomínat smutné události, které jsme v minulosti prožili. Tématem knihy se mi některé okamžiky připomněly a nebylo to vůbec příjemné. V minulosti jsem si řekl, že knihy s tímto námětem číst nebudu, ale s touto knihou jsem udělal výjimku. Kniha je čtivá a napínavá a zaujala mě od počátku do samotného závěru. Čtenář se může zamyslet nad spoustou věcí a vyhodnotit si to. V knize jsem našel hodně překlepů. Kniha má pěkný přebal. Citát: Důležité není to, co jste ztratili, ale to, co vám zůstalo.“... celý text
— Marekh

„Upřímně jsem ráda, že jsem se k Matce dostala až jako matka. V době, kdy se mi celé Čapkovo protiválečné drama dostalo až do morku kostí. V době, kdy jsem s každým dalším řádkem vnímala Doloresinu bolest o to intenzivněji. Kniha má pro mě dvě roviny: Tou první je to, že bychom měli být vděční za všechny, kdo kdy bojovali za náš stát, protože bez nich bychom tu teď možná ani nemuseli být. Nebo možná ne tak, jak tu jsme – tedy svobodní a žijící poměrně v poklidu. Tou druhou je to, za jakou cenu jsme tuto svobodu získali. Za statisíce nevinných chlapců a mužů, kteří před sebou měli často celý život a na které doma většinou někdo čekal...“... celý text
— dasa6360

„Nebylo to úplně nejhorší čtení, na tu délku to dost odsýpalo. Ale, můj styl to opravdu nebyl. Na můj vkus to bylo moc ukecané, a málo skutečné akce. Pokud si někdo potrpí na sáhodlouhé vyprávění o životě s mnoha postavami, to celé přikrášleno o krimi zápletku, tak se mu to bude líbit. Ale, Nora má jistě lepší knihy. Tohle bylo opravdu moc rozvleklé a ne moc zajímavé. Bohužel, ani závěr mě nepřekvapil. Průměrná kniha, která zapadne mezi ostatní.“... celý text
— Katy_vKnihách

„Léta páně cca 15 let zpátky jsem měl to štěstí být s mistrem Žambochem na (dejme tomu) besedě a ptal jsem se jej, proč byl Drsný spasitel tak hrozně uspěchaný/utnutý na závěr. A autor přiznal, že ke knize byl víceméně dotlačen vydavatelem a chtěl ji už už dokončit protože ho už nebavila a chtěl se věnovat něčemu dalšímu. Ze zdejšího závěru přiznávám jsem měl dosti podobný pocit :) Každopádně, záhada se začíná rozplétat, prostředí je čím dál zajímavější a i z popisu si člověk říká, že by to rád viděl na velkém plátně. Z Maxe se stala skvělá postava a člověk dokáže uvěřit, že by za něj jeho muži rádi pokládali své životy. Krom uspěchaného závěru, uznávám že jsem trochu zklamán že jsme se nic moc nedozvěděli o příběhu Lancelota a především - co sakra bylo s tím zapalovačem???“... celý text
— uzivatel90562

„Pokud se vám líbila série Stmívání od téhle autorky tak věřím, že tahle novela se vám bude taky líbit. Je to fascinující příběh, který přináší nový a vzrušující pohled na svět známý ze ságy Stmívání. Příběh patří k románu Zatmění a nabízí vám neodolatelnou kombinaci nebezpečí, tajemství a romantiky. Autorka skvěle rozehrává příběh mladé Bree, členky armády novorozených upírů. Bree, která sotva pamatuje svůj lidský život, je vržena do světa, kde vládnou přísná pravidla a kde je neustálá hrozba smrti. Máme tu bravurně zachycenou Breeinu cestu od nejistoty a strachu k odhodlání a nalezení síly ve svém novém životě. Jedním z nejsilnějších aspektů této novely je vztah mezi Bree a Diegem. Jejich přátelství a postupné odhalování pravdy o jejich stvořitelce dodává příběhu hloubku a emoce. Máme tu výborně vykreslený jejich boj o přežití a hledání vlastní identity ve světě plném lží a manipulace. Na to jak je to krátká kniha tak je příběh strhující od začátku až do konce. Máme tu mistrně budované napětí a fascinující pohled na svět novorozených upírů, který je stejně nebezpečný jako lákavý. Breeina cesta k pochopení pravdy a její závěrečné rozhodnutí jsou srdceryvné a hluboce dojemné. Je to krásné a věřím, že to budete mít přečtené hned.“... celý text
— Michelle13

