Nejnovější komentáře
„Autorka má jedinečný styl psaní. Občas je to až moc zvrhle.. Ale když si na to člověk zvykne, příběh oceni.“
— nikca3882
„Pokračování série, nemůžu se rozhodnout jestli lepší než Bishop s Maddison..“
— nikca3882
„Zvraceny příběh, člověk se nikdy nenudi a neví, co má čekat. Hlavne, ze to dopadlo, jak nejlepe ke situaci mohlo“
— nikca3882
„Dobre čtení, člověk si na autorcin styl musí zvyknout .“
— nikca3882
„Zamotané do poslední chvíle.. Ale autorka umí pekne psát, zaujmout.“
— nikca3882
„Krátké ukončení série“
— nikca3882
„Začátek je nadějný, ale postupně se z toho stává víc a víc červená knihovna. Pohádka pro velké holky. Kdyby bylo více reality a méně mouder a gramatických chyb, bylo by to na více hvězdiček.“... celý text
— Eva03
„Zajímavý tajemný příběh, který nám je vyprávěn z více pohledů, rozhodně zaujme už svou anotací. Začátek příběhu má pomalý rozjezd, ale tak před polovinou knihy to začne nabírat zajímavě na obrátkách. Ben má nějaká svá tajemství a díky velké sledovanosti případu (Anna pochází z bohatší rodiny), nemá nic moc jednoduché. Co mě bavilo, tak musím vypíchnout záznamy z Annina deníku a taky lékařské zprávy, kde se člověk naučí něco nového.
Bohužel finální rozuzlení mě celkem zklamalo :(. Anna O je je za mě průměrný thriller, který má ale zajímavý námět, takže pokud máte chuť se vrhnout na lékařské prostředí, jukněte na to.“... celý text
— terryaknihy
„Již 10. díl oblíbené romantické série nás tentokrát zavádí do slunné Francie. Já teď ale upřednostnila audio podobu a myslím, že díky tomu byl příběh příjemnější. Znovu se setkáme s milou Hattie, která se živí připravováním svateb. Když se jí naskytne příležitost uspořádat svatbu pro její sestřenici, neváhá a odlétá na dva měsíce do oblasti Champagne.
Pravdou je, že příběhy od Caplin si vybírám, když chci něco nenáročného. Po romantice už tolik nesahám, ale její umění přenést čtenáře do příběhu, je naprosto dokonalé. Při čtení se dozvídáme něco o historii vinice a zároveň se prostě vaří a jí! Kdo by to nemiloval. Hattie mi přišla trochu moc tvrdohlavá a ohledně bývalého přítele velmi naivní, ale Luc..!! To byl chlap na pravém místě. Chci říct v knize, že jo… :D Byl pro Hattie takovým průvodcem a líbilo se mi, jak se lehce tahle romantická linka line. Co mě ale velmi překvapilo, byl konec. Ta historická zápletka mi u knih Caplin vůbec neseděla, ale inu, každý někdy přijde s něčím neočekávaným :D.
Pokud máte chuť na příjemný, čtivý, předvídatelný a romantický příběh plný dobrého jídla, zkuste Vinici ve Francii. Za mě ještě uděláte líp, když sáhnete po audiu s hlasem Veroniky Lazorčákové, je to skvost!“... celý text
— terryaknihy
„Ze série jsem četla jen tento díl. Popis života v oblasti jihozápadní Francie , velký prostor má gastronomie , gurmánství, trochu lásky a na okraj vyšetřování dvacet let staré vraždy spojené s teroristickou organisací ETA. Víc psát nebudu, přečtěte si a utvořte vlastní názor.“... celý text
— Péťa1950
„Doporučuji. Jít na operaci, vzít si pilulku a mít to vyřešení, to je většinou to, co lidé chtějí. V realitě levnější, ale pracnější alternativy existují a jsou asi mnohem účinější. Autorka naznačuje plno souvislostí se stavem mikrobiomu, odkazuje se na plno výzkumů, bohužel konkrétní odkazy ke zkontrolování chybí. Škoda, zvyšilo by to důvěryhodnost. Nicméně argumenty, vývody, které předkládá dávají smysl, jsou pro mě důvěryhodné.