„Velké poděkování patří Pavlu Černému, kterému se povedlo s velkou mírou empatie přenést příběh štábního kapitána Morávka a "Tří Králů" do knižní podoby, což rozhodně nebylo snadné. Povedlo se to. Je to naprosto skvělá kniha. Při čtení knihy jsem vnímal, jakoby příběh vyprávěl sám štábní kapitán Morávek. Dokonce se mi při čtení vybavil seriál české televize "Tři Králové", kde roli štábního kapitána Morávka hrál Vladimír Javorský. Pokud by vznikla audio kniha, budu rád, když ji namluví Vladimír Javorský. Knihu "Morávkovu zpověď" bych zařadil jako povinnou četbu na všech školách. Je to příběh o velké odvaze a statečnosti, na který nesmíme zapomínat. Velké "DÍKY" za Morávkovu zpověď.“... celý text
— BenBradlee

„Povinné čítanie pre každého kto chce porozumieť 21. storočiu a jeho hlavným hrozbám.“
— onRock

„Hračka? Nemělo by se to jmenovat spíš S*ačka? Co tohle měli být??? Někdo si udělal radost a vydal si knižně bezduché erotické povídky na pokračování? Psané je to prachbídně, myšlenkově je to prachbídné a navíc jsem si při čtení vypěstovala averzi k luxusním exotickým dovolenkovým rezortům. Předmluvu plnou oslavných chvalozpěvů si napsala autorka snad sama. Když někdo píše sra* ky, napište spíš, že je kontroverzní, ono to líp zní, že :-). P. S.: Prosím mužské čtenáře, aby mi dali vědět, jestli se jim nad touto knihou alespoň dobře leští bambus, abych věděla, zda má text alespoň nějaké smysluplné využití.“... celý text
— Sisssi

„Dvojke dávam 5 hviezdičiek a to hlavne kvôli tomu, že sa tu k slovu nedostáva v prvom rade akcia, ale fakt skvelo prepracovaná psychológia postáv, vnútro jednotlivých osobností a viac sa tu sústredí na emocionálnu vlnu. A to mi sedelo a mám to radšej ako bezduchú akciu. Ja som už skoro doma a vo vlaku mi veru veľmi príjemne ubehla cesta s týmto skvelým komiksom. Odporúčam, doma idem na tretí diel a ostatné si určite zoženiem.“... celý text
— mirec88

„Po přečtení všech názorů mě napadá už jen jeden dodatek. Tyto věci, jako jsou koncentrační tábory či 2. světová válka by jsme si měli připomínat už jen jako příklad toho, co může nastat. Souhlasím, že autorka dost ubrala a možná nepopisovala celou situaci v Buchenwaldu, ale přeci jen šlo o osudy třech lidí. A já v díle druhém opět našel to, co jsem hledal(na závěr před bránou samotnou). Na konci popisuje autorka scény z dokumentu natočeného americkou armádou(je dostupný na internetu). Podle mě je to autentické, ale do knihy dost laciné. Přeci jen ten konec mohl být rozepsán trošku lépe.“... celý text
— led_darkshiner

„Pěkně se mi četla. Ani mi moc nevadilo, že je to trošku "na jedno brdo", pěkný odpočinek s knihou, občas se člověk v těch jménech ztratí, ne že by mi to moc vadilo.“... celý text
— meadow