Kvalita mikrobiomu do značné míry závisí na tom, co jíme. A tam je kladná vazba. Co jíme ovliňuje, jaké mikroby živíme a ty ovlivňují na, co máme chuť. A kvalita mikrobiomu také závisí na tom, jestli jsme byli porozeni přirozeně, jestli jsme byli kojeni. A jestli a jak často jsme byli na antibiotikách a jakých.
Vypadá to, že mikrobiom ovlivňuje naši váhu, naši psychiku, naši imunitu, naše zdraví.
Kolik lidí vnímá antibiotika jako velmi sporný lék? Nemyslím tím zvyšování odolnosti bakterií. Myslím tím, kolik pacientů je si vědomo, kolik lékařů upozorňuje, že antibiotika sice zachraňují životy, když už není jiná možnost, ale taky způsobuje mnohé problémy do budoucna (výzkumy co vše stále asi běží, něco už je jasně, něco méně), protože redukuje mikrobiom. Mimochodem pověra o čím lepší/větší hygieně, tím lépe. Jsou už výzkumy na tom, že po císaři by se měli na dítě přenést mikroby z pochvy matky. Probiotika jsou spíše placebo krom těch kvalitnějších a jen v době krátce po antibiotikách nějaký malý vliv mají. A kdo slyšel o transplataci stolice?
Kniha dává indície, že mikrobiom stojí za většinou moderních zdravotních problémů, resp. užívání antibiotik, porodů císařským řezem, nekojení, výplachy žaludku, přílišná hygiena, příliš zpracované potraviny bez vlákniny (i doma omezte odšťavňování, mixování, více zeleniny než ovoce). A dává naději, že některé problémy se mohou zmírnit po zlepšení stavu mikrobiomu, třeba i transplantací stolice (je ale velký problém najít nějakou ucházející, 95% lidí, co si myslí, že jsou zdraví, jsou nevhodní). I zde platí, čím dříve, tím lépe. Některé změny ze špatného mikrobiomu jsou trvalejšího rázu.
Kdybych měl zdůraznit něco tak: Jen císař v nejnezbytněšjím případě a pak přenést mikroby z pochvy matky na dítě. Kojení co nejdéle, nejlépe roky, zvláště po císaři. Antibiotika (výplachy žaludku/střev) v nejnutnějších případech a když tak kvalitní probiotika s nimi, po nich (jindy nedávají prakticky smysl, jsou příliš slabé). Obeznámit se s metodou transplantace stolice a posledních výsledků ohledně mnoha nemocí chronického typu zažívacího ústrojí, ale i autismu, alergie, obezity...“... celý text
— vladku
„Nádherná kniha a zároveň umělecké dílo mladé výtvarnice a malířky Veroniky Bílkové přibližuje život a dílo tohoto skladatele. Knihu napsala i ilustrovala, je to vlastně její Diplomová práce, kterou se rozhodlo nakladatelství Verzone v roce 2020 vydat jako knihu. S knihou se dá krásně pracovat, zastavit se po přečtení odstavce a pustit si Bethovenovu skladbu, vyzkoušet si malbu špachtlí - kterou je celá kniha ilustrována, zamyslet se a snít... zaposlouchat se do tónů, zahledět se do obrazů.“... celý text
— ma_Run_ka
„Je velice zajímavým koncept udržet celou knihu v časovém úseku jednoho odpoledne. Pro občané či milovníky Prahy to muselo mít přidanou hodnotu, když věděli, kudy postavy procházeli.
Příběh vedený mezigeneračním dialogem byl nápaditý a dokázal čtenáře vtáhnout do děje natolik, že mohl imaginárně sedět společně s otcem a synem.
Nicméně i přesto mne kniha příliš nezaujala, v dialozích jsem se občas ztrácela nebo přestávala vnímat, když se delší dobu řešilo pro mne nezáživné téma. Na film se kouknu spíš, abych spatřila jiné zpracování tohoto příběhu, ale znovu se ke knize nevrátím.“... celý text
— ellypusik
„Jsem jediná, kterou tam vytáčí ten překlad jména Frankuše? Odkládám.“
— iva2423
„Příběh Carla Kollhoffa, staršího pána, neobyčejného Knihonoše z knihovny U Brány a jeho malé (devítileté) kamarádky Charlotty (která si říká Šaša). Jejich setkání přinese neobyčejné zážitky, povídají si spolu a svými myšlenkami i nápady jeden druhého obohacují. Pomáhají také svým přátelům (kterým nosí knihy) překonat smutné chvilky, radí jim nejen ve výběru knih...
Kniha o přátelství, lásce ke knihám, také o tom, co čtení knih přináší. Jedna z mála knih, ve kterých se čte krásně "mezi řádky". Spousta moudrých myšlenek, krásných situací, také zklamání, smutek a bolest...“... celý text
— ma_Run_ka
„Svižná severská detektivka, v níž se čerstvě osmnáctiletá Ella snaží dokázat, že její otec Erik, špičkový programátor, nespáchal vraždu, za kterou byl odsouzen a kvůli níž teď sedí ve vězení...
Vyprávění mě do sebe na začátku hned vtáhlo, kapitoly jsou krátké, věty taky, všechno se valí kupředu, má to tempo, má to švih... Postupně mi ale připadalo, že knížka jednak trochu naplňuje všechna klišé severské detektivky - citově otupená hlavní postava, policajt mající problém s alkoholem, drogami a gamblerstvím, drsné vraždy, poněkud zvrácený sex, bizarní postavy, jednak že všechno se vyřeší až moc snadno, v příběhu mi chyběly nějaké odbočky, nenadále vzniklé problémy a komplikace, nějaké větší rozvětvení příběhu, větší košatost...
Myslím, že ten, kdo nemá se žánrem moc velké zkušenosti, nebo ten, kdo touží po nějakém nepříliš komplikovaném čtení třeba na dovolenou, by mohl být spokojen, ale těm, kteří by čekali něco nového, neotřelého, propracovaného, skutečně překvapivého, tahle knížka podle mě přinese spíš zklamání...
Jedná se o první díl volné série Vyděděnci, a upřímně úplně nevím, jestli mě ty další díly budou zajímat, spíše asi ne...
Hodnocení: 3,75 * z 5 *“... celý text
— markej
„Dobrá detektivka. Sice příběhu něco chybělo, ale zase se to odehrávalo ve Svatém Janu pod Skalou, Plzni, Berouně... takže za mě hvězda navíc a máme tu plný počet.“... celý text
— J0hn
„To byla zase jízda! Přečteno jedním dechem, doslova.. Tyhle dějové linky mám ráda. Winter, která si poměrně rychle zvykne na život, co mají jezdci a Viper, co si stojí za svým, to se mi líbí! O hot scény samozřejmě není nouze. Každopádně se těším na další díly, především na Shada s Lily “... celý text
— Simik13
„já už se bojím večer otevřít ledničku, že na mě vyskočí... no jasně, Pierre Bourdieu...
třetinu knihy zaberou zcela zbytečná progymnasma o literárním poli, bohužel její rámec neudrží ani ex post dodaný koncept nekorektnosti, jímž se Segi snaží propojit jednotlivé studie, které už většinou vyšly dřív samostatně, což se projevuje jednak častým opakováním, jednak porovnáváním nesouměřitelného = případové studie vlastně nejsou moc o "české literatuře", jak název slibuje: splatterpunk je u nás dost okrajový žánr + u Vondrušky se řeší jeho politické názory, které do románů vkládá, ne romány samotné + proměna ilustrací v dětských knihách registruje změnu společenského paradigmatu...
četl jsem Segiho disertační práci, z níž do této publikace část přebírá a aktualizuje, v ní je nekorektnost ovšem jedním z hledisek výzkumu, nikoli tématem, tahle záměna je myslím dost vražedná
problém vidím také v zaujatosti a autorově potřebě dát jasně najevo své osobní názory na předmět zkoumání, což je vhodné v eseji či úvaze, ne odborné studii: ve výsledku vlastně čtenář neví, co si o (ne)korektnosti myslet (Segi nepokrytě Kotletovým nekorektnostem fandí, zatímco od Vondruškových se jasně distancuje)“... celý text
— los
„Další kniha od RY, naprosto diametrálně odlišná od Čtvrtého křídla.