„I když se Evangelia snaží být za každou cenu šíleně pompézní a megalomanská, myslím v Pekle, pořád tomu něco chybí. Zaprvé, v Harrym pořád vidím Holeho, zadruhé, v Pekle zase vidím Kopřivu a jeho po čertech zábavný Asfalt. Jasně, je to pompézní a megalomanské, ale je to místy taky dost otravné a nesmyslné. Takto si fakt peklo nepředstavuju. Ty stroje bez jakéhokoliv rozpitvání co se funkčnosti a smyslu týče, nevím, ale pořád jsem tak nějak viděl Morrowind a ta dwemerská kolečka. Ve finále na mě vystartoval Matrix a jeho slepá vševědoucnost. Vlastně i ta Vědma tam celou doby byla. Každopádně jsou Šarlatová Evangelia zábavnou fantasy s lehce škobrtajícím dějem a uspokojujícím zakončením. Ohodnotil bych tu eskapádu na cca 70%, protože co v první polovině nezačalo vůbec špatně, že Constantine, se ve finále překlopilo do Asfaltu, který jsem už četl. A Pinheadova příběhová linka a její zakončení mě taky lehce zklamala. Vlastně si ani nepamatuji jak dopadl. A to jsem dočetl včera. Šarlatová evangelia jsou zábavná, divoká, kurevsky sprostá a občas kapku hnusná, prostě Barker jak ho máme rádi, ale na Show a Everville naštěstí nemají. Ta jsou pro mě jeho vrcholem.“... celý text
— lazarus

„Příjemná oddechovka, která má v sobě správnou dávku humoru, příběh rychle a svižně ubíhá, člověk zde nenajde nijak úchvatnou zápletku, ale proto je to oddechovka 4* pač tam nebyl otravný, ubrečený a absolutně zbytečný rozchod a ano i přes ten narychlo uzavřený konec...protože to mohlo skončit i "hůř "“... celý text
— agneswill25

„Na začátku mě čekalo hned několik velkých zklamání. První z nich (jelikož jsem nečetl obsah, ale rovnou pustil další díl série-audiknihy) bylo, že nebudeme pokračovat v kůži Lancelota. Ale dobrá, děj se odehrává dlouho poté. Z čehož pramenilo hned druhé zklamání - technologicko-magicky svět působí spíše jako by byl v úpadku. Ano, máme zde auta a tanky už nejsou na páru, ale jinak? K-tabulky místo komunikačních náušnic, žádné přehrávací tabulky ani nic podobného? Koncept toho proč se v seržantovi používají meče - všichni mají kinetický štít a navíc se to hůře hojí - byl geniálně vymyšlený, ale tady mi přijde jak kdyby se od něj upustilo. Nemluvě o tom že tanky nic podobného nemají, přestože v seržantovi bylo ty "starší a horší" nemožné zasáhnout, protože odkláněly střely bokem a působily o to více jako hrozivá zbraň. No co nějak jsem se s tím smířil a začal sledovat Maxův příběh a kupodivu... se mi to líbilo. Nápad že hlavnímu hrdinovi nezáleží na vlastním životě a proto se z mladíka stal neskutečný badass mi úžasně sedl, včetně toho, jak doslova "dýchal pro ostatní" (protože pro sebe mu to za to nestálo). Navíc příběh a zvláštní vrstvící se záhady v člověku skutečně dokázaly vyvolat touhu zjistit co se tu vlastně děje. Shrnuto i když to trochu působí, že je to se seržantem spojeno jen pro forma, rozhodně se nedá říct, že je to "horší" příběh.“... celý text
— uzivatel90562

„Překvapilo, rozhodně. Krátký příběh, ale za to plný úvah. Možná by se z toho dalo "vytřískat" víc, ale takto to na mě působí daleko víc, mám o čem přemýšlet.“... celý text
— Olava

„Knížka není až tak moc čtivá, spíše jednoduše a prostě popisuje každodenní všednost a neodvolatelnost a pokračujícího válečného stroje, který běží zcela mimo vůli těch kteří umírají.“... celý text
— meadow