Zhltla jsem tu knihu během tří hodin a vyplakala u ní spoust slz. Čtvrté křídlo je s Všemi smysly nesrovnatelné, protože jsou to dva diametrálně odlišné světy. U sérii Empyreum si hryžu nehty a sem tam mi ukápne slza. Tuhle knížku jsem probulela celou... (Zamilovala jsem se do Guse. )
Je tam spousta lásky, bolesti, tvrdohlavosti a ješitnosti. Doporučuji, je to moc příjemná jednohubka na jeden večer.“... celý text
— uzivatel6201
„Generátor náhodných filmových hlášek- kvituju. Deníček a místopis, rovněž. Obohacení faktograficky i na duchu. K zasmání i k zamyšlení. Jsou to 2 roky. A Všichni pomalu zapomenuli... řeší se zase jiné globální velké i nevelké problémy. :) za mne příjemné čtení.“... celý text
— bee88maja
„Dobrodružný román z doby Karla IV. To je samozřejmě parketa pana Vondrušky, takže trilogie byla rozšířena o další díl. Znovu tedy spousta popisů napínavých soubojů, útěků a zamotaných lásek. Mimochodem se vyjeví také mnoho zajímavých detailů této doby hlavně v jižnějších státech Evropy, ba i Afriky. Mám tyto knihy, i přes jejich určitou plochost a předvídatelnost, rád a určitě nejsem sám.“... celý text
— čef
„Nádherná publikace, prostě nádherná.“
— Aghatte
„Další kniha od Chrise Cartera a opět nabitá napětím a vším, co k detektivce patří.... Ikdyž knihy od autora jsou trošku jiný "level" :) ....
Určitě doporučuji....“... celý text
— beruska
„Zajímavá knížka. Silné příběhy třech žen, je neuvěřitelné čím vším si museli projít.
Líbilo se mi jak se jednotlivé silné příběhy prolínaly. Místy jsem měla o ně strach .Jsem ráda jak to dopadlo.“... celý text
— Janinkniznisvet
„Podobně jako v předchozí knize autor encyklopedickou formou popisuje fungování světa a lidí překvapivě jednoduchými a přitom hluboce pravdivými myšlenkami. Je to velmi inspirativní čtení, doporučuji každému zájemci o rozvoj o osobní rozvoj a sebepoznání. Popisuje budoucnost, která se již naplňuje stejně jasnozřivě jako A. Toffler v knize Šok z buoucnosti.“... celý text
— Bicanpavel
„Po vážné četbě je občas potřeba literární mordor proložit něčím odlehčeným. Tohle bylo takové milé čtení pro děti. Vyprávění v ich formě z pozice kocoura a psa. Příběh bavil, pobavil. Splnil svůj účel. :)“... celý text
— bee88maja
„Pro mě dosud asi nejtěžší kniha, jakou jsem četla. Téma, kterému se sice dostává stále větší osvěty, ale zdaleka ještě ne dostatečně, ačkoliv, kolik je v tomto případě dostatečné?! Ach jo. Velké díky za takovou otevřenost a upřímnost, jít ven s vlastní bolestí zasluhuje obdiv. Tomáš musí mít velkou odvahu a odhodlání. Doporučuji všem k přečtení, protože kniha obsahuje mnoho užitečných rad a doporučení, které se mohou hodit všem rodičům, a to nejen v takovýchto případech, ale i v komunikaci a vzájemné cestě se svými dětmi, partnery, přáteli...děkuji!“... celý text
— Mi-šu-le
„Mě se to líbilo, tak jako předchozí díly.“
— havrmoni
„Zatím nejkomplexnější shrnutí odkazu baťovců pro dnešní dobu. Kdyby firmu Baťa nezadusil komunistický režim po roce 1948, mohli bychom být mnohem rozvinutější a ekonomicky silnější zemí. Principy popsané v knize vycházejí ze zdravého selského rozumu a osvědčených metod Forda, Taylora, Deweyho a dalších. Pokud máte pocit, že Baťa opisoval to, čemu se dnes říká management, leadeship, wellbeing, knowledge management, je to právě naopak - Baťa to uvedl do praxe a naučit to tisíce lidí - baťovců nejen ve Zlíně. A více než 100 let po něm stále objevujeme "převratné" metody, jejichž funkčnost on dávno prokázal při vybudování historicky největší a nejúspěšnější československé firmy - firmy BAŤA.“... celý text
— Bicanpavel