„Hodnotím celkově na 3,5 hvězdy, nakonec jsem se rozhodla jen pro 3, protože román působí jako románově zpracované Příběhy paměti národa napsané v duchu dnešní doby (každý kapitalista je klaďas). Více bych knihu ocenila, kdyby autor uvedl nebo naznačil, zda postavy jsou aspoň v základu skutečně historické, nebo vymyšlené, jak už je zde v komentáři uvedeno.“... celý text
— KnihovniceVěra

„Jako naprostý fanoušek HP mi prostě tahle kniha nemohla uniknout. Ano, dost se zmiňuje o natáčení HP, pro mě naprostá libůstka. Četlo se tak hezky, lehce, člověk se dozvěděl i něco navíc o historkách s dalšími herci..já byla spokojená. Tom je ohromný sympaťák :-) Nechápu, že někomu vadí, že vypouští do světa info z natáčení, i když není hlavní postavou...no a co? Na to má patent jen populární trio? No a co, že napsal biografii? Každý může poslat dál poselství, že každý může sklouznout k závislostem a dát vědět, že se nemá nic vzdávat...“... celý text
— Olava

„Tohle byl pro mě Karel Čapek, jak jsem ho dosud nepoznala. A to předesílám, že jsem si poctivě přečetla všechny tři díly této noetické trilogie. Kniha podle mě obsahuje spoustu zajímavých myšlenek a úvah. Moc se mi líbila diskuze lékaře a internisty i jasnovidcova a básníkova povídka. Celkově mi přišlo, že celou podstatu knihy nejvíc vystihl básník v této části: „Ale pozor, zastav! sotva se pustíš tím směrem, shledáváš, že i tou cestou fikcí se musíš ubírat s jistotou, zkoumaje správnost každého kroku. Tu to máme! teď abychom si lámali hlavu, která možnost je možná a pravděpodobná; abychom ji opírali znalostmi a důvody; abychom se potýkali se svou vlastní fantazií, střežíce ji, aby neztratila tu tajemnou a správnou cestu, která se jmenuje pravda.“ Zároveň musím přiznat, že jsem se v textu musela několikrát vracet a některé části číst znovu a znovu, abych vše pochopila. Rozumím tomu, že jde o to, že každý člověk vkládá do svých představ své vlastní zkušenosti, touhy a obavy. A že nelze poznat pravdu jen na základě vnějšího pozorování. A vlastně, že celá pravda je dost subjektivní (z hlediska toho, že každý vnímá realitu jinak). Přesto jsem občas měla pocit, že na tohle moje mozková kapacita zkrátka nestačí. Určitě bych se ke knize ráda vrátila za nějaký čas a zkusila to znovu. Vlastně si vůbec nemyslím, že by šlo o špatnou knihu (původně jsem nechtěla ani hodnotit), jen jsem toho názoru, že je hodně filosofská, a tím pádem méně přístupná.“... celý text
— dasa6360

„Moc krásná knížka. Krásný příběh.“
— Princezna22

„Tak tohle byla rozhodně jedna z těch velmi slabých knih v edici Největší Záhady Světa. Rakouští spekulanti se zabývají vesměs nezajímavými jevy a událostmi a trochu vaří z vody -Kočky ze záhrobí, Tajemné kletby, Zelení lidé, Inteligentní kulové blesky a podobné nášupy. Zaujaly mě v podstatě 2 kapitoly - o freskách z Golgoty v srbském chrámu a o Yettim, jinak je to slabota - 35 %“... celý text
— danny_21

„Objevila jsem náhodou a dobře tak. Přečteno za tři dny a chystám se na další. Vypadá to, že to bude dobrá dvojka ( vlastně trojka) Děj má spád a konečné rozuzlení sice úplně překvapením nebylo, ale už je zaděláno na další příběh.“... celý text
— Kocourek

„Připadá mi, že jsem příliš vybíravá. Kniha nebyla špatná, ale chyběla tomu ta správná jiskra. Přišlo mi příliš hlavních postav a vývoj vztahů jsem také čekala dost jiný.“... celý text
— Brambora_Šeby